Kanalizační Odpad Od Sousedů: Legislativa v České Republice

Tento příspěvek má za cíl populární formou objasnit problémy spojené s likvidací odpadních vod z lokálních zdrojů znečištění, řádově do 50 připojených obyvatel (EO). To znamená velikostí, u kterých je řešena alternativa, zda domovní čistírnu nebo žumpu. To se týká hlavně menších čistíren pro jeden rodinný domek. Článek je určen především stavebníkům a stavebním firmám, kterým umožní lepší orientaci v problematice a tím usnadní volbu optimálního řešení pro konkrétní lokalitu.

Současná legislativa, konkrétně Stavební zákon, rozeznává z našeho hlediska dva druhy staveb: stavby pozemní a vodní díla. Jakmile dochází k vypouštění odpadních vod - bez ohledu na stupeň jejich vyčištění - do vod povrchových nebo podzemních, stává se ze stavby pozemní vodní dílo a stavební povolení, které jinak vydává místně příslušný stavební úřad, se mění na vodoprávní povolení stavby, které vydává příslušný vodoprávní úřad.

Znamená to tedy, že pokud stavíte rodinný domek se žumpou, stavební povolení vám vydá místně příslušný stavební úřad bez nejmenších problémů. Maximálně na Vás bude chtít potvrzení o tom, kam budete žumpu vyvážet, což je však pouhá formalita, protože pak už se nikdy nikdo nezajímá jak odpadní vody likvidujete. Zda zasakováním na vlastním pozemku nebo nočním přečerpáváním do dešťové kanalizace, případně přímým přepadem nebo vyvážením do silničního příkopu fekálním vozem.

To jsou ty nejběžnější způsoby, které se v praxi používají, protože jediné povolené řešení odvozem na čistírnu odpadních vod (ČOV) je většinou příliš nákladné. Pokud chcete odpadní vody čistit a nechovat se výše popsaným neekologickým způsobem můžete si pořídit domovní ČOV. Tady však platí, že máte vodní dílo a potřebujete vodoprávní povolení k vypouštění odpadních vod. A problém je v tom, že z hlediska správního řízení zákon prakticky nerozlišuje mezi ČOV pro 5 EO a ČOV pro 500 EO.

V září roku 1996 byly zrušeny ukazatele minimální kvality vypouštěných odpadních vod pro zdroje znečištění do 500 EO. Stát prohlásil, že nemá peníze na dotace a tudíž je neekonomické poskytovat dotace na stavbu ČOV v lokalitách pod 500 EO pro příliš vysoké měrné náklady na l EO. Zároveň doporučil úředníkům státní správy, spoléhaje se na jejich odbornou erudici, aby v těchto lokalitách umožňovali různá alternativní řešení místo centrální ČOV s kanalizací. Skutečnost je dnes taková, že co úředník, to samostatný zákonodárce a možnost odvolání je velmi sporná.

Čtěte také: Odpadní kanalizační trubky: přehled

Možnosti Likvidace Odpadních Vod

Vypouštění vyčištěné vody do vodoteče

Pokud máte domek v blízkosti vodního toku, můžete realizovat vodní dílo na základě vodoprávního povolení, což představuje předložit projekt od oprávněného projektanta vodaře a mnoho dokladů. Cena projektu bez zajištění všech dokladů není obvykle nižší než 5.000 Kč. Po realizaci čistírny a její kolaudaci dostanete za úkol vést provozní deník ČOV, l x za 6 měsíců odebírat vzorky na rozbory (cca 1000 Kč za l ks) a evidovat je. V některých případech je požadován kontrolní odběr vody z čistíren pracovníkem akreditované laboratoře a pak se náklady na rozbory zvyšují na výše než dvojnásobek.

Toto jsou všechno teoretické požadavky, fakticky však není v silách kontrolních úřadů, aby zabezpečily byť minimální kontrolu takto nesmyslně složitě vydaných rozhodnutí k vypouštění odpadních vod.

Napojení na dešťovou kanalizaci

Komplikovanější situace nastává, pokud není v blízkosti vodní tok se stálým průtokem. Pak máte většinou možnost zasakovat do podzemních vod nebo se napojit na dešťovou kanalizaci. Možnost napojení na dešťovou kanalizaci naprosto závisí na názoru konkrétního úředníka a v různých místech je situace velmi rozdílná. V zásadě však platí, že odpadní vodu, bez ohledu na stupeň jejího vyčištění je třeba dopravit vodotěsným způsobem do vodního toku, což dešťová kanalizace většinou nesplňuje.

Zasakování

Pak nastává případ druhý, to je zasakování do vod podzemních. Zde většinou vodoprávní úřad požaduje hydrogeologický posudek, že zasakováním nedojde k ohrožení jakosti podzemních vod. Obvykle se pak vyžaduje kvalita na odtoku z ČOV pod 8 mg BSK5, což znamená doplnit ČOV filtrem na dočištění. A opět zajistit projekt, hydrogeologický posudek a složité projednání. A opět kontrola funkce čistíren je minimální.

Tato situace dosahuje i takových absurdit, kdy obecní úřad nechce dát stavebníkovi souhlas se stavbou rodinného domku se žumpou, protože ví, že by žumpu vypouštěl do dešťové kanalizace jako ostatní a požaduje na něm domovní čistírnu. Tu však může povolit pouze vodoprávní úřad na základě projektu a vodoprávního rozhodnutí. Ten však čistírnu nepovolí, protože dešťová kanalizace není vodotěsná. Naivní občan pak nechápe, že je možné do dešťové kanalizace vypouštět nečištěné vody ze žump a předčištěnou vodu z domovní čistírny nelze. Je to však pochopitelné, protože úředníky většinou nezajímá skutečná situace v terénu (a nemají ani prakticky možnost ji změnit).

Čtěte také: Předpisy pro kanalizační přípojky

Tak požadují dostatečné množství razítek, za které alibisticky schovávají své poslední razítko, kterým stavbu čistírny povolí. Jsou samozřejmě i výjimky, ale tito rozumní úředníci se vystavují často riziku, že neobstojí při vnitřní kontrole správního řízení.

Jímání vyčištěné vody do akumulační nádrže

Za těchto okolností, pokud chceme prospět životnímu prostředí, je nezbytné se zákony se vyrovnat podle daných možností, ale to neznamená zákony porušovat. Lze to udělat tak, že za čistírnu odpadních vod zařadíme jímku na vyčištěnou vodu, která slouží jako zásobník zálivkové vody v letním období. V zimním období se voda oficiálně vyváží jako z jímky. Fakticky je možné vyčištěnou vodu vypouštět i nelegálně kamkoliv, protože při dobré funkci čistírny se její kvalita téměř neliší od kvality dešťových vod.

Stavebník při kolaudaci prokáže, že má jímku na vyvážení. Nikdo mu nemůže zakázat vyvážet čistou vodu místo surových splašků. Oficiálně nemá čistírnu odpadních vod , na kterou by bylo nezbytné vydat vodoprávní povolení, ale má akumulační jímku na vyvážení s předčištěním, kterou nevyváží - stejně jako sousedé, kteří likvidují odpadní vody stejným způsobem, ale bez čištění. Pokud stavební úřad při kolaudaci je rozumný a netrvá na objemu jímky 10 m3, je toto řešení obvykle pro stavebníka levnější než projekt s vodoprávním projednáním nebo velká žumpa. Navíc mu zůstane místo bezcenného razítka a několika papírů skutečná nádrž, která má praktický význam. U rekreačních objektů, kde prakticky nelze předepsat velikost akumulační jímky je toto řešení průchodné v každém případě.

Protože není žádná kontrola funkce desítek malých domovních čistíren a každá čistírna vyžaduje pro řádný provoz kontrolu, údržbu a energii je pro nezodpovědného občana jednodušší čistírnu vypnout a nechat ji jako průtočnou nádrž. Pokud však má za čistírnou nádrž na čistou vodu, ve které může kontrolovat kvalitu vyčištěné vody a používat ji k zálivce má sám zájem na správné funkci čistírny. Pokud již občan má žumpu je nejjednodušší nikoho se na nic neptat a osadit čistírnu do žumpy, případně starého septiku. Přítok splašků napojit přímo na čistírnu, původní žumpu vyčistit a nechat jako zásobník vyčištěné vody. Je také možné dát čistírnu před žumpu. U nových staveb se většinou vyplatí zakoupit větší jímku z plastu, která již má zabudovanou čistírnu.

Toto řešení je obvykle jednodušší a levnější i pro nemovitosti na břehu vodních toků, kde by vodoprávní povolení čistírny bylo průchodné. Z technického hlediska je zřejmé, že vodoprávnímu řízení se tímto způsobem je možné vyhnout jen u nejmenších zdrojů odpadních vod do 10 EO.

Čtěte také: Náhradní díly pro kanalizaci

Výklad vodního zákona

Podle vyjádření výkladové komise právníků k vodnímu zákonu platí, že v tomto případě se nejedná o vodní dílo, protože občan nemanipuluje s odpadní vodou, za účelem se jí zbavit, tzn. že domovní ČOV s akumulací čisté vody, tj. bez vypouštění do povrchových nebo podzemních vod, není vodním dílem. Stavební povolení by tudíž měl vydávat příslušný stavební úřad nebo je možné, pokud se ČOV staví dodatečně k žumpě i ohlášení drobné stavby obecnímu úřadu. Pokud se konkrétní úředník stavebního úřadu domnívá, že se nejedná o drobnou stavbu, pak je třeba projekt a stavebpí povolení. Pokud se úředník vodoprávního úřadu domnívá (v rozporu s názorem výkladové komise k vodnímu zákonu), že jde o vodní dílo, pak dle stavebního zákona má právo danou stavbu povolit jako vodní dílo. V tom případě vydá pouze stavební povolení a ne povolení k nakládání s odpadními vodami, tj. povolení k vypouštění do vod povrchových nebo podzemních.

Domnívám se, že legislativa by měla být upravena tak, aby odpovídala reálné situaci. Povědomí mezi občany o potřebě čistit odpadní vody je překvapivě vysoké. Je škoda, že současná legislativa tuto skutečnost nepodporuje, ale naopak tomu, kdo se hodlá vydat nemalé prostředky na čistírnu, stanoví takové podmínky k povolení, že část občanů nakonec od stavby čistírny odradí.

Způsoby čištění odpadních vod

Žumpy

Žumpy jsou bezodtoké jímky k vyvážení s doporučenou četností menší než Ix za 20 dní. Jako denní produkce odpadních vod se obvykle uvažuje hodnota 1201/EO den. Pak potřebná velikost pro 4EO - jeden domek je 10 m3 a náklad cca 50.000 Kč. Pokud se jímka pravidelně vyváží, činí náklady na vyvážení min. 300 Kč/ /měsíc.

Septiky

Septik je průtočná nádrž s několika přepážkami a slouží k odsedimentování splašků. Zdržení by mělo být min. 5 dní, aby bylo dosaženo účinnosti čištění alespoň 20%. Voda ze septiku silně zapáchá a není ji možné bez dalšího stupně čištění nikam vypouštět.

Septik Filtr

Za septik se zařazuje obvykle pískový nebo jiný filtr na dočištění. Účinnost čištění se podstatně zvyšuje. Výhodou tohoto systému je, že nepotřebuje přípojku el. energie. U malých rekreačních objektů s nízkým látkovým zatížením většinou účinnost čištění postačuje. U trvale obývaných objektů dochází často k únikům hrubých nečistot do zemního filtru, který pak rychle ztrácí průtočnost a účinnost. Čištění filtru není obvykle reálné a je nutné jej kompletně vyměnit. Životnost filtru tak nebývá delší než 15 let. Tento systém je obtížné realizovat v rovinném území, protože na filtru je nutné klesnout s odtokem vody o cca 0,8 m. Filtr musí být vodotěsný a musí mít plochu min. 5 m2 na EO. Pokud sečteme náklady na septik a zemní filtr, dostaneme se k částce přes 40.000 Kč, což již je cena levnější domovní čistírny. Výhoda úspory elektrické energie je pak vyvážena nevýhodou větších nároků na plochu.

Domovní Čistírny

V současné době se v ČR používají převážně čistírny s biodisky (obecně s biokon-taktory) a v poslední době i čistírny aktivační. V západních zemích pak jsou rozšířeny biologické filtry. Většina čistíren je založena na aerobním způsobu čištění odpadních vod, které spočívá obecně v tom, že organická hmota je rozkládána směsí mikroorganismů, které ke svému životu potřebují kyslík ze vzduchu. Každá čistírna má obecně tři části. Hrubé předčištění, kde dochází k oddělení hrubých nečistot od odpadní vody, dále aerobní stupeň, kde dochází k vlastnímu biologickému čištění s následným oddělením kalu, který je produk- tem čištění a vyčištěné vody. Poslední částí je prostor na skladování produktů čištění. Toto platí obecně jak pro malé domovní čistírny, tak pro větší obecní čistírny. Jednotliví výrobci čistíren se s těmito zásadami vyrovnali s rozdílnou technickou úrovní řešení.

Nároky na malé domovní čistírny

Biologické čištění odpadních vod je poměrně složitý a technologicky náročný proces. U větších ČOV je k dispozici kvalifikovaná obsluha, kterou v posledních letech úspěšně nahrazují inteligentní řídící systémy. U malých domovních čistíren je třeba zajistit obdobnou kvalitu čištění, ale podstatně jednodušším způsobem. Z toho vyplývá závěr, že vyrobit dobře fungující malou domovní čistírnu je obtížnější než ČOV pro cca 1000 EO.

Malá domovní čistírna by měla splňovat tyto požadavky:

• Účinnost čištění větší než 95%
• Nehlučný chod
• Spotřeba energie menší než IkWh/ m3 vyčištěné vody
• Parotěsné provedení, které vyloučí zápach v okolí ČOV
• Schopnost dlouhodobé funkce bez přítoku splašků na rekreačních objektech
• Schopnost zvládnout nárazový přítok (tj. denní přítok splašků v průběhu cca 4hod.)
• Bezobslužný provoz
• Minimální nároky na údržbu
• Žádná mimořádná opatření pro zimní provoz
• Minimální nebo žádné nároky na odborný servis
• Použití výhradně nekorodujících materiálů
• Skladování odpadních produktů čištění min. 3 měsíce provozu ČOV a možnost jejich jednoduchého vytěžení bez použití fekálního vozu
• Automatická kontrola správné funkce ČOV - nejlépe s přenosem signálu do nemovitosti.

Legislativa a odpovědnost

Dle platné legislativy v oblasti životního prostředí každý, kdo produkuje odpadní vody musí zajistit jejich likvidaci v souladu se zákonem.

• Směrnice Rady EU č.
• Zákon č. 254/2001 Sb.
• Zákon č. 274/2001 Sb.
• Vyhláška MZe ČR 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.

V souladu s požadavkem zákona tedy každý majitel nemovitosti, který produkuje odpadní vody a vypouští tyto vody po mechanickém předčištění do recipientu (vodního toku, příkopy nebo na terén) nebo do vod podzemních (podmoku, trativodu nebo meliorace) má požádat příslušný Vodoprávní úřad o vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních. V opačném případě od 1. 1. 2008 majitel nemovitosti postupuje v rozporu se zákonem a v případě zjištění protiprávního stavu bude mu uložena pokuta od 5 do 50 tis. Mimo to je obec v případě, že množství vypouštěného znečištění a kvalita vody na odtoku do recipientu překračuje zákonem stanovené podmínky (viz příloha č. 2 zákona č. 254/2001 Sb.), povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod - viz Hlava X, § 89, odst.

Z pohledu implementace právních předpisů EU do legislativy ČR platí, že obce nebo aglomerace (souvislé zastavené území s počtem obyvatel nad 2000 EO, bez ohledu na správní členění) musí zajistit likvidaci odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády viz podklad /5/. Tato povinnost je zakotvena v euronovele vodního zákona, kde v Čl. II, odst. 2. „Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2.000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této velikosti dosáhnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31. prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle §38 odst.

Je naprosto nepřípustné vypouštět odpadní vody a přepady septiků do potoků, či jiných vodotečí, po dokončení a zprovoznění obecní kanallizace! A je jistě korektní říci, že je také zcela nemorální, aby zodpovědná většina občanů zákon dodržovala, platila stočné a část se jim „vysmívala“, že jsou hlupáci, že to jde i nadále bez zákonné likvidace splašků. Nepůjde.

Septik nebo jímky?

• Zákon č. 254/2001 Sb. ve znění platném k 25. 3.
• Zákon č. 274/2001 Sb.
• Zákon 428/2001 Sb.
• Zákon č.

Povinnosti majitelů jímek

Přijatou novelou vodního zákona č. 254/2001 Sb. vznikla od roku 2021 povinnost dokladovat vývoz žump. Vlastníci by měli doklady o vyvezení žumpy uchovávat až 2 roky zpětně. V případě, že vlastník nepředloží požadované doklady nebo úředníci v nich najdou nesrovnalosti, mu může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč.

Ještě, než si pořídíte jímku, důkladně se seznamte s technickými parametry, které si bezodtoková nádrž dle zákona nárokuje. Dle vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby musí být žumpy (jímky) vodotěsné, bez možnosti jakéhokoliv odtoku. Když začne žumpa, tedy jímka, přetékat, dopouštíte se rovněž přestupku. Zmínku o odpadních vodách a nakládání s nimi pak najdete v zákoně č.

Septik ani jímku bohužel nemůžete realizovat jen tak z minuty na minutu. A to z důvodu, že na jejich výstavbu i provoz se vztahuje několik zákonů a vyhlášek, které je třeba dodržovat. Pro stavbu i provoz septiků a jímek je nutné dodržovat zákony a vyhlášky - jinak hrozí vysoké pokuty. Septik je považován za vodní dílo a vyžaduje stavební i vodoprávní povolení, zatímco jímka spadá pod stavební zákon a musí být vodotěsná. Majitelé mají také povinnost dokladovat pravidelné vývozy odpadních vod.

• Septik = vodní dílo dle zákona č. 254/2001 Sb., nutné stavební + vodoprávní povolení
• Vypouštění septiku na zahradu je zakázané, pokuta až 100 000 Kč
• Jímka = podléhá stavebnímu zákonu č. 183/2006 Sb., musí být vodotěsná (vyhl.

Ne, vypouštění septiku na zahradu není povoleno. K vývozu septiku je dle vodního zákona č. 254/2001 Sb. Ano, za nevyvezený septik můžete dostat pokutu v souladu s novelou vodního zákona č. 254/2001 Sb. Jímka není na rozdíl od septiku považována za vodní dílo, jedná se o obecnou stavbu, kterou je potřeba ohlásit stavebnímu úřadu. Požadavky a povinnosti upravuje stavební zákon č.

Máte jímku, nebo septik? Odpadní vody z nemovitosti jsou nejčastěji řešeny formou septiku nebo jímky. Jímka, jinak také žumpa, je postavená jako jedna velká nádrž s přítokem, avšak bez odtoku. Obsah jímky se musí pravidelně vyvážet. Septik je oproti jímce napojený na kanalizační síť. Nádrž má přítok i odtok, před odtečením do kanalizace však musí obsah nádrže projít filtrací. Septiky rozkládají splašky pomocí několika oddělených komor. Na konci celého procesu odtéká tekutý odpad přes filtraci do kanalizace. Ušetříte si tak starosti s vyvážením žumpy.

Veškerou odpadní vodu z domácnosti (splašky z toalety, koupelny i kuchyně) nesmíte jen tak vylévat do přírody. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, varuje před možnou kontaminací povrchových i podzemních vod. Riziko pro obyvatele i přírodu je velmi vysoké. Otrava vody může způsobit vážné zdravotní potíže mnoha lidem naráz nebo poničit křehké přírodní ekosystémy. Zároveň zákon každému majiteli ukládá povinnost vyřešit nakládání s odpadními vodami z jeho nemovitosti.

Zákony pro septiky a jímky

Stavbou a provozem nádrží na odpadní vody se zabývá hned několik zákonů, vyhlášek a formulářů. Neznalost neomlouvá, proto si raději přečtěte informace níže a pamatujte na ně při nakládání s odpadními vodami.

• Chcete k domu septik? Budete potřebovat stavební povolení a souhlas od vodohospodářského úřadu (pokud chcete odpad po filtraci vypouštět do kanalizace). Septik se považuje za vodní dílo, a tak se na něj vztahuje výše zmíněný zákon č. 254/2001 Sb (§ 55, odstavec 1, písmeno c). Uvažuje se o novele, která by ukládala povinnost předložit ke kontrole dokumenty ohledně každoročního vývozu až do roku 2021. Raději si proto všechny dokumenty o vyvážení schovávejte.
• Stačí vám k domu jímka? Ta je sice zákonem č. 183/2006 Sb. označena jako obecná stavba, i tak je ale potřeba její realizaci ohlásit na stavebním úřadě. Technické parametry jímek pak určuje vyhláška č. 268/2009 Sb. Nezapomeňte, že jímka nesmí nikam odtékat, musí být zcela vodotěsná. V opačném případě se jedná o přestupek. Přestupku proti zákonu o nakládání s povrchovými a odpadními vodami se dopouštíte, i pokud vám jímka začne přetékat. Kontrolu dodržování zákona provádí Česká inspekce životního prostředí. I vyvážení jímky je podmíněno zákonem č. 254/2001 Sb., konkrétně § 38.

Vyhněte se pokutě

Odpadní vody možná nejsou vaším nejoblíbenějším tématem, přesto se vám jakožto majiteli nemovitosti vyplatí znát své povinnosti. Dbejte na dodržování zákonů a vyhlášek a předem si zjistěte, co obnáší stavba a následné vyvážení jímky (žumpy) nebo septiku. Přestupek by vás mohl stát až 50 000 Kč.

Změny v povolování ČOV od 1. července 2024

• Cena povolení ČOV se razantně zvýšila. Zatímco dříve bylo možné získat povolení za 300 Kč, od července 2024 činí poplatek 10 000 Kč.
• Pro domovní ČOV skončila možnost povolení ohláškou.
• Legalizace staré čistírny bude přísnější.

Postup při zařizování ČOV

Dle zákona o vodách č. 254/2001 jsou čističky vodní dílo, a musí je tedy povolit vodoprávní úřad. K domácí čistírně odpadních vod musíte vždy dokládat projektovou dokumentaci. Pokud budete vodu z ČOV pro rodinné domy vsakovat do terénu, tedy do podzemních vod, potřebujete vyjádření hydrogeologa. Ten zhodnotí, jestli je vsakování vzhledem k terénu vhodné a jestli neohrozí kvalitu podzemní vody. Záleží, jestli budete vodu vypouštět do kanalizace, nebo to vodního toku. Pokud zařizujete ČOV pro svůj dům nebo chatu na vodoprávní řízení, budete potřebovat i vyjádření správce povodí. Potřebujete vyjádření všech složek odboru životního prostředí. Pokud stavíte v CHKO, bude nutné stanovisko správce dané CHKO. Zařazením patří čistírna do 3. Na stavebním úřadě podejte žádost o územní souhlas či rozhodnutí. Tím rozhodnete, kde bude čistírna stát.

Certifikace ČOV

Čistírny odpadních vod typu EK-S do 50 EO jsou certifikované dle ČSN EN 12566-3+A2:2014, a to státním zkušebním ústavem (SZÚ Brno s.p.). Jsme tak jedni z mála v ČR s tímto osvědčením. Díky této certifikaci je ČOV značena CE, což je předpokladem pro další povolování.

tags: #kanalizační #odpad #od #souseda #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana hasičů při požárech
• Koše na tříděný odpad z Lidlu – recenze
• Zelená oáza v IKEA
• Štětcem a perem o rostlinách
• Historické ekologické katastrofy