Kam v České republice končí komunální odpad?

Zelené, žluté a modré popelnice dnes stojí u každého domu, u některých domů také bílé a hnědé. Mnozí lidé se snaží nějak odpad roztřídit a zbytkový odpad zabalí do černého pytle a ten vyhodí do směsného komunálního odpadu (zelená popelnice). Co se ale s odpadem děje potom?

Některé materiály jsou vytříděny a recyklují se, tyto recyklované materiály ve formě nových výrobků se následně vrací do oběhu. Česká republika je jednou z předních evropských zemí v třídění odpadu.

Každý občan ČR vyprodukuje v průměru 544 kg komunálního odpadu za rok 2018 dle údaje MŽP a toto číslo se každoročně bohužel zvedá. Z této produkce odpadu průměrně vytřídí občan ČR přibližně 50 kg odpadu.

Na skládkách končí zhruba 46 % komunálního odpadu (dle zprávy MŽP za rok 2018). Každá skládka musí být dobře zabezpečena, a to kvůli možnému průsaku škodlivých a toxických látek do půdy a do podzemních vod.

Jedná se o biologický odpad, který tvoří různé bakterie způsobující nemoci a také odpad chemický, který zahrnuje např. mastné kyseliny, těžké kovy a další. Na některé skládky v ČR přijede s odpadem až 150 nákladních aut denně. Jsou tak velkým záborem půdy.

Čtěte také: Globální dopad českého odpadu

Skládkování v ČR funguje stejně tak jako i v jiných státech. Po možném průsaku odpadních látek do podzemních vod jsou to například požáry. V roce 2018 bylo evidováno zhruba 20 tis. požárů skládek.

Požár skládky je velmi nebezpečný, protože při něm vznikají toxické zplodiny, které se dostávají do ovzduší, požáry mohou být nepřesně definovatelné a mnohé můžou mít skrytá ohniska. Hašení takového požáru je komplikované a obtížné. Někdy se při něm musí skládka rozebírat, či injektovat vodu dovnitř skládky k ohnisku.

Dalším místem, kam se mohou dostat věci z našeho odpadkového koše, jsou spalovny. V ČR je přibližně 40 takových zařízení v provozu a spálí 11,7% odpadu (dle zprávy MŽP za rok 2018). Ty největší z nich se nacházejí například v Praze, Brně a v Liberci.

Každý měsíc se spálí cca 77 tis. tun odpadu, což tvoří pouhý zlomek z celkové produkce. Odpad je používán jako palivo k energetickým účelům. Odpad, který do spalovny přiveze popelářské auto, je nejprve roztříděn. Ne všechen odpad je totiž možné spálit a některé odpady se dají nadále využít pro recyklaci.

Odlišně se spaluje také zdravotnický odpad, který je spalován vyšší teplotou, a to kolem 1200-1500 stupňů, zatímco komunální odpad při teplotě 500-900 stupňů. Spalování opadů přece jen není 100% a i po spálení nám zůstane struska, popel. Podíl strusky je asi 300 kg na 1 spálenou tunu odpadu. Struska je dále ukládána na skládky.

Čtěte také: Nivea a péče o planetu

Dalším faktorem jsou toxické zplodiny vznikající při spalování. Každá spalovna má však velice účinné filtry, které zachytávají nejen prach a popel, ale především chemické sloučeniny vznikající tepelnou přeměnou. Množství vypuštěných látek do ovzduší je řízeno přesnými limity.

Po srovnání výsledků měření škodlivin ve vzduchu jsou na tom města se spalovnou mnohem lépe, než města s továrnami a průmyslovými objekty (teplárny, elektrárny, hutnické objekty apod.).

Každý z nás už někdy ať už v okolí města, či v přírodě viděl hromady odpadků a vyhozených věcí, byly a jsou to černé skládky. Jsou to místa s hromaděním nelegálního odpadu. Často obsahují věci velkých rozměrů nebo věci, které nelze běžně odhodit do popelnice, jako je třeba nábytek, staré elektrospotřebiče, koberce, rozbité věci a také pneumatiky.

Jsou to vysoce nebezpečné skládky, protože nejsou nijak zajištěny vůči životnímu prostředí. Každá legální skládka musí splňovat určité parametry a kritéria, která zohledňují životní prostředí a místní přírodní poměry a celkovou vhodnost místa pro vytvoření skládky, což černé skládky nesplňují a právě kvůli černým skládkám nejčastěji unikají nebezpečné látky do půdy a spodních vod a kontaminují okolní prostředí.

V minulém roce bylo v ČR evidováno přibližně 2000 černých skládek, které je snaha postupně likvidovat a okolní prostředí vyčistit.

Čtěte také: Zázraky přírody s Marošem Kramárem

Přestože jde technologie stále kupředu a vše se modernizuje, v dnešní době žije na naší planetě přibližně 2 mld. lidí na místech, kde nefunguje žádný svoz odpadu, regulované nakládání s odpady a bezpečné skládkování. Většina odpadů končících v mořích se tam dostane transportní činností řek právě ze zemí, kde lidé hází odpadky jen tak na zem a nefunguje u nich takové propracované odpadové hospodářství, jako například u nás v Česku.

Mezi země, které jsou největšími znečišťovateli, patří například Indonésie, Vietnam, Thajsko, Čína a další. Řeky, které dopravují odpad do moře, protékají nejhustěji osídlenými místy na Zemi.

Přestože v ČR máme funkční odpadové hospodářství a jsme jednou z předních evropských zemí, která nejvíce odpad třídí, je v zájmu každého z nás pomoct zastavit tento dlouhotrvající celosvětový problém s odpadem.

V dnešním světě je všeho přebytek, kde každý spotřebovává spoustu věcí, ať už se jedná o oblečení, spotřebiče či potraviny. Tímto přístupem každého jednotlivého spotřebitele může klesnout výroba a tím i odpadová stopa, kterou za sebou necháváme. Je těžké se obejít bez věcí, na které jsme zvyklí a jsou součástí našich denních návyků.

Komunální odpad v číslech

• Komunální odpad se podílí na celkové produkci odpadů v ČR asi 16 %.
• Obyvatelé ČR jich v roce 2016 vyprodukovali 5,6 milionů tun (o cca 300 tisíc tun více než v roce 2015).
• Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 531 kg komunálního odpadu.
• Na skládkách skončilo 45 % komunálních odpadů.

Komunální odpad v ČR stále končí většinou na skládkách. Odpadová legislativa však vyvíjí tlak na obce a doba nutných změn se blíží. Správa v oblasti odpadů byla přenesena až na obce a starostové tak řeší mimo jiné zbytkové odpady, snížení produkce směsného komunálního odpadu, vyšší míru třídění a především ekonomiku odpadového hospodářství.

Vybrané povinnosti obcí:

• Obce jsou povinny zajistit místa pro odkládání papíru, skla, plastů, kovů, rostlinných tuků a olejů, bioodpadů.
• Minimálně 2× ročně zajistit sběr nebezpečných odpadů.
• Obce kromě toho určují, kam se odkládá směsný a objemný odpad, případně další odpady.
• Obce mohou určit i velikosti nádob. Lze regulovat objem popelnic v domácnostech.

Nové povinnosti obcí:

• Od roku 2023 musí obce zajistit dotřiďování objemného odpadu (vytřídit minimálně kovy, dřevo, velké kusy plastů).
• Od roku 2025 budou obce povinny zajistit třídění textilu.
• V roce 2025 by obce v ČR měli vytřídit 60 % komunálních odpadů. Cíle dále porostou (rok 2030 a 2035).

Významným faktorem stavu OH ČR je to, že správa v oblasti odpadů byla přenesena až na obce. To však vyžaduje značné znalosti této oblasti - například při nastavení systému, zhodnocení jeho efektivity. „V obci musí být osoba, která se tomu dlouhodobě věnuje, musí tomu rozumět," říká Milan Havel.

Obce mohou vydat obecně závazné vyhlášky o systému obce a o místním poplatku. Nově je nutno vyhlášky evidovat. Sbírku lze využít i jako inspiraci či zdroj kontaktů.

ČR skládkuje cca 2× více odpadů než EU. Díky tomu, že jsme důsledně neimplementovali skládkovou směrnici, máme zhruba o 70 kg/ob/rok vyšší produkci SKO a OO. Tuto nesrovnalost by měla vyřešit nová legislativa.

ČR vytřídí cca o 10 % méně komunálních odpadů, než je průměr EU. Nicméně máme i pozitiva: spotřeba obalů v ČR je nižší než v Evropě a stejně tak i spotřeba papíru. „O tuto výhodu však přicházíme," upozorňuje Milan Havel.

Bioodpady mají stále nejvyšší podíl v SKO. Asi 28,5 % podle posledních dat z MŽP tvoří biologicky rozložitelné odpady. K tomu je nutné připočítat ještě bioodpad v podsítné frakci. Tedy lze říci, že 30 - 40 % z SKO tvoří bioodpady. Obecně se v SKO vyskytuje nejvíce kuchyňských odpadů.

Komunitní kompostárny by podle posledních informací od Ing. Gabriely Bulkové, MBA, z MŽP (zdroj Milan Havel) měly být zahrnuty do vykazování v rámci cílů obce.

Informace o produkci komunálních odpadů v jednotlivých evropských zemích jsou zveřejňovány na webu Eurostatu. Po sjednocení údajů MŽP a ČSÚ produkce komunálních odpadů v ČR odpovídá zhruba průměru EU.

„Až 80 % obcí potřebuje svůj systém odpadového hospodářství přenastavit," říká Milan Havel. To znamená, že až 80 % obcí může snížit produkci směsného odpadu.

Klíčové oblasti pro snížení produkce směsného komunálního odpadu:

• Systém sběru odpadů a regulace velikosti nádob - pružnost regulace je nutná. Velké popelnice nemotivují lidi k třídění. Pokles SKO souvisí s objemem nádob, které obec používá. Je nutné se dostat pod 2,5 až 3 l/ob/den. Tam, kde zavedli tzv. door to door systém (D2D), stačí objem nádoby 10l/ob/týden.
• Frekvence svozu - např. 4 týdenní svoz - v některých městech mají navíc extra kontejner, ke kterému dostaly klíče pouze vybrané domácnosti
• Bioodpad
• Motivační systémy - poplatky
• Vážení odpadu, čipování nádob atd.
• Osvěta občanů

Nakládání s odpady se v Česku liší kraj od kraje. Skladba druhů odpadů vychází z charakteru regionu, kraje mají také různé možnosti odpadu se zbavovat. Každý má vlastní odpadový plán. V republice stojí tři velké spalovny komunálních odpadů, regiony mimo jejich dosah většinu odpadů dávají na skládky.

Nejvíc komunálních odpadů vzniká v hlavním městě a Středočeském kraji. Tyto dva kraje vyprodukují každý půl milionu tun odpadu ročně, což v součtu dává celkem čtvrtinu všeho českého a moravského komunálního odpadu.

V množství nebezpečného odpadu je na prvním místě Středočeský kraj následovaný Karlovarským a Moravskoslezským. Naopak nejmenší množství odpadů na obyvatele bylo podle údajů České informační agentury životního prostředí v roce 2007 vyprodukováno na Vysočině, v Královéhradeckém, Pardubickém a Zlínském kraji.

Nejvíc se třídí papír a lepenka, plasty, kovy, sklo a biologicky rozložitelný odpad.

Příklady nakládání s odpady v krajích (údaje z roku 2007):

• Praha: Celková roční produkce komunálního odpadu činila 574.386 tun, to je 480 kilogramů odpadu na obyvatele. Vytříděno bylo 23.816 tun papíru, 9713 tun plastů, 11.421 tun skla, 536 tun nápojových kartonů a 4803 tun bioodpadu.
• Ústecký kraj: Směsný komunální odpad končí na skládkách. Přetrvávajícím problémem kraje byl výskyt černých skládek.
• Vysočina: Vzniká na jednoho obyvatele nejméně odpadů v celé zemi. Komunální odpad kraj ukládá na skládky, roste podíl vytříděných složek komunálních odpadů. Některé obce začaly s odděleným sběrem bioodpadů.

tags: #kde #končí #komunální #odpad #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Limity emisí
• Mikroedafon a průmyslové znečištění: Souhrn výzkumu
• Statistiky a Výzvy v oblasti odpadů v Evropě
• Koně a příroda v ČR
• Budoucnost dopravy v Porubě