Rozhodli jste se ušetřit za topení a začali jste topit dřevem? Jedná se o tradiční druh paliva, který se používá k vytápění již dlouhou dobu. Topení dřevem s sebou přináší velké množství výhod. Mezi nimi například obnovitelnost zdroje, ekologický způsob topení a v neposlední řadě výraznou úsporu za energie. Vyzkoušeli jste topení dřevem? Jen těžko jej budete vyměňovat za jinou možnost. Velmi brzy si zvyknete na příjemné a útulné prostředí, které ve svém domě získáte. Zapomeňte na topení plynem nebo elektřinou a sáhněte po léta ověřeném způsobu topení dřevem.
Správné skladování dřeva na topení je velice důležité. Nestačí dřevo jen dovézt, nebo posekat a pak z něj odebírat. Existují určité zásady, kterých je radno se držet pokud chcete, aby dřevo dobře a vydatně hořelo a aby bylo vůbec k topení použitelné. I každého laika a začátečníka napadne, že nejlépe hoří dobře proschlé dřevo.
Skladování dřeva je důležité hlavně z toho důvodu, aby zůstalo suché, nepoškozené a bylo kdykoliv připraveno k topení. Jenže právě špatně skladované dřevo může výrazně snížit účinnost kotle, zvýšit spotřebu a zkrátit životnost celého topného systému. V extrému dokonce způsobí zanášení a dehtování kotle i komína nebo zápach v domě.
Palivové dřevo s vysokou vlhkostí totiž:
To vše může vést k rychlému opotřebení kotle i k vyšším nákladům na topení. A přitom správné skladování dřeva na zahradě nebo u domu není žádná věda - stačí znát několik jednoduchých zásad.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Ideální vlhkost dřeva na topení by se měla pohybovat mezi 15 až 20 %. Čerstvě pokácené dřevo má často i přes 50 % vlhkosti - a pokud ho použijete ihned, spálíte většinu energie na odpaření vody, ne na vytápění. Topení mokrým dřevem se proto vyhněte.
Nejlepší je použít vlhkoměr na dřevo (koupíte už od 300 Kč). Suché dřevo je lehké, má popraskané konce, a když o sebe klepnete dvěma poleny, zazní dutý, ostrý zvuk.
Čím je dřevo sušší, tím více energie z něj získáte. Rozdíl mezi topením mokrým a suchým dřevem může být až 50 % výkonu. Jinými slovy - když topíte vlhkým dřevem, jako byste polovinu polen házeli rovnou do popelnice.
Existují určité zásady, kterých je radno se držet, pokud chcete, aby dřevo dobře a vydatně hořelo a bylo vůbec k topení použitelné. Nejlepší místo na schnutí paliva je takové, kde budete mít dřevo chráněné před deštěm, abnormálním vlhkem a zároveň bude vzdušné a dobře větrané. Perfektní je tudíž k tomu určený dřevník, čili nějaká kůlna, nebo přístřešek, kam můžete naskládat naštípané či nařezané dřevo. Čím menší kusy totiž budete skladovat, tím lépe.
Ideální prostor, kde můžete skladovat dřevo je venkovní prostor, a to s dostatečným větráním. Skvěle se hodí přístřešky, stany, ale také dřevníky nebo třeba odvětrané kůlny. Nemáte-li možnost skladovat dřevo v suché kůlně, pod přístřeškem nebo v dřevníku, využijte prostor garáže, případně sklepa.
Čtěte také: Pravidla pro skladování dřeva
Nejvhodnější prostor pro skladování dřeva je však zastřešený. Vytvořte pro skladování dřeva přístřešek, a to klidně i ze dřeva. Neméně důležité jako samotné uložení, je i přenášení dřeva, které by pro vás mělo být zejména pohodlné, ale kvůli dřevu samozřejmě i dostatečně vzdušné.
Dřevo proto nepokládejte přímo na zem, připravte si nějaké rošty nebo jednoduché palety, které zajistí větrání i zespodu. Také přikrývání plachtou by měla být až ta poslední možnost.
Stavba stabilní dřevěné hromady je víc než jen „naskládání polen na sebe“. Při špatném uspořádání může dojít nejen k převrácení, ale i k neefektivnímu vysychání.
Pravidla bezpečného a stabilního skládání:
Výška hromady by neměla přesáhnout 1,5 metru, jinak hrozí pád. Největší stabilitu získáte, když základ hromady tvoří nejdelší a nejtěžší polena, a čím výš jdete, tím menší kusy používáte. Tím vytvoříte přirozený klín, který se nepřevrátí.
Čtěte také: Pravidla pro skladování dřeva na pozemku
Postavit si můžete i vlastní dřevník, který je možné postupem času rozšiřovat. Nejdříve si naplánujte umístění dřevníku. Na toto místo postavte jednu paletu. Další dvě palety budou sloužit jako boční stěny dřevníku. Spojte palety pomocí vrutů nebo hřebíků. Následně umístěte na horní část palet dřevěné desky, které budou sloužit jako střecha. Pokud je podložíte dřevěnými hranoly vytvoříte mírný sklon střechy, což oceníte hlavně při opakovaném a silném dešti. Tento rychlý a funkční dřevník můžete využít po celý rok a naplnit jej pohodlně měkkým, ale i tvrdým dřevem.
Sušení dřeva není jen o času, ale hlavně o podmínkách. I to nejlepší dřevo může po dvou letech zůstat mokré, pokud ho uložíte špatně. Naopak správně naštípané a uskladněné dřevo může být za jednu sezónu připravené k topení.
Základní pravidla sušení:
Pokud dřevo neštípete a skladujete ho v celých špalcích, schnutí se může protáhnout až na 4 roky. Rozštípáním ho zkrátíte až na polovinu. Tvrdé dřevo jako buk či dub potřebuje na dobré vyschnutí alespoň 2 roky, měkké (smrk, borovice) 1 - 1,5 roku.
Nejvhodnější čas pro nákup a štípání dřeva je jaro (březen až květen). Dřevo se v tuto dobu snadněji štípe a má celé léto na schnutí. V létě je ideální čas pro rychlé dosušení a kontrolu stavu zásob. V zimě je pozdě - dřevo sice můžete koupit, ale nebude dostatečně suché. Topení s ním bude dražší a méně efektivní.
Vytvořte si dvouletý cyklus - jednu sezónu dřevo kupte, štípejte a sušte. V další sezóně ho spálíte - a mezitím připravíte nové.
Délka schnutí dřeva závisí na druhu dřeva:
Zakrytí dřeva je často největší kámen úrazu. Lidé mají tendenci dřevo přikrýt neprodyšnou plachtou až na zem, což ale vytváří ideální podmínky pro zadržování vlhkosti a vznik plísní.
Jak na to správně:
Je lepší mít dřevo mokré z deště a dobře větrané, než neprodyšně zakryté a plesnivé. Proto pokud nemáte přístřešek, používejte jen zakrytí shora - a boky ponechte volné.
Pokud nechcete dříví skladovat v obýváku nebo kuchyni (a nebavíme se o pár polínkách u kamen), tak nám uvnitř domu zbývají místnosti jako sklep nebo garáž. Sklep je ideální, protože se jedná o suché a tmavé místo s dobrou ventilací. Garáž je méně vhodné místo než sklep, ale je stále funkční.
Je důležité, aby mělo dřevo dostatek prostoru na cirkulaci vzduchu a aby nebylo skladováno příliš blízko hořlavých materiálů. Ptáte se proč skladovat dřevo v suchém a větraném prostředí? Vyhnete se tak vlhkosti, ale i plísni.
Sice dobré skladování dřeva dokáže dost ovlivnit výhřevnost dřeva, důležitý je také druh dřeva. Přece jen není dřevo jako dřevo. Dřevo z jehličnanů a listnatých stromů má rozdílnou délku hoření. Nejčastěji se k topení používá tvrdé listnaté dřevo. Dlouho hoří a nejiskří. Často se používá také březové dřevo, které má dobrou zápalnost. Ovšem nejlépe vás zahřeje dubové dřevo. Má vysokou výhřevnost a nízkou vlhkost.
Každý typ dřeva má samozřejmě jiné vlastnosti a zejména tvrdost. K pálení se hodí většina typů dřeva, nejčastěji se doporučuje dubové dřevo, javor, olše, habr, borovice, smrk, ale i lipové dřevo.
Spousta lidí dělá tu chybu, že dřevo nechává nenaštípané právě kvůli pocitu, že se do něj dostane méně vlhkosti. Opak je ale pravdou, případný déšť, jak už jsme psali výše, dřevu nijak neublíží.
Nepoužívejte plachtu - může dojít k zapaření a následně znehodnocení palivového dřeva plísní.
| Druh dřeva | Doba schnutí |
|---|---|
| Měkké dřevo (smrk, lípa, topol) | 1 rok |
| Borovice, modřín | 1,5 roku |
| Tvrdé dřevo (buk, dub, habr) | 2 roky |
| Bříza | 1-2 roky |
| Dub, ořech | 2-4 roky |