Kanada, rozkládající se v severní části Severní Ameriky, je druhou největší zemí na světě co do celkové rozlohy. Její území se táhne od Atlantského oceánu na východě až po Tichý oceán na západě a na severu je ohraničena Severním ledovým oceánem.
Kanadu lze rozdělit do sedmi fyzickogeografických regionů a patnácti suchozemských a pěti mořských ekozón. Od konce posledního glaciálu se v Kanadě rozlišuje osm lesních regionů.
Tajga (rusky тайга́) neboli severský jehličnatý les je biom, který se vyskytuje především v severních zeměpisných šířkách. Je označována za největší suchozemský biom na světě.
Základní podmínkou pro rozšíření jehličnatých lesů je podnebí - především délka vegetačního období, kdy po dobu 1-4 měsíců průměrná teplota vzduchu přesahuje 10 °C. Na severu tajga přechází v tundru, na jihu pak v biom smíšených a listnatých opadavých lesů, případně do chladné lesostepi.
Díky velkému množství srážek a následné chemické reakci se spadaným jehličím vznikají podzolové půdy. Následně kyselá voda z půdy vymývá sloučeniny železa, které klesají níže a tvoří nepropustnou vrstvu. Na takových půdách se potom vytvářejí bažiny, močály a rašeliniště, které jsou pro severskou tajgu typické. Organická hmota je soustředěna jak v živých rostlinách, tak v odumřelé biomase.
Čtěte také: Discover Czech Canada's nature
Rostlinná složka tajgy je poměrně druhově chudá a dosti uniformní. Co do fyziognomie porostů lze rozlišit dva základní druhy tajgy:
Společná pro všechny oblasti je přítomnost cirkumboreálních (obtočnových) vegetačních prvků.
Boreální jehličnaté lesy mají nápadně podobné zástupce živočišného světa, většinou jde o stejné nebo blízce příbuzné druhy. V eurasijské i severoamerické tajze se tak vyskytuje medvěd hnědý, vlk, liška obecná, rosomák severní, rys ostrovid, los, poletuška slovanská, bobr, křivka obecná, a datlík tříprstý.
Pouze v Eurasijské tajze žije burunduk páskovaný, sobol sibiřský, lovený pro cennou kožešinu. V lesích východní Asie žije kabar pižmový, lovený kvůli svému pravému pižmu.
Z ptáků se zde vyskytuje ořešník kropenatý, jeřábník lesní, borové lesy preferující tetřev hlušec a také tetřívek obecný upřednostňující bažinnou tajgu. Hadi a obojživelníci jsou v tajze zastoupeni minimálně, vyskytuje se zde například zmije obecná či mlok sibiřský.
Čtěte také: Tipy pro cestovatele do Kanady
Hospodářsky významný je lov kožešinové zvěře a těžba dřeva (především Skandinávie). Lidská sídla se v pásmu jehličnatých lesů vyskytují jen sporadicky, podobně i síť silnic a železnic není příliš rozvinutá. Hlavní roli hraje letecká a vodní doprava.
S jehličnatými lesy se setkáváme často mimo oblast jejich přirozeného výskytu (např. Česko, Švýcarsko, Rakousko), kde rostou ve vysokých nadmořských výškách nebo v podmáčených oblastech. Jde o tzv. klimaxové smrčiny, popř. rašelinné smrčiny a podmáčené smrčiny.
Zubaté hory se zasněženými vrcholky na hranici mezi Britskou Kolumbií a Albertou vzbuzují úctu a volají k akci. V oblasti leží čtyři národní parky: Banff - kanadský nejstarší a nejnavštěvovanější park, Jasper, Yoho a Kootenay.
Nádherná, temně modrozelená voda Morénového jezera (Moraine Lake) patří k největším ikonám národního parku Banff. Odlehlá a drsná poloha jezera v údolí Deseti vrcholů, k němuž vede úzká klikatá silnice, jen zvyšuje jeho půvab.
Čtěte také: Discover Czech Canada
tags: #kanada #alberta #příroda #tajga