Kaliningradská oblast: Příroda a zajímavosti nejzápadnější enklávy Ruska

Co spojuje křižáky, Přemysla Otakara II. a ruské město Kaliningrad? Na pobřeží Baltského moře se rozkládá Kaliningradská oblast, nejzápadnější enkláva Ruska, která sdílí hranice s Polskem a Litvou.

Z geografického hlediska je oblast na pobřeží Baltského moře ze všech ruských regionů nejzvláštnější. Od zbylé části rozsáhlého území ji totiž odděluje pás tří pobaltských států, Litvy, Lotyšska a Estonska, na jihu pak hraničí s Polskem.

A protože Rusko často výhružně ukazuje prstem směrem na západ, není divu, že právě tady má dislokovány vojáky a vojenská zařízení. Z vojenského a strategického hlediska je Kaliningradská oblast pro Rusko nesmírně důležitá. Podle analytiků se z oblasti stává nejmilitarizovanější část Evropy, a to včetně jaderných zbraní. Ostatně není náhodou, že má Baltská flotila ruských námořních sil základnu právě tady, a že byl samotný Kaliningrad v minulosti uzavřen pro všechny cizince. Duch tehdejší doby v této oblasti u některých starousedlíků stále přetrvává.

Psal se rok 1254, bažinatou oblastí na území kolem baltské Rudavy profukoval mrazivý vítr a běžně neprůchodná místa byla díky vrstvě ledu schopná unést i křižáky v plné zbroji. Právě tady se strhla bitva, do níž Přemysl Otakar II. nasadil kolem 60 000 mužů a zvítězil. Otakarova křížová výprava se podobně jako kterákoliv jiná tvářila, že jde o boj proti pohanům. Ve skutečnosti však šlo o získání dalšího území a rozšíření vlivu v Prusku a dnešní Litvě. Později město získalo německé pojmenování Königsberg, a protože se dnes nachází na území Ruska, známe ho jako Kaliningrad.

Sověti se později rozhodli metropoli přejmenovat na počest politického vůdce Michaila Kalinina, který však za války nechvalně proslul tzv. katyňským masakrem. Doklady o osídlení regionu spadají přinejmenším do starověku: Zhruba v roce 300 př. n. l. vyrostla na místě současného Kaliningradu osada Pregnora. Od středověku převládal v lokalitě německý vliv.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: Evropské hotspoty

Již roku 1255 založili křižáci v místě pevnost, jako poděkování králi Přemyslu Otakaru II. za pomoc v boji. Z ní později vznikl přístav Königsberg, dnešní Kaliningrad, rychle se rozvíjel a navazoval obchodní styky s okolím i se vzdálenějšími oblastmi.

Za první světové války dobyli značnou část Východního Pruska Rusové a mezi Kaliningradskou oblastí a zbytkem tzv. Výmarské republiky vznikl polský koridor. Definitivní odříznutí od Pruska (oficiálně zaniklo v roce 1947) přišlo s druhým globálním konfliktem. Za studené války učinila Moskva ze zmíněného území vojenskou námořní základnu se zákazem vstupu cizinců a vláda tam uchovávala jaderné zbraně. I dnes přitom v regionu pravidelně narůstá napětí.

Vzdálenost však nepředstavuje jediný faktor, který Kaliningradskou oblast vyčleňuje ze středu dění. A na vlastní kůži to ještě před třiceti lety mohli pocítit všichni cizinci: Před rozpadem Sovětského svazu měli do regionu vstup přísně zakázán, neboť sloužil coby pobaltská vojenská základna.

Kaliningradská ekonomika ztrácí na ruského „tahouna“ od doby, kdy tři nově samostatné republiky vytvořily z regionu exklávu. Zavedení statusu speciální ekonomické zóny, jež firmám snížila daně a přilákala zahraniční investory, pomohlo jen nakrátko. Sotva místní obyvatelé nalezli nové zaměstnání v rychle vybudovaných továrnách společností jako General Motors, BMW nebo Kia, učinily nedlouhému období prosperity přítrž sankce v důsledku anexe Krymu. Značnou část necelého milionu místních obyvatel tak trápí nezaměstnanost a nezbývá jim než oživovat skomírající turistický ruch. Uvedené snahy podporuje i Moskva, jež chce investicemi do výstavby hotelů a rozvoje lázeňských center přilákat na pobřeží Baltu novou klientelu, zejména z „mateřského“ Ruska.

Vzhledem k výše napsanému není pro turisty pohyb po Kaliningradské oblasti zrovna jednoduchou záležitostí. Do míst vojenských cvičišť a základen je vstup zakázán, zároveň to však neznamená, že by tam nebylo co vidět. Středověké hrady si svým nedobytným půvabem nezadají s křižáckými sídly, jak je známe z jiných částí Evropy nebo Blízkého východu.

Čtěte také: Rozvoj venkova skrze zemědělství

Bývalému Königsbergu se teď dostává poměrně rozsáhlého rozvoje. Cestou ,,jantaru a dřeva" po krajích, které nám nejsou vzdáleny geograficky ani historicky, ale jejichž poznání u nás bývá často omezené. Písečné duny Kuršské kosy, hluboké lesy, jantarové pobřeží Baltského moře, dřevěná lidová architektura a umění.

Kuršská kosa: Unikátní přírodní komplex UNESCO

National Park “Kurshskaya Kosa” is a unique natural complex included in the UNESCO World Heritage List. Located in the Kaliningrad Region, the park offers diverse landscapes: from sandy dunes up to 55 meters high with stunning views of the Baltic Sea and the Curonian Lagoon, to coniferous forests and flood meadows. It is home to more than 46 species of mammals and 262 species of birds, and also features ornithological stations for the study of migratory birds.

Sto kilometrů dlouhý pruh písku mezi Baltským mořem a Kurským zálivem, který je tak unikátní, že ho zapsali na seznam UNESCO. Představte si 100 kilometrů dlouhý a 2-4 kilometry široký písečný ostrov, který neustále mění svůj tvar. Větry a moře si s ním hrají jako s hromádkou písku na dětském hřišti. Před staletími tu stály vesnice, které doslova zmizely pod pohybujícími se dunami.

Kuršská kosa je rozdělena na dvě části - severní patří Litvě, jižní Rusku (Kaliningradská oblast).

• Litva: Pohodový ráj pro turisty
  • Městečko Nida - nejznámější letovisko, kde měl svůj letní dům i spisovatel Thomas Mann.
  • Duna Parnidis - největší písečná duna v Litvě, vysoká až 52 metrů. Stojí na ní sluneční hodiny, které ukazují čas i v zimě.
  • Mrtvý les - tajemná část kosy, kde stromy rostou v bizarních tvarech, jako by je posedly zlé síly (ve skutečnosti je za to zodpovědný silný vítr a mrazivá zima).
  • Mořské pláže - jemný bílý písek, žádné přeplněné pláže jako na jihu Evropy a v létě příjemné koupání.
• Rusko: Divočejší a tajemnější část
  • Přísně střežená hranice - pokud sem chcete, musíte mít ruské vízum a připravit se na důkladnou kontrolu.
  • Rybářské vesnice - menší, chudší a autentičtější než v Litvě, tady na vás dýchne opravdová atmosféra sovětské minulosti.
  • Tančící les - místo, kde stromy mají pokroucené kmeny do spirál, jakoby je někdo začaroval.

Když se procházíte po plážích Kurské kosy, možná šlápnete na něco cennějšího než mušle. Baltický jantar je tady doslova všude. Moře ho vyplavuje na břeh, a pokud víte, kdy a kde hledat, můžete si najít svůj vlastní kousek pravěkého zlata.

Čtěte také: Výzkum v oblasti věd o živé přírodě a chemii

Nejlepší čas na sbírání jantaru je po bouřce, kdy vlny vyplaví nejvíce kousků. Místní tvrdí, že když jdete za svítání s baterkou a hledáte žlutavě zářící kamínky ve vlhkém písku, máte největší šanci uspět.

V ruské části Kaliningradské oblasti se nachází největší jantarný důl na světě, kde se těží jantar ve velkém.

Tipy pro návštěvu Kuršské kosy:

• Vyšlápněte si na duny - nejlepší výhledy jsou z Parnidiské duny v Litvě.
• Projíždějte se na kole - po celé litevské části vede cyklostezka dlouhá přes 50 km.
• Objevujte ztracené vesnice - a přemýšlejte, kolik jich ještě zmizí pod pískem.
• Lovte jantary - kdo najde největší, vyhrává!
• Projděte si tančící les - zkuste zjistit, zda jsou ty pokroucené stromy fakt přírodní úkaz, nebo za to může nějaká stará magie.
• Plavte se po Kurském zálivu - výlety na loďkách nabízejí jiný pohled na krajinu.

Orientační ceny:

• Ruské vízum: Pokud chcete do ruské části, připravte si cca 80 eur a hodně papírování.
• Ubytování: V létě hotely kolem 50-100 eur/noc, v zimě levnější.
• Loď z Klaipédy do Smiltynė (vstupní brána na kosu): cca 1 euro.
• Vstup do národního parku (Litevská část): 5 eur na osobu, 20 eur za auto.

tags: #kaliningradska #oblast #příroda #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Definice emisí
• Ošetření dřevěného nábytku
• Motivace pro účast v soutěži ve sběru odpadků
• Krása přírody na vašich stěnách
• Ochrana růží