Vědci z Fakulty technologické zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumají možné využití zbytků vzniklých při zpracování kapra obecného. Vedlejší produkty, jako jsou hlavy, šupiny, kosti, ploutve či kůže, se nevyužívají, tvoří přitom až polovinu hmotnosti ryb.
Mnoho závodů na zpracování ryb se podle Pavla Mokrejše recyklačními technologiemi nezabývá. „Odpadní vody se vypouští do vodního prostředí a pevné látky končí na skládkách a veterinárních asanačních ústavech. V obou případech se jedná o zátěž pro ekosystém a plýtvání surovinami, které obsahují cenné nutriční složky,“ poznamenal Mokrejš.
Zlínští vědci chtějí využít odpadní suroviny a používají technologii šetrnou k životnímu prostředí. Při přeměně kolagenu, živočišné bílkoviny, na želatinu využívají běžně dostupné enzymy.
„Tato technologie by mohla nahradit tradiční technologické postupy, které využívají kyselin nebo zásad, což má dopad na životní prostředí,“ vysvětlil Mokrejš. „Oproti jiným obdobným studiím je zde inovativním prvkem také zpracování kolagenu vícestupňovou extrakcí, která významným způsobem zvyšuje celkový výtěžek připravených želatin,“ řekl.
Zájem o želatinu podle Mokrejše roste, běžně se využívá vepřová a hovězí želatina. Výzkumný tým ze zlínské univerzity se již dříve zabýval využitím odpadu z drůbeže k výrobě želatiny, nyní se zaměřil na využití odpadu ze sladkovodních ryb, konkrétně kapra obecného. Rybí skelety by podle vědců mohly být zpracovány tak, aby byl téměř nulový odpad.
Čtěte také: Strava kapra v přírodním prostředí
„I v průběhu zpracování kapřích skeletů na želatinu vzniká celá řada vedlejších produktů - a i ty je možné následně využít. Například pigment, vedlejší produkt vzniklý po odstředění želatinových frakcí, lze uplatnit při výrobě barev a nátěrových hmot. Při odstřeďování želatinových frakcí se oddělí rovněž zbytkový tuk, který lze využít jako výživový doplněk, protože obsahuje omega-3 mastné kyseliny. Zbylý nerozložený podíl je zase možné zužitkovat v zemědělství jako hnojivo bohaté na dusík. Možností je více,“ popsal Mokrejš, podle kterého mají želatiny z alternativních zdrojů velký potenciál.
Želatina má široké uplatnění, zejména v potravinářství, farmacii či kosmetice, poptávka po ní roste.
Podle statistik činí celosvětová spotřeba želatiny přibližně 600 tisíc tun ročně a stále roste.
Běžně se kolagen vyrábí z hovězích a vepřových zbytků pomocí kyselin nebo louhů. Zpracování z ryb je ale ekonomicky nenáročné a více šetrné k životnímu prostředí.
„Díky použití proteolytických enzymů můžeme pracovat při relativně nízkých teplotách, používat nízké koncentrace enzymů a pH, které se blíží neutrálnímu. Naše technologie je nejen šetrná k životnímu prostředí, ale i ekonomická.“
Čtěte také: Hrozby pro Kapra Obecného
Technologii má výzkumný tým patentovanou, usiluje také o mezinárodní patent.
Jednou z možností využití kolagenu z kapra jsou krémy proti vráskám. „Molekuly rybího kolagenu jsou menší než u hovězího nebo vepřového masa, takže lépe pronikají do kůže. Výsledkem je redukce vrásek. Testy ukázaly, že se jich vyhladí až sedmdesát procent. Vrásky sice nezmizí, ale výrazně se zmenší.“
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
tags: #kapr #zpracování #odpadu