Poplatky za znečištění životního prostředí v České republice

Emisní poplatek se platí při prvním převodu vozidla na nového majitele. Pokud jste tedy prvním dalším majitelem vozu po tom původním a vůz spadá do kategorie emisní normy EURO 0, 1 nebo 2, padne břemeno placení emisního poplatku na vás.

Výše emisního poplatku se odvíjí od kategorie emisní normy, kterou vaše vozidlo splňuje. Dále se poplatek platí při zápisu změny vlastníka nebo provozovatele vozidla v registru silničních vozidel při prvním převodu auta v ČR.

Povinnost platby poplatku vzniká jen v případech, kdy vozidlo nesplňuje žádnou emisní normu, nebo splňuje pouze emisní normy EURO 1 nebo EURO 2. Emisní poplatek platí ten, kdo je zapsán do registru silničních vozidel v České republice jako nový vlastník vozidla, nebo nový provozovatel vozidla, jde-li o změnu provozovatele.

Účelem emisního poplatku je eliminovat používání starých vozidel s nízkými nebo žádnými emisními normami.

S koncem roku 2015 by firmy neměly platit za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Uvádí to návrh nového zákona o ochraně ovzduší, který v pátek schválili poslanci.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Podle původního návrhu kabinetu se totiž měly poplatky za znečištění mezi léty 2017 a 2021 postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Sněmovna ale přijala v případě poplatků pozměňovací návrh Jana Bureše (ODS). "Tím se podařil najít kompromis mezi rapidním nárůstem poplatků, který navrhoval vládní návrh zákona a návrhem hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, který chtěl tyto poplatky úplně zrušit.

Ministerstvo životního prostředí nakonec ustoupilo od záměru vložit do zákona pravomoc pro úředníky, aby mohli kontrolovat přímo v domácnostech, čím lidé topí. Norma dále předpokládá možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázeňských městech a obcích v chráněných územích. V novém zákoně nejsou pravidla pro nakládání s látkami ohrožujícími ozonovou vrstvu Země a klima.

Přechod k oběhovému hospodářství

Podle evropské směrnice musí Češi do roku 2025 zvýšit objem recyklovaného odpadu téměř o polovinu. V plánu odpadového hospodářství se píše, že ČR je na přechodu od odpadového hospodářství k oběhovému. Co to znamená? V oběhovém hospodářství jde především o to, aby odpadů vznikalo co nejméně, a když už vzniknou, tak je využívat, ne je ukládat na skládky. Tam odpad leží bez jakéhokoliv využití, jednou provždy zahrabán.

Máme 178 legálně provozovaných skládek, přičemž každá z nich je tikající bomba, hrozí znečištění horninového prostředí i podzemní vody a občas nějaká zahoří. Odpad, který není možné materiálově využít, chceme využít aspoň energeticky - v bioplynových stanicích nebo v zařízeních pro energetické využívání odpadů, lidově spalovnách. Naše prognóza v roce 2035 počítá s energetickým využitím čtvrtiny všech odpadů - komunálního, živnostenského i průmyslového.

Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí uvedl: "Uplatňuje se princip „znečišťovatel platí“. Nejlevnější způsob, jak se zbavit odpadu v Česku, je dnes zaskládkovat ho. To je bohužel dané nízkým poplatkem za skládkování v zákoně o odpadech."

Čtěte také: Ekologické balónky a helium: Správný postup

Podle posledních zpracovaných čísel Češi ukládali na skládky víc komunálního odpadu, než zrecyklovali. Za rok 2016 ho šlo na skládky 45 procent, jen 38 procent se materiálově využilo, zbytek se spálil. Podle nové evropské legislativy musíme v roce 2025 dosáhnout 55 procent recyklace a o deset let později 65 procent a zároveň maximálně desetina z celkové produkce komunálních odpadů smí jít na skládky. Na to se musíme začít připravovat už dnes. V blízké budoucnosti se proto chystáme začít plošně sbírat prostřednictvím speciálních kontejnerů také odpadní oleje a tuky.

Například popel - s obcemi se bavíme o tom, že v topné sezoně by lidem dávaly kontejnery jen na popel, který by se separovaně sbíral. Také firmy ve výrobě budou muset hledat možnosti, jak více třídit. Průmyslové svazy si v minulosti do znění zákonů protlačily, že využívat se budou odpady, jen pokud je to technologicko-ekonomicky možné.

Spalovny

Často je nám předhazováno, že chceme spalovat veškerý komunální odpad, tak to ale v žádném případě není! Naše prognóza v roce 2035 počítá s energetickým využitím čtvrtiny všech odpadů - komunálního, živnostenského i průmyslového. To je zhruba dvojnásobek oproti dnešku, takže budeme potřebovat dvojnásobnou kapacitu spaloven než dnes, na 1,4 milionu tun. Nebude to ale jen o spalovnách, předpokládali jsme nárůst kapacit bioplynových stanic - podpořili jsme jejich výstavbu z Operačního programu Životní prostředí.

Všichni vyčkávají, jak bude vypadat zákon o odpadech a hlavně výše skládkovacího poplatku. Ten určí cenu odpadu na trhu a kapacity na zpracování odpadů, kapacitu třídíren. Skládkování cenově dorovná na stejnou úroveň jako spalování a recyklace. Některé ze stávajících čtyř spaloven budou chtít navyšovat kapacity, například malešická spalovna a SAKO Brno. Také by měla vzniknout spalovna v areálu elektrárny a teplárny Mělník a firma EPH (Daniel Křetínský, pozn. red.) chce údajně vystavět spalovnu v Komořanech u Mostu.

Čtěte také: Třídění odpadu v Novém Boru se mění

tags: #kam #jdou #poplatky #za #znečištění #životního

Oblíbené příspěvky:

• Stavební odpad v ČR
• Cena pronájmu kontejneru
• Iniciativa "Fit for 55"
• Vysvětlení značek třídění odpadu
• Udržitelnost a kompostovací záchody