Kompost pro zahrádkáře: Co to je a jak ho využít

Kompost je výborným zahradním hnojivem, které si zvládneme připravit sami, zdarma a s minimem práce. O kompost se staráme v průběhu celého roku. Můžeme ho mít jednoduše na hromadě, ale využít lze i koupený plastový kompostér nebo vlastnoručně vyrobené dřevěné bednění.

Jak připravit kvalitní kompost

Pro dobré zrání kompostu střídáme zelenou a hnědou hmotu, a to v poměru přibližně 1:2. Zelená složka je dusíkatá - jedná se o zelené materiály jako např. posekaná tráva, zbytky z kuchyně a rostlinné zbytky. Hnědá složka je uhlíkatá a jedná se o materiál, který kompost provzdušňuje a vylehčuje.

Přihazujeme zbytky zeleniny a ovoce, posekanou trávu, listí a plevely. Vše dobře mícháme, občas můžeme přihodit trochu zeminy, ale postačí zemina ponechaná na kořenech plevelů. Kompost k uzrání potřebuje alespoň 6-12 měsíců, jeho struktura se pozvolna změní, jednotlivé složky již nepůjde rozeznat a výsledkem bude zemitá hmota, která se báječně hodí k přihnojování záhonů.

Substráty pro výsev a množení

Pořídili jste si substrát pro výsev od jiné firmy než loni a zatímco před rokem vám vzešla skoro všechna semena, letos je to sotva polovina? Chyba nemusí být ve vašem postupu, ale právě v pěstební směsi. Ta se může u jednotlivých výrobců značně lišit. V některé rostliny prospívají lépe, v jiné hůře. Co dělat, abyste zvolili tu první?

Při výběru substrátu dejte jak na doporučení zkušených zahrádkářů, tak vám mnohé prozradí i jeho složení, které by mělo být uvedeno co nejpodrobněji a nejkonkrétněji. Je obsažen zahradnický kompost, kompostovaná kůra, prospěšné příměsi jako bentonit, nebo pouze rašelina? Důležitý je také obsah živin, některé substráty mají zásobu na několik týdnů dopředu, což ale vždy nemusí být výhodou. Zvlášť pokud máte svá osvědčená hnojiva, možná vám tyto mixy, které stojí více peněz než klasické, vyhovovat nebudou.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Domácí substráty

Substráty nemusíte kupovat, lze si je připravit i doma dle vlastní receptury. Pořiďte si na to kuchařku, stačí vám papírová a nepopsaná. Zaplníte si ji sami. Směsi, které připravíte dle rad a zkušeností ostatních pěstitelů nebo receptů od souseda, se vyplatí zaznamenat si. Kolik čeho jste do nich přimíchali, co jste zaseli a zasadili, jak se rostlinám dařilo… Příští rok budete vědět více. Kdo rád experimentuje, může stejným rostlinám připravit dva i více typů substrátů. Pokud budou pěstební podmínky podobné, do jisté míry pozná, který recept rostlinám svědčil více.

Lehké substráty pro semínka a řízky

Pro výsevy a řízkování se prodávají speciální substráty. Jsou především lehké, protože mladým kořínkům semenáčků či zakořeňujícím řízkům vzdušný substrát usnadní růst a vývoj. Připravit si je můžete i doma, pokud zahradní zeminu a kompost notně vylehčíte pískem nebo perlitem v poměru dva díly vylehčovadla na díl zeminy. Naopak by neměly obsahovat zbytečně moc živin. Ty dodávejte, až rostlinky vzejdou a řízky důkladně zapustí kořínky.

Pro suchomilné sukulenty, jako jsou kaktusy, ale také některé skalničky, rozchodníky, suchomilnější cibuloviny a okrasné traviny namíchejte substrát, který se skládá ze dvou dílů písku a jednoho zahradní zeminy.

Kompost jako nenahraditelná složka substrátů

Milióny půdních mikroorganismů, spolu s žížalami rozkládají organické zbytky, a tak vzniká kyprá prsť, bohatá na humus. Ten má pro zahradníka cenu zlata, neboť vylepšuje strukturu půdy a ta pak dovede udržet živiny a vláhu. Huminové a fulvové kyseliny, které obsahuje, jsou pro rostliny elixírem. Kvalitní kompost je nejlepším základem většiny substrátů.

Na kompost sice můžete přidávat listí, ale mnohem výhodnější je dát si ho část stranou, ponechat ji ve vzdušné ohrádce nebo v perforovaných pytlích. Po roce z něj vznikne kyprá, tmavohnědá drolivá hmota. Získáte tak prvotřídní ingredienci do domácích substrátů - zlepší jejich strukturu, obohatí je o humus a řadu dalších látek.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Alternativy k rašelině

Dokonce i vyhlášení angličtí zahradníci upouštějí od plošného používání rašeliny, kvůli kterému mizí rašeliniště, unikátní přírodní skvosty. Když rašelinu dopřejí jen nejchoulostivějším kyselomilným rostlinám, jako jsou masožravky nebo azalky, stačí jí zlomek. U méně náročných druhů, kterým svědčí nízké pH, jakou jsou velké rododendrony, zahradních brusinky a borůvky, vřesy a vřesovce nebo hortenzie, ji může nahradit kompostovaná kůra nebo jehličnatá hrabanka.

Pokud chcete zahradničit bez rašeliny, budete si muset substráty míchat sami, komerční směsi ji obvykle obsahují a často velké množství. Přitom vysoký podíl rašeliny není pro většinu rostlin ani nezbytný, ani přínosný, je chudá na živiny, a pokud vám takový substrát vyschne, vytrvale odmítá pojmout vodu.

Organické hnojení má přednost

Půda bez organického hnojiva strádá. Pokud je živena pouze minerálními, její úrodnost klesá, chybí v ní důležitý humus a není schopná v sobě delší dobu uchovat živiny ani vláhu. Zato kompost a hnůj půdě vracejí, co rostliny vyčerpaly. Především při hnojení zahrady přebytek umělých minerálních a nedostatek organických hnojiv škodí, i při pěstování v nádobách je však organická složka užitečná. Dlouhodobě působí vyzrálý kompost a hnůj, rychle pak rostlinné výluhy a zkvašené slepičince, které jsou skvělé pro kvetoucí rostliny i plodovou zeleninu.

I vzhledem k jejich kvalitě je lepší, když pocházejí z domácích či bio chovů, nežli z neetických velkochovů. Dá se však použít i trus vlaštovek, jiřiček, a dokonce i netopýrů, pokud se letní kolonie samiček s mláďaty usídlila u vás na půdě, nebo pokud máte na zahradě kromě ptačích i netopýří budky. Trus hmyzožravců je skutečnou špičkou mezi hnojivy.

Pokud neseženete dostatek kompostu či zetlelého hnoje, můžete jej zakoupit - na trhu je fermentovaný hnůj v komfortních granulích, podobně i koncentrát ze slepičinců, z trusu mořských ptáků a podobně. Oblíbené jsou také sloní koblihy ze zoo.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Využití plevele jako hnojiva

Ze záhonů je třeba kopřivy vyplít i s dlouhými kořeny. V koutě zahrady je boj s nimi zbytečný. Na jaře poslouží na špenát, a když znovu obrazí, připravíte z nich prvotřídní tekuté hnojivo bohaté na dusík i komplex posilujících látek. Stačí je seříznout, vložit do nádoby s dešťovou vodou a nechat tři týdny zkvasit. Pokud je nastříháte, bude výluh hotový rychleji. Jestliže ho připravíte tak, že dvě třetiny nádoby vyplníte lehce upěchovanými kopřivami a zbytek doplníte vodou, je výsledné hnojivo velmi koncentrované. Před použitím se pak ředí nejméně devíti díly vody.

Výluhy můžete připravit i z přesličky rolní, která obsahuje mnoho cenného křemíku, a jakýchkoli dalších plevelů bez zralých semen. Výluhy z plevele rostlinám mimořádně prospívají a stojí jen trochu práce. Podobně i žížalový kompost, který vám vytvoří výkonné žížaly kalifornské chované ve speciálním kompostéru, za malé počáteční náklady produkuje nejcennější hnojivo bohaté na fulvové a huminové kyseliny.

Moč jako hnojivo

A existuje ještě jedno tekuté hnojivo mimořádně bohaté na dusík, který rostliny nezbytně potřebují k růstu. Je to lidská moč. U zdravého člověka je prostá patogenů a při dostatečném pitném režimu nijak nezapáchá. Je zdarma a zcela bez práce, stačí ji jen vypustit do vhodné nádoby a hodně naředit.

Z čeho si lze namíchat substrát?

• Zahradní zemina: Kdo má na zahradě kvalitní hlinitopísčitou půdu, kopne pod drny a základní složka substrátu je připravená. Nebo můžete sebrat pěknou, nakypřenou krtinu. Zahradní zemina mívá neutrální pH, v optimálním případě je vzdušná a bohatá na humus.
• Vyzrálý kompost: Je výživnější, kypřejší a na humus ještě bohatší než zahradní zemina. Žížaly a půdní mikroorganismy v něm na přeměně organických látek na humus pracovaly intenzivně, na rozdíl od zeminy zde není zastoupena anorganická složka, zvětralá hornina, písek a podobně. Pokud nejsou všechny složky dokonale rozložené, ale kompost již potřebujete použít, stačí ho přesát přes sítko. Je skvělým základem většiny subtrátů.
• Vyzrálý hnůj: Je ještě výživnější než kompost a pokud pochází z poctivého chléva, stává se královskou ingrediencí. Přidává se do kompostu, nebo používá i samotný, ale musí být skutečně dobře uleželý, čerstvý většinu rostlin spálí. Čím více slámy obsahoval, tím více uhlíku a méně dusíku poskytuje.
• Písek: Písek substráty vylehčuje. Pochází sice z hornin stejně jako drobné hlinité částice a jemný jíl, ale protože je hrubší, vodu nezachycuje, ale naopak usnadňuje její odtok. Ze stejného dílu zeminy, kompostu a písku vytvoříte univerzální substrát.
• Listovka: Dobře zkompostované listí působí jako výtečná příměs do substrátů. Obohatí je o živiny, zlepší jejich strukturu. U rostlin, které nevyžadují nízké pH, dokonale nahradí rašelinu.
• Dřevěný popel: Zdroj důležitých minerálů a stopových prvků, především vápníku, fosforu a draslíku. Kvůli obsahu vápníku ve větším množství nesvědčí kyselomilným rostlinám.
• Kamenná moučka: Zajímavý zdroj minerálů, který tyto látky uvolňuje velmi pomalu, a zároveň zvyšuje absorpční kapacitu půdy či substrátu. Obsah prvků - draslík, hořčík, vápník a jiné - , záleží na složení horniny. Drcený dolomitický vápenec se používá pro zvýšení pH - činí substrát zásaditějším. Kamennou moučku pořídíte v lomech a všude, kde se zpracovávají, řežou a brousí kameny, vápenec a někdy i jiné moučky také v zahradnických potřebách. K úpravě pH je vápenec vhodnější než pálené vápno, obsahuje kromě vápníku i další cenné minerály a působí jemněji.
• Perlit: Lehounké bílé pecičky jsou přírodního původu, i když průmyslově upravované. Jde, podobně jako u rozměrnějšího keramzitu, o pufovanou - název pochází z anglického slova puffed, tedy odulý či opuchlý - horninu. Je velmi šikovnou příměsí do substrátů, které vylehčuje a zároveň vstřebává vodu, kterou postupně uvolňuje. Semena můžete nechat vzklíčit i v samotném perlitu, semenáčky se pak velmi snadno přesazují. Jen potřebují přihnojit ihned po vzejití, perlit neobsahuje dusík a další prvky nezbytné k růstu.
• Bentonit: I bentonit pochází z horniny, jde o jemnou jílovou moučku, která při styku s vodou ji nasává a bobtná. Zlepšuje absorpční vlastnosti příliš lehkých, písčitých půd a je užitečnou složkou pěstebních substrátů.

Letní množení rostlin

Letní množení rostlin je ideální způsob, jak si rozšířit zahradní sbírku, ušetřit peníze a získat přesně ty odrůdy, které jste obdivovali u známých.

1. Dělení trsů je jedna z nejjednodušších metod vegetativního množení.
2. Letní řízky jsou výbornou metodou pro množení dřevin, keřů a některých trvalek.
3. Řízky a dělené trsy můžete přesazovat na trvalé stanoviště na podzim, jakmile mají dostatečně vyvinutý kořenový systém.

Letní množení rostlin je jednoduché, zábavné a přináší rychlé výsledky. Ať už dělíte trsy nebo pracujete s řízky, nezapomeňte na správnou péči a trpělivost. Vaše zahrada se vám odmění bohatým a zdravým porostem.

Řízkování pokojových rostlin

Na setí a množení je sice ideální jaro, ale ani v létě není pozdě. Chtěli byste si i teď vypěstovat ředkvičky, hlávkový salát nebo třeba špenát? Nebo potřebujete namnožit některou z vašich pokojových rostlin? Jednou z nejjednodušších možností, jak si rostlinu namnožit, je řízkování. Stačí z mateřské rostliny odebrat část vrcholového výhonu. To rostlině nijak neublíží a řízek obvykle zakoření do několika týdnů.

Pro účinnější zakořenění řízků lze použít kořenový stimulátor. Spodní část řízku (cca 2-4 cm) odlistíme, ponoříme do stimulátoru a opatrně vložíme do připraveného substrátu tak, abychom stimulátor nesetřeli. Rostlina poté výrazně snadněji a za kratší dobu zakoření. Jinou možností je použití speciálního hnojiva pro mladé rostliny a řízky.

Dalším aspektem úspěšného množení je substrát. Vhodné jsou mírně předhnojené mixy provzdušněné perlitem. Výživných složek je zde minimum, zhruba po prvním týdnu přihnojujeme dle potřeb rostlin, například již zmíněným hnojivem na řízky. Možnou variantou pro množení nebo výsev jsou také sadbovací kostky nebo Jiffy tablety. Jejich výhodou je snadné použití, vyvážený poměr vzduchu v substrátu a dobrá absorpce vody. Rašelinové tablety jsou navíc velmi skladné, obsahují směs rašeliny a kokosových vláken a svůj objem získají až po zalití vodou a jejich nabobtnání.

Posledním tipem, jak podpořit klíčení semínek nebo uchycení řízků, je využití domácích pařníků a skleníků. Kromě těch obyčejných existují také vyhřívané s termostatem pro vytvoření specifických tepelných podmínek.

Další tipy pro zahradničení

• Větve, které zbydou po řezu stromů, nasekejte nebo nadrťte. Získáte tak materiál do kompostu nebo k mulčování půdy pod dřevinami. Živiny, o které je strom řezem ochuzen, se tak rostlině časem zase vrátí.
• Vrstva štěpky udržuje v půdě vlhkost a ztěžuje klíčení plevelů. Mnoho stromů a keřů, jako rododendrony, ji ocení.
• Máte-li na pozemku nevyužitý kout, můžete na něm založit hromadu z pořezaných větví. Mnoho druhů hmyzu, například i motýli, ho ocení jako místo k přezimování, může však také posloužit jako úkryt pro ježka nebo lasičku.

Jak na řízkování pokojových rostlin

Některé rostliny můžou být zvadlé, mít opadané listy, uschlé části nebo naopak mohly narůst do prapodivných tvarů, nehezky se vytáhnout za ubývajícím světlem. Pokud některá z vašich pokojovek odpovídá popisu výše, tak právě ta jarní sestřih potřebuje jako sůl!

Velká, bohatá pokojovka: Chtěli byste květináč zaplněný až po okraj vaší oblíbenou rostlinou? Řízkujte! Tím, že rostlinu seřízneme, vystresujeme ji k tomu, aby vytvořila nový růstový bod a tím se postupně rozvětvila.

Pokojovka přerůstá nebo chceme víc pokojovek! Řízkováním můžeme ulehčit mateřské rostlině, které zbyde více energie pro vlastní růst, a navíc si můžeme vypěstovat ze zakořeněných řízků svá vlastní rostlinná miminka.

Pokojovce se nedaří, je suchá, žlutá… prostě se na ní nedá dívat: Smutná realita je taková, že ne všechny pokojovky nás budou naplňovat štěstím a budeme je mít napořád. Odstraněním těchto odumírajících částí rostliny pomůžeme především sobě (pěstitelům), protože nám pak rostliny nebudou připomínat onu smutnou realitu.

Sdílení lásky: Množení je fantastický způsob, jak se podělit o svou vášeň s ostatními, vypěstovat celé nové rostliny a podělit se o ně s dalšími pěstiteli. Své řízky můžete vyměňovat na tzv. swapech.

Příliš stresu škodí každému: Mějte na paměti, že každý náš zákrok vykonaný na pokojovce (z jakkoliv láskyplného důvodu) pro ni znamená stres. Přesazení - stres. Přemístění a změna podmínek - stres. A řízkování? - taky stres. I když je příroda úžasná a dokáže si s ledasčím nepochopitelně poradit, bylo by lehkomyslné a zbytečné ji takto zkoušet. TIP: Rostlinu, která je ve stresu, můžeme poznat například podle změněných listů (zvadlé, zplihlé) nebo podle toho, že přestane růst.

Pomůcky pro množení rostlin

• Rostlina: Je jasné, že k množení budete potřebovat rostlinu! Vyberte si tedy zdravou rostlinu, kterou chcete použít - ačkoli lze množit mnoho rostlin, některé jsou úspěšnější než jiné, takže výběr rostliny bude záviset na tom, stejně jako způsob množení. Baby rostlinky nedoporučujeme množit, jsou na to ještě slabé a mladé.
• Médium pro pěstování v květináčích: Pro začátek množte rostliny ve vodě, poté může zkusit další média jako jsou: rašeliník, vermikulit, keramzit či perlit. Kořenit můžete i v substrátu, ale v tom případě je nutné častěji dohlížet na vlhkost v substrátu.
• Květináče: Připravte si několik květináčů nebo mělkých plastových misek (s drenážními otvory), do kterých budete nové rostliny sázet. Obecně platí, že vaše řízky ještě nemají kořeny, takže pro začátek nepotřebujete mnoho substrátu (tím se také sníží možnost hniloby). Pokud řízky vkládáte do vody, mějte po ruce skleněný hrnek nebo sklenici.
• Lignohumát: Přípravek, který pomůže rychlejšímu růstu kořenů.

Typy řízků

• Řízkování skrze kolínka: Nejjednodušší metoda řízkování a množení pokojovek je skrze jejich kolínka, které mají vzdušné kořeny. Samotné kolínko je pro množení těchto rostlin tou nejzásadnější částí - a tím se liší například od peperomií (pepřinců), které se rozmnožují bez nich. Kolínko totiž obsahuje jak potenciál k růstu nových kořenů, tak i potenciál k růstu zcela nové rostliny. Bez kolínka logicky nebudeme mít ani kořeny ani rostlinu - a o tom to celé je. Kolínko začne být aktivní, jakmile se dostane do kontaktu s vlhkem nebo vodou.
• Vrcholový řízek (top cutting): Jedná se o řízek, který obsahuje kolínko již s aktivním růstovým bodem.
• Stonkový řízek (stem cutting): Tento řízek obsahuje kolínko bez aktivního růstového bodu. Jde prakticky o řízek z prostřední části rostliny. Obsahuje pouze kolínko, ze kterého vyrostou kořeny a obyčejně jeden list, který vytváří pro řízek energii. Jedná se o pomalejší variantu množení, a to z toho důvodu, že se potenciální růstový bod v kolínku teprve aktivuje - postupem času. Během této časové prodlevy se pořádně listem pokochejte, protože jakmile z kolínka vyroste nová rostlina, tento list z původní rostliny pravděpodobně odumře.
• Holý řízek: Takto označujeme řízek, který je holý - bez listů. Mohlo by vás napadnout, že tím pádem je k ničemu, ale není to pravda. Pokud váš řízek obsahuje kolínko, pořád z něj může být nová rostlinka. Jde ale o nejpomalejší metodu ze všech. Je třeba jej často ve vodě (nebo v jiném vlhkém médiu) pozorovat, jestli neuhnívá. Protože neobsahuje list, který by mu poskytnul potřebnou energii k růstu, roste velmi pomalu a stejně jako ze stonkového řízku z něj bude drobná, malá rostlinka, která časem zesílí a zmohutní.

Množení pomocí listových řízků

Odstraňte zdravý list z rostliny. U některých rostlin můžete použít celý list, u jiných jen část. Připravte si nádobu s kvalitní, dobře propustnou zeminou. List (nebo část listu) položte na povrch zeminy. U některých rostlin, jako jsou sukulenty, je dobré nechat list několik dní vyschnout než jej položíte na zeminu, aby se předešlo hnilobě.

Tento způsob množení je trochu náročnější, ale umožňuje získat více nových rostlin z jediného listu. List Sansevierie se nejprve ostrým nožem nebo nůžkami přeřízne na menší části, každou asi 5-10 cm dlouhou. Důležité je si pamatovat, který konec byl nahoře a který dole, protože řízek musí být zasazen v původním směru růstu. Řízky se pak ponechají na vzduchu několik dní, aby se řez zahojil, a poté se zasadí do vlhkého substrátu pro sukulenty s řezanou částí dolů.

Množení dělením

Množení rostlin dělením je jednoduchý a efektivní způsob, jak z jedné rostliny vytvořit více nových. Níže je základní postup:

1. Nejprve rostlinu opatrně vyjměte z květináče. Pokud je rostlina pevně zakořeněná, může být potřeba květináč jemně stlačit, aby se rostlina uvolnila.
2. Jemně očistěte kořeny od přebytečné zeminy. To vám umožní lépe vidět strukturu kořenů a oddenků.
3. Rostlinu rozdělte na menší části tak, aby každá měla několik zdravých listů a dostatek kořenů. To můžete udělat ručně nebo pomocí ostrého nože.
4. Nově vytvořené rostliny zasaďte do květináčů s kvalitním substrátem, květináč musí být tak akorát, aby nově zasazená rostlina mohla spokojeně zakořenit.

Množení pomocí odnoží a výběžků

• Odnožemi: Odnož je obvykle dlouhý, tenký výhonek, který roste z báze mateřské rostliny nebo ze stonku rostliny. Odnož se odřízne od mateřské rostliny pomocí ostrých a čistých nůžek nebo nože. Je důležité zajistit, aby byly nástroje čisté pro předcházení zanesení možných infekcí na rostlinu. Na odnoži by měly být odstraněny veškeré listy v blízkosti spodního konce. Sansevieria produkuje oddenky, malé rostlinky, které rostou z báze mateřské rostliny. Tyto oddenky lze jednoduše oddělit ostrým nožem nebo nůžkami, ideálně sterilizovanými, aby se předešlo jakýmkoliv infekcím.
• Výběžky: Výběžky jsou dlouhé, rostoucí stonky, které vytvářejí některé druhy rostlin, včetně mnoha pokojových rostlin. Tyto výběžky často vyrůstají z báze rostliny a směřují ven nebo dolů, v závislosti na druhu rostliny. Množení pokojových rostlin výběžky obvykle spočívá v oddělení těchto malých rostlinek od mateřské rostliny a jejich zasazení do půdy nebo vody, aby se vyvinuly v samostatné rostliny.

Množení semeny

Semena můžete získat z vlastní rostliny, pokud kvete a produkuje semena, nebo je můžete zakoupit. Semena položte na namočenou vatu a nechte vyklíčit. Nádobu se semeny vystavte jasnému, ale ne přímému světlu. Jakmile semena vyklíčí, budou potřebovat více světla. Počkejte, až sazenice vyvinou první skutečné listy a jejich stonek bude mít prvotní kořínky.

Hřížení/ Air layering

Je technika rozmnožování rostlin, která se používá hlavně u dřevin, ale je aplikovatelná i na některé pokojové rostliny. Tato technika spočívá ve vyvolání kořenového růstu přímo na kmeni nebo větvi rostliny, zatímco ta je stále připojená k mateřské rostlině. Po vytvoření kořenů se nová rostlina oddělí a rovnou vysadí samostatně.

1. Vybereme si zdravý výhon nebo větev na rostlině, kterou chceme rozmnožit.
2. Zhruba v polovině výhonu uděláme malý řez nebo odstraníme kůru, aby byl vidět bílý dřevitý vnitřek.
3. Ranu zabalíme do vlhkého mechu/rašeliníku nebo jiného substrátu a toto obalíme průhlednou fólií.
4. Po několika týdnech by se měly objevit kořeny.

Air layering je mnohem složitější než například množení pomocí řízků, ale má jednu velkou výhodu.

Substráty pro výsev a množení - přehled

AGRO Substrát pro výsev a množení s aktivátorem zakořeňování zajišťuje výborné podmínky pro rovnoměrné vzcházení semen, zakořeňování řízků a dobrý růst mladých sazeniček. Substrát udržuje kyprost a vzdušnost výsevní plochy a má speciální jemnou strukturu podporující...

Složení: rašelina, kompost, písek, nízký obsah živin, jemná struktura, obsahuje aktivátor zakořeňování pro rychlejší vzejití semen a uchycení řízkům, má nízký obsah živin pro rovnoměrné...

Substrát pro výsev a množení je jemnou směsí rašeliny a písku, obsahuje nízké množství živin, čímž zajišťuje rovnoměrné klíčení semen, zakořeňování řízků a růst mladých rostlin po přepíchnutí. Substrát pro výsev a množení dodáváme v pytlích o různém objemu pro snadné...

tags: #kompost #pro #rizky #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu "door to door" v Čáslavi
• Znečištění dusíkem v Evropě
• Limitace emisí pro lodní zážehové motory
• Likvidace suti Uherský Brod
• Otázky z environmentální chemie