Kapverdské ostrovy: Příroda a zajímavosti

Kapverdské ostrovy v Atlantském oceánu byly pojmenovány podle nejzápadnějšího mysu Afriky (Zelený mys, francouzsky Cabo Verde) ležícího v blízkosti senegalského Dakaru, od něhož jsou vzdáleny západně asi 600 km. Tvoří je především sedm větších ostrovů a spolu s Kanárskými ostrovy, Madeirou a Azorami jsou součástí Makaronésie. Od roku 1975 je Kapverdská republika nezávislá a udržuje si silné vazby na Portugalsko.

Kapverdy pravděpodobně objevili kolem r. 1456 italští mořeplavci plavící se ve službách portugalského krále, je však také možné, že je již předtím navštívili Féničané nebo Římané. Byly zřejmě neobydlené, nicméně první portugalská osada Cidade Velha byla založena už r. 1462. V dalších stoletích se staly významnou přestupní stanicí při dopravě otroků z rovníkové Afriky do Brazílie, zastávkou velrybářských lodí a díky strategické poloze fungovaly též jako spojnice mořských cest mezi Jižní Amerikou a Indií. Ve 30. letech 19. století je navštívil při cestě kolem světa i Charles Darwin.

Za vším hledej sopky

Všechny ostrovy jsou sopečného původu, vystupují z hloubky až tří kilometrů a vznikly činností podmořských vulkánů asi před 10-4 miliony let. Nejstarší jsou zřejmě nejvýchodnější ostrovy Sal, Boa Vista a Maio, následkem eroze ploché, s písečnými plážemi, dunami a slanisky. Naopak čtyři západní ostrovy charakterizují strmé hory rozčleněné hlubokými údolími (ribeiras), alespoň část roku s protékajícími potůčky. Právě v nich najdeme nejlepší podmínky pro růst rostlin a život obyvatelstva vůbec. Okolní krajina bývá po většinu roku vyprahlá, většinou jen se sporadicky rostoucími stromy a keři.

Podnebí ostrovů závisí na suchých obdobích afrického Sahelu, ovlivňuje jej ale také studený Kanárský proud a tři větrné systémy. Nízké ostrovy ve východní části jsou extrémně aridní, kdežto ve vyšších polohách naprší až 800 mm a vysoko v horách může i mrznout. Zcela mimořádné klima pouštního charakteru panuje v již zmiňované vrcholové oblasti Fogo.

Proč jsou Kapverdy zelené

Přirozená vegetace ostrovů závisí především na dostupné vodě, kterou přinášejí hlavně severovýchodní větry se srážkami. Lze předpokládat, že původní vegetace Kapverd se podobala africkému Sahelu, tedy trnité savaně s řídkými porosty keřů a jednotlivými stromy, nikoliv lesy. V nižších polohách jižních ostrovů se zřejmě rozkládala savana s rozmanitými druhy akácií a trav. V sušších zónách na plně osluněných stanovištích ostrovů Santo Antão, Santiago a Fogo hrály zřejmě důležitou úlohu pelyněk, svidina a hadinec.

Čtěte také: Řešení pro plovoucí ostrovy odpadu

Podstatně lepší vlhkostní podmínky vznikly v hlubokých údolích a roklích. V nich předpokládáme kdysi častou přítomnost stromu železovce Sideroxylon marginata a fíkovníku Ficus sycomorus subsp. gnaphalocarpa, čemuž nasvědčuje častý výskyt jména figueira v místních osadách. V těchto podmínkách se dařilo i dračinci obrovskému (Dracaena draco). Jak rovněž dokazují místní jména, tam, kde potoky v ribeiras vyschly před vyústěním do moře, převládaly houštiny tamaryšku Tamarix senegalensis. V horách se vyvinula keřová vegetace odlišně podle různých ostrovů, nadmořské výšky a vlhkosti. Na hornatých ostrovech patřil k častým druhům např. dnes už velmi vzácný pryšec Euphorbia tuckeyana.

Při pobřeží a na písečných dunách rostou nyní ostrůvkovitá společenstva slanomilných rostlin, např. statice nebo tlustobýl často doprovázené pouštními rody, jako jsou cistanche nebo kaciba (Zygophyllum). Písčité biotopy na Kapverdských ostrovech osídluje i nápadná cistanchie žlutá (Cistanche phelypaea). Novější výzkum potvrdil, že je zdrojem látek pro farmaceutický průmysl (diabetes, diureticum).

Když přišli první osadníci asi před 550 lety na Kapverdy, nalezli na nich mnohem bohatší květenu než dnes. Porosty keřů poskytovaly dostatek dřeva na topení. Červená pryskyřice dračince, „dračí krev“!, byla dlouho významným vývozním produktem známým i v Čechách, zatímco latex ze svidiny Periploca laevigata se stal zdrojem třísloviny k vydělávání kozích kůží. Nechráněné plochy snadno podléhaly větrné a vodní erozi. Nemalý vliv na krajinu měl i jemný písek, přinášený větry v jarních měsících ze Sahary. Navíc se na souostroví rozšířily druhy dovezené z Ameriky, Afriky i Evropy, významně ohrožující zbytky původní flóry.

Jihoamerický naditec Prosopis juliflora, nenáročný menší trnitý strom nebo i keř příbuzný akáciím, měl sloužit jako protierozní druh, perspektivní pícnina i zdroj dřevní hmoty a na výrobu dřevěného uhlí. Šíří se nejen semeny, ale i vegetativně, neboť jeho kořenový systém může dosáhnout hloubky až několika desítek metrů; nad zemí rychle vytvoří 2-4 m vysoké neprostupné křoví a zahubí veškerou okolní vegetaci.

Významný vliv na vývoj vegetace má stávající způsob hospodaření: vždyť polovina obyvatelstva se i dnes živí zemědělstvím a rybolovem. Základním problémem většiny ostrovů zůstává nedostatek vody. Podmínky k pěstování kulturních rostlin na kaskádovitých políčkách strmých svahů jsou velmi svízelné. Povrchová voda se využívá beze zbytku, mnoho vody se spotřebuje i na zavlažování plantáží. Odsolování mořské vody bývá energeticky velmi náročné. Navíc rychle narůstá turistika, a tím rovněž spotřeba vody.

Čtěte také: Řešení odpadu na Bartos ostrovech

Endemické rostliny

Podle současných názorů je kapverdská flóra relativně mladá a vznikla možná jen během posledních několika set tisíc let. Nezahrnuje totiž paleoendemity v úzkém smyslu, tedy druhy morfologicky jednoznačně vyhraněné, vzniklé v geologicky velmi vzdálených dobách, což potvrzuje nejen paleontologický výzkum, ale i poznatky molekulárních analýz. Vývoj vegetace byl bezpochyby silně ovlivněn střídáním vlhkých a suchých období v severní Africe během čtvrtohor. Současná květena vznikla nejpravděpodobněji přenosem semen a výtrusů vzdušnými proudy ze západní a severozápadní Afriky. Odhaduje se, že tímto způsobem se na Kapverdy rozšířilo asi 200 druhů.

Výskyt endemitů důsledně vymezuje vlhkost ovzduší spolu s nadmořskou výškou. Z celkového počtu asi 620 druhů krytosemenných rostlin byl nově popsán endemický rod Tornabenea a zjištěno 82 endemických druhů a poddruhů, přičemž většinu z nich představují vytrvalé druhy, keře a polokeře; endemických bylin napočítáme celkem patnáct. Z několika málo endemických stromů připomeňme kromě zmíněného fíkovníku a železovce ještě palmu Phoenix atlantidis. Nejvíce endemitů roste na ostrovech Santo Antão, São Nicolau a Fogo. Celkem 33 kapverdských endemitů je blízce příbuzných druhům Kanárských ostrovů a Madeiry, které však mají endemitů podstatně více.

Endemitem vyšších poloh ostrova Fogo (nad 1500 m n. m.) se stal hadinec Echium vulcanorum dorůstající až do výšky tří metrů. Vytrvalá bylina až polokeřík Campanula bravensis patří mezi endemity Kapverdských ostrovů, kde roste zejména na skalnatých stanovištích.

Stručný výběr kapverdské fauny

Z brodivých ptáků můžeme často i na stromech vidět volavku rusohlavou (Bubulcus ibis), v malém počtu se na všech ostrovech vyskytuje o něco větší volavka stříbřitá (Egretta garzetta), zatímco kolpík bílý (Platalea leucorodia) žije v lagunách ostrovů Santiago a Boa Vista. Značně rozšířeni jsou bahňáci běžně pobíhající v mělkých pobřežních vodách, např. kulík mořský (Charadrius alexandrinus), koliha malá (Numenius phaeopus) nebo jespák bílý (Calidris alba). Hlavně na ostrovech Boavista a Maio žije běhulík plavý (Cursorius cursor), typický obyvatel pouští a polopouští Afriky i západní Asie.

Z veslonohých vyniká nápadný terej žlutonohý (Sula laucogaster) schopný prudkého střemhlavého letu hluboko do moře, kde loví ryby. Nejrychlejším letcem je ale kromě rorýse fregatka vznešená (Fregata magnificens) s dlouhými úzkými křídly. Žije většinou ve vzduchu, živí se rybami, které chytá v letu: velmi vzácně hnízdí na ostrově Boa Vista.

Čtěte také: Velikonoční ostrov: Ekologická studie

Z dravců se na Kapverdách vyskytuje mj. Řada druhů však ubyla následkem odchytu. Obsáhlý by byl jistě seznam pěvců, mezi nimiž nechybí několik druhů vrabců, pěnic, rákosníků aj. Známý snovačům příbuzný astrild vlnkovaný (Estrilda astrid) byl na ostrov Santiago zavlečený z Afriky. Značně ohroženou skupinu představují někteří mořští ptáci, zejména buřňáci, buřňáčci a faeton červenozobý (Phaeton aetherus).

Pětinu tamějších savců tvoří netopýři, zejména netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus), Saviův (Hypsugo savii) a jižní (Pipistrellus kuhlii). Z šelem se na Kapverdách vyskytuje asi 40 cm dlouhá promyka červená (Galerella sanguinea), známá ze savan subsaharské Afriky. Z plazů byli zjištěni např. scinkové a gekoni, někteří však již pravděpodobně vymizeli, protože byli využíváni jako potrava domácích zvířat. Hadi na ostrovech zřejmě nikdy nežili.

Mezi bezobratlými bylo až dosud zaznamenáno 15 endemických rodů a 369 endemických druhů. Bohatě jsou zastoupeni pavouci s 58 endemickými druhy. Z korýšů žije na pobřežních útesech langusta Palinurus charlestoni, jejíž početnost v důsledku lovu humřími pastmi značně poklesla. Pomocí vzdušného měchýře řídí celá kolonie žahavce měchýřovky portugalské (Physalia physalis) svůj pohyb ve vodním sloupci. Velmi nebezpečný živočich, kterému je radno se při koupání zdaleka vyhnout, je v tropických mořích žijící měchýřovka portugalská (Physalia physalis). Nejde vlastně o jeden organismus, ale o celou kolonii jedinců (polypů), jež jako plovoucí vypadá jako modrá medúza. Pro člověka je žahnutí zmiňovaného trubýše mimořádně bolestivé, avšak málokdy smrtelné.

Ochrana přírody a krajiny

První červená kniha Kapverdských ostrovů vydaná v r. 1996 ukázala, že k ohroženým patří na Kapverdách přes 26 % druhů cévnatých rostlin, přes 47 % ptáků a přes 25 % plazů. Typická krajina hornatých ostrovů. Kapverdská vláda si uvědomuje, že pro život lidí v osadách a malých městech je nutné zabezpečit mj. i dostatek paliva a elektrické energie, aby nedocházelo k ničení posledních zbytků původních dřevin.

V letech 2008-2012 proběhla na Kapverdách národní inventarizace lesa zaměřená na zjištění rozlohy a stavu lesa, zásobu biomasy a uhlíku, výskyt endemických druhů, půdní erozi apod. V posledních desetiletích se postupně zvyšuje plocha lesa výsadbou nepůvodních druhů, např. borovice kanárské, některých akácií (A. mearnsii, A. saligna), kaštanovníku setého, blahovičníků aj. Druhotný stromový les nyní porůstá asi 11 % celkové rozlohy ostrovů, ostatní kategorie dřevinné vegetace (keřovité formy) zabírají dalších 12 %.

Kapverdy přistoupily k Úmluvě o biologické rozmanitosti hned, jakmile byla na známé Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) konané v červnu 1992 v Rio de Janeiru vystavena k podpisu nezávislými státy. Celostátní priority v péči o biodiverzitu stanovuje národní strategie na období 2014-2030.

Příroda a parky na Kapverdách - co vidět

• Boa Vista: Prozkoumejte vnitrozemí ostrova na čtyřkolkách, užijte si nekonečné pláže nebo pozorujte hnízdění mořských želv. Pláž Santa Monica je nejkrásnější pláží na ostrově. Na severním pobřeží ostrova Boa Vista najdete potopený vrak španělské lodi.
• Sal: Ostrov s nekonečnými plážemi s bílým pískem, tyrkysovým mořem a klidnou atmosférou.
• Sao Vicente: Nejzelenější ostrov Kapverd. Kromě přírodního parku můžete navštívit i město Mindelo, kde se koná každoroční karneval. Monte Verde neboli Zelená hora je nejvyšší horou ostrova a kromě přírodních krás nabízí i nádherný výhled do okolí. Ve městě Cidade Velha se nachází pevnost, která je zapsána na seznamu UNESCO.

tags: #kapverdské #ostrovy #příroda #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• SOLO Zápalka: Ekologické řešení
• Zábavné aktivity s ptáky pro děti
• Efektivnost třídění odpadu v ČR
• Ekonomické dopady klimatu
• Inovace v environmentální politice Barum Continental