Klimatické Změny: Vědecké Studie a Důkazy o Vlivu Člověka

Nové vyhodnocení studií zaměřených na počasí jasně dokazuje, že klimatické extrémy způsobuje zejména vliv člověka na globální oteplování planety. Vědecké analýzy ukazují, že vliv emisí ze spalování fosilních paliv má na extrémy v počasí nezanedbatelný vliv. Podle odhadů by miliony lidí a tisíce novorozenců zůstaly naživu, kdyby nedošlo k oteplení způsobenému člověkem.

Článek Guardianu vychází z nové databáze stovek studií, které analyzovaly roli globálního oteplování na extrémní počasí. Sestavil ji server Carbon Brief a jde zatím o jediné komplexní vyhodnocení tohoto druhu.

Extrémní Počasí a Dopady Klimatických Změn

Přes 500 případů vln horka, povodní, bouří, sucha nebo lesních požárů údajně mohlo mít mírnější průběh. Jde přitom jen o letmý pohled na celou problematiku. Většinu extrémních povětrnostních jevů totiž vědci ještě neanalyzovali. Vlny veder si vyžádaly oběti na životech v Severní Americe, Evropě a Asii.

Studie zastoupené v databázi zkoumaly dopady dodnes zaznamenaného oteplení kolem 1,3 stupně Celsia. Vyhlídka na očekávané ohřátí planety o 2,5 až 3 stupně je podle vědců katastrofická.

Apelují proto na státy světa, které se sešly na klimatickém summitu COP29 v Ázerbájdžánu, aby přistoupily k zásadním krokům v oblasti omezování uhlíkových emisí a k financování nezbytné ochrany mnoha komunit proti klimatickým katastrofám, které jsou už nyní nevyhnutelné.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Disciplíně, která se věnuje výzkumu vlivu globálního oteplování na extrémní počasí, se říká „atribuce probíhající klimatické změny“ a odborníci se jí začali věnovat už před více než deseti lety. Zatímco tehdy svou práci přirovnávali k jakémusi hledání otisků prstů klimatické změny, dnes už je její vliv tak zřejmý, že se prý vědecké úsilí prakticky rovná očitému svědectví zločinu.

Znepokojující Nárůst Extrémních Událostí

„Rostoucí role klimatické změny v intenzivních událostech extrémního počasí je rozhodně znepokojující,“ říká Joyce Kimutaiová z Imperial College London. Je také členkou skupiny World Weather Attribution a na summitu COP29 zastávala úlohu poradkyně Keňské delegace.

„Pokud to bude pokračovat, složité časy čekají opravdu všechny. Klimatická krize nedělá ve vlivu na lidi rozdíly. Zasahuje každý jeden kousek naší planety,“ varuje odbornice, která apeluje na navýšení finančních prostředků k ochraně lidí. A to zejména v komunitách, které čelí nebezpečným extrémům už dnes. Vědci mají za to, že k efektivnímu boji s klimatickou změnou by bylo zapotřebí vyjednat financování nejméně bilionem dolarů.

„Množství důkazů potvrzuje, že oteplování způsobené člověkem má dopad už nyní,“ vysvětluje autor databáze Carbon Brief Robert McSweeney. Ukazuje se, že spalování fosilních paliv ovlivnilo klima tak dramaticky, že vlny veder, jako jsou ty současné, prý lidská civilizace za celý svůj vývoj nezažila.

Analýza Studií o Extrémním Počasí

Na základě analýzy bezmála 750 studií, které zkompletoval web Carbon Brief, odborníci došli k závěru, že ve třech čtvrtinách případů extrémního počasí způsobuje globální oteplování závažnější průběh nebo zvyšuje pravděpodobnost jejich výskytu.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

U devíti procent případů se ukázal opačný trend, to když se jednalo o extrémní mrazy nebo sněhové kalamity. Ve zbylém počtu případů nebyl zjištěn žádný nebo neprůkazný vliv.

Studie shromážděné serverem Carbon Brief použily údaje o počasí pro srovnání extrémních událostí v dnešním otepleném klimatu s počítačovými modely stejných událostí v podmínkách bez rozsáhlého spalování fosilních paliv. To vědcům umožnilo vypočítat, o kolik pravděpodobnější a závažnější jsou dnes extrémní meteorologické události.

Většina světa mimo Evropu, Severní Ameriku a Čínu je ale v tomto ohledu stále málo prozkoumaná, a skutečné dopady klimatické krize proto nejsou dostatečně popsány. Zvlášť málo údajů je z Blízkého východu nebo severní Afriky. Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy.

Přívalové Deště a Povodně ve Středomoří

Podle nové analýzy organizace World Weather Attribution zvýšily klimatické změny způsobené člověkem intenzitu přívalových dešťů, které letos vedly k rozsáhlým povodním v západní části Středomoří. Silné bouřky přinesly do této oblasti jednak vítr o síle hurikánu, ale především obrovské množství srážek.

Velká voda připravila ve Španělsku, Portugalsku a Maroku o život nejméně padesát lidí a způsobila škody v řádu miliard eur. Jen Portugalce stály letošní lednové a únorové deště asi jedno procento HDP. V Grazalemě na jihu Španělska spadlo během několika dní více než celoroční očekávané množství srážek. Podobně v některých částech Maroka a Portugalska byly během bouře Leonardo zaznamenány denní srážky, které jsou tak extrémní, že by se daly očekávat nanejvýš jednou za sto let.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Vědci v takzvané atribuční studii zkoumali pravděpodobnost a intenzitu nejintenzivnějších srážek ve dvou regionech, které pokrývaly nejvíce postižené oblasti všech tří zemí.

Obor, který se anglicky jmenuje Climate Attribution a česky se někdy označuje jako „přisuzování vlivu klimatu“, se zabývá zkoumáním toho, do jaké míry za konkrétní jev nebo událost může změna klimatu způsobená člověkem.

Vědci například sledují extrémní počasí - vlny veder, sucha, povodně či hurikány - a snaží se zjistit, jestli a jak moc se pravděpodobnost nebo intenzita takové události zvýšila kvůli globálnímu oteplování.

Prakticky se to dělá pomocí klimatických modelů a statistiky. Vědci si představí dva „světy“ - jeden s dnešními emisemi a oteplováním a druhý, kde by člověk neovlivňoval atmosféru. Pak porovnávají, jak často by se v každém z těchto světů vyskytla sledovaná událost. Pokud je například vlna veder desetkrát častější v „našem“ světě, pak se dá říct, že změna klimatu významně zvýšila její pravděpodobnost.

Climate Attribution tak pomáhá lépe chápat rizika, informovat veřejnost i politiky a ukázat, že dopady klimatické změny jsou patrné už dnes a nejsou tedy jen věcí vzdálené budoucnosti.

Podle klimatologů a meteorologů data ukazují jasný nárůst intenzity těch nejextrémnějších jednodenních srážek - o 36 procent v jižní studované oblasti a o 29 procent v severní studované oblasti. To znamená, že nejdeštivější dny jsou nyní asi o třetinu deštivější než v době před oteplením planety o 1,3 stupně Celsia.

Aby určili lidský vliv na tuto změnu, vědci zkombinovali tyto pozorované nárůsty se simulacemi klimatických modelů a zjistili nárůst intenzity srážek v severní studované oblasti o přibližně 11 procent, který lze přímo připsat emisím uhlíku. V jižní oblasti ale klimatické modely tento pozorovaný trend nijak neodrážely.

Vysoký Tlak Vzduchu a Extrémní Srážky

Jako příčinu těchto extrémních srážek vědci určili systém vysokého tlaku vzduchu nad Skandinávií a Grónskem, který působil jako fyzická bariéra v atmosféře. Kvůli této „zdi“ se jedna bouře za druhou mohla vydávat jen jedním, stále tím stejným směrem - k západní Evropě. Stejný vzorec vedl k neobvykle vlhkým podmínkám také v některých částech Velké Británie, Francie a Irska.

Věda Proti Mýtům o Klimatu

Jeden z nejčastěji opakovaných „klimamýtů“ může být formulovaný například takto: „Klima se měnilo vždy a neexistuje vědecká shoda o zásadním vlivu člověka na současný vývoj…“ Nepravdivost takového výroku, i jemu podobných, prokázaly v minulých letech desítky tisíc vědeckých studií, provedených napříč planetou v oborech, které mají s klimatem co do činění (např. klimatologie, ekologie, oceánografie, glaciologie atd.). Jako první je prozkoumal tým Johna Cooka (Cook et al. 2013), který v prestižním vědeckém časopise Environmental Research Letters, prezentoval závěry analýzy 12 000 vědeckých článků a studií z let 1991-2011, z nichž zjistil že 97 % studií souhlasí, že lidé jsou hlavní příčinou současného oteplování.

Vědci Mají Jasno

Drtivá většina skutečných expertů dospěla ve svém zkoumání v zásadě k následující kauzalitě: Za historicky bezprecedentní rychlost globálního oteplení v průmyslové éře (a v posledních sto letech obzvláště) může stejně tak výjimečný nárůst koncentrace skleníkových plynů v čele s CO₂ v atmosféře.

Navýšení celosvětové průměrné teploty o víc než 1 stupeň Celsia za poslední necelá dvě staletí tak není vysvětlitelné přirozeným postupem tzv. geologických cyklů na planetě Zemi. Jedinou možnou primární příčinou natolik výrazných změn je proto činnost člověka.

„Shoduje se na tom přes 99,9 % recenzovaných vědeckých studií. Výzkum změny klimatu patří k největším vědeckým projektům lidstva. Je v něm mnoho nejistot, ale základní poznání v této oblasti je velmi robustní a vědeckými metodami dosud nikdy nevyvrácené,“ konstatuje v této souvislosti klimatický specialista Českého rozhlasu Jan Kaliba v materiálu 10 klima mýtů vs. Fakta.

Citovaná téměř stoprocentní shoda není vycucaná z prstu. Dospěl k ní průzkum pod záštitou prestižní Cornellovy univerzity, který vyhodnotil téměř 90 tisíc vědeckých statí publikovaných k tématu klimatické změny na různých místech planety v letech 2012 až 2020 (Lynas et al. 2021). Shoda na „zásadním podílu lidské činnosti na změnách klimatu“ byla podle této sondy z roku 2021 ještě podstatně větší než v předcházejících dvou dekádách, kdy byly studie vědců hodnoceny stejným způsobem. Tato studie definitivně potvrdila dřívější závěry a rozšířila je na nové období a mnohem větší dataset.

Podle hlavního autora zmíněného průzkumu Marka Lynase jeho závěry vyvracejí veškeré pochybnosti o „realitě člověkem způsobených změn klimatu“. Text 10 klima mýtů vs. Fakta podtrhuje „neprůstřelnost“ globálního vědeckého konsensu komentářem klimatoložky NASA Kate Marvel, podle které „je jistější, že skleníkové plyny způsobují změnu klimatu, než že kouření způsobuje rakovinu“.

Dezinformace a Mýty o Klimatu

Nepodložených informací, ideologicky motivovaných postojů i vyložených nesmyslů o změnách klimatu ale koluje na internetu či v českých hospodách pochopitelně celá plejáda. Do zmíněného výběru deseti mýtů zařadil Jan Kaliba také mimo jiné tvrzení, že „řešení klimatu ožebračuje lidi“ anebo že „teď je třeba řešit jiné krize a problémy“. Na první pohled sofistikovaně působí i například výrok, že „tenhle problém nelze vyřešit, ale stačí se mu přizpůsobit“.

Každopádně Kalibův přehled populárních „klimamýtů“ nabízí vedle prostého výčtu také podložené vyvrácení (uvedení na pravou míru) každého z nich.

Dezinformace o klimatu nepochybně šíří nejen jejich řadoví fanoušci, ale také v cílenější podobě konkrétněji motivovaní jedinci či zájmové skupiny.

Z hlediska společných obecných rysů můžeme „klimamýty“ rozdělit do několika skupin. Po výše rozebrané relativizaci vědeckého konsenzu, která čelí v posledních letech neúprosné statistické realitě, nabývají na síle mimo jiné strategie bagatelizace problému (celosvětové snahy o řešení klimatických změn nejsou na pořadu dne, máme tady vážnější úkoly jako jsou ozbrojené konflikty nebo ekonomické potíže), případně pak také strategie využívající zkreslenou perspektivu.

Jde o tvrzení typu, že oteplování ve skutečnosti není globální, protože v některých lokalitách k němu nedochází anebo protože „letos v létě přece dost pršelo“. Setkat se můžeme i s výroky, které evokují nemístný optimismus (na Moravě budeme moct pěstovat pomeranče, na Sibiři okurky apod.). Mnohé dezinformace též fenomén klimatických změn celkově zpochybňují (ochrana klimatu je ve skutečnosti produkt „zelené ideologie“) anebo označují iniciativy ke zmírnění změn klimatu za marné a zbytečné (je to nad lidské síly, můžeme se změnám maximálně snažit přizpůsobit). Naprostý opak je však v tomto posledním případě pravdou, protože jednoznačně platí, že čím později problém začneme opravdu řešit, tím náročnější a nákladnější naše práce bude.

Zpráva Mezivládního Panelu pro Změny Klimatu (IPCC)

Zemská atmosféra obsahuje nejvíc oxidu uhličitého za poslední nejméně dva miliony let. Projevy globálního oteplování budou stále vážnější. Proto je třeba razantně snížit emise všech skleníkových plynů. V nové zprávě na to upozorňuje Mezivládní panel pro změny klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), který působí při OSN.

Ještě před několika lety se debatovalo o tom, zdali změny klimatu způsobuje svou činností člověk. Podobné úvahy jsou podle vědců už bezpředmětné. Mezinárodně dohodnutá hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni je totiž nebezpečně blízko. Podle autorů Šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (Sixth Assessment Report) jí dosáhneme v roce 2040, ne-li dříve. Překročení hranice podle vědců přinese ještě extrémnější projevy počasí a další nevratné důsledky. Jediné řešení je ihned přijmout účinná opatření.

V roce 2019 byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nejvyšší minimálně za poslední dva miliony let. Panel OSN svou zprávou apeluje na politiky i firmy, aby významně upravili svůj přístup k pojetí ekonomiky. Změnit své chování, které přispívá k oteplování, by měli samozřejmě i jednotlivci.

Ze zprávy vyplývá, že 59 procent skleníkových plynů do sebe absorbuje pevnina a oceány. Zbylých 41 procent však končí v atmosféře, kde dělá problémy, s nimiž se Země potýká. Plocha ledu v Arktidě dlouhodobě klesá a úbytek všech ledovců na planetě se zrychluje. Oproti devadesátým letům minulého století k tomu v období 2010 až 2019 docházelo čtyřikrát rychleji. Zvyšuje se také teplota i hladina oceánů. Podle zprávy do roku 2100 stoupne hladina oceánů o 28 až 188 centimetrů.

Dopady Klimatických Změn v České Republice

Dopady zprávy pro celý svět a konkrétně pro Českou republiku se diskutovaly na tiskové konferenci v budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Podle Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR je klimatická změna bezesporu největší environmentální hrozba současnosti.

Na základě grafu s průměrnou roční teplotou v České republice za posledních 245 let vědec ukázal, že se u nás střídají chladnější a teplejší roky. Počátkem 20. století začíná trend, který se v osmdesátých letech urychlil - teplota začala růst zásadním tempem. Nejvíce z toho vyčnívají roky 2011 až 2020. Vůbec nejteplejší roky v tuzemském i globálním měřítku byly 2014, 2015, 2018, 2019 a 2020.

Současně prezentoval dva hypotetické scénáře do budoucna. První počítá s tím, že lidstvo produkci skleníkových plynů neomezí. Důsledky obou se do roku 2050 příliš neliší, protože do té doby bude klima ovlivňovat lidská činnost, kterou jsme už vykonali. Do poloviny století stoupne teplota o 1,4 až 1,9 stupně. Do roku 2100 půjde podle Pavla Zahradníčka o dva až čtyři stupně. A to vůči srovnávacímu období 1981 až 2010, kdy byla průměrná teplota vzduchu 7,9 stupňů. Nejvýrazněji se přitom bude měnit zimní sezona, což středoevropské krajině přinese více deště a méně sněhových srážek.

Nárůst teploty se projevuje také větším počtem tropických dnů. V šedesátých letech 20. století nastalo čtyři až pět takových dnů za rok. Nyní jich je 13 až 14. Došlo tedy k trojnásobnému nárůstu. Horké tropické noci vzrostly sedmkrát. V letech 2006 až 2020 bylo v České republice o 40 až 60 procent víc tropických dnů, než některé dřívější modely očekávaly. Podle nich k tomu mělo dojít až po roce 2040. Výrazně tedy podcenily vážnost situace.

Extrémní Sucha a Povodně

Také se mění četnost, a hlavně intenzita jak extrémního sucha, tak i povodní. Za posledních 24 let zažila Česká republika asi 19 větších hydrometeorologických extrémů. Z toho bylo jedenáct let sucho, osm let přineslo naopak povodně. Roky 2013, 2014 a 2020 zaznamenaly oba dva tyto projevy současně. Sucha v letech 2015 až 2020 byla podle něj největší za posledních 500 až 2000 let. A zároveň bylo nejvíce povodní. V dubnu až červnu, tedy v období důležitém pro zemědělské práce, statisticky významně klesají srážky.

Viditelnými dopady změny klimatu budou nižší výnosy plodin. „Do budoucna by se u nás mohla pšenice stát nerentabilní. Dopadů na zemědělství ale bude podstatně více,“ varuje vědec, podle nějž mohou sucha přinést také podstatně více lesních požárů, které se nám dosud ve větší míře vyhýbaly.

„Asi u nás nehrozí požáry jako jsou ty v Aténách nebo Kalifornii. Dalšími dopady bude nízký stav podzemních vod a přehřátá města. Mezivládní panel pro změny klimatu je vědecký orgán působící při OSN. Jeho odborníci 9. srpna 2021 zveřejnili první část zprávy, která se zaměřuje na fyzikální dopady změn klimatu. Obsahuje tisíce stran, pracovalo na ní 234 autorů a 195 vlád, kteří vycházeli ze 14 tisíc citovaných zdrojů. Vydaný materiál je součástí šesté hodnoticí zprávy, jejíž další části se dokončí příští rok.

tags: #klimaticke #zmeny #vedecke #clanky

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické koberce pro děti – Recenze
• Efektivní čištění odpadu
• Proces kondenzace v ovzduší
• Jak se vyhnout problémům na STK a emisích
• Polystyrenové obaly a recyklace