Stav recyklace stavebních odpadů v ČR

Není to ani tak dávno, co sofistikovaná recyklace stavebních a demoličních odpadů (SDO) téměř neexistovala. Stačilo pár let a z demolic putuje materiál do výroby materiálů a směsí, které mají obdobné mechanicko-fyzikální vlastnosti jako panenské materiály a pomáhají šetřit přírodní surovinové zdroje pro náročné stavební aplikace.

Legislativa rozhodně nebrání recyklaci, naopak bych řekla, že v současné době k recyklaci SDO vybízí, ať už se bavíme o cirkulární ekonomice, úspoře CO2, ESG, taxonomii, ale i o zdravém rozumu, recyklace obecně se stává pozitivním trendem. Lidé se díky recyklaci SDO snaží hledat úspory a nachází je. To je nejefektivnější motivace.

Pokud recyklace šetří zdroje, především ty finanční, a sekundárně tím šetří životní prostředí, je to super stav. Mě by se líbilo, kdyby se primárně šetřily suroviny a životní prostředí, ať to stojí, co to stojí, ale tenhle trend do společnosti stále ještě nedorazil.

Úspory z recyklace SDO

Úspora je daná tím, že na rozdíl od těžaře, který za surovinu platí státu drobný poplatek, si my od zákazníka bereme drobný poplatek (v porovnání se skládkou) za ukládku stavebních a demoličních odpadů na naše recyklační centra. Zákazník tak v porovnání s ukládkou na řízenou skládku šetří významné peníze za uložení. Na naší straně, poplatek, který inkasujeme za uložení odpadu, pomáhá poplatit výrobní náklady, které jsou o něco vyšší než v lomech, a tak jsme schopni dotovat výrobu a prodávat recyklované kamenivo za cenu nižší, než je kamenivo z lomu. Zákazník tedy šetří při recyklaci dvakrát - při ukládce odpadu a při nákupu recyklátu.

To, co považuji za drobnou slabinu v legislativě, se netýká ani tak odpadového zákona. Recyklace SDO by měla být zohledněna ve více správních dokumentech i v jiných oblastech. Mám teď například na mysli rekultivaci vytěžených území. Území určená k rekultivaci by mohla být recyklačními centry. Tato území ale podléhají báňskému zákonu a ten je s ohledem na moji myšlenku zpracovávání SDO v místě bývalého lomu kostnatý a potřeboval by „cirkulární“ modernizaci.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Mně přijde naprosto logické, že území, zasažené těžbou, zvýšenou dopravou a zvyklostí nakupovat zde kamenivo do staveb, umožníme jednoduchým způsobem transformovat se na recyklační centrum a budeme tam vyrábět kamenivo RECYKLOVANÉ. Dnes se lomy rekultivují a na jiných místech vznikají recyklační dvory - to je podle mě zbytečné mrhání místem.

Demolice a recyklace v ČR

Demolice v Česku probíhají bez významných změn již celá léta podobně. Hodnotný materiál jako je železo, sklo nebo dřevo se separuje - tomu se říká selektivní demolice. většině případů se separují i nežádoucí předměty, „čistý“ stavební odpad na velkých demolicích se pak upravuje na místě, aby se využil pro stavbu budoucí. Jde především o cihly, betony nebo asfalty.

Bohužel je recyklace a vhodné nakládání s SDO u nás zatím více méně na dobrovolné bázi. Stále záleží na investorovi či majiteli demolované stavby, zda zainvestuje do předdemoličního auditu, který zpracováváme právě pro to, abychom identifikovali veškeré druhy odpadů, našli nejoptimálnější cílovou koncovku, která má oprávnění dané druhy odpadů převzít. Některé druhy odpadů dokážeme „udat“ zdarma, některé se dají předat „za dopravu“ a u některých se platbě za uložení odpadu nevyhneme.

Spolupracujeme také s Reuse federací, skrze kterou se dají najít místa, kam míří nábytek, podlahové krytiny a další součásti stavby, které lze nabídnout bez úpravy případným zájemcům. U liniových staveb zatím asi nejsme v recyklaci tak daleko jako jinde ve světě. Přesto se i zde stále více klade důraz na efektivní rozebrání stavby a vytřídění jednotlivých složek.

Naše firma spolupracuje s několika subjekty, které disponují obalovnou. Naše stroje tam třídí vyfrézovaný materiál, který se pak používá zpět ve výrobě asfaltových směsí. To samé by se dalo říci i o místních komunikacích a chodnících v obcích, recykláty do podkladních vrstev si stále hledají cestu i sem.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Motivací k recyklaci materiálu z liniových staveb a jeho znovuvyužití na stejném místě by v současné době měl být fakt, že se zdroje přírodního kameniva tenčí a zdravý rozum by měl velet: „RECYKLUJ!“.

Ještě před pár lety bylo využívání recyklátů z odpadů z liniových staveb zpět do nových liniových staveb obtížné. Nevěřilo se, že vyhoví kvalitativním nárokům a nevědělo se, zda jsou recykláty a jejich mechanicko-fyzikální vlastnosti srovnatelné s virgin materiálem. Postupně ale přibývá „pionýrů“, kteří jdou do náhrady kamene i v místních liniových stavbách. Posun registrujeme i na straně projektantů a stavebních dozorů, kteří již mají s recyklovaným kamenivem větší zkušenost a někteří se ho nebojí uplatňovat při realizacích.

Uplatnění recyklátů na trhu

Pokud budu hovořit za AZS, musím s potěšením říci, že prodáme všechno, co vyrobíme. Co se mi líbí velmi, je složení zákazníků. Portfolio je opravdu široké: od největších hráčů na trhu s opravdu velkými odběry až po lidi, kteří si přijdou pro materiál se dvěma kyblíky v rukách.

Asi se to bude lišit dle komodit. Betonový recyklát je komodita č. 1. Nahrazuje kamenivo, je velmi oblíbený, není již zatížený předsudky, tam poptávka jednoznačně převyšuje nabídku. Cihelný recyklát je hůře uplatnitelný na trhu, ale východiskem je například jeho využití v betonových směsích. Máme totiž speciální recepturu na výrobu „betonového lega“, kdy tento cihelný recyklát přimícháváme do betonu a z této směsi vyrábíme prefabrikáty. Dále drcená cihla je také výborný zásypový materiál, v tomto případě nahrazuje přírodní písek, jež se využívá při zásypech infrastrukturních sítí.

Žádaným materiálem k využití je zemina ze staveb. Zde je poptávka velmi výrazná a zemina je na trhu uplatněna vlastně hned po jejím vyrobení. Nejvíce se využívá frakce 0/16, která se používá k různým terénním úpravám, dokončovacím pracem kolem staveb, nebo třeba na obnovu středových pruhů dálnic. Kamenivo, které po výrobě zeminy zůstává jako vedlejší produkt, také dále využíváme.

Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení

Recyklovaný asfalt je stále zatížen předsudky. Lidé si stále myslí, že obsahuje dehet a že je zdraví nebezpečný. Ale takový asfalt díky Zákonu o odpadech na recyklaci vůbec nedorazí. Doporučujeme ho využívat na stavbu cyklostezek, chodníků v obci, místní parkoviště apod. Vhodný je i do základových desek rodinných domů nebo menších komerčních staveb. Koneckonců asfaltová směs obsahuje zhruba 90 % přírodního kamene, je třeba pro ni najít jen vhodné uplatnění.

Budoucnost recyklace SDO

Mám za to, že pro recyklaci, nejen stavebního odpadu, začíná nahrávat změna myšlení společnosti. Kvalita životního prostředí rezonuje v lidských hodnotách čím dál více. Lidé začínají mluvit o cirkulární ekonomice, o tom, aby staré bylo recyklováno a využíváno jako nové. Konečně se navrací přístup dobrých hospodářů, kteří přírodu nedrancují, ale mají chuť ji chránit. Mám radost, když vidím, že společnost má zájem o šetrný přístup k životnímu prostředí a k využívání zdrojů. Je to změna, která je pro mě jakýmsi zadostiučiněním.

Recyklaci stavebního odpadu při realizaci staveb využívá 78 % dotázaných stavebních společností. Již čtvrtina stavebních firem má stanoveny měřitelné cíle pro snižování ekologického dopadu staveb. Většina stavebních společností (60 %) má na stavbách již zaveden také systém na třídění dřevěného odpadu.

Příkladem je oceněný produkt betonu Ecocrete, který využívá recyklovaný materiál z cihel získaných ze stavebních demolic. Tím snižujeme produkci odpadu a uhlíkovou stopu výroby.

Podle názoru ředitelů stavebních společností bývá největší překážkou ekologických opatření jejich nákladová náročnost, proto je tak důležitá ochota na straně investora. Současně 26 % stavebních firem chce v budoucnu více investovat do recyklace nebo výzkumu a vývoje ekologicky šetrných technologií a materiálů.

Recyklační centra jsou při tom otevřena firmám i jednotlivcům, nezáleží na tom, jak velké množství demoličního a stavebního odpadu přivezete. „Našimi největšími dodavateli jsou firmy a obce, přijmeme ale suť i od jednotlivce, který třeba rekonstruuje koupelnu nebo jen vyboural jedno okno.

Recyklační linky mohou být mobilní a v ideálním případě zpracují suť přímo na místě demolice pro potřeby nové stavby. Výrazně pomoci může předdemoliční audit, který objekt detailně zmapuje, zpracuje bilanci materiálů a odpadů, vyhodnotí životní cyklus budovy a navrhne uplatnění recyklovaných materiálů a druhotných surovin.

„Díky předdemoličnímu auditu získáme specifikaci všech druhů odpadů v budově a jejich přesné množství. Lze tak mimo jiné odhalit i kontaminované materiály a nebezpečné odpady,“ upozornil Jan Otýs, ředitel společnosti AZS 98.

V praxi se rovněž stále častěji skloňuje pojem bezodpadová stavba - je to řešení, které při stavbě zabrání tvoření odpadních směsí a pomůže dodržet zákon o odpadech. Veškeré odpady jsou pečlivě vytříděny do předem připravených kontejnerů a dalších nádob. Separované odpady jsou pak odváženy na recyklační střediska.

Společnost AZS RECYKLACE ODPAD provozuje 9 recyklačních center ve čtyřech krajích.

Legislativa a normy

V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky.

Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch).

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby.

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Pro další podporu korektního využívání recyklovaných SDO byl mimo jiné vytvořen pracovníky kolektivu ČVUT v Praze UCEEB Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog vydala Česká agentura pro standardizaci, s.p.o., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obsahuje jak přehled SDO s potenciálem dalšího využití ve stavební výrobě, tak také postupy certifikace a zkušební postupy pro prokázání shody.

Závěr

Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem surovin. V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné. V nedaleké budoucnosti lze očekávat nárůst napětí na trhu primárních stavebních surovin - zejména stavebního kamene. Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví.

tags: #stav #recyklace #stavebních #odpadů #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Využití banánové slupky
• Vliv vytápění budov na kvalitu ovzduší
• Třídění nápojových kartonů v ČR
• Jak třídit odpad na Masarykově koleji ČVUT?
• Postupy pro likvidaci lékařského odpadu