Pražský magistrát se dohodl s ministerstvem kultury na trase tramvajové trati z Vinohradské ulice k hlavnímu nádraží. Informoval o tom ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. Město nyní projednává změnu územního plánu, která by stavbu trati umožnila.
"V současné době tak panuje shoda na trase mezi všemi dotčenými orgány," řekl Boháč. IPR v minulosti vypracoval několik variant vedení trasy. To se podle Boháče památkářům nelíbilo, neboť by podle nich prý došlo k narušení promenádního parku.
Původně měla trasa vést od Státní opery přes park ve Vrchlického sadech. Nově tak před budovu hlavního nádraží zamíří z Washingtonovy ulice. To se podle Boháče památkářům nelíbilo, neboť by podle nich prý došlo k narušení promenádního parku.
Podle druhé navržené možnosti by koleje vedly k opeře po stejné trase jako u výše zmíněné varianty, ale potom by nesměřovaly před nádražní halu, ale až do Opletalovy ulice a dále na křižovatku s Bolzanovou. Poslední možnost navrhovala vést trať z Vinohradské na Václavské náměstí a potom do Opletalovy a k Bolzanově.
Současné vedení hlavního města chce rovněž stavět trať z Vinohradské třídy přes Václavské náměstí a napojit ji na koleje spojující Vodičkovu a Jindřišskou ulici. Pro tuto stavbu nepotřebuje změnu územního plánu.
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
Kdy by mohla být trasa postavena, zatím není jasné. Město nyní zpracovává změnu územního plánu, neboť území před hlavním nádražím je v něm vedeno jako park. Změnu musí v budoucnu projednat a schválit mimo jiné ještě například pražští radní a zastupitelé.
Hlavní nádraží v Praze je jeden z nejvýznamnějších dopravních uzlů v republice a jeho význam do budoucna ještě stoupne. Praha se rozhodla koncem roku zahájit přípravu dopravního a urbanistického řešení pro celou lokalitu, na kterém se budou podílet všichni investoři.
„Město musí hrát v plánovacím procesu v lokalitě pražského hlavního nádraží klíčovou roli, kdy samo aktivně určuje charakter výsledné zástavby. Praha proto spouští proces, který navrhne zadání pro proměnu lokality hlavního nádraží s ambicí vytvořit městskou čtvrť, která je zároveň největším dopravním uzlem Prahy i Česka,“ uvedl pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Investoři si mají podle něj brát příklad třeba z úspěšné proměny londýnského nádraží King’s Cross, kam díky nové živé čtvrti míří i lidé, kteří zrovna nikam vlakem necestují.
Magistrát vytvořil v prosinci přípravnou skupinu, která má nejen identifikovat zájmy hlavního města, ale nastavit i plánovací proces, který prováže a načasuje investice města, Správy železnic a soukromých firem. Výstupem má být integrované dopravně-urbanistické řešení pro celou lokalitu.
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
Potkává se zde hodně významných investic, které by byly i samostatně mimořádně náročné na plánování a financování. Mají tu vzniknout tunely pro novou podzemní síť železničních tunelů v Praze nazývanou Nové spojení 2, pro niž bude nutné na hlavním nádraží vybudovat i novou podzemní stanici. Do budoucna sem má vést také severní část metra D.
Kromě toho bude nutné rozšířit a dostavět vlaková nástupiště a také spustit ambiciózní projekt nové odbavovací haly. Praha sem kromě toho přivede novou tramvajovou trať v úseku Muzeum-Bolzanova a kompletně opraví Vrchlického sady, které jsou mezi místními nechvalně známé jako Sherwood.
Ve vzduchu potom visí masivní projekt na zastřešení kolejiště, které nyní odděluje Nové Město od Žižkova a Vinohrad. O výstavbu nové čtvrtě nad vlakovými nástupišti, která by všechny okolní městské části propojila, usiluje developer Penta Real Estate, který postupně zastavuje okolí nedalekého Masarykova nádraží a Florence.
I tímto projektem by se měli urbanisté zabývat. Praha si podle Hlaváčka klade podmínku, aby zde vznikla veřejná budova, která čtvrť na lukrativním místě oživí a přivede návštěvníky. Zájem už projevilo Národní muzeum, které přišlo s projektem na výstavbu zbrusu nového Muzea světa.
Příprav urbanistického řešení by se měli podle Hlaváčka účastnit kromě české odborné veřejnosti i světoví architekti, urbanisté a další specialisté. „Zapojení místních i zahraničních odborníků a robustní plánovací proces nám umožní poučit se z chyb, které v minulosti provázely podobné projekty v jiných metropolích,“ uvedla Kateřina Čechová, která na ČVUT zkoumala procesy urbanizace nádražních lokalit v evropských velkoměstech.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
„Urbanizace takto strategického území je dlouhodobý proces. Pracovní skupina musí nejprve rozhodnout, jestli se půjde cestou urbanisticko-architektonické soutěže, soutěžního dialogu nebo třeba testovacího plánování.
Na proměnách Hlavního nádraží se podílí Praha spolu se Správou železnic a pražským dopravním podnikem. Zatímco první instituce má na starosti přilehlý park, druhá právě odbavovací halu a třetí tramvajové koleje. Všechny tři akce, respektive úpravy místa, by nicméně měly vzejít z architektonické soutěže, která v současnosti probíhá.
Porota vybrala na konci roku tři finalisty. Je mezi nimi dánské studio Henning Larsen Architects, uskupení českého ateliéru re:architekti s italským studiem Baukuh a rumunským Yellow Office a další uskupení v podobě španělského Miralles Tagliabue EMBT s českým ateliérem OCA architects Prague. Zároveň se také opravuje historická Fantova budova, první část projektu by měla být hotová letos, pak proběhnou úpravy ještě jižního křídla.
Docela obyčejné hlášení v pražských tramvajích dostane zcela nový rozměr: Příští zastávka Hlavní nádraží. Zatímco teď vozy zastavují několik desítek metrů od nové odbavovací haly v ulici Bolzanova, nově budou stavět přímo před ní. To vše je součástí širšího plánu, který má přivést tramvaje zpět na Václavské náměstí. Koleje by se měly začít stavět už příští rok. Dopravní podnik pro ně má stavební povolení.
Záměr za 1,25 miliardy korun se dává do souvislosti především se zmíněným Václavským náměstím. Nová trať má kromě lepšího dopravního spojení přinést úlevu přetížené tramvajové síti v centru, která je závislá na klíčových tratích, jako jsou ty ve Vodičkově a Lazarské nebo v Ječné ulici. Tramvaje by měly vést z Vinohradské ulice. Už teď jsou u Národního muzea vidět koleje, respektive u rekonstruovaných Čelakovského sadů.
Zatím ještě vedou odnikud nikam, v budoucnu by ale měly na jedné straně navázat právě na ty ve Vinohradské ulici, odkud povedou dolů směrem k magistrále, kde ji překročí a zatočí na nejznámější pražské náměstí. U muzea se ale koleje rozdvojí a ty druhé z nich povedou po magistrále kolem budovy Federálního shromáždění až ke Státní opeře. Před ní opět překročí magistrálu a trasa povede dál Washingtonovou ulicí. Odtud budou pokračovat rovně skrze Vrchlického sady před novou odbavovací halu.
Z těchto míst pojede tramvaj jednou z existujících cest - tam, kde se trasa směrem k současné zastávce rozdvojuje, povedou koleje po lince vedoucí vlevo směrem do Opletalovy ulice. Tady se napojí na zastávku, která už v místě provizorně stojí.
„Nová tramvajová trať by neměla být bariérou v území, ale naopak svým návrhem přinést do území nové kvality. Tramvajová trať totiž není jediná novinka, která nádraží čeká. Upravovat se mají také Vrchlického sady a samotná nová odbavovací hala.
„Vrchlického sady byly v devatenáctém století navrženy jako vstupní brána do města. Dvacáté století však svými necitlivými zásahy z místa udělalo periferii. I přesto, že v místě vznikla ikonická architektura nové odbavovací haly.
Co se trati na Václavském náměstí týče, bude trochu odlišná od té, která tu byla až do roku 1980. Tehdy tramvaje jezdily uprostřed, nyní povedou koleje po stranách, uvnitř pak vznikne promenáda. Zároveň by se tu měly opravit chodníky a vysázet zeleň.
Podzemní stanice tramvají je na hlavním nádraží třeba v Linci, Krakově nebo Štrasburku. Měla být i v Praze a dokonce se 15. března 1967 začala stavět. Jen pár měsíců potom ale přišel pokyn, že pod Prahou bude místo tramvají jezdit metro. Stavba však pokračovala, a tak vznikla pod budoucí novou odbavovací halou hlavního nádraží první pražská stanice podzemní dráhy.
Podzemní tramvaj jako hlavní prostředek hromadné dopravy v Praze byla zaklínadlem 60. let. Rozhodnutí, že pod Prahou budou jezdit tramvaje, je příčinou toho, že se ve stanici Hlavní nádraží vystupuje vpravo ve směru jízdy.
Stanice pod budoucí novou odbavovací halou se začala stavět jako první rok po zahájení stavby tunelu mezi hlavním nádražím a Muzeem. Když pak padlo rozhodnutí, že místo tramvají bude metro, projekt už se výrazně neměnil.
Ostatní stanice se naopak oproti prvním projektům výrazně proměnily, na Muzeu tak nevzniklo rozsáhlé kolejiště s několika perony, nýbrž jen jedno ostrovní nástupiště stejně jako na I. P. Pavlova nebo Staroměstské. Razantně se také prodloužila délka plánované sítě. Úseky zahloubených tratí měly sice do jisté míry kopírovat dnešní trasy metra, ale měly být podstatně kratší.
„První úsek měl být jenom od Bolzanovy ulice na předměstí Nuselského mostu. Dnešní áčko mělo vést od Hradčanské přes Muzeum k náměstí Míru a béčko měl být jen krátký úsek v centrální části města,“ popsal někdejší plánované trasy podzemní tramvaje vedoucí archivu dopravního podniku Pavel Fojtík.
Je určitý paradox, že i když se stanice Hlavní nádraží začala stavět jako první - současně s krátkým navazujícím úsekem k Muzeu - nebyla o sedm let později, kdy metro skutečně začalo jezdit, ještě hotová, fungovaly jen dva ze čtyř výstupů. Ale zase tolik překvapivé to není. Nelze zapomenout na provázanost stanice metra s novou odbavovací halou hlavního nádraží, která se v té době ještě stavěla, její slavnostní otevření se odehrálo až v roce 1977.
V současnosti patří stanice metra pod pražským hlavním nádražím k velmi frekventovaným. Se 75 tisíci cestujícími denně tudy prochází jen o čtvrtinu méně lidí než na nejfrekventovanější stanici I. P. Pavlova.
V minulosti navíc figurovala stanice Hlavní nádraží i na budoucí lince D, stala by se tedy přestupní.
tags: #stanoviště #tramvaje #hlavní #nádraží #praha