Kde se vyskytuje nejvíce plastového odpadu na světě

Oceány jsou zdrojem života a produkují přibližně 50 % zemského kyslíku. Přesto v nich ročně skončí více než 11 milionů tun plastu. To je jako kdyby se do moře každou minutu vyklopil plný nákladní vůz plastového odpadu.

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Jedná se pouze o plasty, které plují po hladině. Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán.

Podle odhadů založených na 24 výpravách mezi lety 2007 a 2013 plave v oceánech více než 268 950 tun plastů, což představuje přes 5,2 bilionu kusů makroplastů, potažmo mikroplastů. Je pravděpodobné, že čísla budou v kontextu vývoje produkce plastů a způsobu jeho likvidace podhodnocena vzhledem k aktuální situaci. Některé studie odhadují, že až 70 % plastů se usazuje na mořském dně. Na severní polokouli se nachází 57 % plastového odpadu, s nejvyšší koncentrací v severní části Tichého oceánu, kde vznikla tzv. Velká tichomořská odpadková skvrna.

Alarmující čísla zjistili vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksonem, kteří mezi lety 2007 a 2013 uskutečnili celkem 24 výprav s cílem zmapovat znečištění oceánů plastovým odpadem. A to se zaměřili pouze na plasty, které plují na hladině. Některé další studie odhadují, že až 70 procent plastového odpadu skončí na mořském dně i více než 6000 metrů pod hladinou.

Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb. Až 51 bilionů mikročástic plastů znečišťuje mořské ekosystémy a vážně ohrožuje život vodních organismů.

Čtěte také: Přirozený jantar

Podle vědeckých studií plasty tvoří až 80 % veškerého odpadu v oceánech, do kterých se vyplavují z řek. 80 % znečištění oceánů pochází z činnosti na pevnině. Nečištěná nebo nedostatečně čištěná odpadní voda proudí do oceánu převážně z měst. Plasty mají negativní vliv i na lidské zdraví. Z moře se totiž mikroplasty prostřednictvím jídla dostávají zpět k lidem.

Hendersonův ostrov - nechtěné úložiště plastů

Dříve to bývalo zcela panensky čisté místo. Nyní je podle ekologů Hendersonův ostrov v Tichém oceánu nejhůře znečištěná oblast světa. Na Hendersonově ostrově v jižním Pacifiku, jednom z nejodlehlejších míst planety, narazili vědci na největší hustotu plastového odpadu na světě. Podle agentury AP to uvádí studie zabývající se znečištěním oceánů a vlivem odpadu na mořské ekosystémy. Vědci ji nyní publikovali po více než tříletém výzkumu. Odhadují, že pláže ostrova pokrývá na 38 milionů kusů plastu o celkové váze přes 17 tun.

Hendersonův ostrov, který je doslova ztracený v Tichém oceánu, je neobydlený, jen někdy zde přistávají jachty nebo ho navštěvují vědci či obyvatelé zhruba dvě stě kilometrů vzdáleného ostrova Pitcairn. Přesto toto místo patří mezi vůbec nejvíce znečištěné na celém světě. Jak je to možné? Pohrává si s ním příroda. Vlivem cirkulace jihopacifického mořského proudu (South Pacific Gyre) je Hendersonův ostrov systematicky zanášen tunami plastového odpadu. Vědci odhadují, že v současnosti se zde nachází kolem 40 milionů kusů plastů různé velikosti, které jsou roztroušené po pobřeží ostrova. Zhruba 70 procent znečištění přitom na první pohled není vidět, je pohřbeno pod pískem.

Jennifer Laversová z australské Tasmánské univerzity, která prováděla na Hendersenově ostrově výzkum, říká, že zde našla plasty až z 24 různých zemí a že na zkoumaných místech bylo na jednom metru čtverečném pláží 20 až 670 kusů plastů a dalších 50 až několik tisíc kusů bylo pod pískem. Některé mají pouze několik milimetrů, proto hovoří i o tisících na metr čtvereční.

Opuštěný Hendersonův ostrov v Pacifiku se tak paradoxně a nechtěně stal největším úložištěm plastového odpadu na světě mimo registrované skládky.

Čtěte také: Růženín: Vlastnosti a využití

Jenže ostrov byl Organizací spojených národů v roce 1988 prohlášený za místo světového dědictví. Webová stránka UNESCO jej popisuje jako „jeden z mála atolů na světě, jehož ekologie byla prakticky nedotčena lidskou přítomností“. Díky absenci stálého lidského osídlení se zde zachovaly endemické ptačí druhy jako „vini zelenotemenný“ či „holub hendersonský“.

Hendersonův ostrov leží přibližně na půli cesty mezi Novým Zélandem a Chile. Je to jeden ze čtyř Pitcarnových ostrovů. Právě na ostrově Pitcairn v roce 1790 přistáli vzbouřenci ze slavné britské lodě Bounty, kterou zde zapálili a zůstali zde žít.

Liduprázdný Hendersonův ostrov o rozloze 47 kilometrů čtverečních, který je součástí britského zámořského území Pitcairnovy ostrovy, je od nejbližšího osídleného místa vzdálen více než 5 tisíc kilometrů. Nachází se ovšem na konci obrovského víru mořských proudů v oblasti jižního Tichého oceánu, který plovoucí odpad, zejména plast, zachytává.

Hlavní autorka studie Jennifer Laversová, výzkumná pracovnice Tasmánské univerzity, napočítala 671 kusů plastu na metr čtvereční. To představuje nejvyšší hodnotu, jaká byla na světě zaznamenána.

„Na základě vzorků z pěti různých lokalit odhadujeme, že na ostrově je přes 17 tun plastového odpadu,“ uvedla Laversová. Upřesnila dále, že údaje mohou být podhodnocené. Dodala, že výzkumní pracovníci dokázali počítat jen kousky větší než 2 milimetry a sondy šly pouze do hloubky 10 centimetrů.

Čtěte také: Vzácný brouk na Šumavě

Podle Laversové přibude každý rok na světě 300 milionů tun plastu, které nejsou zrecyklovány. Americký časopis Science uvádí, že rok co rok v moři skončí osm milionů tun plastů.

Velká tichomořská odpadková skvrna a další ostrovy z plastového odpadu

Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že? A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit - jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů! To už zní spíš jako sci-fi, smutné sci-fi.

Pás odpadu na hladině Tichého oceánu je šestnáctkrát větší, než se vědci dosud domnívali. Plovoucí masa, které se také říká Velká tichomořská odpadková skvrna, svou velikostí odpovídá čtyřnásobku rozlohy Německa, přibližuje zase německý týdeník Die Zeit. Oblast koncentrovaného odpadu sestává z bezmála osmdesáti tisíc metrických tun plastu, zjistili vědci leteckým pozorováním. Svá zjištění publikovali v odborném časopise Scientific Reports.

Odpadkový pás je nahromadění plastových výrobků ve východní oblasti Pacifického oceánu, v oblasti mezi Kalifornií a Havají. Jeho velká část skvrny není pozorovatelná pouhým okem, protože plasty se postupně rozpadají v čím dál menší částečky. Koncentrace plastů se pohybuje v řádu desítek až stovek kilogramů na metr čtvereční.

„Je to vlastně dost děsivé. Jsme tak daleko od lidské civilizace, uprostřed oceánu, přesto i tady lidská aktivita zanechává stopy,“ říká oceánograf Laurent Lebreton, vedoucí vědeckého týmu, který za studií stojí.

Tichomořský pás je jen jedním z mnoha odpadkových pásů znečišťujících světové oceány. Vznikají tím, že lidé neustále vyrábí, a - po třeba jen jednom použití - zase vyhazují plastové výrobky a obaly. Plasty se přitom produkují mnohdy tak, aby vydržely co nejdéle. To přijde vhod, když člověk potřebuje například odnést nákup.

Výzkumníci se snažili zjistit závažnost problému tichomořské odpadkové skvrny odebráním a analýzou vzorků plastů, to ale nabízí jen částečný vhled. Lebreton a jeho kolegové se proto rozhodli skvrnu zkoumat z ptačí perspektivy.

Na padesáti plastových kusech bylo čitelné datum výroby. Nejstarší pocházel z roku 1977, další z osmdesátých a devadesátých let, nejvíce jich pak bylo z nulté dekády a jeden z roku 2010. „Z toho nicméně nevyplývá, že v době byly celou tu dobu,“ podotýká vědec Lebreton. Mnoho částí na sobě mělo útržky textu, celkem v devíti různých jazycích, převážně japonštině a čínštině.

Skvrna v Pacifiku sestává pouze z odpadků, které plavou na mořské hladině. Do jejího objemu nejsou započítány plasty, které se potopily. „Nevíme, jaký je stav znečištění ve vrstvách pod odpadkovou skvrnou a na mořském dně,“ píší autoři ve studii.

Lidstvo vyrobilo přes osm miliard tun plastu. Mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy je asi 80 tisíc tun plastů. Některé jsou staré až 30 let "Mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy je asi 80 tisíc tun plastů.

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Kde se v moři bere plastový odpad?

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko. Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek.

Ptáte se, jaký druh plastového odpadu hraje v mořích prim? Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Podle nejnovějších výzkumů menší řeky hrají mnohem větší roli, než se dříve myslelo. A podle toho i deset velkých řek přispívá mnohem menším množstvím, než jsme mysleli: pouhými 18 % plastů ve srovnání s 56 % až 91 % z předchozích studií. Abychom popsali 80 % říčních plastů, musíme zahrnout 1 656 řek s největšími emisemi. To je v porovnání s předchozími studiemi, které naznačovaly, že pět největších řek je zodpovědných za 80 %, dost šokující.

Většina řek s největšími emisemi na světě se nachází v Asii, některé také ve východní Africe a Karibiku. Sedm z deseti největších řek se nachází na Filipínách. Dvě jsou v Indii a jedna v Malajsii. Jen řeka Pasig na Filipínách se podílí na 6,4 % celosvětových říčních plastů. To vykresluje velmi odlišný obraz od dřívějších studií, kde dominantní byly největší řeky Asie - Jang-c'-ťiang, Si-pchu a Chuang-che v Číně a Ganga v Indii.

Mikroplasty a jejich dopad

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce.

Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty.

Přibližně 94 % plastového odpadu, který vstupuje do oceánů, skončí na dně, kde se rozkládá na mikroplasty a nanoplasty. Tyto kontaminanty mají vážné negativní dopady na mořský život. V oblastech s vysokou biodiverzitou, jako jsou ústí řek, korálové útesy a mangrovy, je přítomnost mikroplastů zvláště problematická. Například až 68 % ryb ve Středozemním moři a 100 % planktonu v ústích evropských řek obsahuje mikroplasty. Mořské organismy často považují mikroplasty za potravu, což vede k jejich konzumaci, a to může způsobit místní blokády, záněty a poranění.

Na pevnině mohou mikroplasty kontaminovat půdu a vodu, což vede k degradaci ekosystémů a k ohrožení zdraví půdních organismů. To může mít za následek snížení úrody a poškození plodin. Mikroplasty rovněž fungují jako nositelé invazivních druhů, bakterií a virů, čímž ohrožují místní ekosystémy. Dalším problémem při jejich rozkladu je uvolňování skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu.

Doba rozkladu cigaretových filtrů je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp. energetickým využitím… Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit.

Jak proti tomu bojovat?

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou. Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.

Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Odhaduje se, že každý rok doputuje do oceánů 8-12 milionů tun plastů (asi z 27 % se jedná o odpad spojený s rybářstvím). Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.

Plasty mají negativní vliv i na lidské zdraví. Z moře se totiž mikroplasty prostřednictvím jídla dostávají zpět k lidem.

Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu? Každý krok směrem k udržitelnosti se počítá, u plastů obzvlášť…

Tabulka: Odhad ročního množství plastového odpadu končícího v oceánech podle zemí

tags: #kde #se #vyskytuje #nejvíce #plastového #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění ovzduší
• Kurzy pro lektory environmentální výchovy
• Skladové přebytky a zákon
• Homosexualita a příroda
• Aktuality od Spolku přátel přírody a ČMMJ