Kde v přírodě sehnat kořen do akvária

Zapomeňte na komerční vodičky na úpravu akvarijní vody. Je to chemie a tedy zbytečná zátěž pro ryby. Poradím vám, jak na úpravu akvarijní vody cestou šetrnou pro ryby.

Akvaristé této vody docílí přidáním buď komerčních výluhů anebo přírodními cestami, o kterých si povíme více v tomto článku. Existují dokonce akvária, která se tímto přirozeným prostředím inspirují. Říká se jim black water akvária, ale osobně je nedoporučuji pro začátečníky. Nejsou v nich rostliny (nebo jen minimálně) a jsou tedy pro začátečníky složitější na udržení biologické rovnováhy. Proto se jim zde nebudu věnovat.

Co mohu do akvária použít?

Můžete využít tyto komerční přípravky:

• nejčastěji mnou používaný TORBEN (pokud máte Bojovnici /Betta splendens/ doporučuji jej používat)
• anebo další vhodný přípravek, jen trošku dražší, je AQUAHUM

jsou to přírodní výluhy, tedy nic nebrání tomu, je použít. Nebo jít naprosto přírodní cestou.

Do akvária se z přírody může použít toto:

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

• Olšové šišky
  • jsou přirozenou ochranou ryb před plísňovými onemocněními a mírně snižují hodnotu Ph vody
  • nesbírají se ze země
  • trhají se na začátku zimy ty, co zůstaly na stromech
  • dává se 1 olšová šiška na 10 litrů vody
  • po čase je dobré je vyměnit za nové (osobně měním po každé údržbě akvária)
  • můžete je buď jen vhodit do akvária, napřed budou plavat, později klesnou dolů
  • anebo je v nádobě přelijte hodně teplou (ale ne vroucí) vodou, nechte schládnout a vlijte do vše akvária (touto metodou šišky více zabarví akvárium, ale už jsme si říkali, že pro ryby je to velice prospěšné)
• Listí mořského mandlovníku
  • také zabraňuje plísním a bakteriálním onemocněním ryb nebo krevetek
  • doporučuje se jej používat při léčbě jakkoliv poraněných ryb, podpoří hojení
  • pokud máte krevety, šneky anebo ryby dna, není nutné jej odstraňovat, mají to jako doplněk ke krmivu
  • je silnější než naše listí, takže stačí i jeden list na cca 50 litrů vody (pokud je list velký, dejte polovinu)
  • list mandlovníku uvolňuje prospěšné látky asi 3 týdny, pak je potřeba dát další
• Listí z dubu, buku nebo našich ovocných stromů
  • trhají se na podzim suché listy, které nespadly ze stromu a doma je ještě dosušte
  • platí totéž, co u mandlovníku, ale můžete dát i více listů
  • nepoužívat listí z ořechu nebo jedovatých, či viditelně nemocných, stromů
  • vhodnější je listí natrhat někde v přírodě, mimo městskou aglomeraci
  • listí není nutné oplachovat, protože žádné listí se nesbírá ze země (možnost zavlečení škůdců /parazitů/, no a taky ten list mohl na zemi počůrat každý, kdo šel zrovna kolem ;-), takže pouze to, co na podzim nebo na začátku zimy natrháte a dosušíte)

K listům ještě poznámka:

• když dáte víc listů, nevadí to ničemu, jen budete mít chvíli hnědší vodu :-)
• listí můžete nechat v akváriu rozpadnout, ničemu to nevadí
• pokud vám vadí nepořádek z rozpadlého listí a nemáte šneky, ryby dna nebo krevetky, které listy postupně sežerou, můžete listy těsně před tím, že se začnou rozpadat, vyměnit za nové

Kořeny a větve jako dekorace a prospěšný prvek

Kořeny nebo větve - jsou nejen prospěšné, stejně jako listí nebo olšové šišky, ale také je to nejpřirozenější akvarijní dekorace.

• použít se může dřevo nejedovatých stromů (ne ořech)
• tvrdé dřevo je vhodnější
• kůru je lepší odstranit
• množství je podle toho, jak se vám to líbí
• nový kořen nebo větev většinou v akváriu zaplísní, neřešte to, to zmizí samo a ničemu to nevadí

Pokud jste v rostlinné akvaristice a aquascapingu nováčci, tak se jistě divíte, kde všichni skvělí akvaristé berou tak členité, různorodé a veliké kořeny, které se nikde v Česku nebo na Slovensku nedají sehnat. No a pokud jste už trošku zkušenější, tak víte, že takové kořeny se sehnat jednoduše nedají... že si je prostě musíte sami slepit. Pokud tvoříte v akváriu hardscape, který má být unikátní, nemůžete čekat, že v akvaristice seženete kořeny a kameny, které budou vypadat tak, jak si přestavujete. Kořeny a kameny je potřeba slepit do požadovaného tvaru z menších kousků. Jak na to?

Na kameny se sice nehodí (hladký plast jednoduše z kamenu sklouzne), ale pro spojování kořenů je to skvělý pomocník. Stahovací pásky v různých barvách seženete jednoduše v eshopech nebo v kamenných obchodem pro kutily (Horbach, Bauhaus apod.) za pár korun. Nejvhodnější jsou ty černé, které se na tmavě zbarveném kořenu jednoduše ztratí. Někdy je snadné stáhnout páskou dva kořeny prostě k sobě, někdy je vhodnější do obou vyvrtat díry a pásku protáhnout.

Občas se při spojování kořenů najdou místa, která jednoduše stahovací páskou nestáhnete, nebo to není nejvhodnější řešení. Pak můžou přijít na řadu vruty a AKU vrtačka. S některými typy dřeva si poradí velmi lehce (měkký driftwood, vinná réva), u některých typů velmi tvrdých dřev (Red Moor wood) si budete muset předvrtat menší dírku. Ve špatně dostupných místech odvede skvělou práci vteřinové lepidlo k tomu určené. Lepidlo musí být dostatečně řídké. Použití lepidla je nejuniverzálnější variantou, protože lepí jak kořeny, tak kameny.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Jelikož kameny ani kořeny nemají rovnou plochu, je potřeba mezi lepené materiály (obecně hardscape) vložit vhodný nasákavý materiál, který oba kusy bezpečně slepí. Tímto materiálem může být např. cigaretový filtr nebo kousek papírového kapesníku, toaletního papíru či papírového ubrousku. Vložením tohoto materiálu mezi hardscape se zvětší dotyková plocha a spoj poté bude výrazně pevnější.

Vteřinové lepidlo zanechává bílé stopy. Pokud nelze spoj umístit tak aby nebyl viditelný, dá se to vyřešit tím, že ho zasypete trochou hnědého substrátu nebo písku. Případně do spoje umístíte rostlinu nebo zakryjete kamenem. Možností je spousta. Lepidla určena pro akvaristiku jsou netoxická a tak se nemusíte obávat o zdraví osazenstva akvária.

Silikon je oblíbenou variantou, pokud chcete například kameny nebo kořeny přichytit i ke sklu. Ze skla jej totiž poměrně jednoduše sundáte, což se o vteřinovém lepidlu rozhodně říct nedá. Silikon však na druhou stranu vyžaduje vyloženě bezprašný povrch, jinak nebude držet správně. Další nevýhodou silikonu je to, že doba tuhnutí je poměrně dlouhá, na rozdíl už od zmíněného vteřinového lepidla. Výborně se ale hodí na lepení pozadí v akváriu (např. Využívá se především tam, kde kameny tvoří opravdu velkou masu velkých kamenů a převisů a použití vteřinového lepidla by nemuselo vydržet. Používají se spíše v mořské akvaristice, ale je klidně možné je použít i v přírodním akváriu.

Rašelina

Na závěr si probereme ještě jeden přírodní přípravek na úpravu vody. Je to Rašelina:

• dodává akvarijní vodě přirozený jantarový nádech
• snižuje tvrdost vody a upravuje (stabilizuje) Ph
• váže těžké kovy
• chrání proti plísním
• používejte rašelinu určenou do akvárií (čistou, přírodní; ne zahradní, ta mívá příměsi nevhodné do akvária)
• dostane se koupit i rašelinový granulát (doporučuji, je s ním lepší manipulace)
• rašelinu použijte buď jako jednu z náplní filtru, anebo jí hrst můžete dát do (velmi dobře vyprané a několikrát vymáchané) ponožky, zavázat a schovat někde v akváriu (tak to dělám já)

Jantarová barva (nebo i hnědá) akvarijní vody je také přirozená ochrana proti vzniku řas a snižuje stres u ryb. Má dlouhodobě příznivý efekt pro tropické ryby a je pro ně přirozenější, než tzv. křišťálová voda.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

tags: #kde #v #přírodě #sehnat #kořen #do

Oblíbené příspěvky:

• Možnosti využití slévárenských odpadů
• Biologie ochrany primátů: Základní přehled
• Tradiční výroba mýdla z Marseille
• První čtení se samolepkami v přírodě: podrobná recenze
• Řeka Svratka a znečištění