Kaly z ČOV: Složení, definice a legislativa v České republice

Kaly z komunálních čistíren odpadních vod (ČOV) vznikají jako nevyhnutelné odpady při čištění odpadních vod. Kal je objemově nevýznamný vedlejší proud - přebytečná biomasa z biologického čištění. Cílem úpravy kalů je zabránit nepříznivým dopadům na životní prostředí a lidské zdraví, a současně nalézt životní prostředí, udržitelné a ekonomicky únosné řešení kam s nimi.

V ČR je problematika kalů z ČOV promítnuta do zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a řady jeho prováděcích právních předpisů. Jedná se zejména o vyhlášku č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, vyhlášku č. 93/2016 Sb. o Katalogu odpadů, vyhlášku č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, vyhlášku č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a vyhlášku č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

Definice a složení kalů z ČOV

Kal je nevyhnutelným odpadem při čištění odpadních vod. Při čištění odpadních vod se odstraňují nežádoucí složky z vody a koncentrují se do kalu.

Složení kalů z ČOV (patogenní mikroorganismy, těžké kovy) je ovlivněno počáteční kvalitou odpadní vody a na úrovni technologie čištění, která zaručí dosažení kvalitativních požadavků na vyčištěnou odpadní vodu. Koncentrace prospěšných i znečišťujících složek v kalu (a zdravotní rizika s nimi spojená) závisí na počáteční kvalitě odpadní vody a na úrovni technologie čištění, která zaručí dosažení kvalitativních požadavků na vyčištěnou odpadní vodu.

Legislativa týkající se kalů z ČOV

V ČR je problematika kalů z ČOV promítnuta do zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a řady jeho prováděcích právních předpisů. Jedná se zejména o vyhlášku č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, vyhlášku č. 93/2016 Sb. o Katalogu odpadů, vyhlášku č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, vyhlášku č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a vyhlášku č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

Čtěte také: Odstraňování kalů z ropných nádrží

Legislativně je problematika nakládání s kaly z ČOV řešena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a vyhláškou č. ze dne 12.

Možnosti využití kalů z ČOV

Způsoby nakládání s kaly z ČOV na území ČR závisí na místních a ekonomických podmínkách a také na vlastnostech kalů a možnostech konečného způsobu využití v dané oblasti. V podmínkách ČR se kaly z ČOV pro svůj vysoký podíl organických látek a minerálních složek nejčastěji kompostují a používají k přímé aplikaci na zemědělskou půdu.

Využití kalů z ČOV, včetně biodegradabilních odpadů, je v české legislativě ošetřeno pouze částečně. V rámci zákona o odpadech je řešena aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu, ale nejsou dostatečně stanovena další kriteria pro využívání těchto odpadů především pro biologickou rekultivaci. Totéž je možno konstatovat v případě, že rekultivační materiály se posuzují jako stavební výrobky ve smyslu nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

Vzhledem k objemu produkce a obsahu využitelných látek je kal z čištění komunálních odpadních vod vhodný k použití na zemědělských půdách k obnovení deficitu živin a organických látek. Je využíván jako jedna ze vstupních surovin pro bioremediační technologie, jako je například kompostování a výroba umělých rekultivačních zemin.

Využití kalů v zemědělství

V České republice se použití čistírenských kalů v zemědělství řídí vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 382/2001, o použití upravených kalů na zemědělské půdě. Pojem upravený kal je definován v § 32 písmeno b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Čtěte také: Kaly z Čističek Odpadních Vod

Nedílnou podmínkou použití kalů na zemědělské půdě je i splnění mezních hodnot koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedených v Příloze č. 3. (jedná se o vybrané toxické kovy, organicky vázané halogeny -AOX a polychlorované bifenyly - PCB). Před prvním použitím kalů a dále v desetiletých obdobích je nutno provést monitoring půd, který zajišťuje a hradí původce kalů.

Hygienizace kalů

Za úpravu kalů, vedoucí ke snížení obsahu patogenních organismů, lze považovat hygienizaci kalů vápněním, termofilní stabilizaci kalů, či kombinaci obou postupů. Detailně je problematika úpravy kalů rozvedena v návrhu novely směrnice 86/278 EHS - návrh novely z 27. 3. 2000.

Hygienizace kalů (pro využití v zemědělství):

• Sušení při teplotě vyšší než 80 °C na sušinu 90 %
• Duální systém - první stupeň autotermní aerobní stabilizace při teplotě nad 55 °C, druhý stupeň mezofilní aerobní stabilizace
• Autotermní aerobní stabilizace při teplotě nad 55 °C, doba od nadávkování kalu po jeho odběr z reaktoru musí být minimálně 20 hodin
• Termofilní aerobní stabilizace při teplotě nad 55 °C nebo více, doba od nadávkování kalu po jeho odběr z reaktoru musí být minimálně 20 hodin
• Termická předúprava surového kalu při teplotách min. 70 °C po dobu min. 30 minut

Legislativní překážky

Mezi hlavní legislativní překážky využívání biodegradabilních odpadů (mimo aplikace kalů na zemědělskou půdu) patří zejména:

• Úplná absence právní úpravy pro využívání biodegradabilního odpadu mimo výše uvedenou aplikaci kalů na zemědělskou půdu
• Neúplnost, či nedokonalost a nepřesnosti právní úpravy z hlediska využití biodegradabilního odpadu
• Chybí normy pro biokompost, rekultivační substrát apod., včetně stanovení limitních kriterií z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí pro tyto způsoby využití biodegradabilního odpadu.

Čtěte také: Cirkulární ekonomika - konference a semináře

tags: #kaly #z #cov #skladka #definice

Oblíbené příspěvky:

• Problémy životního prostředí
• Metody snižování NOₓ
• Meditace v Přírodě pro Energii
• Patenty v recyklaci plastů
• Využití kompostu Holík Svitavy