Správně fungující kompost není jen náhodné seskupení organických zbytků, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tato hromada má svoje pevná pravidla, která podporují proces rozkladu a přeměny biomateriálu na kompost. Kompostování je skvělým způsobem, jak zužitkovat organické zbytky, zlepšit kvalitu půdy a zároveň přispět k ekologii. Jedná se přitom o jednoduchou metodu, se kterou může začít každý z nás.
Kompostování je přirozený proces rozkladu organických materiálů, při kterém mikroorganismy (bakterie, plísně, houby) přeměňují organické odpady, jako jsou zbytky jídla, tráva, listí nebo větvičky, na tmavou, sypkou hmotu zvanou kompost. Organický materiál se rozkládá pomocí mikroorganismů, které potřebují kyslík, vlhkost a vyvážený poměr dusíkatých a uhlíkatých materiálů.
Na kompost patří všechny organické zbytky rostlinného původu, tedy veškeré slupky od ovoce a zeleniny, čajový sáček, kávová sedlina, ruličky od toaletního papíru či plato od vajíček. Vyrábí se z veškerého domácího a zahradního odpadu přírodního původu, který neobsahuje toxické přísady. Do kompostu nepatří materiály živočišného původu, to znamená maso, kosti a mléčné výrobky. Mohou totiž obsahovat patogenní látky. Nevhodné jsou i noviny s barevným potiskem, pleny, stelivo pro masožravce a výkaly.
Důležité je materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku (C) a dusíku (N). Kompostování pak bude probíhat, jak má a vznikne kvalitní kompost. Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé materiály jako například dřevní štěpka, větvičky, piliny, proložka od vajíček nebo ruličky od toaletního papíru. Suché materiály, jako je štěpka či větvičky, pomáhají také v kompostu vytvářet pěknou strukturu.
Kompostování je aerobní proces, tedy potřebuje kyslík. Kyslík do kompostu dodáme pravidelným přehazováním kompostu. Ideálně alespoň 2x za rok na jaře a na podzim. Pro tyto účely jsou nejlepším nástrojem vidle.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad odpadu?
Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Pokud dodržujeme správnou skladbu a mícháme „hnědé se zeleným“ (uhlíkaté materiály s dusíkatými), přirozeně bychom měli dosáhnout optimální vlhkosti. Pomůže nám pěstní zkouška, kdy kompost zmáčkneme v dlani. Pokud nám mezi prsty poteče voda, je příliš mokrý. Pokud se naopak v ruce drolí, je příliš suchý.
Zralý kompost vzniká obvykle za 6-12 měsíců, podle složení a podmínek. Rozklad organických látek probíhá pomalu a trvá 6 až 12 měsíců. Pokud nám záleží na rychlejším zpracování materiálu, můžeme použít hotové kompostové přípravky, tzv. urychlovače kompostu. Díky nim je možné získat přírodní hnojivo již po několika týdnech. Kompostování se dá urychlit pomocí přírodních urychlovačů, jež obsahují směs mikroorganismů a enzymů. Ty pomáhají rozkladné procesy lépe nastartovat.
Zralý kompost je tmavě hnědý, voní po lesní půdě a drobí se mezi prsty. Neobsahuje rozeznatelné zbytky.
V první řadě je potřeba zvolit, zda chcete kompost tvořit v uzavřeném či otevřeném systému. Otevřený systém představuje shromažďování organických zbytků na jednom místě, například na zahradě. Pro uzavřené kompostování pak potřebuje nějakou nádobu či silo. Pro domácí kompostování je ideální kompostovací nádoba, kompostovací silo nebo zásobník. Pokud nemáte zahradu, můžete využít také balkón.
Kompostér je většinou plastová nádoba s víkem, ve které můžete založit a zpracovávat váš kompost. Kompostér využijete, pokud chcete kompostovat doma. Samozřejmě existují i větší kompostéry, vyrobené například ze dřeva, které jsou zase ideální volbou na zahrady.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Poté vložte dolů jako první vrstvu větvičky, tak, aby zde byl stále přístup vzduchu.
I v zimě lze kompostovat - stačí zajistit izolaci kompostéru nebo přidávat urychlovač kompostování, který podpoří rozklad i při nižších teplotách. Čím větší kompost, tím lépe, protože silnější vrstvy dokáží směs lépe izolovat. Také dohlédněte na to, aby byl kompost stále přikrytý - u kompostérů je to samozřejmostí, pokud ale jdete cestou otevřeného kompostování, přikryjte hromadu plachtou, pytlovinou či fólií.
Kompostovatelné obaly jsou vyrobeny z přírodních materiálů, které se v přírodním prostředí, za správných podmínek (vlhkost, kyslík a mikroorganismy), zcela rozloží. Na rozdíl od běžného plastového odpadu se při jejich rozkladu neuvolňují toxické látky. Kompostovatelné obaly lze kompostovat buď v domácím kompostéru, nebo ve specializovaných průmyslových zařízeních.
Vždy si ověřte, zda je obal skutečně kompostovatelný, nikoli jen biologicky rozložitelný.
Kompostování se dá urychlit pomocí přírodních urychlovačů, jež obsahují směs mikroorganismů a enzymů. Ty pomáhají rozkladné procesy lépe nastartovat. Surový kompost (2-6 měsíců) je vhodný pro mulčování porostů, ale pozor, stále v něm probíhají některé tlivé procesy. Kompost dokáže dobře posloužit také jako postřik - ten si připravíte smícháním 1 kg kompostu s 10 l vody. Směs nechte uležet dva týdny a poté jej proceďte a zřeďte s vodou vždy v poměru 1:10.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Kompostování je složitým kontinuálním procesem, u kterého nelze přesně vymezit jednotlivé časové úseky a průběh tlení. Fáze rozkladu trvá přibližně tři až čtyři týdny, rozkládají se lehce rozložitelné látky jako například cukry, bílkoviny a škrob. Nastává vysoký růst teploty aktivitou mikroorganismů, které rozkládají celulózu a další součásti dřevní hmoty. Materiál je rozložen až na malé „stavební kameny“ jako jsou dusičnany, oxid uhličitý, čpavek, aminokyseliny a polysacharidy. Živiny vázané v organické hmotě se uvolňují a z části přecházejí až do původní minerální formy. Tato fáze trvá od čtvrtého do desátého týdne, teplota pozvolně klesá. Mineralizované živiny jsou zapracovány do „humusového komplexu“. Kompost získává stejnoměrnou hnědou barvu a drobtovitou strukturu. Teplota v této fázi klesá až na hodnotu okolní teploty. Kompost získává více zemitou strukturu, živý humus se přeměňuje na humus trvalý.
Pro efektivní kompostování se využívají různé stroje a zařízení:
Všechny výše uvedené stroje je výhodné využívat v kompostovacích linkách.
| Materiál | Poměr C:N |
|---|---|
| Tráva, odpad z kuchyně, kravský hnůj | 1:20 |
| Listí | 1:50 |
| Jehličí | 1:70 |
| Sláma | 1:100 |
| Kůra | 1:120 |
| Dřevo | 1:200 |
| Piliny | 1:500 |
Dobrý kompost nevznikne sám od sebe, ale pokud mu dáte základní podmínky - vzduch, vlhkost, pestrou skladbu a trochu trpělivosti - promění odpad v živý zdroj úrodnosti.
tags: #kde #to #hnije #kompost