Při stavbě rodinného domu se neobejdeme bez zemních a výkopových prací. Veškeré zemní a výkopové práce nám na naší stavbě začnou hloubením základů a skončí terénními úpravami a založením zahrady, včetně případných vodních ploch.
Zemní práce a skrývka ornice
Zemní práce zahrnují práci těžkými či lehkými stroji (stavební mechanizace), kdy je cílem vyhloubit základové spáry v případě nepodsklepeného domu či stavební jámu pro základy domu včetně podsklepení a také spáry pro vedení sítí. Není vyloučena ani práce manuální, ovšem kopat manuálně přímo základové spáry, už dnes opravdu není třeba. Vše už začíná skrývkou ornice, kterou je následně nutné na vhodném místě pozemku uskladnit a nakonec vše končí ve stádiu hrubé stavby hrubými terénními úpravami. Posledním krokem je pak navrácení ornice na své místo při budování zahrady.
Určitě bychom však měli už před zahájením stavby myslet i na jímky, žumpu, studnu a případný bazén či jinou vodní plochu. Je praktičtější, když je součástí našeho projektu řešení celého pozemku (včetně stavby domu). Pokud se pak některé položky rozhodneme na čas odložit (například budování vodní plochy či studny), bude záležet jen na nás.
Pokládáme si tedy i otázky, zda náš pozemek potřebuje drenáž, kudy povedou pěšiny a přístupové cesty, kde co bude růst, kde chceme záhony a kde bude dlažba například pro vjezd do garáže. Kde bude brána a branka, pokud ty ještě nestojí a zda potřebujeme vybudovat hlubší základy pro plot po celém jeho obvodu či zda zabetonujeme jen sloupky a natáhneme pletivo. V každém případě je dobré nechat svou vizi vždy zpracovat odborníkům, u pozemku jako celku (zahrady) pak zahradním architektům. Nemáme-li ale příliš složité a barvité představy a je-li náš pozemek například příliš malý, samozřejmě si s plánováním vystačíme sami.
Postup prací před výkopem základů
Než přijede pracovník stavební firmy s bagrem, aby vyhloubil základové spáry budoucího nepodsklepeného domu či stavební jámu pro základy domu, který bude podsklepený, musí být samozřejmě vypracován projekt domu včetně geologického průzkumu, který popisuje stav podloží a také musí být změřeno množství ze země unikajícího radonu. V případě radonu je nutné stanovit takzvaný radonový index a ten je buď nízký, střední nebo vysoký. Na základě geologického průzkumu a stavu radonu určí projektant hloubku základových spár a určí i způsob izolace proti radonu. Vykazuje-li pak radon vysoké hodnoty, bude nutné odvětrání, v opačném případě pak postačí izolace. Důležité je však i samotné vytyčení domu. Kromě polohy domu je důležitá i výška, ve které bude založen. Nepřesné osazení výšky stavby může mít nežádoucí následky.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Ani to ale ještě není vše, je sice nezbytné, aby geodet nejprve vytyčil situaci stavby a vyznačil stavební body, ale na jejich základě se nejprve provede skrývka ornice. Tu pomocí stavební mechanizace sejmeme a uložíme ji na takovém místě staveniště, se kterým je už počítáno v projektu. Musíme počítat s tím, že ornice bude složena až do konce stavby, na rozdíl od vykopané hlušiny z vyhloubené základové spáry, kterou uložíme na jiném místě, většinou blíž stavbě a část jí postupně odebereme.
Ideální postup nastává, když je geodet na místě ihned po skrývce ornice a následně stavbu opět vyznačí. Až poté můžeme ´hrábnout´ do země hlouběji a stavba domu začíná. Tento postup je důležitý, jelikož skrývkou ornice opět změníme terén, a to vertikálně. Proto geodet stavbu vlastně vyznačuje dvakrát. Ještě před samotným výkopem tedy musí geodet vytyčit stavební jámu či základové spáry nepodsklepeného domu. Přitom přihlíží i k typu zeminy, jelikož je velký rozdíl mezi výkopem v jílu nebo písečném podloží.
Výkopové práce a manipulace se zeminou
Po vytyčení začnou vlastní výkopové práce, které se dnes provádí stavební mechanizací. Předpokládejme, že už máme na terénu bez ornice (ta již byla stržena) vyznačené obrysy základů a těžkým zemním strojem tedy můžeme provést veškeré potřebné výkopy základových spár nebo stavební jámy, jejichž hloubka samozřejmě musí odpovídat projektové dokumentaci. Málokdo si předem dovede představit, kolik zeminy se vytěží. Její odvoz na káře připřažené k osobnímu automobilu by zabral mnoho času a byl by zcela neefektivní. Vybagrované zeminy je objemově o pozání víc, než jaká je kubatura základů domu.
Základová spára se hloubí od libovolného místa vyznačené stavby, záleží pouze na tom, kde má dům stát, jaký je okolní terén, kam až majitel pozemku dovolí bagristovi vjet a jaký typ stroje je k hloubení základů použit, což je úplně nejpodstatnější kritérium. Vyplatí se však vymezit pro těžkou techniku manipulační prostor. Předejdete tím zbytečnému zhutnění půdního profilu v místech, kde jste později ani nechtěli provádět terénní úpravy. Většinou vám sice bagristé odpoví známým příslovím, že ´když se kácí les, létají třísky,´ je však úplně zbytečné nechat bagrem rozjezdit i tu část pozemku, kam stavba vůbec nezasahuje. V průběhu základového pásu nemusí být všude stejná skladba podloží. Pokud tomu tak opravdu je, nezbude nám nic jiného, než přizvat statika, který vyprojektuje případnou úpravu základového pásu. Samotné vybudování základů pak u běžných rodinných domů trvá zhruba 3 až 4 pracovní dny a končí přípravou pro položení takzvané ležaté kanalizace.
Je-li základová spára vyhloubena, přebytečná hlušina vyvezena a ta, kterou ještě budeme potřebovat, dopravena na místo, kde je uložena, je nutné základovou spáru začistit. To se provádí manuálně, za užití běžných nástrojů. Důležité je, aby základová spára (či vůbec jáma vyhloubená pro základy podsklepeného domu) zůstala čistá, nebyla plná vody či zabahněná. Proto se doporučuje betonovat hned po výkopu a následném začištění základových spár. Do vody a bahna prostě betonovat nelze.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Poté montujeme v úrovni základové spáry zemnící pásek s vývody v místech, kde bude později napojen hromosvod.
Při hloubení spáry pro ležatou kanalizaci už můžeme přivést i veškeré sítě, ovšem je možné se na sítě jen připravit a dokončit jejit přivedení až po vybudování základové desky. Ležatá kanalizace se zahrne a zahutní a máme-li už nad základovou spárou nadezdíno (u nepodsklepených domů většinou formou ztraceného bednění), je nutné navézt zpět hlínu, podloží stavby zhutnit, poté navézt štěrk a opět vrstvu zhutnit. Po provedení už popsaných prací pozemek většinou vypadá jako měsíční krajina. S tím ale musíme počítat, jelikož nás čeká ještě dlouhá cesta, než přijde vhodný čas pro úpravu terénu a realizaci zahrady, ale i případných vodních ploch a podobně.
Je také dobré nezapomenout na štěrkové lože kolem domu. Doby, kdy se vše betonovalo, jsou už pryč a čas ukázal, že takové řešení vede jen k vlhkosti uvnitř domu. Na štěrkové lože můžeme položit takzvaný okapový chodník a ten bude z materiálu, který odpovídá plánovaným a budovaným cestám. Je velmi důležité, aby se dešťová voda vsakovala právě na našem pozemku. Tu proto svádíme do takzvaných vsakovacích jímek, jejichž běžná hloubka je 2,5 metru a průměr 2 metry. Na dno jímek se ukládá 20 centimetrů tlustá vrstva štěrku, na kterou vyskládáme betonové skruže. Ty se zaklopí a do hloubky 50 centimetrů pod povrch terénu opět obsypou štěrkem.
Zakládání trávníku: manuál pro začátečníky
Jak založit trávník je častou otázkou majitelů zahrad a odpočinkových ploch. Majitelé a správci pozemků často řeší otázku "jak zasít trávník co nejefektivněji" a kdy a jak vlastně založit nový trávník? Je lepší setí trávy na jaře nebo na podzim? Proto přinášíme konkrétní tipy, jak založit trávník, aby vám dělal radost. Co se týká problematiky zakládání trávníků, přejděme rovnou k praktickému postupu, jak založit nový trávník, aby vše bylo správě.
Příprava půdy pro trávník
Příprava je klíčovým krokem před založením nového trávníku a má významný vliv na jeho dlouhodobou vitalitu a vzhled. Vstupním úkonem při přípravě stanoviště pro založení nového trávníku je odstranění veškerého existujícího porostu a nečistot z plochy, která má být trávníkem. To zahrnuje odplevelení, odstranění kamení, kořenů a případné vyrovnání nerovností. Poté je důležité provést analýzu půdy, abyste zjistili její pH a živinový obsah.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Pro začínající trávníkáře jsem sepsal jednoduchý manuál, jak upravit půdu pro nový trávník. Příprava podkladu pro trávník by měla začít tím, že daný prostor uberete zhruba o 20 cm pod finální požadovanou úroveň. Zničená či udusaná hlína je špatná půda pro založení trávníku. Půdu zkypřete do hloubky 20 cm, odstraňte plevel, kameny a kořeny. Nejprve začněte srovnáním terénu, aby všude kopíroval finální podobu, na kterou budete vrstvit materiál zhruba ve stejné výšce. Každá vrstva musí být středně zhutněná trávníkovým válcem. Do každé vrstvy je vhodné přimíchat půdní vylepšovač, který zajišťuje zdravý rozvoj i život kořenového systému a půdy. Dobré zkušenosti mám s kompostem z vína Biovin.
Pokud chceme zakládat trávník na plochách kolem domu, první fáze začíná ještě před zahájením stavby. Provedení skrývky ornice je nutné. Skrývku provádíme vhodnými mechanizmy (nakladače, bagry, buldozery). Vrstva ornice, kterou odkrýváme, závisí na charakteru stanoviště, ale obecně můžeme odtěžit minimálně 20 cm. Ornici odvážíme mimo plochu staveniště, kde již nemůže být ničena. Vytváříme hromadu maximálně do 1,5 m výšky, jinak může docházet k negativním změnám kvality ornice.
V průběhu stavby musíme uloženou zeminu ošetřovat. Nezbytné je udržení hromady v bezplevelném stavu. Pokud zabráníme růstu plevelů již na hromadě, nedochází k nadměrnému zaplevelení ornice. Odplevelení je vhodné provádět pomocí postřiku totálním herbicidem, který působí i na kořenový systém plevelů a ničí tak celé rostliny. Přípravky, které použijeme, by neměly zanechávat v půdě dlouhodobě rezidua. Postřik je vhodné provádět minimálně dvakrát za rok. Při přípravě roztoku se řídíme přiloženým návodem. Dále si musíme uvědomit, že přípravky (na bázi glyphosate, sulphosate) pronikají do rostlin pouze prostřednictvím zelených částí a nepůsobí tedy na semena plevelů v půdě.
Po ukončení stavby uklidíme zbytky stavebních odpadů z celé plochy staveniště. Není na škodu sledovat nakládání s odpady již v průběhu stavby a předejít tak následnému komplikovanému odstraňování především různých sutí, zbytků stavebních hmot atd. Nicméně i po uklizení staveniště stavební firmou je vhodné plochy ještě zkontrolovat. Ponechaný nesourodý materiál v půdě (sutě, dřevo, plasty) způsobí rozdílné vlastnosti vegetační vrstvy. Na místech, kde byl tento odpad ponechán, bude voda zasakovat různou rychlostí, a to se poté projeví na samotném vzhledu trávníku. Půda bude časem sesedávat a větší kameny budou mít tendenci dostávat se k povrchu, mocnost vegetační vrstvy bude tedy různá, a to bude mít také vliv na kvalitu trávníku.
Je nutné odstranit všechny dřevěné části a obecně odpady organického původu (pařezy, kořeny, větve). Tyto totiž podléhají rozkladným procesům a později se půda nad nimi propadá. Dochází tedy ke vzniku nerovností, které se dají jen z obtížemi zcela odstranit.
Ještě před opětovným rozvezením ornice na pozemek je nutné provést hrubé terénní úpravy, tzv. modelaci terénu. Modelaci provádíme buď ručně nebo na větších plochách opět využíváme mechanizaci. Požadované svahování a modelaci provedeme tak, abychom později mohli na takto připravený pozemek rozprostřít kolem 20 cm ornice a vytvořit tak vlastní vegetační vrstvu. Na plochách, které jsou trvale zamokřené je účelné v této fázi zřídit drenáž. Obecné požadavky na drenáž jsou odvedení přebytečné vody z vegetační vrstvy a vytvořit tím tak optimální podmínky pro růst a vývoj trávníku. Na trvale zamokřených plochách zřizujeme tzv. plošnou drenáž. Jedná se o vrstvu silnou cca 15 cm, která splňuje právě požadavky rychlého odvodu vody (propustnost). V praxi se nejčastěji používá vrstva říčního štěrku frakce 0 - 32 mm, nebo drcené kamenivo stejné frakce. Po rozhrnutí této vrstvy je nutné položení filtrační vrstvy. K tomuto účelu nejčastěji používáme geotextilie (hustota do 300g . 1m2).
Nejčastěji však zřizujeme pouze drenážní svody ve formě příčných a podélných výkopů. Výkopy provádíme vhodnou mechanizací do hloubky 30 - 50 cm. Na dno umístíme drenážní trubky (flexi) a výkop potom zahrneme štěrkem. Dále je vhodné provést nakypření podorniční vrstvy. Nezbytné je to vždy, pokud došlo ke zhutnění této vrstvy v důsledku stavební činnosti. Zkypřením dojde dříve k vytvoření požadované rovnováhy v půdě, ke vzájemnému propojení jednotlivých vrstev a také k rychlejší obnově kapilarity, která je důležitá pro zakládání trávníku, tj.
Dostali jsme se až k rozprostření ornice. Pokud byla zemina dobře uložena a udržována v bezplevelném stavu nemělo by vlastní rozprostření činit žádné problémy. Na místě je opět využití vhodné mechanizace. Dbáme na minimalizaci přejezdů těžké techniky, čímž by opět docházelo k nežádoucímu utužení jednotlivých vrstev. Rozvážku provádíme tak, že začínáme v nejvzdálenější části pozemku a postupujeme tak abychom zbytečně nepřejížděli přes již rozhrnutou ornici. Doporučená vrstva ornice pro výsev trávy je kolem 15 cm. Po hrubém rozprostření ornice musíme povrch urovnat, aby bylo založení trávníku dobře připraveno.
Nejlépe na základě půdního rozboru provedeme také tzv. zásobní hnojení. Jedná se o doplnění jednotlivých živin, a to především fosforu - P, draslíku - K, hořčíku - Mg. Dusík - N není vhodné v této fázi ještě příliš používat, protože se jedná o živinu velmi „pohyblivou“ a než bychom ji uplatnili, pravděpodobně by již byla vyplavena vodou do hlubších vrstev nebo byla využita půdními mikroorganismy (nitrifikace). Po aplikaci umělých hnojiv provedeme jejich zapravení, a to vláčením nebo použitím rotačních kypřičů.
Podle výsledků rozboru půdy také upravujeme obsah humusu (organické hmoty) v půdě (vegetační vrstvě). Při zakládání nových trávníků je potřebná je také úprava fyzikálních vlastností půdy, z nichž nejdůležitější je propustnost pro vodu. Těžší půdy proto vylehčujeme přidáním písku frakce 0 - 4 mm. Nejvhodnější je použít ostrý křemičitý písek (říční písek), tzv. kopaný písek nepoužíváme, pro jeho vysoký obsah jílovitých částic. Není vhodný ani již použitý slévárenský písek. Obsah písku závisí na vláhových poměrech stanoviště a také na intenzitě využití trávníku. Velmi intenzivní trávníky se závlahou mají ve vegetační vrstvě vyšší obsah pískových částic než trávníky méně intenzivní a bez závlahy. Po této úpravě vegetační vrstvy je vhodné ponechat po...
Výsev trávníku
Termín výsevu travního osiva vychází z období, kdy je nejvyšší pravděpodobnost zachování optimálních podmínek pro klíčení a vzcházení osiva. V praxi zakládáme trávníky výsevem ve dvou termínech, a to obecně na jaře a na podzim. Nelze přesně uvést časový údaj, kdy je nejvhodnější období pro zakládání trávníků. Velmi to závisí na konkrétních podmínkách stanoviště jako je poloha, nadmořská výška atd.
- zakládání trávníku na jaře - 15.4.
- zakládání trávníku na podzim 15.8.
Tyto termíny však nelze chápat přísně dogmaticky a přesně je dodržovat. Záleží také kromě klimatických podmínek stanoviště také na průběhu počasí v daném roce.
Kolem stanovení množství osiva na plochu - výsevku, již bylo napsáno mnoho. Nejjednodušší a nejpoužívanější metodou je hmotnostní stanovení výsevného množství travního osiva. Pokud používáme travní osivo čerstvé, pak nám pro výsev trávníku jistě postačí množství 20 g.m-2. Nejčastěji se ale používá množství 25 - 30 g.m-2. Vyšší dávky osiva na jednotku plochy jsou rozhodně plýtváním. Dříve klíčící druhy znemožňují pak vzcházení pomaleji klíčících, a to především z důvodu nedostatku prostoru. Tyto druhy se nedokáží prosadit, a nakonec tudíž nezaložíme trávník požadovaného druhového složení. V tomto případě je nutné si uvědomit, že při zakládání trávníku pracujeme se směsí osiv a neplatí zde pravidlo čím více, tím lépe.
Technika výsevu nově zakládaného trávníku závisí především na našich možnostech a podmínkách. Na malých plochách většinou provádíme výsev ručně. Jedná se o jednoduchou a nenáročnou metodu, ale vyžadující určité zkušenosti a především pečlivost. Velmi důležité je pravidelné rozmístění osiva na plochu. Pokud nám požadované zkušenosti chybí, pomůžeme si rozdělením pozemku na menší plochy. Můžeme použít provázek, pomocí kterého si vytvoříme např. čtvercovou síť. Odvážíme si vypočítané množství osiva podle velikosti plochy a můžeme provést výsev trávníku. Při výsevu trávníku systematicky procházíme přes pozemek a rozhozem osivo jemně vyséváme. Je potřebné se naučit brát do dlaně vždy přibližně stejné množství osiva a provádět stejné pohyby rukou. Vhodné je nejprve provést osetí okrajových částí trávníku (okraje chodníků, zpevněných ploch, výsadeb) a potom provést výsev zbývající plochy. Doporučuje se i tzv. výsev do kříže. Požadované množství travního osiva se rozváží na dvě poloviny. První polovinu vyséváme při chůzi jedním směrem a druhou polovinu pak vysejeme kolmo na tento směr. Dalším usnadněním práce při nedostatku zkušeností s výsadbou trávníku je možnost přidání písku nebo pilin do osiva. Směsi je pak větší množství a nedochází tak i při nepravidelném rozhozu k významným chybám při zakládání trávníků.
Po provedení ručního výsevu trávníku následuje zapravení travního osiva. Při zapravování používáme hrábě a osivo tzv. zasekáváme do půdy. Postupujeme směrem dopředu. Travní osivo nesmíme zapravit příliš hluboko, docházelo by k nerovnoměrnému vzcházení. Optimální hloubka je kolem 0,5 cm. Na větších plochách je nereálné takto osivo zapravit. Pokud jsme postupovali podle předchozích pokynů - příprava půdy, kvalita osiva, výsev a pokud bude následovat po výsevu vhodné počasí, nemusíme si dělat starosti, trávník lze založit i z povrchu.
Další prací je válcování pozemku. Nejčastěji ho provádíme válcem, na menších plochách ovládaným ručně, na větších plochách tažený vhodným mechanizmem např.
Alternativní metody zakládání trávníku
Jiným způsobem založení trávníku výsevem je použití secího stroje. Existuje celá řada speciálních secích a přisévacích strojů pro trávníky. Liší se především typem výsevního ústrojí, ale to pro praktické účely není příliš podstatné. Důležitá je pro nás funkčnost a spolehlivost. Při výsevu pomocí secího stroje dochází většinou ke všem třem operacím - výsev, zapravení a utužení (válcování) v jedné fázi při jednom přejezdu stroje.
Speciální metodou zakládání trávníku je tzv. hydroosev. Tento způsob se nejčastěji používá pro rychlé založení trávnatých ploch především na těžce dostupných místech - svahy. Směs osiva a vhodného pojiva (voda, celulóza, pryskyřice, akryláty, disperse atd.) je pod tlakem rozstřikována na určenou plochu. Rovnoměrnost výsevu značně závisí na zkušenostech obsluhy stroje. V praxi se tohoto způsobu nejčastěji užívá při zakládání trávníků na svazích kolem silnic a dálnic. Touto metodou se v současné době zakládá jen velmi malé procento trávníků. Jde ale o metodu velmi perspektivní.
Podstatou je textilie (rozložitelná z části nebo i zcela), na které je fixováno osivo. Textilie může být vyrobena z materiálu, který je schopen poutat vodu a dodávat mladým rostlinám živiny. Metoda instalace suchých rohoží je vhodná pro zakládání travnatých ploch na svazích i na rovinách. Tento způsob založení nového trávníku má proti založení výsevem především výhodu časovou. Trávník plní estetickou (okrasnou) funkci téměř ihned po položení a zatěžovaný může být v mnohem kratší době (zpravidla za několik týdnů). Nevýhodou pak může být jen určitá menší druhová nabídka ze strany trávníkových školek.
Trávníkové koberce
Jak jsme se již zmínili, předpěstované trávníky (trávníkové koberce) produkují tzv. trávníkové školky. Trávníkové školky zakládají trávníky výsevem a trvá zhruba 1 rok, než je trávník vhodný k prodeji. Při expedici dochází pomocí speciálních strojů - slupovačů k odřezání svrchní části vegetační vrstvy. Vytvořené pásy trávníku se svinují do rolí a skládají na palety. Obvykle se řežou pásy 2 x 0,5 m (tzn. 1 m2), ale vše závisí na používaném stroji. Příliš velké rozměry rolí nejsou vhodné především pro vysokou hmotnost. Po naložení odjíždí trávník přímo k zákazníkovi. Při skládání ukládáme role nejlépe do stinného místa, kde je často kontrolujeme a vlhčíme. Musíme si předem uvědomit, jakou plochu trávníku jsme schopni položit během jednoho dne. Důležité je to proto, že především během teplého počasí dochází velmi rychle k vysychání jednotlivých koberců a může také dojít k zapaření trávníku.
Příprava půdy se nijak neliší od přípravy půdy při zakládání trávníku výsevem. Při pokládání jednotlivé role rozvinujeme těsně vedle sebe. Koberce je nutné přitlačovat k sobě, jinak by později docházelo zvláště při vysychání k tvorbě nežádoucích spár mezi rolemi. Postupujeme tak, abychom si nepošlapali připravenou plochu, tzn. nové role přinášíme po již položeném trávníku. Práci je nutné provádět pečlivě. Po položení trávník zavlažíme a uválcujeme.
Velmi okrajovým způsobem založení trávníku je metoda výsadby sazenic nebo oddenků. Uplatňuje se v teplých oblastech, a především u výběžkatých druhů, které tvoří malé počty semen (psineček výběžkatý). Častým dotazem je i "Jak založit trávník u novostavby". Pro tento případ platí veškeré výše uvedené informace.
Jak již bylo uvedeno, příprava půdy je jednou z nejdůležitějších operací při zakládání trávníku. A pokud se neprovede důkladně, nikdy nebudeme mít na špatně připraveném pozemku kvalitní trávník! V praxi se často přípravě půdy nevěnuje patřičná pozornost a později vznikající problémy, hlavně s růstem a zdravotním stavem trávníku, jsou jen velmi těžce a nákladně odstranitelné.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]