Vybavení stanoviště TWR a důležité informace pro piloty v České republice


01.04.2026

V České republice je vzdušný prostor rozdělen do několika tříd, přičemž pro volné létání jsou určeny prostory tříd G a E.

Rozdělení vzdušného prostoru v ČR

Vzdušný prostor ČR je rozdělen do několika tříd. Volné pro létání jsou prostory tříd G a E. V řízených prostorech a pro ČR od FL95 a výše.

  • Třída G: prostor třídy G až na FL80 (2500 m).
  • Třída C: od FL80 (2500 m) začíná prostor třídy C.

Důležité prostory:

  • CTR (Řízený okrsek): Let je zde možný pouze po obdržení letového povolení při splnění zákonných podmínek.
  • TMA (Koncová řízená oblast): C) a jsou zřizována kolem řízených letišť nad CTR (bývá jich více kolem jednoho CTR). Let je zde možný pouze po obdržení letového povolení při splnění zákonných podmínek.
  • ATZ (Letištní provozní zóna): Typ prostoru zde není definován. Jsou zřizována kolem neřízených letišť.
  • TRA (Dočasně rezervovaný vzdušný prostor): Prostory s různými hranicemi, které se aktivují podle potřeby (např. vojenských letadel apod.).
  • TSA (Dočasně vyhrazený prostor): U nás se jedná o letové cesty pro vojenská letadla. nízko letícím vojenským strojům. úkoly (např.
  • LKD (Nebezpečný prostor): Prostory pro vypouštění plynu nebo likvidaci výbušnin.
  • LKP (Zakázaný prostor): Lety v zakázaném prostoru nejsou možné v žádném případě. zpravidla strategicky důležitá místa (např.
  • LKR (Omezený prostor): Lety v omezených prostorech lze provádět pouze v době, kdy nejsou aktivovány.

Komunikace s řízením letového provozu (TWR)

Zhruba deset minut před časem určeným k pojíždění letadla se piloti radiotelefonem ohlásí letištní řídící věži - TWR, konkrétně jejímu pracovišti zvanému delivery. Zde žádají o traťové povolení podle svého letového plánu.

Letový plán je souhrn informací o letadle, jeho vybavení, letišti odletu, trati letu, letišti příletu a náhradních letištích a doplňujících údajů. Poté, co piloti obdrží letové povolení, začínají komunikovat s dalším věžním pracovištěm zvaným ground.

Čtěte také: Vybavení stanoviště RLP

Tady posádka žádá o spuštění motorů a pojíždění, případně ještě nejprve o vytlačení z místa stání, pokud letadlo stojí u nástupního mostu. Pracoviště ground dá pilotům instrukce, po jakých pojezdových drahách, tedy jakou cestou mají pojíždět k vzletové a přistávací dráze.

Při hustším provozu a na velkých letištích se jedná o náročný úkol, jelikož při pojíždění musí pracoviště ground zajistit nejen vzájemnou bezpečnou vzdálenost všech pojíždějících letadel, ale taktéž vzdálenost od letadel na stáních, od překážek a dalších mobilních zařízení pohybujících se po letišti.

V určité fázi pojíždění v závislosti na provozu přeladí pracoviště ground letadlo již přímo na pracoviště TWR zodpovědné za vlastní řízení letů; většinou je to krátce před dosažením vyčkávacího místa příslušné vzletové a přistávací dráhy.

Ve chvíli, kdy jsou zajištěny bezpečné rozestupy od ostatních odlétajících a přilétajících letadel, vydá toto pracoviště letadlu povolení pro vstup na dráhu. Jakmile je posádka připravena a zajištěny bezpečné rozestupy letadel, vydá řídící letového provozu povolení pro vzlet.

Chvíli po vzletu je komunikace letadla přesměrována na pracoviště odletů, které je součástí přibližovacího stanoviště řízení - APP. APP poskytuje službu řízení letového provozu ve vzdušném prostoru okolo letiště. Rozloha a tvar daného prostoru závisí na velikosti letiště, směrech vzletové a přistávací dráhy a navazujících cest.

Čtěte také: Vybavení plavčíka

Jelikož APP řídí letadla na základě radarového obrazu, není podmínkou, aby se nacházelo na konkrétním letišti, ale může být dislokováno kdekoliv. Jeho hlavním úkolem je zajistit letadlu bezpečný odstup od ostatních odlétajících, přilétajících a prolétajících letadel v daném vzdušném prostoru.

Většinou jsou odlétající letadla řízena po oficiálně publikovaných odletových tratích, avšak vzhledem k provozní situaci mohou řídící letového provozu vydávat posádkám letadel instrukce o kurzu, kterým mají letět.

Jakmile se letadlo v závislosti na cíli letu přiblíží k hranici vzdušného prostoru APP ať již vertikální, či horizontální, je jeho komunikace přesměrována na další stanoviště v řadě, kterým je oblastní středisko řízení - ACC.

ACC funguje podobně jako APP, také řídí letadla na základě radarového obrazu a může se tedy nacházet kdekoliv. V České republice působí stanoviště APP i ACC v budově ŘLP - IATCC v Jenči u Prahy.

Vzdušný prostor, ve kterém řídí letadla ACC, je rozdělen na sektory s definovanými horizontálními i vertikálními hranicemi. Důvodem je především bezpečnost a plynulost provozu, jelikož každý řídící letového provozu je schopen uřídit pouze určitý počet letadel. Pokud je velký provoz, je aktivováno více sektorů a při menší hustotě se naopak slučují.

Čtěte také: Tipy pro ekologickou kavárnu

Jeden sektor mají vždy na starosti dva řídící letového provozu, jeden vydává instrukce letadlům a druhý mu pomáhá tím, že v případě potřeby koordinuje požadavky a změny s ostatními sektory, včetně těch zahraničních.

Zjednodušeně lze povědět, že právě ACC jsou ti řídící, kteří řídí letadla letící většinou vysoko nad našimi hlavami. Řídí totiž veškerý letový provoz sahající nahoru od stanovené výšky nad zemí vyjma prostorů, kde řídí APP, případně TWR. V závislosti na cíli letu, tedy podle tratě a výšky letu si letadlo postupně mezi sebou předávají různá stanoviště ACC.

Chvíli před hranicemi ČR je let předán sektoru ACC příslušného sousedního státu, které jej stejnou formou předává dál až do chvíle, než se přiblíží cílové letiště a oblast působnosti tamního APP. Poslední sektor ACC přeladí letadlo na APP příslušného letiště. Jelikož se jedná o přílet, bude jej mít na starosti pracoviště příletů.

Podle oficiálně daných příletových cest, případně pomocí instrukcí o kurzech letu vydávaných posádce navede letadlo až do blízkosti letiště, kde jej předá dalšímu pracovišti zvanému director. Úkolem directora je navést letadlo do osy přistávací dráhy tak, aby mohlo bezpečně přistát, ať již podle přístrojů pro přesné přiblížení a přistání, nebo podle vizuálních pravidel, tj. že posádka má vizuální kontakt s přistávací dráhou a řídící jí povolí tento typ přistání.

Krátce před přistáním je komunikace letadla přesměrována na letištní řídící věž - TWR. Pracoviště vlastního řízení letů vydá letadlu povolení pro přistání. Poté, co letadlo přistane a opustí dráhu přes některou z pojezdových drah, je v závislosti na typu letadla a instrukcí od řídícího přesměrováno na věžní pracoviště ground.

Jak již bylo řečeno, ground má na starosti pojíždění letadel po letišti. Řídící na tomto pracovišti vydá letadlu instrukce, po jakých pojezdových drahách má jet na své příslušné stání. Po dojezdu na stání si letadlo jako poslední převezme pracoviště řízení odbavovací plochy, které zajišťuje zavedení letadla na stání. V tomto momentě končí řízení letadla prostřednictvím řízení letového provozu.

Zvláštní lety VFR (ZVFR)

Zvláštní let VFR (české publikace používají zkratku ZVFR), anglicky Special VFR flight (mezinárodní zkratka SVFR), představuje specifickou možnost, jak provést let za viditelnosti v situaci, kdy meteorologické podmínky nesplňují VMC minima pro let VFR v řízeném okrsku (CTR). Důležité je vědět, že let ZVFR je možný pouze v CTR, pouze ve dne, a pouze na základě povolení ATC (TWR).

Princip ZVFR se dá zjednodušeně pochopit i následovně. Ve zhoršených meteo podmínkách by měl pilot VFR letu zhoršené možnosti vidět a vyhýbat se ostatnímu provozu. Pro udržení dostatečné úrovně bezpečnosti je tento nedostatek nahrazen službou řízení letového provozu (ATC), která takovému letu zajišťuje rozstup od veškerého ostatního provozu.

Poznámka: V tomto článku často mluvíme o řízeném okrsku CTR. Vše, co je tu zmíněno, platí úplně stejně i pro vojenské řízené okrsky MCTR.

Podmínky pro uskutečnění ZVFR

Podmínky pro uskutečnění zvláštního letu VFR popisuje několik předpisů. Povinnosti pilota jsou uvedeny v L2 a AIP ČR, a to zejména v části ENR 1.2. Povinnosti řídícího jsou uvedeny v předpisech L11, L4444 a AIP ČR.

Let VFR, kterému vydala služba řízení letového provozu povolení k letu v řízeném okrsku v meteorologických podmínkách horších než VMC.

Meteorologické limity standardního VFR letu v CTR

Aby bylo možné zajistit dostatečně bezpečný provoz na řízeném letišti a v jeho okolí, musí mít CTR odpovídající třídu vzdušného prostoru. Ta určuje podmínky, které musí být splněny pilotem pro to, aby se v něm mohl pohybovat a také určuje povinnosti pro službu ATC - jinými slovy, jaký je rozsah poskytovaných služeb.

Dle standardů ICAO nesmí mít CTR třídu G ani E. Vylučovací metodou tedy vychází, že CTR může být třída A, B, C nebo D. Třídu F záměrně ignorujeme, vzhledem k její provizorní funkci. Jak víme z článku o rozdělení vzdušného prostoru, ke každé třídě vzdušného prostoru jsou také navázána meteorologická minima pro VFR lety (VMC). Pokud pilot letí např. v prostoru koncové řízené oblasti (TMA), která má třídu vzdušného prostoru D, sám odpovídá za to, že správně vyhodnotí meteorologickou situaci, nepřiblíží se k oblačnosti na menší vzdálenost, než je požadováno a poletí v podmínkách minimální nebo lepší letové dohlednosti, než je předepsáno. Počasí si v takovém případě vyhodnocuje sám pilot.

V těchto prostorech totiž není (a ani nemůže být) umístěna žádná meteorologická služebna, která by fyzicky měřila letovou dohlednost nebo určovala množství pokrytí oblačnosti a výšku základny této oblačnosti.

V CTR je však situace trochu jiná. Každé CTR náleží řízenému letišti, na kterém je meteorologická služba, která neustále nejen sleduje, ale i měří stav počasí a v pravidelných intervalech vydává meteorologické zprávy. Obsahem těchto pozorování a zpráv je mimo jiné i:

  • hodnota převládající dohlednosti,
  • množství oblačnosti v osminách pokrytí oblohy,
  • a výška základny oblačnosti nad letištěm.

V CTR jsou tedy aktuální meteorologické podmínky objektivně změřeny, případně určeny kvalifikovaným pozorovatelem, a jsou směrodatné pro všechny účastníky leteckého provozu v tomto prostoru. Jinými slovy, hlášené meteorologické údaje oficiálně určují, zda jsou podmínky vyhovující pro provedení VFR letu, případně i IFR letu, či nikoli.

Předepsané minimum pro vzdušný prostor třídy D je 5 km. Tzn. pro provedení VFR letu v CTR musí být hlášená převládající dohlednost (to je přízemní dohlednost určená kvalifikovaným pozorovatelem) minimálně 5 km a více.

Ve vzdušném prostoru třídy D platí pro pilota dva požadavky na udržování minimální vzdálenosti od oblačnosti:

  • 1 500 m horizontálně, a
  • 1 000 ft vertikálně.

Horizontální vzdálenost od oblačnosti nelze za letu objektivně nijak změřit, tu musí pilot vyhodnotit a zajistit sám. Povinnost udržování 1 000 ft vertikální vzdálenosti od oblačnosti, a z toho vyplývající minimální možná výška oblačnosti v CTR pro uskutečnění VFR letu, ale změřitelná je. Určuje ji povinnost pilota uvedená v předpisu L2 Hlava 4, odstavec 4.6. a tou je udržování předepsané minimální výšky nad zemí nebo překážkami.

Zjednodušeně řečeno, kromě vzletu a přistání musí pilot udržovat minimálně 500 ft nad „volným terénem“, respektive nad nejvyšší překážkou v okruhu 150 m od letadla. Musí se ale vyhnout hustě zastavěným místům nebo vesnicím, protože v těchto místech mu předpis nařizuje udržovat minimálně 1 000 ft výšky nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla.

Rozhodovací tabulka pro lety VFR a ZVFR

Pilot musí mít pro provedení VFR letu k dispozici prostor od země do výšky alespoň 1 500 ft, aby mohl splnit požadavky na dostatečnou vzdálenost od oblačnosti a zároveň dodržet minimální výšku nad zemí.

AIP ČR, v části ENR 1.2 v odstavci 1.2.1.2 specifikuje kromě minimální výšky oblačnosti také množství oblačnosti, které je nutné brát v úvahu pro VFR let v CTR. Toto ustanovení říká, že pro provedení VFR letu v CTR nesmí být výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nižší než 1 500 ft.

Jedná se o základnu oblačnosti, která pokrývá 5/8 až 8/8 oblohy (viz článek Rozumět řeči METARů a TAFů) nad daným letištěm.

ZVFR a meteorologická minima

Povolení pro provedení zvláštního letu VFR v CTR, které právě pro tyto případy umožňuje posunout meteorologická minima v řízeném okrsku pro let VFR až na stejnou úroveň minim, jako má neřízený vzdušný prostor třídy G, a tím umožnit přistání, vzlet nebo vstup do okruhu na řízeném letišti i při horších meteorologických podmínkách, než jsou jinak obecně předepsány pro řízený vzdušný prostor třídy D.

V případě minimální výšky základny oblačnosti se opět jedná o kombinaci požadavků minimální výšky letu nad zemí dle předpisu L2 a požadavku, že let má být proveden mimo oblačnost. Jak víme, letadlo nemůže letět níže než 500 ft nad zemí, a zároveň musí zůstat mimo oblačnost.

Povinnosti služby řízení letového provozu (ATC)

Povinnosti služby řízení letového provozu (ATC) ve vztahu ke zvláštním letům VFR (ZVFR) jsou definovány předpisy L2, L11, L4444 a samozřejmě i AIP ČR.

Na rozdíl od minulosti to totiž nejsou všechny VFR lety v CTR. AIP ČR v odstavci 1.2.1.2, stejně jako předpis L2, definuje typy letů pro ZVFR jakýmsi reverzním způsobem. Totiž vyjmenovává, které lety VFR v CTR nelze provádět, pokud nebudou povoleny věží jako ZVFR. Pokud si toto ustanovení invertujeme do pozitivního znění, pak povolení k provedení ZVFR lze vydat pro lety, které budou v řízeném okrsku:

  • přistávat na letišti,
  • vzlétat z letiště
  • nebo vstupovat do letištního provozního okruhu.

Odlišně od definice v předpisu L4444 (odst. 7.15.1.3) nejsou v AIP ani L11 v možných povoleních ZVFR vyjmenovány průlety přes CTR nebo lety uvnitř CTR. Lze tedy konstatovat, že pilot nemusí požadovat povolení (a být povolen) jako ZVFR, pokud se vyhne letištnímu provoznímu okruhu, na letišti nebude přistávat a CTR pouze prolétá.

Letové povolení k ZVFR může vydat pouze „letištní služba řízení letového provozu“ neboli věž, zkráceně TWR (z anglického Tower).

Pravidla létání

Lety VFR do FL 95 včetně mohou být ve FIR Praha prováděny i mimo tratě ATS.

Lety VFR v noci se rozdělují na letištní lety a traťové lety. považovány lety v blízkosti letiště.

Přistání balónu lze provést pouze v denní době.

Prostor Podmínky
Vzdušný prostor třídy G a E Provedení výsadkových letů - musí být podána informace o provádění výsadkových letů.
ATZ Krom povinnosti dle čl. 2.6.2.2, písm. před zahájením výsadku a o jeho ukončení.

tags: #vybaveni #stanoviste #twr #informace

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]