Jiri Kozeluh: Ekologie a Energetická Budoucnost České Republiky

Obnovitelné zdroje energie jsou dominantním trendem v globální energetice a vyrábí již téměř třetinu elektřiny. Obnovitelné zdroje energie v roce 2024 vyráběly podle Global Electricity Report již 32 % světové elektřiny. Nárůst výroby zejména solárních a větrných elektráren byl jen za minulý rok rekordních 858 TWh (což je patnáctinásobek celkové spotřeby Česka v roce 2024).

V České republice jsme zatím stále pozadu, přestože máme velký potenciál a evropské peníze na investice. Problémem jsou složité a zdlouhavé povolování, nepružné podmínky pro připojování do sítě a malý důraz politiků. Několik změn energetického zákona v posledních třech letech slibuje zlepšení, ale stále chybí například akcelerační zóny pro větrné elektrárny a další zjednodušení povolovacích procesů. Současná vláda by si měla pospíšit a ta příští na ni navázat, rozvoj větrných elektráren je nejdůležitějším krokem k energetické bezpečnosti a příznivým cenám elektřiny.

ČR má snad největší podíl uhelné elektřiny (po Polsku), má taky nejvyšší cenu na trhu a nestíhá rychlý rozvoj OZE většiny světa. Důležitější je podíl spotřebované oze, než vyrobené. Počítá se jen ta, která projde přenosovou soustavou, tj. Není tam výkon místních (hlavně střešních) fve, které jedou na místní spotřebu a ne do sítě.

Green Deal není žádná chyba, jenom nelze dělat bezzásahové zóny (v NP), tam kde se musí zasahovat, dělat z TČ elektrokotel za 400 tis s krátkou životností, tam, kde nelze dodržet topný faktor 3:1, elektroauta bez nabíječek, i samá neřízená podpora elektroaut tam, kde konkurenčně nemůžeme uspět- nemáme ani suroviny ani technologii jako Čína, neřízená podpora FV bez úložiště, pak se musí použít mařiče atd atd. Nechte to vývoji, nechte to na lidech, jak se sami rozhodnou, vláda ať nepodporuje Fv ale investuje do regulace, distribuce, nové kabely, postupně rozumně tam, kde bude poptávka.

Regulace, dstribuce nejsou vyhozené peníze, přechod na FV je do budoucna nutný, spotřeba elektřiny bude velká, nárazová, bude třeba elektřinu vyrábět v místě spootřeby. Je třeba vážně usilovat o úložišti - např. Hlavně ale pro přechod na elektřinu je nutno dostavět JE. Je toho prostě hrozně moc, co by se efektivně dělat mělo a co se nedělá a musí to dělat vláda, ne ropáci, házet to na nějaké ropáky, je cesta vyhnout se efektivnímu řešení problému- je to cesta zmaru.

Čtěte také: Ekologická výchova v ČR a Jiří Kulich

A jako lokální úložiště v manších městech (oblastech) bych navrhl spalování dřeva + výrobu elektřiny, kdy slunce nesvítí, ve větších a jako postupné nahrazování dřeva modulární JE. Kde jsou? Proč nejsou alespoň experimentálně? Co se pro to dělá? Ale na všechno musí být i peníze, musí být podpora průmyslu, ne předražená elektřina - za tu může opozice? Vláda zajistila plyn, to je její přínos! A vše by měla zajistit konzervativní vláda, ne nějaká opozice.

Každý ví, že průmysl i zemědělství za 1. republiky fungovaly, po rozpadu Rak. Uherska průmysl sice stagnoval, ale velké továrny jely, komunisté říkaly, že provedou agrární reformu, že velký majetek např. církve rozdělí mezi drobné zemědělce, zachovají drobné řemeslníky. Pak nesmyslně po vzoru Ruska - aby odstranili své potencionální politické protivníky vše násilně vyvlastnili, JZD a státní statky byly na huntě, hospodářství pomalu směřovalo k přídělovému systému, něco podobného jako Rudí Khmérové v Kambodži, Kulturní revoluce v Číně za Mao Ce Tunga.

Velkovýroba má své opodstatnění, potravin je dostatek a jsou levné. Malí zemědělci ale mohou lépe reagovat na potřeby trhu, např. produkovat eko výrobky apod. Lépe pečují o krajinu atd atd. Nikdo jim přece nebrání .A nějaký příklad, jak lépe pečují o tu krajinu? Já nevím, kdo "my" podepsal grýndýl z voleje, ale byl to nepolitik Babiš, toho já samozřejmě nevolím.

Vše se dělá s rozmyslem, vůbec se nebojte, ale lidská spoelečnost se chová někdy zcela iracionálně a manipulovat s ní umí jen demagogové, především ti ruští. A to jsou ropáci ryzí. Evropa má málo "fosilu". Končí totiž za Českou Třebovou, dál je Asie..... Ale můžete přispět svou skromnou osobní troškou (asi 20% fosilu, uhlíku) ke zvýšení fosilní energetické bilance té vaší Evropy.

U nás jsou podmínky mnohem horší, než ve většině jiných zemí a investice do dalších a dalších zdrojů ,budou u nás přinášet menší a menší efektivitu takového zdroje. Prostě budeme mít jen více a více zdrojů na výrobu el. energie v době, kdy ji nikdo nechce. Nevím, jak jste přišel na to, že u nás jsou podmínky mnohem horší, to jako nesvítí a nefouká? Stačí se podívat k sousedům, kteří mají podmínky stejné.

Čtěte také: Doubravice nad Svitavou: Historie a události

Nad 50. rovnoběžkou žije jen asi 7 % světové populace, tj. 93 % má pro fotovoltaiku podmínky lepší než ČR. Žádní sousedi stejné podmínky nemají, přestaňte lhát. Polsko a Německo má přístup k moři, tj. výkon fve není závislý na zeměpisné šířce ale na délce slunečního svitu. Přístup k moři neznamená automaticky více větru, fouká po celé Zeměkouli a na větrné mapě má naše Vysočina a Ostravsko ještě trochu lepší podmínky, než větrný park na sever od Vídně.

Pan Vaber to tvrdí: "budeme mít jen více a více zdrojů na výrobu el. energie v době, kdy ji nikdo nechce." tak na to odpovídám, když už hnidopišíme. Navíc u nás fouká více v zimě, kdy zase málo dává fve. Délka slunečního svitu v průběhu roku je "překvapivě" závislá na zeměpisné šířce, Hanzle. Učivo základní školy. A navíc je na zeměpisné šířce závislý i charakter spotřeby v průběhu roku. Blíže rovníku spotřeba mnohem lépe odpovídá výrobě fotovoltaiky než v našich zeměpisných šířkách, kdy jde přímo proti sobě. Na jaře a v létě je vysoká výroba ale nižší spotřeba než v zimě, kdy naopak fotovoltaika vyrábí minimum, i když je spotřeba naopak nejvyšší.

Střešní fve i bez dotací má návratnost klidně 8 i méně let, záleží na struktuře spotřeby. Píšu, že záleží na struktuře spotřeby. V OZE má ČR dobré podmínky leda tak ve spalování dřeva. Jinak málo slunce, málo větru, málo geotermálního tepla, málo nespoutaných vysokohorských veletoků. Lesa by muselo být 5x plocha republiky na současnou potřebu energie. "Máme lepší podmínky na vítr jak Rakousko" je vyslovená lež, opět speciálně pro vás cituji Ústav fyziky atmosféry AV ČR: "Specifikem je území východně od Vídně, kde jsou podmínky mimořádně příznivé, a to jak větrností, tak charakterem krajiny. Dosud se výstavba VtE koncentrovala do nejvíce větrných lokalit, zatímco většina území včetně „středně“ větrných míst se nevyužívá. V praxi je tedy nastavena hranice rentability výše než v České republice.

Protože "výzkumák" na rozdíl od vás chápe, že podmínky pro větrné elektrárny nevyčte jen z barviček z mapy, je to opět "překvapivě" daleko složitější než vy si naivně představujete, takže bere v úvahu např. i charakter krajiny, migrační trasy ptáků a další věci. Proto jsou podmínky v Rakousku, kde jim ty větrné elektrárny stojí, výrazně lepší než na Vysočině.

Pane Koželouhu, nechápu Váš optimizmus. My jsme z vánočky pouze vyzobali hrozinky. Za obrovských dotací jsme se za poslední desetiletí přiblížili dekarbonizaci sotva o 10 %. Ale spíše jsme se vzdálili. Dotacemi jsme zničili v energetice poslední zbytky trhu a emise CO2 stále rostou. Ten dominhantní trend v OZE, bohužel, brzy narazí kvůli stále rostoucím potížím, které jejich nárůst způsobuje.

Čtěte také: Klimatická krize a dekarbonizace

Stále se opakující urban legend o levné elektřině z větrníků a o „zaostávání“ ve výstavbě větrníků. Přitom výstavba nových větrníků je podporována investiční dotací až 65% a provozní dotací až 3,50 Kč/kWh. Navíc je třeba posílit DS za stovky miliard Kč. Původní odhad ceny 1 reaktoru od Korejců "overnight"=200 miliard CZK, zatím proběhla 30% agregovaná inflace v ČR a už jsme na 260 miliardách (a ještě nic nepodepsáno). Výsledek, vyhozené peníze jako byl fotovoltaický tunel 2009-10. Ale budeme ho splácet ne 20 let, ale 40 let. Naprosté šílenství.

"Nasmlouvaná cena pomocí CfD" z těch nových jaderných reaktorů se bude pohybovat hluboko pod nasmlouvanou cenou pommocí CfD z nových větrných elektráren. Podpora pro elektřinu ze zemního plynu se dostává dokonce nad 150 €/MWh. "Cena z fotovoltaických elektráren s akumulací" je podstatně vyšší než cena elektřiny z nového jaderného zdroje a navíc nejde o zdroj základního zatížení, takže jaderné elektrárně nijak nekonkuruje, jaderná elektrárna totiž prodává elektřinu typicky právě v režimu základního zatížení, kde se fotovoltaika pochopitelně vůbec neuplatní, jeho závěry o návratnosti jsou tím pádem naprosto scestné. To je šílenost, ne řešení současné krize EU v energetice.

Fosilní paliva bude ještě dalších minimálně 30 let pálit skoro celý svět, malinká EU na to globálně nic nezmění. Čístý CO2 je životodárný plyn, jen přidružené škodliviny pálení fosilu nebo štepení jádra je nutno neustále redukovat. Štěpení jádra nemá žádné "přidružené škodliviny", je to naopak jeden z nejčistších způsobů výroby elektřiny vůbec, což Vaněček rozporu s vědeckým poznáním zpochybňuje.

Nevím kolikrát to tu mám ještě napsat, ale cena elektřiny z větrníků v ČR je až 135 EUR/MWh. ale pak musí ty dotace skončit. Až se i u nás vyplatí je stavět bez dotací, jako jinde v EU, tak bude výstavba pokračovat (určitě to bude dříve než se postaví Dukovany 2). Ale nové Dukovany-to budou GW hrozně drahého postaveného výkonu, nový tunel, stejně nesmyslný jako byl ten fotovoltaická před 15 lety.

Ve chvíli kdy skončí dotace, skončí i výstavba těch větrníků, Vaněčkovy naivní představy, že se tu budou stavět bez dotací, jsou úplně mimo, nestaví se bez nich ani v mnohem větrnějších lokalitách jako např. v Dánsku, kde se pokusili provozní dotace zrušit a výsledkem bylo, že se do aukcí několikrát za sebou vůbec nikdo nepřihlásil.

Elektrárna Počerady na Lounsku dostala od Krajského úřadu Ústeckého kraje výjimku z nových evropských emisních limitů. Podle ní by mohla elektrárna až do roku 2025 vypouštět čtyřikrát více rtuti, než limity stanovují. Rozhodnutí ještě není pravomocné. Proti výjimce bojovali ekologické organizace. Podle Lukáše Hrábka z Greenpeace se tato organizace proti rozhodnutí úřadu odvolá. Podobně chce u počeradské elektrárny postupovat i Hnutí Duha.

„Krajští úředníci jí dali možnost překračovat limit pro ochranu zdraví před škodlivou rtutí, vůči tomu novému evropskému limitu, čtyřnásobně - to je rozhodně nebezpečné rozhodnutí,“ shrnul Jiří Koželuh. Pokud by rozhodnutí bylo platné, mohla by elektrárna vypouštět čtyřikrát vyšší množství rtuti.To je podle Jiřího Kuželuha problém: „Znamená to, že by vypustila velkém množství rtuti, a to kumulovaně - což je problém. Rtuť je totiž nebezpečná hlavně proto, že se v prostředí kumuluje - a to jak ve vodě, tak v organismech a podobně.“

Mediální zástupce Sev.en Energy Petr Dušek obavy ekologických organizací nesdílí: „De facto tam té rtuti v tom uhlí není pořád stejně - máte kousek, kde je jí víc, jinde zas míň. Takže se to ani pořádně neměřilo. Šedesát procent českých jehličnatých porostů trpí závažnou ztrátou jehličí.

České ekologické organizace vnímají pozitivně výsledky klimatické konference COP28 v Dubaji. Dohoda však umožní spalování fosilních paliv i po roce 2050 za podmínky využití technologií na zachytávání oxidu uhličitého. „Politicky je také důležité, že už nebude možné odvolávat se na to, že od fosilních paliv odcházejí jen vyspělé země a zbytek světa to neřeší. To je velmi rozšířená fáma například mezi českými politiky, nyní ji mohou definitivně zahodit.

„Nová měření ukazují, že emise rostou. Tento trend zřejmě potvrdí i přesnější kontinuální měření, které se nyní bude zavádět. Právní analýza, kterou zpracovala společnost Frank Bold, navíc ukázala, že údaje, které provozovatelé ohlašují do registru znečišťování, jsou pravděpodobně podhodnocené. Údajně jsou získané méně přesnou jednorázovou metodou měření.

„Teď, když se má tato situace konečně řešit a elektrárny mají konečně, poprvé v historii, rtuť zachycovat, žádají jejich vlastníci o výjimky, aby mohli vypouštět do ovzduší rtuť i nadále. Společnost Sev.en Energy, která je vlastníkem chvaletické elektrárny interpretaci ekologistů odmítá. Žebříčky ročních úhrnů emisí, o které se ekologické organizace opírají, podle něj nezohledňují výrobu ani další parametry.

Pardubický kraj by se podle nich měl proti rozhodnutí odvolat. Podle informací z Integrovaného registru znečišťovatelů vypustila vloni Elektrárna Chvaletice 357 kilogramů rtuti, rok před tím to bylo jen 154 kilogramů. Ministr životního prostředí Richard Brabec přinesl na páteční zasedání vlády zprávu o stavu naší přírody a podmínek k životu. Z dokumentu, který kabinet schválil, vyplývá, že zlepšování životního prostředí v Česku se loni zpomalilo.

Smog může v Česku předčasně zabít skoro šest tisíc lidí za rok. „Stav životního prostředí v ČR nebyl v roce 2014 vyhovující. Zastavil se pozitivní trend vývoje předchozích let, a to i přes to, že klesá negativní vliv národního hospodářství na životní prostředí,“ konstatovali vědci z agentury životního prostředí CENIA. Podle nich jsou teď na vině místo továren hlavně domácnosti.

Největším problémem je podle zprávy ovzduší, a to hlavně v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. „Už několik let stagnuje zejména zlepšování kvality ovzduší v ČR. Opatření udělaná v minulosti, především v oblasti průmyslu, už nestačí. Proto ministerstvo v posledním roce přistoupilo k dalším zásadnějším změnám v legislativě i ve financování tak, aby zlepšování kvality ovzduší bylo zase razantnější,“ uvedl Brabec.

Skoro na pětině území byl loni překročen limit nejméně u jedné škodlivé látky. Více než polovina Čechů pak žije na území, kde roční limit přesáhla koncentrace rakovinotvorného uhlíku benzo(a)pyrenu. Ministr teď usiluje o to, aby domácnosti své kotle vyměňovaly. „V loňském roce se nám podařilo s Evropskou komisí dojednat evropské dotace ve výši 9 miliard korun na výměnu až 100 tisíc neekologických kotlů po celé České republice,“ říká ministr. Zlepšování životního prostředí v Česku se loni zpomalilo.

Ekologické organizace kritizují například malý prostor pro divokou přírodu. "Lesy jsou nemocné, cenné suroviny končí zbytečně na skládkách nebo ve spalovnách a polovinu z nás dlouhodobě zatěžuje smog. Příliš pozitivní závěry vědci nepřinesli ani v případě vody. Množství vypouštěných škodlivin sice kleslo, kvalita povrchových vod se ale zlepšuje jen velmi pozvolna. Můžou za to hlavně hnojiva, kterých čeští zemědělci používají víc, než je evropský průměr.

Elektrárna, která patří skupině Sev.en Energy, výjimku získala v červenci. Rozhodl o ní krajský úřad v Olomouckém kraji. Věcí se zabýval podruhé, protože první výjimku ministerstvo životního prostředí zrušilo.„Elektrárna Chvaletice měla čtyři roky na splnění nových emisních limitů nebo získání výjimky v mezích zákona. Místo toho trvá na příliš dlouhé a příliš velké výjimce, aby její majitel Pavel Tykač ušetřil na úkor zdraví lidí,“ řekl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželuh.

Podle mluvčího elektrárny Petra Duška je podstatou jejího ekologického programu poskytnout provozovateli víc času na uskutečnění potřebných investic. Emisní výjimky využívá v Česku 13 elektráren a tepláren, uvedl mluvčí.Od roku 2013, kdy skupina elektrárnu koupila, má podle mluvčího zhruba poloviční emise. „Vděčíme za to náročné několikamiliardové ekologizaci, v níž chceme nadále pokračovat, a to právě prostřednictvím výjimky,“ řekl Dušek.

Podle ekologických organizací by vlivem výjimky uniklo do životního prostředí o 1234 kilogramů více rtuti než v případě dodržení nových emisních limitů, které budou účinné od středy 18. srpna. Do té doby musí mít podle těchto organizací všechny uhelné elektrárny buď pravomocně udělenou výjimku, nebo dodržet přísnější limity.

Vzhledem k délce odvolacího řízení ekologické organizace očekávají, že výjimka pro Chvaletice nabude právní moci v podzimních měsících letošního roku, a to jen v případě, že ji ministerstvo znovu nezamítne. „Deadline pro získání výjimky je přitom už příští středu. Je tedy vrcholně nepravděpodobné, že by do té doby elektrárna řádnou výjimku získala. Do případného udělení výjimky by tak pro elektrárnu Chvaletice měly platit nové emisní limity,“ sdělil mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

S výrokem Greenpeace mluvčí elektrárny nesouhlasí. Dokud nebude o žádosti pravomocně rozhodnuto, termín platnosti nových evropských limitů pro provoz elektrárny nic neznamená, uvedl.„Úřední řízení je v procesu a my nemůžeme ovlivnit to, že se do něj neustále někdo odvolává. Nicméně očekáváme, že do 18. srpna bude rozhodnutí vydáno a že plně zohlední a podpoří naše stanoviska, která jsou zcela v souladu s metodikou Evropské unie a České republiky. V každém případě budeme i nadále dodržovat veškerá zákonná nařízení a poskytovat úřadům maximální součinnost, jako jsme to dělali doposud.

tags: #jiri #kozeluh #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Metody recyklace pryže
• Podrobné informace o Ekologické Zdroje Energie
• Sedátko pro děti s ohledem na přírodu
• Český postoj k Eurobarometru a klimatu
• Výskyt CO2