Problémy s netříděným odpadem a povinnosti firem


23.11.2025

Třídění odpadu se v Česku stalo životní filozofií alespoň pro dvě třetiny národa, které třídí spolehlivě a svědomitě. Přestože v třídění odpadu patříme mezi „mazáky“, existuje pořád dost mýtů, kterým mnozí z nás věří a třídit odpad proto nechtějí. Obvykle se jimi ohání ti, kteří netřídí - z lenosti, z přesvědčení, že třídění je k ničemu.

Důsledné třídění odpadu se pomalu a jistě šíří do českých měst a obcí. Snahy o podporu ekologičtějšího přístupu k odpadům se ale nevyhýbají ani velkým městům.

Je nereálné třídit většinu odpadu? České ministerstvo životního prostředí ale považuje navržené cíle za ambiciózní. Co je ale bohužel ještě větším problémem, je skládkování,“ komentuje požadavky ředitel odboru odpadů z ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart.

Povinnosti firem zajišťujících svoz a recyklaci odpadu

Společnost A. je podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), provozovatelem zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů. Podle odst. Společnost A. má mimo jiné:

  • zařazovat odpady podle druhů a kategorií podle § 5 a 6 zákona o odpadech. Za porušení této povinnosti jí může být uložena pokuta Českou inspekcí životního prostředí až do výše 10 000 000,- Kč podle § 66, odst. 3, písm.
  • sbírané nebo vykupované odpady soustřeďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Za porušení této povinnosti jí může být uložena pokuta příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo Českou inspekcí životního prostředí až do výše 1 000 000,- Kč podle § 66, odst.
  • zajistit přednostní využití odpadů podle § 11 zákona o odpadech. Za porušení této povinnosti jí může být uložena pokuta příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo Českou inspekcí životního prostředí až do výše 1 000 000,- Kč podle § 66, odst.
  • obecný zákaz míšení nebo ředění odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku podle § 12, odst. 5, zákona o odpadech. Za porušení této povinnosti může být této společnosti uložena pokuta Českou inspekcí životního prostředí, a to až do výše 50 000 000,- Kč podle § 66, odst. 4, písm.

Avšak § 18, odst. Může se tedy stát, že společnost A. má souhlas příslušného krajského úřadu k tomu, že z výše uvedených důvodů nemusí odpad třídit nebo odděleně soustřeďovat. O takovou informaci můžete příslušný krajský úřad požádat na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (více o právu na informace o životním prostředí naleznete zde), případně na základě zákona č.

Čtěte také: Důležité informace o třídění odpadu

Ustanovení § 11 zákona o odpadech (které dříve zakotvovalo povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním, s tím, že materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů) bylo však zmiňovanou novelou č. 154/2010 Sb. zcela zrušeno. Podle důvodové zprávy k této novele se tak stalo proto, že ustanovení § 11 bylo nahrazeno novým ustanovením o hierarchii způsobů nakládání s odpady - § 9a.

Doporučujeme Vám tedy obrátit se na Českou inspekci životního prostředí nebo na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností s podnětem podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, aby počínaní výše uvedené společnosti prověřili.

Motivace k třídění odpadu

Za svůj systém podpory třídění odpadu dostalo třeba Staré Hradiště u Pardubic ekologické ocenění „Odpadový Oskar“. Své obyvatele motivuje radnice ke třídění právě prostřednictvím možnosti ušetřit na odvozu směsného odpadu. Jeho produkce se v obci výrazně snížila, zato papíru, plastů a skla tady vytřídí ročně přes 80 kg na jednoho obyvatele.

Radnice shledává takový přístup výrazně spravedlivějším než roční paušál na obyvatele. Zastupitelé s potěšením kvitují, že se nenaplnily jejich obavy o nárůstu černých skládek.

Třeba obyvatelé Chýně u Prahy už nyní platí za to, kolikrát si nechají odpadky odvézt. Za jedno vyvezení popelnice dají místní 90, respektive 180 korun podle její velikosti. Od roku 2016 tu vyvezení popelnice evidují přes čárový kód. Obec musí častěji vyvážet ty barevné.„Lidé opravdu platí za to, co vyprodukují. A ti, kteří jsou schopni omezit produkci svého odpadu, nebo dostatečně velké množství vytřídit, platí výrazně méně než ti, kteří odpad netřídí,“ popisuje situaci zastupitel Lukáš Palatinus (Nestr.).

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Legislativa a limity

Česká republika zpřísňuje pravidla pro nakládání s odpady. Letos je maximální povolený limit pro skládkování 160 kg odpadu na osobu, přičemž cena za tunu je 500 Kč. Při překročení limitu se však cena zvyšuje na 1500 Kč za tunu.

Reálný stav třídění odpadu

Mnohdy skloňované úspěchy Čechů v třídění mají však málo společného s realitou. Z tohoto na skládkách skončilo 47 %, což je celých 2,49 mil tun. Stačí tedy nahlédnout pod pokličku popelnice na komunální odpad a hned se ukáže, jestli jsou Češi skutečně třídící specialisté nebo je ještě prostor ke zlepšení.

Rozbor odpadu ukázal, že až 10 % objemu popelnic tvoří vyhozené jídlo. Jedním ze způsobů, jak snížit množství odpadu, je uvědomělé nakupování - vyhnout se nákupu zbytečností a efektivněji plánovat spotřebu.

V rámci dotazníkového šetření, které bylo provedeno přímo INCIEN v Praze v srpnu 2016 se ukázalo, že ze všech respondentů 12,2 % odpad netřídí. Často také lidé uvádí, že odpady sice třídí, ale sami ví, že ne všechny druhy. Důvodem je například velká vzdálenost od kontejnerů, což respondenti uvedli zejména u nápojových kartonů.

Mýty o třídění odpadu

Přestože v třídění odpadu patříme mezi „mazáky“, existuje pořád dost mýtů, kterým mnozí z nás věří a třídit odpad proto nechtějí. Proč se těmto tvrzením nedá věřit?

Čtěte také: Jak třídit odpad v Letohradě?

  • Mýtus č. 1: Všechno se to stejně sesype do jednoho auta. Kdo to říká, je na velkém omylu. Jednotlivé materiály sváží pečlivě označené vozy, každý z nich je určen pouze pro jeden z nich, tedy plasty, sklo, papír atd. Recykláty výrazně snižují náklady na výrobu nových produktů.
  • Mýtus č. 2: Kontejnery na tříděný odpad jsou daleko. To také není tak docela pravda. V Česku je kontejnerů na tříděný odpad v současnosti více než půl milionu. Průměrná vzdálenost od domu je 90 metrů. Ovšem každé město může mít systém třídění odpadů nastaveno jinak.
  • Mýtus č. 3: Třídění odpadu je moderní vymoženost. Další omyl. Třídí už několik generací Čechů ale i dalších národů ve světě. Řada z vás si jistě vzpomene, jak jste nosili do školy svázané noviny do sběru.
  • Mýtus č. 4: Třídění odpadu je zbytečné. Omyl. A velký. S chutí třídí tři čtvrtiny národa. V roce 2020 se vytřídilo 926 055 tun odpadu.
  • Mýtus č. 5: Třídění odpadu zabere moc času. Možná prvních pár minut, než si promyslíte systém, kam budete doma odpadky skladovat. Ve výsledku vám ale usnadní vynášení koše, protože ten na směsný odpad se nebude plnit tak rychle. A s tříděným odpadem stačí ke kontejnerům zajít třikrát týdně.

Praxe třídění odpadu na radnicích

Úřady nabádají občany, aby třídili odpad a tím přispěli k větší recyklaci a zlepšení životního prostředí, samy se však svými výzvami neřídí, upozorňuje ekologické sdružení Arnika. Třídění odpadu se příliš neřeší na českých ministerstvech (s výjimkou MŽP), radnicích Prahy, a dokonce ani na magistrátu hlavního města.

K příkladným patří mj. Praha 9. V každé kanceláři je nádoba na třídění odpadů a ve veřejných prostorách stojí i sběrné nádoby na plast. V hodnocení ekologů uspěla i vršovická radnice. Koše na papír a skartovačky stojí v každém patře. Nádoby na plasty jsou mj. v přízemí.

Možnosti zlepšení

Pro lepší výsledky v separaci odpadu stačí dva kroky - zlepšení infrastruktury svozu odpadu, kdy je nutné vybavit stávající systém například o kontejnery na kovové obaly a také zintenzivnit osvětové aktivity, které odbourají mýty o třídění.

Jako velmi přínosné se ukázaly i inovativní systémy nakládání s odpadem, jako je například PAYT (Pay as You Throw, tedy Zaplať kolík vyhodíš) nebo door-to-door (sběr odpadů od dveří).

tags: #mesto #netridi #odpad #problémy

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]