Migrace Jeřábů Popelavých a Změny v Jejich Chování

Jeřábi popelaví (Grus grus) v těchto týdnech obsazují svá hnízdiště a staví hnízda. Někteří se vrátili z velké dálky - ze Španělska či Francie, kde trávili zimu. Jiní to mají naopak blízko, protože v posledních letech zimují v České republice a počet těchto zimujících ptáků stále vzrůstá.

Změnami v jejich migračním chování se zabývají ornitologové v rámci projektu Jeřábí život. Tento projekt díky podpoře Zoo Ostrava dlouhodobě sleduje migrační trasy jeřábů popelavých a změny v jejich migračním chování. Letos byl zaznamenán dosud největší počet zimujících jeřábů v jednom hejnu na území ČR čítajícím více než sto jedinců. Sledovalo se také přezimování dvou jeřábů s vysílači a několik jeřábů s barevnými kroužky.

„Ačkoliv tito jeřábi již několikátý rok zimují v oblasti nedaleko svého hnízdiště, je zajímavé, že na podzim opustili tyto lokality a přesunuli se na shromaždiště do Německa nebo Polska, odkud se potom vrátili zpět,“ vysvětluje Markéta Ticháčková, zakladatelka projektu Jeřábí život a terénní ornitoložka Zoo Ostrava.

Doklad o změnách chování jeřábů v zimním období přináší také rodina s mladým jeřábem označeným vysílačem v červenci 2020, která se vrátila zimovat zpátky na Českolipsko. Díky barevným kroužkům u jednoho z rodičů, okroužkovaným již v roce 2010, který dříve zimoval v jižní Francii, se dala zjistit změna chování a migrační strategie těchto ptáků.

„Zkracování migračních tras a zimování blíže k hnízdišti může být výhodné nejen proto, že se ptáci vyhnou nebezpečí během mnoha set kilometrových migračních tras, ale také že se vrátí dříve na hnízdiště, a mohou si tak obhájit lepší hnízdní teritorium,“ popisuje Markéta Ticháčková.

Čtěte také: Obnova populace jeřábu popelavého v ČR

Ornitologové nově zaznamenali také jeden z nejzajímavějších migračních přesunů jeřába pocházejícího z ČR. Ten provedl jeřáb z Osoblažska ve Slezsku, který byl v roce 2018 vybaven vysílačem od Zoo Ostrava. Tento jeřáb strávil léto v Maďarsku, odkud se na podzimní tah vydal neobvyklou cestou přes Chorvatsko, Slovinsko, severní Itálii, na hranicích s Francií překonal Alpy a doletěl až do Španělska. Tím vlastně propojil dvě tradiční migrační evropské trasy balticko-maďarskou a západoevropskou.

„Celou cestu absolvoval během 3 dnů. Jeden den věnoval odpočinku a krmení a část cesty letěl v noci. Bez vysílačky bychom se o tom vůbec nedozvěděli. Klasické barevné kroužky nám pomáhají určit označené jedince, když se krmí nebo odpočívají. Díky datům z vysílačky máme ale podrobné informace o celé trase jejich letu. To je pro lepší poznání jejich chování ohromně důležité,“ doplňuje Petr Lumpe, přední kroužkovatel jeřábů.

Zimu pak tento jeřáb strávil v Aragónii v severním Španělsku, kam se naučil migrovat od rodičů v prvním roce svého života, byť obvyklou západoevropskou migrační trasou. Tudy se pak vydal 18. února kolem poledne zpět. Přes Francii, Lucembursko a Německo tak během dvou dní doletěl až do Polska, kde nadále, i když pomaleji, pokračuje směrem na východ.

„Obvykle jeřábi během podzimní a jarní migrace využívají stejnou migrační trasu.

Od konce 20. století dochází k zajímavým změnám migrační strategie, změny v migračním chování byly v posledních několika letech zjištěny mj. i na shromaždištích v Maďarsku, kde za mírnějšího počasí zůstávají déle. Centrem zimního výskytu jeřábů ve východních Čechách se stalo Pardubicko, konkrétně širší oblast v okolí NPR Bohdanečský rybník, kde byli poprvé v zimních měsících pozorováni v letech 2009/2010 a 2011/2012). V sezóně 2014/2015 zde bylo okolí obce Dolany a Křičeň zjištěno 8 ex. v období 15. - 28. 12. 2014. V roce 2019 bylo maximum zjištěno 23. prosince, kdy bylo sečteno 61 ex. (M. Peitner, H. Císařová).

Čtěte také: Přečtěte si více o jeřábu lesním

V letošní sezóně poprvé stoupl počet jeřábů nad sto jedinců, 16. prosince pozoroval Karel Bulíček nedaleko obce Plch celkem 109 jeřábů a je možné, že jejich počty ještě porostou.

Díky systému GPS-GSM vysílačů sleduje tým českých ornitologů podrobně pohyb jeřábů popelavých (Grus grus) ve volné přírodě. První jeřáb s tímto vysílačem například potvrdil vliv klimatických změn na migrační chování jeřábů. Nový projekt Jeřábí život - Cranelife, jehož hlavním partnerem je Zoo Ostrava a který je součástí České koalice na ochranu biodiversity (CCBC), se těmto impozantním ptákům intenzivně věnuje. Cílem výzkumně-záchranného projektu Jeřábí život (blíže ZDE) je ochrana a monitoring jeřábů s pomocí barevných kroužků a GPS-GSM vysílačů.

Jeřáb popelavý byl historicky ve střední Evropě vyhuben a v České republice začal hnízdit až na konci 80. let minulého století. V roce 2020 bylo v rámci projektu označeno celkem šest mladých jeřábů barevnými kroužky a polovina z nich navíc dostala také GPS-GSM vysílač financovaný Zoo Ostrava. Díky spolupráci se zoology z CHKO Poodří se podařilo vysledovat nový pár jeřábů, který odchoval dvě mláďata, z nichž bylo jedno označeno vysílačem.

Právě změny v migračním chování, a dokonce zimování jeřábů v České republice se podařilo doložit díky jeřábovi vylíhlému v roce 2017 s úplně prvním GPS-GSM vysílačem. Tento jeřáb byl ale na začátku letošního léta zabit liškou. Nacházel se zrovna v nejkritičtější fázi svého života, a to v době prvního pelichání, kdy ptáci na nějaký čas ztratí schopnost létat a stávají se velmi zranitelnými. To se mu stalo osudným, když procházel okolo liščí nory s liščaty. Jelikož se jednalo o tříletého ptáka, který by mohl v příštím roce začít hnízdit, je to velká ztráta. Alespoň šlo o přirozenou příčinu úhynu, nikoliv vinou člověka. Velká část jeřábů v Evropě uhyne v důsledku lidské činnosti.

Hnízdní úspěšnost je také negativně ovlivněna dlouhotrvajícím suchem, při kterém mizí vhodné mokřady. Navíc letošní situace spojená s koronavirem, která vedla k vyšší návštěvnosti turistů v tuzemské krajině během jarních měsíců, tedy v období hnízdění, je dalším faktorem ovlivňujícím výskyt těchto velkých dlouhověkých ptáků. Ačkoliv je hnízdní populace v ČR na vzestupu, stále u nás jeřábi patří mezi kriticky ohrožené a je zapotřebí je chránit.

Čtěte také: Jeřáb ptačí: Stanoviště, využití a charakteristika

Jeden pár jeřábů popelavých (Grus grus) zahnízdil v roce 2020 na opraveném rybníku Černíč poblíž Telče. Je to první zaznamenaný případ úspěšného hnízdění těchto majestátních ptáků v Kraji Vysočina. Po opravách jsou totiž v okolí Černíče pro řadu druhů ptáků výborné podmínky. Jeřábi si rybník obhlíželi už vloni, až letos jsme ale pozorovali rodičovský pár, jak vodí dvě mláďata. Mám radost, že tito nádherní ptáci našli domov i na Vysočině, a doufám, že se jim tu bude dařit.

Jeřáb popelavý je velikostí i tvarem těla podobný čápům. Poprvé v České republice v novodobé historii zahnízdil v 80. letech minulého století na Českolipsku, nyní se odhaduje, že u nás může hnízdit několik desítek párů.

Jeřábi jsou i přes svoji velikost při hlídání hnízdiště velmi nenápadní a zejména opatrní. Od konce 80. let 20. století, kdy opět začali v ČR hnízdit, jejich počet každoročně stále narůstá. Přesto jsou doposud legislativně chránění jako kriticky ohrožený druh.

Píše se rok 2020 a na otázku můžeme směle odpovědět, že ano. Jeřáb popelavý je tažným druhem. Mimo období rozmnožování tvoří jeřábi hejna, která se zdržují na loukách a polích, kde nalézají vhodnou potravu. Ačkoliv jde o tažný druh zimující na jihu Evropy nebo v severní a východní Africe, od konce 20. století dochází k zajímavým změnám v migračním chování jeřábů.

Jeřábi zimují společně ve větších hejnech na lokalitách, kde najdou dostatek potravy a kde mají vhodné místo na nocování s dostatkem nezamrzající vody. Poprvé se nám daří podrobné chování zimujících jeřábů také sledovat díky jeřábovi označenému vysílačem od Zoo Ostrava, který tráví zimní měsíce v teplém Polabí. Již v polovině února se jeřábi popelaví začínají vracet na svá obvyklá hnízdiště, kde si obhajují své teritorium hlasitým troubením a utvrzují své párové svazky.

Symbolicky, den před svatým Valentýnem, se vrátili jeřábi na místo, které je také víc než symbolické - k Máchovu jezeru u Doks. Na stavbě hnízda i výchově potomstva se podílejí téměř stejnou měrou oba partneři, a proto je důležité, aby jeřábi tvořili harmonizující pár. K upevnění párových svazků využívají mimo jiné tzv. tanec, což je velice složitý sled různých pohybů prováděný synchronizovaně oběma partnery.

Jeřábi jsou také často považováni za symbol věrnosti, ačkoliv podle nových výzkumů víme, že tomu tak úplně není. To ale nebrání lidem obdivovat se kráse jejich tanců. Ty jsou pro každý druh jeřábů specifické. Při toku hlasitě troubí a předvádí charakteristický tanec. Do široka rozpřahuje křídla, vyskakuje do vzduchu a hluboce se uklání. Jeřábí tance jsou jedním z nejpůsobivějších zážitků.

Neobvykle teplá zima se pozvolna chýlí ke konci. Ptáci, kteří se vyhnuli strastem daleké cesty a namísto pravidelné migrace zůstali raději v místech svého hnízdiště, na tom, jak se zdá, vydělali. Jedná se například o pěvušky, drozdy či červenky. A nově také o jeřáby popelavé (Grus grus), jejichž zimování u nás bylo ještě před 10 lety raritou. V současnosti zimuje více než 100 jeřábů na několika místech naší republiky.

Brněnská zoologická zahrada připravuje novinku v podobě prezentace ohrožených druhů migrujících ptáků. Celý koncept budou v přilehlé expozici reprezentovat také další dva druhy migrujících ptáků, a to morčáci bílí a poláci černohlaví. V obou případech se jedná o ohrožené druhy rybožravých potápivých kachen Dálného východu. Zatímco areál morčáka bílého zasahuje i do Evropy a mezi zimovišti figuruje také Česká republika, polák černohlavý žije na Dálném východě pouze na malém území a zimuje v Čině stejně jako např. jeřáb mandžuský.

Již několikrát jsem se rozhodl navštívit na podzim v době tahu jeřábů popelavých (Grus grus) jedno z míst, kde se v Evropě tito ptáci shromažďují před tím, než pokračují dále k jihu na zimoviště. Tím místem je východomaďarský Hortobágyi Nemzeti Park - Národní park Hortobágy. Podobných míst je v Evropě více, ale přesné a ucelené informace o nich jsem našel až v knize Görana Lundina Cranes - where, when and why?

Mizení bylo současně doprovázeno silným úbytkem a izolací hnízdišť zejména jižně od Baltu. Od r. 1960 se však hranice souvislého areálu v Evropě opět posunují k jihu: od r. 1981 hnízdí v Anglii, 1985 ve Francii, 1989 (1981?) v ČR.

V Evropě i Asii je jeřáb tažným ptákem. Při tahu přelétají jeřábi moře i vysoká pohoří (Kavkaz aj.). Případy přezimování v oblastech hnízdišť nebo průtahu jsou ojedinělé. Nejblíže zimují pravidelně na jihu Pyrenejského poloostrova , v severozápadní Africe, na jihovýchodě v Malé Asii, Iráku a Súdánu.

tags: #jerab #ptaci #brno #migrace

Oblíbené příspěvky:

• Skládka v plamenech
• Emise LPG
• Ekologická produkce jádrovin: Praktické tipy
• Aktuality z Lenory
• Studie o znečištění ovzduší