Obnovitelné Zdroje Energie a Energetická Společenství v České Republice

Žijeme v době, kdy se konečně přehodnocuje způsob výroby a spotřeby energií s ohledem na planetu a udržitelnost a obnovitelné zdroje se stávají klíčovým krokem v této proměně. Energetické zdroje, které jsou přirozeně dostupné a je možné je bez vyčerpání využívat do aleluja. Řeč je o obnovitelných zdrojích energie. Ty mají ve srovnání s konvenčními zdroji energie minimální dopad na životní prostředí.

Podle Ministerstva životního prostředí jsou navíc obnovitelné zdroje energie domácího původu a nespoléhají se tak na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti. Přispívají tak ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.

Není nad klidná nedělní odpoledne u kávy nebo třeba čaje. A co že s tím mají společného obnovitelní zdroje energie? Třeba to, že zmenšují smog a znečištění vzduchu, ale také snižují hluk spojený s těžbou a spalováním fosilních paliv.

Fosilní paliva jsou citlivá na změny cen na světových trzích, což může vést k cenovým šokům a nejistotě. To však neplatí u obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje mají nižší dopad na životní prostředí než těžba a spalování fosilních paliv.

Samá pozitiva, říkáte si. Nic ale není černobílé, tak se pojďme podívat i na nějaká ta negativa obnovitelných zdrojů energie. Slunce ne vždy svítí, vítr ne vždy fouká, a voda ne vždy proudí. Například instalace větrných turbín nebo solárních panelů může měnit celkový vzhled krajiny.

Čtěte také: Bezpečnostní list a ERC

Česká republika má před sebou nyní pěknou výzvu. Budoucí politická rozhodnutí a změny v legislativě logicky mohou a musí ovlivnit směřování tuzemské energetické politiky. Za zmínku na konec stojí to, že povolovací procesy pro stavbu např. větrných elektráren dnes v Česku mohou trvat i víc než 7 let.

Kategorie Obnovitelných Zdrojů Energie

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou energetické zdroje, které jsou přirozeně dostupné a jejich zásoba je nevyčerpatelná nebo se obnovuje v krátkém časovém horizontu. Mezi hlavní kategorie OZE patří:

1. Sluneční energie: Tento obnovitelný zdroj energie využívá sluneční záření k tvorbě tepla či elektřiny.
2. Větrná energie: Větrné elektrárny využívají pohyb vzduchu k pohánění větrných turbín, které generují elektrickou energii.
3. Vodní energie: Vodní elektrárny jsou v Česku významným zdrojem obnovitelné energie a přispívají k celkovému energetickému mixu země.
4. Biomasa: V České republice je biomasa využívána především ve formě pevného paliva (např. dřevní pelety nebo štěpky) a biomasy tekutých paliv (např. biolíh, biopaliva).
5. Geotermální energie: Horká pára nebo voda vyvěrající ze země nebo získaná čerpáním vody do vrtů se používá přímo k ohřevu, případně i k výrobě elektřiny, jde-li o páru s dostatečnou teplotou.

Sluneční Energie

Tento obnovitelný zdroj energie využívá sluneční záření k tvorbě tepla či elektřiny.

1. Fotovoltaické (PV) panely: Když sluneční záření dopadá na fotovoltaický článek, dochází k uvolnění elektronů a vytvoření elektrického proudu. Tento proud pak může být shromážděn a využíván pro napájení elektrických spotřebičů nebo dodáván do elektrické sítě.
2. Sluneční tepelná energie: Tato energie se využívá pro ohřev vody nebo vzduchu za pomocí slunečního záření.

Větrná Energie

I větrná energie je důležitou součástí obnovitelných energetických zdrojů České republiky. Větrné elektrárny využívají pohyb vzduchu k pohánění větrných turbín, které generují elektrickou energii. Na našem území se nacházejí především na kopcovitých územích a na hřebenech hor.

Vodní Energie

Vodní elektrárny jsou v Česku významným zdrojem obnovitelné energie a přispívají k celkovému energetickému mixu země. Přesto je důležité zmínit, že toky v České republice nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký.

Čtěte také: Česká kategorizace odpadů

Biomasa

V České republice je biomasa využívána především ve formě pevného paliva (např. dřevní pelety nebo štěpky) a biomasy tekutých paliv (např. biolíh, biopaliva). Biomasa může být spalována pro vytápění, elektřinu nebo teplou vodu, což ji činí všestranným zdrojem obnovitelné energie.

Bioplyn

Bioplyn je u nás využíván k výrobě elektřiny a tepla v bioplynových stanicích. Jde o plynnou směs, která vzniká anaerobním rozkladem biomasy za přítomnosti bakterií a enzymů. Bioplynové stanice jsou často postaveny na zemědělských farmách nebo například skládkách odpadů.

Energetická Společenství v ČR

Podle českého i evropského práva rozeznáváme dva typy energetických společenství:

• Občanské energetické společenství (OES), které se v českém energetickém zákoně nazývá jako energetické společenství
• Společenství pro obnovitelné zdroje (SOZE) v českém zákoně najdete pod stejnojmenným názvem.

Společné znaky SOZE a OES

Pro obě společenství platí, že jejich hlavním účelem není tvorba zisku, nýbrž poskytování environmentálních, hospodářských a sociálních výhod členům a lokalitě, kde žijí. Zároveň musí být oba typy založeny na principu otevřenosti, dobrovolnosti a demokratického rozhodování. Žádný z nich však není specifickou právnickou osobou. Sami zakladatelé si mohou zvolit, zda jim bude vyhovovat spíše forma spolku, družstva či jiné obdobné korporace (tzn. že má obdobné vnitřní poměry jako spolek či družstvo podle zakladatelského právního jednání).

V Česku platí pro oba typy omezení pro rozdělení zisku mezi členy komunity na 33 %, zbytek mohou členové např. investovat do rozvoje společenství. SOZE i OES se těší i stejným právům na poli elektroenergetiky, mohou elektřinu sdílet, vyrábět ji, dodávat nebo s ní obchodovat. Slevu na distribučním poplatku novela energetického zákona lex OZE II ale nezavádí.

Čtěte také: Více o kategoriích rizik znečištění vod

Rozdíly mezi SOZE a OES v Česku

Typy komunit naopak odlišuje, jaký druh energie mohou z obnovitelných zdrojů vyrábět. Zatímco občanská energetická společenství (OES, v českém zákoně se nazývají pouze jako energetická společenství) jsou limitována pouze na elektřinu, společenství pro obnovitelné zdroje energie (SOZE) můžou investovat i do tepelné energie.

Liší se také v otázce členství a toho, kdo může mít v komunitě poslední slovo (provádět účinnou kontrolu). Zatímco v OES může být členem kdokoliv, od fyzických osob, podniků, až po samosprávy, členem SOZE se nikdy nemůže stát velký podnik. Navíc zde mohou reálně rozhodovat pouze členové, kteří žijí v blízkosti komunitních zdrojů energie.

Infografika s rozdíly mezi dvěma typy společenství

Infografika se vztahuje k českému energetickému zákonu, ale využíváme pojem z evropské legislativy občanské energetické společenství, jehož ekvivalentem v českém zákoně je energetické společenství. Používáme to takto hlavně proto, že se v Česku již vžilo označení "energetické společenství" pro různé typy komunitních projektů.

‍Rozdíly mezi typy energetických společenství.

Inspirace z Rakouska

Podobnou úpravu forem energetických komunit zná i rakouské právo. SOZE je dokonce výslovně zakotveno jako regionální uskupení výrobců a spotřebitelů energie spojených sítí nízkého či středního napětí. Na rozdíl od OES také mají jeho členové nárok na přiměřenou slevu z poplatků za distribuci. Tu v českém návrhu nenajdeme, ale snad se jí dočkáme v nové tarifní struktuře, kterou připraví Energetický regulační úřad. Může se tak jednat o sdružení pár sousedů, místního malého podnikatele a obecní organizace, které si vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů a při sdílení platí méně za využití distribuční sítě.

Podpora pro Využívání OZE

Cílem výzvy je efektivní a šetrné využívání OZE, zvyšování jejich podílu a tím pádem snížení spotřeby primárních energetických zdrojů či podpora podnikatelských subjektů v oblasti využití OZE.

Na co lze získat podporu (podporované aktivity):

• výstavba zdrojů tepla z biomasy a vyvedení tepla rozvodnými tepelnými zařízeními do místa spotřeby
• výstavba zdrojů kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy a vyvedení tepla rozvodnými tepelnými zařízeními do místa spotřeby (teplárny, zplyňovací teplárny a kogenerace bioplynu)
• vyvedení tepla ze stávajících výroben elektřiny - bioplynových stanic využívajících bioplyn v bioplynové stanici k výrobě elektřiny a tepla rozvodnými tepelnými zařízeními do místa spotřeby.

Kdo může žádat (příjemci podpory):

• malé a střední podniky (definice GBER)
• velké podniky

Specifika a omezení:

• Projekt musí být realizován na území ČR mimo NUTS 2 Praha.
• Počet žádostí o podporu na jednoho žadatele (1 IČ) není omezen
• Nejzazší datum pro ukončení fyzické realizace projektu je 31. 10. 2027.

Kolik lze získat na jeden projekt (forma a výše podpory):

• minimální výše celkových způsobilých výdajů na projekt musí být 8 mil. Kč a maximálně do výše 300 mil. Kč.

Míra podpory:

• a) přímo související s výrobou energie z obnovitelných zdrojů energie
  • 65 % - malý podnik
  • 55 % - střední podnik
  • 45 % - velký podnik
• b) nesouvisející přímo s výrobou energie z obnovitelných zdrojů energie (rozvodné tepelné zařízení)
  • 50 % - malý podnik
  • 40 % - střední podnik
  • 30 % - velký podnik
• c) v případě vyvedení tepla ze zdrojů na biomasu nebo z bioplynových stanic, Energetický regulační úřad podle § 5 zákona č. 458/2000 Sb.
  • 65 % - malý podnik
  • 55 % - střední podnik
  • 45 % - velký podnik.

Využití OZE v Českých Domácnostech

Přes výrazný nárůst využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) v posledních letech a očekávání spojená s jejich rolí při dosahování cílů energetické šetrnosti v budovách a především rezidenčním sektoru, není doposud v České republice samostatně a systematicky sledován vývoj a difuze využívání těchto zdrojů na úrovni malých či mikro zdrojů, které jsou typické pro instalace v domácnostech. Obnovitelné zdroje energie jsou z mnoha důvodů vhodné pro zajištění dodávek energií v rezidenčním sektoru. Jejich základní charakteristikou je možnost decentralizované výroby, kdy je sama domácnost schopna energii pro svou vlastní spotřebu vyrábět, přičemž zároveň dochází také ke snižování nákladů a souvisejících ztrát při přenosu energií.

Dostupná data vypovídají o zastoupení biomasy, sluneční energie a instalacích tepelných čerpadel. Z těchto zdrojů je nejčastěji využívána biomasa, která je zdrojem vytápění odhadem v 8 % bytů. Tepelná čerpadla jsou instalována v 0,5 % bytů a energie ze slunce je využívána alespoň v 1 % bytů. Zároveň se ukazuje, že všechny sledované obnovitelné zdroje energie jsou v daleko větší míře využívány v rodinných domech v porovnání s bytovými domy. Celkově je v domácnostech nejvíce obnovitelných zdrojů energie využíváno ve Středočeském kraji, nejméně v kraji Karlovarském a hl. m. Praze.

Z datových zdrojů ČSÚ jsme byli schopni odvodit údaje o zastoupení palivového dřeva a biomasy, energie ze slunce a tepelných čerpadel v českých domácnostech. Z těchto zdrojů je nejčastěji využívána biomasa, ta je odhadem zdrojem vytápění v téměř 8 % bytů. Tepelná čerpadla jsou využívána minimálně v 0,54 % bytů a energie ze Slunce, pokud vezmeme v úvahu jak energii na vytápění a ohřev teplé vody, tak i energii na výrobu elektrické energie, je využívána téměř v 1 % českých domácností.

Závěr

Sluneční, větrná nebo třeba vodní energie nabízí slibnou cestu ke snížení emisí skleníkových plynů, menší závislosti na fosilních palivech a posilování energetické soběstačnosti.

tags: #obnovitelné #zdroje #energie #kategorie

Oblíbené příspěvky:

• Závěsné odpadkové koše
• Projekty a příroda
• Odpadová Legislativa v ČR
• Česká minerální voda
• Animace a Obnovitelné Zdroje