Kladenské Brownfieldy a Ochrana Přírody

V České republice se klade stále větší důraz na revitalizaci brownfieldů a jejich využití pro nové projekty. Brownfieldy, neboli zanedbané a často kontaminované průmyslové areály, představují značnou zátěž pro životní prostředí, ale zároveň i potenciál pro udržitelný rozvoj měst a obcí.

Chrudimský spolek Eko.land.eu uvažuje o založení malé komunitní farmy a ekologického centra na okraji rekreačních lesů Chrudimi. Radnici požádal o prodej téměř hektaru pozemku u Slatiňan, radní předběžně souhlasili.

Podle § 4 odst. 1 zákona o ochraně ZPF je pro nezemědělské účely nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo tato území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení.

Podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně ZPF se za nezbytný případ považuje zejména neexistence ploch uvedených v odstavci 1 na území obce, na kterém má být záměr.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dala pokutu 3,5 milionu korun společnosti FCC HP za porušení zákona o integrované prevenci a omezování znečištění. Firma používala na své skládce nebezpečných odpadů v Lodíně na Královéhradecku nelegálně výrobky z odpadů, uvedla inspekce.

Čtěte také: Studie o brownfieldech

Ve středu v brzkých ranních hodinách obsadili rypadlo, těžbu ale neohrozili. Požadují mimo jiné rychlý konec těžby a spalování uhlí a přechod k obnovitelným zdrojům. Už druhý den protestuje proti těžbě uhlí osm aktivistů a aktivistek Greenpeace v lomu Vršany na Mostecku.

Případ Hostivice: Spor o Logistický Park

Žalobkyně dne 26. 2. 2018 podala žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby Segro Logistics Park Prague - Phase VI na několika vlastněných pozemcích v katastrálním území Hostivice. Podstatou záměru byla výstavba halových objektů určených pro skladování a průmyslovou výrobu. Městský úřad Černošice (stavební úřad) rozhodnutím ze dne 29. 3. 2018 žádost zamítl, neboť Ministerstvo životního prostředí jako orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydalo dne 2. 11. 2017 k umístění stavby nesouhlasné závazné stanovisko.

Proti rozhodnutí stavebního úřadu podala žalobkyně odvolání. Žalovaný požádal ministra životního prostředí o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska podle § 149 správního řádu. Ministr vydal dne 11. 12. 2018 revizní stanovisko, kterým potvrdil závazné stanovisko ministerstva. Rozhodnutím ze dne 14. 3.

Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně žalobou, na jejímž základu Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 12. 2020, čj. 55 A 34/2019-91, č. 4142/2021 Sb. NSS, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dospěl totiž k závěru, že závazná stanoviska, která byla podkladem pro tehdy napadené rozhodnutí, byla nepřezkoumatelná. To způsobilo nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného.

Krajský soud však neshledal důvod pro zrušení prvostupňového rozhodnutí, neboť jeho vady mohly být odstraněny v odvolacím řízení. Žalovanému uložil, aby si v dalším řízení vyžádal od ministra nové revizní závazné stanovisko, v němž bude ministr povinen řádně a přezkoumatelně vypořádat uplatněné odvolací námitky a následně, s ohledem na závěr, který ministr při revizi závazného stanoviska učiní, rozhodnout o podaném odvolání.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Žalovaný poté s odkazem na tento rozsudek požádal podle § 149 odst. 7 správního řádu ministra o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska ze dne 2. 11. 2017. Ministr žádost žalovaného vyhodnotil jako podnět k přezkoumání závazného stanoviska ze dne 2. 11. 2017 a revizního závazného stanoviska ze dne 11. 12. 2018 v přezkumném řízení podle § 149 odst. 8 správního řádu. Rozhodnutím ze dne 6. 4. 2021 pak obě závazná stanoviska zrušil.

Ministerstvo životního prostředí následně dne 22. 9. 2021 vydalo nové nesouhlasné závazné stanovisko. Protože odvolací námitky žalobkyně mířily proti obsahu závazného stanoviska, požádal žalovaný ministra o potvrzení nebo změnu tohoto nového závazného stanoviska podle § 149 odst. 7 správního řádu. Dne 30. 5. 2022 vydala ministryně životního prostředí revizní závazné stanovisko, kterým potvrdila závazné stanovisko ministerstva ze dne 22. 9.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, v níž brojila proti nepřezkoumatelnosti (a v druhé řadě proti nezákonnosti) revizního závazného stanoviska ministryně životního prostředí ze dne 30. 5. 2022, potažmo závazného stanoviska ministerstva ze dne 22. 9. 2021). Ministerstvo dospělo k závěru, že záměr žalobkyně povolit nelze, a ministryně tento závěr potvrdila. Právě tato stanoviska byla důvodem, proč správní orgány nemohly než vydat negativní územní rozhodnutí.

Žalobkyně připomněla, že žádost o umístění téhož záměru jí byla z týchž důvodů zamítnuta už jednou. I tehdy se proti rozhodnutí bránila a krajský soud rozsudkem čj. 55 A 34/2019-91 konstatoval, že revizní závazné stanovisko ze dne 11. 12. 2018 (které bylo podkladem tehdy napadeného rozhodnutí žalovaného) bylo nepřezkoumatelné. V rozsudku krajský soud podrobně vyložil, v čem nepřezkoumatelnost ministrových závěrů shledal, ale ministerstvo i ministryně nová stanoviska, která byla podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí, v rozporu se závazným právním názorem soudu opět odůvodnily nepřezkoumatelně, resp.

Žalobkyně shrnula, že krajský soud v předchozím rozsudku zdůraznil, že územní plán města Hostivice již od roku 2005 řadí její pozemky do ploch pro výrobu a skladování. K územnímu plánu, jakož i k odnětí této půdy ze zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“), tedy již jednou orgány ochrany ZPF zaujaly kladné stanovisko, čímž u žalobkyně založily legitimní očekávání. Orgány ochrany ZPF musejí změnu svého postoje, která se projevila vydáním negativních stanovisek v územním řízení, přesvědčivě odůvodnit. To se však nestalo - ministryně tuto diskontinuitu nevysvětlila a argumentovala pouze obecně.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Klíčové podle ministryně bylo, že v okolí Prahy panuje enormní tlak na zábor kvalitní zemědělské půdy. Nevysvětlila však, jak tato obecná (a navíc nepodložená) teze souvisí se záměrem žalobkyně. Jinými slovy, proč má odnímání kvalitní zemědělské půdy ze ZPF v okolí Prahy za následek, že právě její záměr, s nímž se již 12 let počítá, nelze povolit.

Žalobkyně namítla, že ministryně navzdory tomu, co jí uložil krajský soud, ani tentokrát dostatečně nezdůvodnila, proč má mít „enormní“ snížení rozsahu zemědělské půdy v okolí Prahy vliv na povolení jejího záměru. Ministryně uvedla, že s klesajícím zůstatkem zemědělské půdy narůstá její hodnota. Ale opět nevysvětlila, jak to souvisí s jejím záměrem, proč musí být chráněna právě půda v okolí Prahy, zda byl její úbytek zapříčiněn právě stavbou logistických areálů a zda je na místě další takové záměry nepovolit.

Podle ministryně byla takových logistických areálů v okolí Prahy celá řada, a proto byla podle ní výstavba dalších nepotřebná. Nijak se však nevypořádala s tím, že kapacita stávajících areálů je plně využita a poptávka po nových je vysoká.

Dále žalobkyně namítala, že požadavek ministerstva, aby měl záměr „vyšší přidanou hodnotu“, jde nad rámec zákona.

Žalobkyně dále namítala, že ministryně nesmyslně trvala na údajné a neodůvodněné možnosti umístit záměr na tzv. brownfieldu (část urbanizovaného území, která ztratila svou funkci a v současnosti je nedostatečně využívaná). Taková možnost neexistuje. Záměr je šestou fází již vybudovaného logistického parku. Žalobkyně, vedena legitimním očekáváním, již investovala do dopravní infrastruktury dimenzované pro logistický park zamýšlené kapacity (propojení silnice I/6J Karlovarská, přeložka a modernizace části železniční trati č. 120, mimoúrovňová křižovatka D6 v Hostivici, revitalizace čistírny odpadních vod atd.).

Již jen z toho důvodu pro ni není možnost umístění záměru na jakémkoli jiném místě přijatelná, ať by bylo sebevhodnější. Ostatně brownfieldy vyjmenované ministryní (Areál Poldi Kladno, Kasárna Benešov a Vojenský areál Mladá Milovice) výstavbu logistického centra neumožňují, zejména se nenachází v blízkosti dálnice ani rychlostní komunikace, což je z mapy patrné na první pohled, nebo je jejich vlastníci využívají jinak, což je obecně známo.

Podle žalobkyně tedy vyjmenované brownfieldy nepředstavují alternativu ke zvolené lokalitě v Hostivici. Záměr nelze umístit jinde, a proto je odnětí půdy ze ZPF v posuzované věci nezbytné ve smyslu § 4 odst. 2 zákona o ochraně ZPF.

Žalobkyně rovněž nesouhlasila s tím, jak ministryně zdůvodnila porušení zásady kontinuity, k níž došlo změnou postoje orgánů ochrany ZPF, které se ve stanovisku k územnímu plánu vyjádřily k odnětí žalobkyniných pozemků ze ZPF kladně, ovšem v územním řízení vydaly negativní závazné a revizní stanovisko. Upozornila na to, že zákon č. 41/2015 Sb., jímž došlo ke změně § 4 zákona o ochraně ZPF, ve skutečnosti žádné zpřísnění nepřinesl. A ani ministerstvo to tak nevnímalo, protože od té doby vydalo v jiných řízeních celou řadu souhlasů s odnětím zemědělské půdy ze ZPF. Ani nezávazné strategické dokumenty, na něž se ministryně odkazovala, nemohly být důvodem „zastarání lokality“ a nemohly odůvodnit následný zásah do žalobkynina legitimního očekávání.

Jediným důvodem pro takovou změnu je změna poměrů v území (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2013, čj. 2 As 40/2013-32). Žádná taková změna ale nenastala - již od roku 2005, kdy se orgán ochrany ZPF vyjadřoval k návrhu územního plánu města Hostivice, bylo jasné, že pozemky žalobkyně se nachází v I. třídě ochrany a že mají být nově využity pro průmyslovou výrobu a skladování. Zásah do jejího legitimního očekávání měl vliv i na její právo vlastnit majetek (čl. 11 Listiny základních práv a svobod).

Ministryně v rozporu s názorem krajského soudu nevážila veřejný zájem na ochraně ZPF vůči právům dalších osob - v prvé řadě vůči žalobkyninu vlastnickému právu, ale též vůči veřejnému zájmu na uspořádání území v souladu s dlouhodobou urbanistickou koncepcí (zejména územním plánem) a již vynaloženými investicemi do infrastruktury (veřejnými i soukromými). Ministryně však zásadu legitimního očekávání vnímala pouze ve vztahu k ZPF.

Podle žalobkyně ministryně neměla pravdu ani v tom, že by umístění záměru nenarušilo organizaci ZPF. Pozemky, na nichž má být záměr umístěn, se nachází mezi areálem letiště, dálnicí a účelovou komunikací. Zemědělské pozemky v okolí záměru zůstanou dostupné.

Žalovaný opatřil vyjádření ministerstva, které krajskému soudu předložil coby vlastní vyjádření k žalobě. Podle něj bylo hlavním důvodem nesouhlasu neprokázání nezbytnosti odnětí půdy pro realizaci záměru, tím méně odejmutí nejkvalitnější půdy v I. třídě ochrany. Realizací záměru by došlo k narušení organizace ZPF. Původní okolnosti, na jejichž základě byla plocha odsouhlasena do územního plánu města Hostivice, již neplatí.

Žalovaný (resp. ministerstvo) dále poukázal na to, že na odnětí půdy ze ZPF nemá žalobkyně nárok, a to ani v případě, že se jedná o pozemky určené územním plánem k zastavění. S klesajícím zůstatkem zemědělské půdy narůstá její hodnota, stejně jako nároky na prokázání nezbytnosti odnětí. Zemědělská půda je totiž limitovaným přírodním zdrojem a čím méně jí je, tím je vzácnější.

V okrese Praha-západ došlo k značnému úbytku zemědělské půdy a v obvodu Městského úřadu Hostivice (obě území jsou adekvátní vzhledem k rozsáhlosti záměru) od roku 2005 vzniklo 79 skladových či logistických areálů, takže klesá potřeba odnětí půdy pro další takový záměr. Negativní závazné stanovisko vydané v této věci ovšem neznamená zastavení rozvoje v dané oblasti, protože jiný záměr nezbytnost odnětí půdy ze ZPF v budoucnu prokázat může.

Rozsudek čj. 55 A 34/2019-91 nelze vykládat tak, že orgány ochrany ZPF nemohou změnit názor na vynětí určité půdy ze ZPF. I krajský soud výslovně uvedl, že názor změnit mohou, ale v takovém případě musí změnu postoje vysvětlit, což ministerstvo v závazném stanovisku učinilo a ministryně se s ním v revizním stanovisku ztotožnila. Na věci nic nemění, že žalobkyně už vynaložila určité investice do infrastruktury ve prospěch obce nebo že záměr navazuje na předchozí etapy.

Podle zákona mají být k zastavění primárně využity plochy brownfieldů, jichž je v okolí celá řada. Vybudování logistického areálu v ploše brownfieldu obecně možné je. Žalobkyně sice tvrdila, že konkrétní brownfieldy využít nemůže, ale neprokázala to. Požadavek na „vyšší přidanou hodnotu“ záměru založilo ministerstvo na § 4 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ZPF a svém metodickém pokynu čj. OOLP/1067/96, přičemž takovou hodnotu mohou mít například technologická centra nebo datacentra.

Ministerstvo upozornilo, že nejde o prokazování veřejného zájmu, který výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně ZPF ve smyslu § 4 odst. Co se týče údajného porušení zásady kontinuity, uvedlo ministerstvo, že došlo k zásadní změně právních předpisů stran ochrany zemědělské půdy I. a II. třídy a k významnému nárůstu její hodnoty z pohledu veřejného zájmu. Původní okolnosti, za nichž byl přijat územní plán města Hostivice, již neplatí.

Další Ekologické Zprávy

• Liberec chce na Ještědu vysadit 20 000 stromů. Cílem je, aby tamní lesy byly odolnější a druhově pestřejší.
• Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany odevzdaly loni na recyklaci 8850 kilogramů elektrospotřebičů.
• V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se vylíhlo mládě kriticky ohrožené želvy paprsčité. Šlo o vůbec první odchov této želvy ve dvorské zoo.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ.

Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zakládat porosty meziplodin. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) rozšířil seznam území, kde kvůli přemnoženým hrabošům nedoporučuje zakládat porosty meziplodin. Přidal okresy Beroun, Hradec Králové, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc a Znojmo. Na základě odpoledních dat zařadil mezi zasažené okresy také Trutnov.

Počet netopýrů zimujících v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu během posledních desetiletí výrazně vzrostl. Vyplývá to z dlouholetého průzkumu loni zesnulého zoologa Jana Zimy. Nárůst souvisí především se zákazem používání insekticidu DDT a lepší ochranou netopýrů na zimovištích, uvedla Akademie věd ČR (AV) v dnešní tiskové zprávě.

Koně majitelky ze Žiliny na Kladensku, která je podezřelá ze zanedbávání zvířat, půjdou do náhradní péče. Kladenský úřad připravuje na pokyn veterinární správy kvůli dlouhodobě nevyhovujícímu chovu správní řízení. Majitelka už dříve dostala deset pokut celkem přes 100 000 korun. Jednalo se o například přestupky, kdy koně nebyli pravidelně napájeni nebo opakovaně z pastvin utíkali.

tags: #Kladenské #brownfieldy #a #ochrana #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Prevence eroze v ČR
• Nejvíce znečištěné oblasti
• Využití olivového odpadu
• Indikativní cíle ČR v oblasti emisí
• Co je dobře maskované velitelské stanoviště?