Všichni lidé, kteří jako řidiči vstupují do provozu na pozemních komunikacích, přebírají odpovědnost nejen za svůj vlastní život a zdraví, ale také za životy a zdraví ostatních účastníků silničního provozu. Proto by si měl každý řidič uvědomit, že pokud požije alkohol anebo jinou návykovou látku, tak by mu mělo být následné řízení motorového vozidla zcela zapovězeno.
K prokázání přítomnosti alkoholu anebo jiné návykové látky (nejčastěji se jedná o metamfetamin anebo THC) je však zásadně třeba, aby se řidič podrobil vyšetření na zjištění přítomnosti návykových látek (dechovým analyzátorem anebo rozborem krve). Stav vylučující způsobilost lze sice v určitých případech dovodit i na základě jiných důkazů, než je provedení dechové zkoušky či rozboru krve (např. výpověďmi svědků o chování řidiče, event. o jeho způsobu jízdy, zajištěním účtu za zkonzumované alkoholické nápoje z restaurace nebo opatřením lékařských zpráv),[2] nicméně je nutné připustit, že odmítnutím vyšetření na přítomnost návykových látek se řidič většinou vyhne trestnímu postihu za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále „tr. zákoník“), a bude postižen pouze za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. d) zák. č.
Tato skutečnost je zjevně primárním důvodem, proč se každý den přibližně 20 řidičů motorových vozidel rozhodne odmítnout vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek.
Trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky se dopouští ten, kdo ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si přivodil vlivem návykové látky, vykonává zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých může ohrozit zdraví, život nebo zdraví lidí či způsobit značnou škodu na majetku. Jak je ze soudní praxe zřejmé, nejčastější činností v tomto směru je bezpochyby řízení motorových vozidel.
Společným objektem skutkové podstaty přestupku spočívajícího v řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu [od 1. 1. 2024 se bude jednat o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu], jakož i přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr.
Čtěte také: Alkohol a řízení
V České republice platí tzv. nulová tolerance alkoholu za volantem. Při zjištění stavu vylučujícího způsobilost, který si řidič motorového vozidla přivodil vlivem návykové látky, je takovou jízdu motorovým vozidlem zásadně třeba posoudit jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr.
Pro stav vylučující způsobilost neexistuje žádná konkrétní definice, neboť různé návykové látky působí na člověka odlišně, rozdílně ho ovlivňují se zřetelem k provozované činnosti, a proto je nutné v každém jednotlivém případě zkoumat, jakou měrou byla požitou návykovou látkou ovlivněna jeho schopnost vykonávat danou činnost.
O stav vylučující způsobilost, mj. Není přitom povinností správních orgánů ani orgánů činných v trestním řízení paušálně odečítat od naměřených hodnot při dechové zkoušce nějakou veličinu připadající na vliv přesnosti měření a tzv.
Chráněným zájmem skutkových podstat přestupků podle § 125c odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. d) a odst. 1 písm. h) bod 3 zákona o silničním provozu (poslední zmíněná skutková podstata přestupku souvisí s novým institutem mentora nezletilého řidiče, který bude do našeho právního řádu zaveden od počátku příštího roku) je zájem společnosti zjistit, zda řidič vozidla, příp. Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. f) a g), resp.
Jedinou podmínkou pro vznik povinnosti podrobit se vyšetření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou je výzva osob uvedených ve zmíněných zákonných ustanoveních.[11] Je přitom samozřejmé, že lékařské vyšetření na přítomnost návykových látek nesmí být prováděno bezdůvodně, svévolně, či dokonce šikanózně.[12] Zároveň je třeba zdůraznit, že odmítnutí orientačního vyšetření přestupkem není, protože s tím výslovně počítá příslušná zákonná úprava.[13]
Čtěte také: Ohrožení a smrt: Právní pohled
Přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. d) a odst. 1 písm. h) bod 3 zákona o silničním provozu je pouze odmítnutí odborného lékařského vyšetření. K naplnění skutkové podstaty těchto přestupků přitom dojde již prvním nepochybným vyjádřením vůle odmítnout lékařské vyšetření. Rovněž je třeba zmínit, že v případě odmítnutí vyšetření na přítomnost návykových látek řidičem motorového vozidla, který se může jízdou motorovým vozidlem dopustit přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku (na rozdíl od učitele autoškoly a mentora nezletilého řidiče, kteří na jízdu řidiče pouze dohlížejí), má policejní hlídka vůči takovému řidiči možnost uplatnit další postup předvídaný zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále „trestní řád“ či „tr. řád“).
Pokud totiž policista nebo vojenský policista dospěje ze způsobu chování řidiče v průběhu dopravní kontroly k důvodnému podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku, může jej podle § 158 odst. 1 písm. e) tr. řádu vyzvat k provedení zkoušky krve nebo k provedení dechové zkoušky a zároveň jej poučit o možnosti uložit mu v případě nevyhovění pořádkovou pokutu (§ 66 tr. řádu) a také o možnosti postupu podle § 114 odst. 4 tr. řádu.
Pokud řidič nevyhoví výzvě dané mu policejním orgánem podle § 158 odst. 1 písm. e) tr. řádu, může mu policista v souladu s § 66 tr. řádu uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč a v krajním případě může v souladu s § 114 odst. 4 tr. řádu překonat jeho odpor za účelem provedení neinvazivních zkoušek směřujících ke zjištění, zda řidič není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou (dechová zkouška na přítomnost alkoholu, resp.
Pokud se od 1. 1. Buď nebude zjištěna v krvi řidiče žádná návyková látka, resp. zjištěná hladina alkoholu nepřesáhne tzv.
V případě, že hladina alkoholu přesáhne hodnotu 0,2‰ a nedosáhne alespoň jednoho promile, resp. v případech jiných návykových látek nedosáhne limitních hodnot stanovených ve shora uvedeném stanovisku trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. Tpjn 300/2020, tak se od příštího roku bude jednat o přestupek podle § 125c odst. 1 písm.
Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení
Nicméně zákon o silničním provozu nevyloučil možnost mimořádně snížit výměru pokuty, která vychází z obecné úpravy v přestupkovém zákoně.[20] Po novele provedené zákonem č. 271/2023 Sb. bude od 1. 1. 2024 rovněž možné, aby správní orgán uložil řidiči zákaz činnosti na dobu kratší, než je její dolní hranice stanovená zákonem o silničním provozu, jestliže by byl zákaz činnosti uložený na této hranici vzhledem k poměrům řidiče nepřiměřeně přísný.
V případě překročení limitních hodnot, resp. prokázání stavu vylučujícího způsobilost k řízení motorových vozidel, je jednání takového řidiče kvalifikováno jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku. Za spáchání tohoto přečinu je možné teoreticky uložit peněžitý trest v řádech několika milionů korun[22] a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu až na 10 let[23] (příp. i jiné druhy trestů, typicky trest obecně prospěšných prací).
Možnost vyřešit trestní řízení za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku tzv. Je možné uvést, že v případě každého přečinu[24] se otevírá prostor pro řešení věci v trestním řízení tzv. odklonem, kterým nejčastěji bývá (pomineme-li vydání trestního příkazu samosoudcem) podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. řádu nebo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání podle § 179g tr.
Tento způsob vyřízení věci je přitom pro řidiče zřejmě nejvýhodnější (takový řidič nebude mít ani záznam ve výpisu z Rejstříku trestů, a ani ve výpisu z evidence přestupků). Přitom mnohdy není třeba, aby ve věci rozhodoval soud, neboť velkou část případů kvalifikovaných jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr.
Základní podmínky pro využití odklonu u přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. Je samozřejmé, že při užití odklonu musí být splněny základní podmínky uvedené v § 179g odst. 1 nebo v § 307 odst. 1 tr.
Co se týče podmínky doznání podle § 179g odst. 1 písm. a) nebo § 307 odst. 1 písm. a) tr. řádu, tak je nutné uvést, že pokud podezřelý či obviněný při výslechu po sdělení podezření nebo při výslechu po zahájení trestního stíhání spáchání trestného činu popře nebo využije svého práva odepřít výpověď, ale po následné poradě s obhájcem (který mu vysvětlí výhody odklonu) svůj názor změní a bude chtít možnosti odklonu využít, tak není vyloučeno, aby znovu kontaktoval státního zástupce a ke svému jednání se doznal.
Dále je zapotřebí, aby obviněný nebo podezřelý ještě před rozhodnutím o odklonu nahradil škodu nebo s poškozeným uzavřel o její náhradě dohodu, a tím splnil podmínku podle § 179g odst. 1 písm. b) nebo podle § 307 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Tuto skutečnost je třeba mít na paměti zejména v případě naplnění kvalifikované skutkové podstaty přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kdy obviněný nebo podezřelý pod vlivem návykové látky způsobí dopravní nehodu.[25]
V těchto případech je totiž vyloučena alternativa náhrady škody formou oznámení dopravní nehody a poskytnutí potřebné součinnosti příslušné pojišťovně, kde má pachatel sjednáno tzv. zákonné pojištění vozidla, neboť na tyto případy se vztahuje zákonná výluka z pojištění, resp.
Přitom je třeba si uvědomit, že trestní řád neumožňuje, aby státní zástupce (na rozdíl od soudu v odsuzujícím rozsudku) jednostranně uložil v rozhodnutí o odklonu obviněnému nebo podezřelému povinnost ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání uhradit způsobenou škodu, aniž by předtím došlo k uzavření dohody o náhradě způsobené škody mezi obviněným či podezřelým a poškozeným.
Základní podmínkou pro využití institutu podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání je také skutečnost, že vzhledem k osobě obviněného či podezřelého a s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu je možné považovat vyřízení věci formou odklonu za dostačující.
Při zvažování užití odklonu v případě přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku je nutné reflektovat také judikaturu Nejvyššího soudu, podle které platí, že zpravidla nelze považovat za dostačující rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 1 tr. řádu (obdobně také rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání podle § 179g odst. 1 tr. řádu) pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku, zvláště byla-li naplněna jeho kvalifikovaná skutková podstata.
Naproti tomu by zpravidla bylo možné považovat za dostačující rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání (nebo podmíněném odložení podání návrhu na potrestání), pokud by byla využita některá ze zpřísňujících alternativ uvedených v § 307 odst. 2 písm. a) či b) tr. řádu.[27] Zmíněné zpřísňující alternativy jsou přitom shodně upraveny také v § 179g odst. 2 písm. a), b) tr.
Při prověřování skutečností nasvědčujících spáchání jakéhokoli trestného činu, včetně trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 zákona č. 40/2009 Sb., policejní orgány postupují především podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
Postup příslušníků Policie České republiky při odhalování protiprávního jednání pod vlivem alkoholu specifikuje závazný pokyn policejního prezidenta č. Čl. výsledek odborného měření, který je roven hodnotě 0,01 ‰ a vyšší nebo pozitivní výsledek orientačního vyšetření v souladu s čl.
Využité jednorázové detekční pomůcky se ukládají do zvláštního obalu např. igelitového pytle, za účelem následné bezpečné likvidace. Čl. d) řidič odmítl orientační vyšetření, popřípadě odmítl způsob provedení odborného měření v souladu s čl.
V rámci silniční kontroly je policista oprávněn vyzvat řidiče, aby se podrobil orientačnímu vyšetření, zda neřídí vozidlo pod vlivem jiných návykových látek78).
V porovnání s alkoholem jsou velice rozdílné účinky jednotlivých drog na člověka a právě z tohoto důvodu je nezbytné zjistit stav ovlivnění látkou. Nařízením vlády jsou stanoveny limitní hodnoty jiných návykových látek - tedy hodnoty, při jejichž dosažení v krevním vzorku je řidič považován za ovlivněného.
Ve chvíli, kdy dojde k překročení takové hranice, musí být posouzeny všechny okolnosti situace případu. Takto se musí postupovat proto, že samotné zjištění, že řidič byl v době řízení pod vlivem návykové látky, nepostačuje samo o sobě k tomu, abychom mohli učinit závěr, že právě v důsledku této látky byla osoba ve stavu, který neumožňoval výkon této činnosti.
Musí se zjišťovat nejen to, o jakou návykovou látku se jednalo, ale i to, jak moc byl řidič ovlivněn a tedy zda došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Zda řidič byl ovlivněn natolik, aby nebyl schopen bezpečně řídit, se posuzuje v každém případě individuálně - již v přípravném řízení a následném řízení před soudem se bude zjišťovat, za jakých okolností k jízdě pod vlivem látky došlo.
V případě, že není možné stanovit druh, množství látky nebo míru ovlivnění, bude nutné odborného vyjádření nebo přibrání znalců - a to z oboru toxikologie, který dle výsledků z odběru krve nebo moči stanoví druh a množství návykové látky v době řízení.
Na základě takto získaných poznatků bude přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který bude mít za úkol určení konkrétních účinků na jedince a posouzení, do jaké míry působilo zjištění množství návykové látky na pachatele. Zohledňuje se též doba, po kterou měl pachatel návykovou látku v těle, jelikož s odstupem času se účinky látky mění.
Bude se též posuzovat reakce pachatele na užitou látku a jeho jednání pod jejím vlivem. Důkazem mohou být například svědecké výpovědi spolujezdců, policistů, lékařů, kteří prováděli klinické vyšetření a následné chování obviněného a jeho výpověď.
Závěrem lze tedy říci, že jestliže pachatel řídil motorové vozidlo pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu, je nutné zjistit, o jakou návykovou látku se jedná, jaké množství užil a do jaké míry jí byl ovlivněn. K obstarání těchto poznatků je nutné přizvat znalce.
Na základě všech výše zmíněných skutečností bude možné vyhodnotit, zda došlo k naplnění znaků trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky nebo se jedná pouze o méně závažné jednání - přestupek.
| Naměřená hodnota (‰) | Maximální rozdíl (‰) |
|---|---|
| 0,00 - 0,24 | Rozdíl se neposuzuje |
| 0,25 - 0,50 | 0,05 |
| 0,51 - 0,75 | 0,08 |
| 0,76 - 1,00 | 0,10 |
| 1,01 - 1,25 | 0,13 |
| 1,26 - 1,50 | 0,15 |
| 1,51 - 1,75 | 0,18 |
| 1,76 - 2,00 | 0,20 |
| 2,01 - 2,25 | 0,23 |
| 2,26 a více | Více než 0,23 |
tags: #obecné #ohrožení #vs #ohrožení #pod #vlivem