Podzim na zahradě je stejně důležitý jako jaro či léto. Je to doba, kdy se staráme o poslední zbytky úrody, připravujeme zahradu na zimu a plánujeme vše, co chceme na zahradě dělat v nadcházejícím roce. Podzim je obdobím, které je zásadní na správnou péči o rostliny.
Je čas sklízet zralé plody a semena, která si třeba chceme schovat jako osivo do dalšího roku. Rostliny jako rajčata, papriky a dýně mohou být na vrcholu svého růstu. Někteří rajčata či papriky dávno ze záhonů vytrhali, ale je to velká škoda, okradli se tak o velkou část úrody. Rostlinám sice už žloutnou listy, ale jinak stále plodí. Dokud je nesežehne mráz.
Ujistěte se, že berete plody zralé, což vám zaručí lepší chuť a kvalitu. Navíc v případě rajčat byste se mohli otrávit.
Péče o půdu je zásadní. Podzim na zahradě je skvělý čas na dodání organického hnojiva do půdy. Samozřejmě toho našeho Blask frass :) Můžete ale do záhonu zarýt i hnůj či kompost, pokud máte. Podzimní listí a rostliny, které už odplodily, jsou vynikajícím materiálem pro kompostování. Sbírejte listí a jiný organický materiál, a vytvořte tak kvalitní kompost. Bude to cenný zdroj živin pro vaše rostliny.
Kompost by neměl chybět na žádné zahradě, je to skutečně užitečný nástroj. Navíc se do něj na podzim a během zimy mohou schovávat různá zvířata. Kompost je ochrání před mrazem.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Mrazivé noci mohou poškodit citlivé rostliny. Ujistěte se, že kvetoucí rostliny jsou chráněny před mrazem a větrem. Hrabání listí je nezbytnou částí podzimního úklidu. Shromážděné listí může být vynikajícím materiálem pro kompost nebo můžete vytvořit jen čistý listový kompost. V podstatě takovou hrabanku, která je ideální do substrátu k pokojovým rostlinám.
Nářadí, které jste používali během sezóny, vyžaduje údržbu. Očistěte je, naolejujte a zabezpečte, aby vám sloužilo co nejdéle. Právě nyní je také dobrý čas na opravu nebo nákup nového zahradnického nářadí. Náležitě se připravte na nadcházející rok. Udělejte plán, co budete pěstovat, kde a jak. To vám usnadní nákupy semen a plánování zahrady. Dle toho se také budete snáze rozhodovat, kde půdu obohatit hnojem, kde naším frassem a kde kompostem.
Podzim může být dobou, kdy jsou rostliny více náchylné na škůdce. Zároveň je to i období, kdy se škůdci chtějí před zimou naposledy rozmnožit a tak jich může být značné množství. Nezapomeňte na kvetoucí rostliny na podzim. Nádherné jsou třeba chryzantémy, které vaši zahradu oživí pestrou paletou barev a vůní.
Na podzim, po příchodu mrazíků, kdy i poslední jednoleté rostliny zmizí ze záhonu je třeba začít myslet na další sezónu. Po sklizni odstraňte ze záhonu všechny zbytky rostlin i plodů. Rostliny a zbytky plodů nezasažené chorobami a škůdci můžete uložit do kompostu. "Infikovaný" zahradní odpad uložte do kontejnerů k tomu určených. Na prázdné záhony můžete vysít semena některé z rostlin považované za zelené hnojivo (hořčice, vojtěška, řepka).
Chlévskou mrvou nehnojte záhony na nichž plánujete v následující sezóně pěstovat kořenovou zeleninu a plodiny tzv. Nejčastěji se používá kravský nebo koňský. Koňský hnůj je záhřevnější, obsahuje rohovinu a hodí se zejména do těžších půd a pařenišť. Na podzim je vhodné do půdy zapravit i další živiny, za základ se považuje draslík a fosfor. Tyto základní živiny jsou vázány v půdě a postupně se uvolňují. Vápník je pro mnoho rostlin další z velmi důležitých látek, proto je vhodné ho čas od času do půdy dodat. S vápníkem by se to nemělo přehánět. Orientační zkoušku lze provést například pomocí octa. Pokud vysušený vzorek půdy po pokapání octem bude alespoň trošku šumět, není zatím vápnění nutné.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Nejen záhony potřebují na podzim "správně" pohnojit. Svou dávku živin a minerálů by před zimou měly dostat i ovocné stromy a keře. Hlavními látkami, které by měly ovocné stromy a keře na podzim dostat, jsou stejně jako u půdy na záhonech, fosfor, draslík a navíc hořčík a vápník. Hnojení hnojivy obsahujícími tyto prvky je účinnější na podzim než na jaře.
Trávník potřebuje pohnojit i na podzim, aby bez újmy přežil zimu a v příštím roce se opět krásně zazelenal. Na podzim se trávník nespokojí s obvyklým trávníkovým hnojivem obsahujícím vysoké dávky dusíku, to bylo vhodné používat během sezóny, kdy bylo potřeba trávník posilnit aby dobře rostl. Na podzim je nutné naopak posílit kořeny trávy draslíkem. Draslík pomáhá trávníku lépe přežít náročné období zimy. Trávník pohnojený hnojivem s vysokým obsahem draslík je odolnější vůči mrazu a suchu, nevymrzá, netrpí v takové míře houbovými chorobami např.
Kompostování přímo na zahradě je tou největší pomocí s pěstováním úrody nebo okrasných rostlin. Dnes se podíváme na mýty ohledně kompostů, které mnoho lidí odradí od jejich zakládání a využívání. Možná máte s kompostem i špatné zkušenosti, a tak nahlédneme i na řešení některých komplikací, které mohou v souvislosti s kompostováním nastat.
Že je kompost hotový, poznáte podle toho, že je tmavě hnědý a v podstatě jednolitý, nenajdete v něm už stopy původní rostlinných zbytků. Čistě rostlinný kompost se rozpadá do sypké hmoty s lesní vůní, kompost s podílem živočišného trusu bude vždy „pospolitější“ a nebude se úplně rozpadat. Hnojení kompostem je přípustné jak na podzim, tak na jaře. Na záhony je lépe jej dát na podzim a zarýt, aby se ještě lépe rozložil a smíchal s okolní zeminou - na jaře pak vašim semínkům a sazenicím poslouží o mnoho lépe. Ke stromům a keřům jej můžete navozit jak na podzim, tak zjara.
Důvodů, proč pěstovat vlastní zeleninu může být mnoho. Ceny potravin stoupají a zelenina ze zahrádky může být dobrým přilepšením. Pěstování vlastní zeleniny je ale užitečný skill - dozvíte se při něm hodně o fungování přírody i vlastní mysli a protáhnete si tělo. Máte někde kousek volné půdy? Přeměňte ji na záhon! Důležité je vybrat vhodné umístění záhonu. Mělo by se jednat o místo chráněné před větrem, kam zároveň po většinu dne svítí slunce. Stejně důležitá je kvalita půdy. Pro pěstování je nejvhodnější hlinitopísčitá zemina. Těžkou a nepropustnou půdu lze zlehčit promísením s pískem, do písčité půdy přidejte kompost.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
Záhon nejprve vyměřte a vyznačte provázkem a kolíky. Při rytí se drn obrátí směrem dolů, a tak většina trávy do jara odumře. Lepší je však drn strhnout, vyklepat z něho hlínu a dát ho na kompost, kde se rozloží. V kompostu ale drny skládejte kořeny vzhůru.
Na podzim během rytí můžete záhon vyhnojit. Čerstvý hnůj není možné zarýt až na jaře, protože by rostliny spálil. Takže ho do pudy vpravte na podzim a do jara bude mít dost času na rozložení. Nejlepší je samozřejmě hnůj koňský, není-li však jiná možnost, dobře funguje i hnůj granulovaný. Ale zkuste obejít své okolí - chovatelů koní přibývá a často mají hnoje nadbytek. Kdo má kompost, přidá kompost. A klidně hodně. S dokonalým promísením vám pomůže kultivátor.
Rytí provádějte na hloubku rýče, případně na maximální hloubku, jakou umožní kultivátor. Po zrytí rýčem je nutné rozkopat hroudy a záhon uhrabat do roviny, aby půdu nesplavovala voda. S kultivátorem je práce snazší, ten půdu pomele na drobná zrnka, a tak stačí záhon jen lehce srovnat hráběmi.
Pokud nevytváříte pole pro pěstování brambor, vyplatí se záhon rozdělit na menší záhonky oddělené cestičkami tak, abyste pohodlně dosáhli na kterékoli místo v záhonku. Není od věci dát kolem záhonů betonové obrubníky. Jsou prakticky nezničitelné, dokonale oddělí záhon a zabrání splavování zeminy ze záhonu při deštích a zalévání. Podobnou službu zajistí i dřevěné obrubníky, je však nutné použít kvalitní tvrdé dřevo, jinak vydrží jen pár sezón. Životnost lze prodloužit tak, že je od zeminy oddělíte fólií. Pokud budete prkna mořit nebo chránit nátěrem, používejte jen takový lak, který nekontaminuje půdu.
Na cestičky můžete použít také prkna, ale jak už jsme si řekli, dlouho nevydrží. Lepší volbou jsou betonové dlaždice. „Dobrá volba je například záhony olemovat betonovými obrubníky a cesty vysypat štěrkem, ten je odolný a propouští vodu. Chcete-li mezi záhony nechat trávník, pamatujte na to, že jej budete muset sekat, a tak se mezi záhony musíte vejít se sekačkou,“ doporučuje Petr Tichý.
Pokud máte půdu pohnojenou a zkultivovanou, můžete ji také zamulčovat. K tomu vám poslouží třeba netkaná textilie, ale mnohem lepší je využít karton nebo nějaký přírodní materiál, třeba posekanou trávu nebo slámu. Karton položte na záhon a klidně na to ještě naházejte další organický materiál. Pokud jste na větrné hůrce, hoďte na to ještě pár cihel. A máte prozatím hotovo. Na jaře pak do zpola rozloženého kartonu uděláte díry a do nich zasadíte předpěstovanou zeleninu.
Kompost je ceněným zdrojem živin pro celou zahradu. Poskytuje živiny a humusové složky, které vznikly přirozeným rozkladem bioodpadu. Toho je v zahradě po celý rok velké množství. Kompost rozdělujeme na surový a vyzrálý. První typ je starý nejvíce půl roku a hnojení s ním je nepříliš bezpečné, protože velké množství živin může rostliny poškodit. Vyzrálý kompost je jeho pravým opakem, stáří je až jeden rok a použijeme jej jak v původním hrubším, tak prosítovaném stavu. Dokonce můžete aplikovat i ještě nerozložený materiál na vrchu kompostu, například v podobě mulče, anebo jej zarýt.
Prosítovaný kompost použijte už na jaře. Rozhoďte jej na záhonech, kde budete pěstovat zeleninu náročnou na živiny a zapravte mírně pod povrch, tam totiž většina rostlin nachází živiny. Na těžších typech půd klidně aplikujte kompost obsahující hrubší složky bez prosítování. Ty zaručí, že bude půda dobře provzdušněna. Prosítovaný kompost smíchejte s půdou ze zahrádky a kupovaným substrátem, vytvoříte tím perfektní prostředí pro nádobové rostliny, jako jsou pelargonie, petúnie a další kvetoucí druhy.
Kompost v hrubém stavu rozhoďte ještě před oboráváním brambor mezi řádky. Přihrnutím se zdroj živin dostane blíže k rostlinám. Důležité látky se do půdy uvolňují postupně, takže bramborám se v takovém prostředí bude perfektně dařit. Úrodná a dobře prokypřená půda bramborám vyhovuje nejvíce. Kromě brambor kompost využijte pod ovocnými stromy a keři, živiny do půdy následně uvolní dešťové přeháňky.
Pro podporu úrody si připravte účinnou živnou tekutinu, obsahující spoustu důležitých látek. 10 l vody smíchejte s 1 kg prosítovaného kompostu a nechejte louhovat po dobu dvou týdnů. Pak můžete tento roztok využít k zalévání.
Na podzim prosítovaný kompost využijte jako přídavek při rytí záhonů, pod ovocné stromy a keře, na trávník jako jeho přípravu na zimu nebo i při orbě políčka, kde kompost patří k základním prvkům výživy půdy, pokud opomeneme chlévský hnůj. Při rytí a orbě se nebojte využít i ještě nerozložený materiál z kompostu, tento se zarývá do půdy a poskytne jí zdroj organického materiálu, který má podobný účinek. Rozložený kompost použijte i jako ochranu některých rostlin před vymrznutím krčku jako například u růží nebo motýlího keře, který rád namrzá.
Už během předjaří je možné začít s přípravou na novou sezonu. Pokud vám to počasí dovolí a zahrada vás už k sobě volá, neváhejte! V únoru je zahrada ještě daleko od skutečného probuzení, ale první rostlinky se už začínají drát ze země a zelenat jako první, jen aby bylo jasné, že jaro určitě bude!
Únorové nízké teploty a změny počasí mohou být sice fajn pro veškerou zeleň a trávník, přinášejí často dostatek vláhy nezbytné k dobrému růstu a přežití zahrady, ale zároveň dělají například trávník velmi náchylný na jakékoli přešlapy a to doslova. V mokrém rozbahněném trávníku uděláte jednoduše díry, pomrzlý trávník polámete. Buďte proto ke svému trávníku ohleduplní, nechoďte přes stejná místa, nezatěžujte jej zbytečně.
I když se může zdát, že záhony jsou teď tak akorát holé proto, abyste se pěkně dostali ke všem rostlinám, nezasahujte ještě do hlíny. Mohli byste poškodit kořínky rostlin, což může být na konci zimy pro rostliny i likvidační. Místo toho můžete začít s řezem angreštu před začátkem vegetace, tedy nejlépe již od února do konce dubna.
Do zahrady můžete rozhodit vyzrálý kompost, případně vyzrálá organická hnojiva. Čerstvý hnůj už nestihne vyzrát, na ten byl čas na podzim a začátkem zimy. Nyní však můžete budoucí růst podpořit dobře vyzrálou chlévskou mrvou nebo vlastním kvalitním kompostem. Takové hnojení se hodí pro budoucí i stávající záhony. Až bude zem méně promrzlá, můžete jej zapracovat. Hnojiva můžete rozhodit i na trávník či do trvalkových záhonů. Případný sníh vůbec nevadí, naopak napomůže během rozpouštění distribuci živin do půdy.
Nemáte-li vhodný materiál na kompostu, ujistěte se, že jej budete mít brzy. Přeházejte kompost, aby se dostal do hromady materiálu také vzduch, který je nezbytný ke tlení a proces urychluje.
Chcete-li se poučit o kompostovaní a nastartování procesu tlení za využití teplotní fáze, podívejte na zkušeného zahradníka. Tepelná fáze vám dopomomůže k opravdu kvalitnímu kompostu a je schopná zlikvidovat i škůdce či plevely, které se snažíme jinak do kompostů nedávat.
Pokud vás svrbí ruce, můžete také prořezat některé ovocné keře a stromy. U stromů je také vhodný zimní postřik proti škůdcům či mechům.