Kdo je původce odpadu na stavbě a jeho povinnosti v České republice


18.04.2026

Výkon veřejné správy v oblasti komunálních odpadů je svěřen zejména do samostatné působnosti obcí. Podle zákona o odpadech platí, že na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud zákon nestanoví jinak.

Kdo je původce stavebních odpadů?

Původcem stavebního odpadu je primárně ten, jehož činností tento odpad vzniká. To znamená, že se zpravidla jedná o stavební firmu. Podle nového zákona však může zadavatel stavby a stavební firma smluvně dohodnout, kdo je původcem a komu ve vlastnictví odpad zůstává.

Původcem odpadů je ve smyslu ustanovení § 4 písm. p) zákona o odpadech:

»právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec.

Obec a její povinnosti

Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem ( § 17 zákona o odpadech).

Čtěte také: Ekologické povinnosti původců odpadu

Obec je povinna v souladu se stavebním zákonem určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla).

Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou.

Poplatky za komunální odpad

Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2 zákona) a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona (§ 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích).

Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.

Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla. Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem.

Čtěte také: Původ komunálního odpadu

Možnosti plateb za komunální odpad:

  • Úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (smluvní poplatek).
  • Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.
  • Poplatek za komunální odpad.

Povinnosti fyzických osob

Fyzické osoby jsou podle § 17 odst. 4 zákona o odpadech povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech a zvláštními právními předpisy.

Povinnosti právnických osob

Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem.

Pokud se původce, který produkuje odpad podobný komunálnímu odpadu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, na základě písemné smlouvy s obcí zapojí do systému pro nakládání s komunálními odpady zavedeného obcí, je povinen tento odpad třídit a zařazovat podle Katalogu odpadů v souladu se systémem stanoveným obcí.

Pokud se původce nezapojí do systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady, vytřídí z odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky (druhy odpadů z podskupiny odpadů 20 01) a zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01 Směsný komunální odpad.

Povinnosti původce odpadů dle § 16 zákona o odpadech:

  • odpady zařazovat podle druhů a kategorií,
  • zajistit přednostní využití odpadů,
  • odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí,
  • ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností,
  • shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií.
  • zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,
  • vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi,
  • ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu stanovené údaje včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci. Tuto evidenci archivovat po dobu nejméně 5 let,
  • umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady,
  • zpracovat plán odpadového hospodářství a zajišťovat jeho plnění, splňují-li podmínky pro jeho zpracování (tj. původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu),
  • vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství,
  • ustanovit odpadového hospodáře, splňují-li podmínky pro jeho ustanovení (tj. ze dne 15.

Stavební a demoliční odpady

Stavební odpady nepatří do komunálních odpadů, ani když je produkuje občan. SDO se zařazují dle Katalogu odpadů do skupiny 17. Stavební odpady by tedy nikdy neměly končit v popelnicích. Obec může v rámci svého systému určit obecně závaznou vyhláškou místa pro odkládání stavebních a demoličních odpadů od svých občanů např. na sběrných dvorech. Pokud tak obec neučiní, musí občan odpady předat pouze oprávněné osobě (viz Registr zařízení v ISOH).

Čtěte také: Komplexní pohled na znečištění ovzduší

Nový zákon navíc pravidla pro nakládání s SDO původcům oproti předchozí právní úpravě výrazně zpřísnil, a to i pro nepodnikající fyzické osoby. Nově platí, že původce SDO musí mít ještě před samotným vznikem SDO uzavřenou písemnou smlouvu s oprávněnou osobou zajišťující převzetí těchto odpadů a to v odpovídajícím množství. Pouze v případě, že občan může předat určité množství v rámci obecního systému přímo obci, pak pro něj tato povinnost neplatí.

Stavební odpady jsou až na výjimky schopné recyklace a dalšího využití podle platných norem. Stavební odpad znečištěný nebezpečnými složkami je nebezpečný odpad a musí s ním být takto nakládáno.

Možnost využití stavebního odpadu jako vedlejšího produktu

Ano, i podle nového zákona lze využít institutu vedlejšího produktu. Platí zde však jasná pravidla, kdy věc, která vzniká při provádění stavby, není odpadem, ale vedlejším produktem. Nesmí se jednat o odstraňování stavby (demolici), protože to není výrobní činnost. Naopak při stavbě základových pasů domu, nebo při výkopových pracích souvisejících se stavbou potrubí, silnic, mostů atd. vzniká např. zemina nebo kamení a může se tak jednat o vedlejší produkt, pokud splňuje všechny zákonné podmínky a stanovená kritéria v prováděcích předpisech.

Převoz odpadu ze stavby

Protože se jedná o odpady, je nutné nejprve vysvětlit určité pojmy podle nového zákona. Myslím tím soustřeďování resp. shromažďování odpadů. Platí, že odpady můžete shromažďovat tj. soustřeďovat v místě vzniku maximálně po dobu jednoho roku.

Obecně lze konstatovat, že by se odpady neměly nikde povalovat nebo převážet na různá místa, ale že by se měly co nejdříve odvézt a předat oprávněným osobám k jejich zpracování. U nebezpečných odpadů se musí jejich přeprava dopředu ohlašovat v systému evidence přepravy nebezpečných odpadů (SEPNO). Nakládání s nebezpečnými odpady a jejich přeprava je tak přísně hlídána.

Průběžná evidence odpadů

Za rok 2025 musí být průběžná evidence, kterou jsou původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady povinni podle § 94 odst. 1 zákona o odpadech vést, poprvé vedena podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. Současně bude muset být roční hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok (za rok 2025) poprvé v roce 2026 ohlašováno podle nové právní úpravy ve vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Seznam relevantních právních předpisů

  • Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů
  • Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
  • Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
  • Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
  • Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

tags: #kdo #je #původce #odpadu #na #stavbě

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]