Jsou plechovky ekologické? Recyklace plechovek v České republice

Plechovka je úžasný vynález! První zmínky pocházejí už ze 14. století a větší rozmach pak plechové obaly zaznamenaly s koncem druhé světové války. Původní plechovky se vyráběly z oceli, ale ty by se cestou na fesťák nebo na výlet díky své hmotnosti v batohu docela pronesly. Dnešní plechovky se již vyrábí z hliníku a jsou tak podstatně lehčí.

Společně se sklem a plastem jsou nápojové plechovky nejhojněji využívaným obalovým materiálem v nápojovém segmentu. Nejenom na festivalech je občas potřeba dobít baterky energeťákem nebo se osvěžit vychlazeným syceným mokem. Až 36 % českých občanů ve věku 18-45 let si dopřeje nápoj z plechu denně nebo aspoň několikrát týdně.

Dopad výroby a recyklace plechovek na životní prostředí

Plechovky od nápojů mají v rámci svého životního cyklu největší dopad na životní prostředí. Při jejich výrobě totiž vznikne 3x více odpadu než samotného hliníku. Hliník se průmyslově získává z bauxitu a kryolitu při teplotě asi 950 stupňů. Bauxit se u nás ale netěží a při jeho zpracování vznikají až 3 tuny odpadového materiálu a pouze 1 tuna čistého hliníku.

Hliník je pro své vlastnosti sice skvělým konstrukčním a obalovým materiálem, ale je taky mnohem náročnější na spotřebu energie a vody v porovnání s plasty nebo sklem. Proto je důležitá jejich recyklace, která znamená až 75% úsporu energie! Díky recyklaci 1 kg hliníku můžeme ušetřit až 5 kg bauxitu, 4 kg chemických látek a 14 kWh elektřiny! Kovy lze recyklovat, stejně jako sklo - donekonečna!

Jak správně třídit plechovky?

Ve většině měst a obcí Česka se ale od roku 2020 třídí kovy společně s plastem, k tomu slouží celkem 115 tisíc žlutých kontejnerů doplněných samolepkou „Kovy“. Hliník a jiné kovy patří do 14 tisíc šedých kontejnerů nebo na sběrný dvůr. Asi pětina měst a obcí v republice se zatím k tomuto systému nepřipojila, tam bohužel kovy a plechovka patří do směsi.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Na čistých festivalech díky dohodě se zajištěnými svozovými společnostmi třídíme plechovky do žlutých částí Třikoše, tedy dohromady s plastovým odpadem. V ideálním případě patří prázdné plechovky od nápojů a kovy do šedých popelnic s nápisem Kovy. V některých obcích ale tyto popelnice a koše nejsou dostupné nebo je jich velmi málo. Plechovky v takovém případě patří nejčastěji do žlutých popelnic, které jsou primárně na plasty, ovšem musí zde být samolepka s nápisem Kovy. Ať už do šedých popelnic, nebo do žlutých s příslušným označením patří kromě plechovek ještě krabice od mléka a džusů a další kovové předměty.

Proces recyklace kovů

Proces recyklace kovů začíná na dotřiďovací lince, kde dochází k ručnímu oddělení od všeho nekovového. Celý proces recyklace je poměrně rychlý - použité plechovky se často již do 2 měsíců po vytřídění vrátí do oběhu v nové podobě a stanou se novými plechovkami nebo třeba součástí elektrospotřebičů.

Zálohový systém v EU a ČR

Problém s netříděnými plechovkami by měl zlepšit nový zálohový systém. Stejně jako u skleněných lahví by se platila záloha a zákazník by měl možnost prázdnou PET lahev nebo plechovku vrátit. Na konci dubna Evropský parlament schválil nařízení o obalech a obalovém odpadu. Toto nařízení stanovuje nová pravidla pro nakládaní s obaly, jejich zpětný odběr a recyklaci a bude pro všechny členské státy přímo právně závazné.

Návrh nařízení stanovuje povinnost pro členské státy spustit zálohový systém na PET lahve a plechovky nejpozději v roce 2029, pokud nedosáhnou míry sběru 80 procent u obou materiálů v roce 2026 a zároveň neprokáží věrohodný plán, jak se do roku 2029 dostanou na 90 %. Na Slovensku funguje systém záloh na PET lahve a plechovky už třetím rokem. U našich sousedů funguje zálohovací systém kromě Slovenska i v Německu. Nejdéle se recyklování věnují ve skandinávských zemích.

Argumenty pro a proti zálohování

Diskuse o potřebě a efektivitě navrhovaného povinného zálohování se nyní zaměřuje na plnění cílů sběru a recyklace hliníkových nápojových plechovek. Podle prosazovatelů povinných záloh tyto cíle sběru a recyklace ČR nezvládne. Hliníkové plechovky nepatří do kategorie hliníkových obalů. Podle iniciativy Každá plechovka se počítá, klíčovým problémem je nedostatek vhodných míst pro recyklaci nápojových plechovek. Zavedení povinného zálohového systému na nápojové plechovky podporuje dokonce 74 % respondentů. Očekávají od něj zejména zvýšení míry recyklace a snížení množství směsného odpadu a odpadků na zemi.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Podle údajů autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce každým občanem ČR vytříděno v průměru 21 kg kovového odpadu. Recyklováno je pak 99 % těchto vytříděných kovů. Česká republika využila možnosti výjimky na cíle recyklace vybraného druhu materiálu obalového odpadu, které Směrnice státům povolovala při její transpozici do národních legislativ. V českém Zákoně o obalech jsou proto uvedeny cíle pro recyklaci hliníkových obalů (tzn. V dopise se uvádí, že musíme zavést povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky proto, že nesplníme sběr plechových obalů od nápojů v roce 2026. Není to pravda. ČR má vyjednanou výjimku s Evropskou komisí na hliník do roku 2035.

Alternativy a současný stav recyklace

Nápojové plechovky z hliníku jsou nyní součástí sběru všech kovových obalů tzn. včetně ocelových plechovek na konzervované potraviny, folií apod. Kovové obalové odpady a i celokovové předměty jsou tříděny do šedých popelnic pouze na kovy nebo do žlutých popelnic spolu s plasty.

Zvýšení úrovně recyklace kovových obalů (vč. hliníkových plechovek) s větším využitím dotřiďovacích linek a za zdroji energetického využití odpadů potvrzuje i odborný text společnosti EKO-KOM z roku 2019: „V tomto procesu lze odtřídit veškeré kovové odpady včetně obalů (nikoli pouze nápojové plechovky), a to jak magnetických pomocí magnetického separátoru, tak i nemagnetických, jako je hliník, pomocí technologie vířivých proudů. Dále mohou být odtříděny některé druhy plastů, pro spalování nevhodné PVC, ale i pro recyklaci výhodné PET lahve, a konečně, pokud je to potřebné, je možné odtřídit sklo a část papíru.

Navíc aktuálně obce a firmy připravují širokou kampaň na další intenzifikaci sběru všech kovových obalů, včetně nápojových plechovek. Na splnění finálních cílů máme ještě dostatek času a víme, jak je splnit. Zatím jsme jako ČR platné obalové cíle vždy splnili.

Dalším faktem je, že platný zákon v ČR počítá s tím, že veškeré kovové obaly budou muset být od roku 2030, tedy od zákazu skládkování využitelných odpadů, vytříděny buď na třídících a dotřiďovacích linkách, nebo za zdroji na energetické využití odpadů. To platí i pro kovy ve směsném komunálním odpadu. V těchto dvou technologických uzlech se vytřídí prakticky všechny kovové obaly z celé množiny komunálního odpadu.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Následně bude prakticky celý objem takto vytříděných kovových obalů předán do recyklace tak, jak je tomu podle oficiálních dat již nyní (aktuálně 99%). Toto je racionální a nákladově i výkonově efektivní řešení, které splní definované komoditní cíle. Řešení je efektivní i v tom, že je komplexně nastaveno na všechny komodity, nikoli jen na jejich úzkou část.

Historie a vývoj nápojových plechovek

Proces ukládání potravin do plechovek vynalezl francouzský inženýr Philippe de Girard, ale svůj patent v roce 1810 prodal. Nápojové plechovky se ve větším množství začaly objevovat v USA v době prohibice (1920-1933), kde se do nich stáčelo pivo. Otevíraly se proražením trojúhelníkového otvoru.

Později, zřejmě po 2. světové válce, když už kovy nebyly třeba jen k výrobě zbraní, se začaly nápojové plechovky vyrábět tak, jak je známe dnes - ze 3 dílů, kterými jsou dno, víčko a válcové tělo. Nejprve byly z plechu a později se začaly využívat tzv. hlubokotažené fólie - ty se používají dodnes.

Reakce na zavedení sběru plechovek a obecně kovových obalů do žlutých odpadových nádob

S nástupem nového roku se v České republice spustil sběr plechovek a obecně kovových obalů do žlutých odpadových nádob. Druhý systém se připravuje a nyní je v legislativním procesu a je jím zálohování. Oba mají veřejností vnímané výhody a nevýhody, ale ne vždy je toto obecné vnímání správné.

Vygenerovali jsme několik obecně zažitých názorů - výhod a nevýhod obou systémů a nechali jsme tyto body okomentovat ředitele České asociace odpadového hospodářství, Petra Havelku.

Sběr a třídění kovových obalů do žlutých odpadových nádob

• Výhody:
  • Jednoduchost pro spotřebitele: Spotřebitelé mohou třídit kovové obaly do stejných nádob jako plasty, což zjednodušuje proces třídění.
  • Nižší náklady na infrastrukturu: Není potřeba investovat do zálohomatů a speciální logistiky. Již stávající síť má 500 000 nádob na PETky i plechovky.
  • Vyšší míra třídění: Rozšíření možností třídění kovových obalů do žlutých nádob může zvýšit celkovou míru třídění.
  • Systém třídění kovů má již nyní velmi dobré výsledky.
  • Největší výhodou stávajícího systému je fakt, že lidé třídí dobrovolně, z přesvědčení a zcela zdarma.
• Nevýhody:
  • Kvalita třídění: Kombinovaný sběr kovů a plastů může vést k nižší kvalitě vytříděných materiálů, což může ovlivnit recyklaci.
  • Kontaminace: Kovové obaly mohou kontaminovat plasty, což může ztížit jejich recyklaci.
  • Závislost na spolupráci: Úspěch systému závisí na spolupráci mezi obcemi, svozovými firmami a třídicími linkami.

Zálohování plechových obalů

• Výhody:
  • Vyšší míra recyklace: Zálohování motivuje spotřebitele k vracení plechovek, což vede k vyšší míře recyklace.
  • Snížení odpadu v přírodě: Finanční motivace snižuje množství odhozených plechovek v přírodě a na veřejných prostranstvích.
  • Podpora cirkulární ekonomiky: Zálohování podporuje opakovanou recyklaci materiálů, což přispívá k udržitelnosti.
  • Čistší materiál: Zálohované plechovky jsou méně kontaminované, což usnadňuje jejich recyklaci.
• Nevýhody:
  • Náklady na zavedení systému: Zavedení zálohového systému vyžaduje investice do infrastruktury, jako jsou zálohomaty a logistika.
  • Komplikace pro malé prodejce: Malé prodejny mohou mít problémy s implementací a provozem zálohového systému.
  • Omezený rozsah: Zálohování se obvykle vztahuje pouze na nápojové plechovky, což neřeší ostatní kovové obaly.
  • Výrazné omezení tržního prostředí.
  • Násobné navýšení logistiky a dopadů dopravy.

Tak až se příště osvěžíš lahodným studeným nápojem v plechu, nezapomeň jej vytřídit. Výzkum agentury STEM/MARK, který si nechala zpracovat iniciativa Každá plechovka se počítá, prozradil také to, že použité plechovky svědomitě třídí pouze 50 % z nich. Ve středu 5. června šířili osvětu mezi občany ambasadoři iniciativy Každá plechovka se počítá - v Praze sbírali odhozené plechovky a kolemjdoucím vysvětlovali, do kterých kontejnerů patří. Na náměstí Míru vznikla obří barevná stěna z plechovek s motivem ohrožené mořské želvy. Akce se koná každý rok u příležitosti Světového dne životního prostředí po celém světě v rámci International Recycling Tour.

Co se týká překážek v efektivnějším recyklování, 69 % účastníků nejnovějšího sociologického průzkumu, který si iniciativa každoročně nechává zpracovávat od společnosti STEM/MARK, souhlasí s tím, že pro zlepšení třídění by bylo nejúčinnější zvýšit počet kontejnerů na kov.

tags: #jsou #plechovky #ekologické #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Sběrné suroviny v Letovicích
• Změny klimatu a skleníkový efekt
• Penetrace a životní prostředí
• Harmonogram svozu odpadu Hlučín
• Návody na rozvod vody a odpadu