Nejvíce znečištěné oblasti v ČR: Podrobný přehled

Znečištění ovzduší představuje jeden z nejpalčivějších problémů životního prostředí (nejen) ve státech střední Evropy. V České republice v roce 2015 byla expozice suspendovaným částicím příčinou cca 5 tisíc předčasných úmrtí.

V uplynulých 25 letech došlo vlivem zpřísněné legislativy a restrukturalizace ekonomiky k významnému snížení emisí tuhých znečišťujících látek (suspendovaných částic PM10 a PM2.5) z velkých zdrojů znečišťování ovzduší (uhelné elektrárny a technologické provozy) a pozornost se proto obrací k omezování emisí na místní úrovni z lokálních topenišť na pevná paliva a z automobilové dopravy a v případě částic PM10 také plošných (fugitivních) emisí (např.

V. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, člení území ČR pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší na zóny a aglomerace, přičemž zóny jsou tvořeny jedním až třemi kraji. Pro meziregionální hodnocení kvality ovzduší jsou použity následující ukazatele: index kvality ovzduší, koncentrace vybraných látek znečišťujících ovzduší vážených populací v regionech ČR a pro města s více než 30 000 obyvateli, podíl obyvatel žijících v nadlimitních oblastech a podíl území regionu s překročením imisních limitů.

Nejvíce znečištěné regiony v ČR

Kvalita ovzduší v EGTC TRITIA je nejhorší v Evropské unii, zejména z hlediska nedodržování imisních limitů pro suspendované částice PM10 a PM2.5 a benzo(a)pyren. Česká část EGTC TRITIA (Moravskoslezský kraj, zejména aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek) je nejvíce znečištěnou oblastí ČR, v níž jsou každoročně významně překračovány imisní limity pro PM10, PM2.5 a benzo(a)pyren. V případě benzo(a)pyrenu se jedná o překračování v násobcích imisního limitu.

Nejvýznamnějšími zdroji znečišťování ovzduší v celém EGTC TRITIA jsou lokální topeniště na pevná paliva a automobilová doprava. Nejvyšší koncentrace škodlivin jsou měřeny při bezvětří či nízkých rychlostech větru a při inverzním vertikálním teplotním zvrstvením; výjimečně vysoké koncentrace jsou způsobeny dlouhotrvajícími inverzními situacemi v celé oblasti v zimním období, tj.

Čtěte také: Aktuální data o znečištění ovzduší

V roce 2024 byly nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu zaznamenány přibližně na 36 % stanic, tj. na 21 z celkového počtu 59 stanic. Plocha s nadlimitními koncentracemi benzo[a]pyrenu byla v roce 2024 vymezena na 1,3 % plochy území ČR, kde žije přibližně 7,3 % obyvatel ČR.

V roce 2024 žilo nejvíce obyvatel vystavených nadlimitním koncentracím bez zahrnutí přízemního O3 v aglomeraci O/K/F-M (cca 80 % obyvatel) a Moravskoslezském kraji bez aglomerace O/K/F-M (cca 26 % obyvatel).

Hlavní město Praha

Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší mezi více zatížené oblasti ČR. Tento stav je výsledkem spolupůsobení řady antropogenních a přírodních faktorů. Poloha Prahy v členitém terénu Pražské kotliny zásadním způsobem ovlivňuje klimatické poměry a rozptylové podmínky území (Ložek et al. 2005).

Zhoršená kvalita ovzduší souvisí zejména se značným dopravním zatížením. Praha je díky své poloze nejen hlavním uzlem silniční sítě ČR, ale i významnou křižovatkou mezinárodní přepravy. Nezanedbatelný vliv na současnou imisní situaci v Praze má i spotřeba pevných paliv pro vytápění rodinných domů především v okrajových částech města a vzrůstající obliba používání krbů a krbových kamen (MHMP 2020).

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou trvalé nebo dočasné provozy recyklačních linek stavebních odpadů (např. KARE, Praha Chodovská) a dále těžba a zpracování nerostných surovin (Českomoravský cement - závod Radotín, KÁMEN Zbraslav nebo betonárny).

Čtěte také: Čína a kvalita ovzduší

Středočeský kraj

Středočeský kraj je velikostí, počtem obcí i obyvatel největším krajem ČR. Kvalita ovzduší ve Středočeském kraji je dlouhodobě ovlivňována průmyslovým charakterem kraje; stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. V kraji je hustá dopravní infrastruktura a vysoké intenzity dopravy v návaznosti na aglomeraci Praha (NOX). Je zde hustá rezidenční zástavba s lokálními topeništi.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou výroba elektrické energie a tepla (Energotrans Mělník, Teplárna Kladno), ŠKODA AUTO - závod Mladá Boleslav, ORLEN Unipetrol RPA -Rafinérie Kralupy a těžba nebo zpracování nerostných surovin (Vápenka Čertovy schody, SHB - lom Bernartice a další).

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj svou rozlohou je druhým největším krajem v ČR a zároveň je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé ČR. Kvalitu ovzduší Jihočeského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy a Novohradských hor.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Teplárna České Budějovice - Novohradská ulice), těžba a zpracování nerostných surovin (LB MINERALS - pracoviště Borovany a Kámen a písek - kamenolom Plešovice) a další průmyslové zdroje (Kasalova pila - Jindřichův Hradec, odkaliště DIAMO SUL Příbram - Mydlovary a Aluprogress).

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj je svou rozlohou třetím největším krajem v ČR, avšak počtem obyvatel se řadí na osmé místo v ČR. Kvalitu ovzduší Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit relativně příznivě. K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin.

Čtěte také: Nejvíce zastoupený plyn v atmosféře

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují průmyslové zdroje (LASSELSBERGER), těžba a zpracování nerostných surovin (EUROVIA Kamenolomy - Plzeň 6-Litice, LB MINERALS - VJ Plzeňsko, provoz Kaznějov a Horní Bříza) a zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Plzeňská teplárenská - areál Teplárna).

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj leží na nejzazším západě Čech. Kraj lze z hlediska znečišťování ovzduší rozdělit na tři oblasti. První lázeňskou část najdeme v jižní části kraje. Zde je hlavně lehký a potravinářský průmysl a na znečištění se převážně podílí lokální topeniště a doprava.

V druhé části kraje najdeme chemický průmysl, hnědouhelný důl a elektrárny Vřesová a Tisová. Ty se podílí výrazně na znečištění regionu, ale současně zde najdeme i vliv lehkého průmyslu včetně skláren a keramických závodů. Třetí oblastí je Krušnohoří, kde je většina znečištění ovlivněno lokálními topeništi.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou výroba elektrické energie a tepla (Sokolovská uhelná - Zpracovatelská část Vřesová a Elektrárna Tisová), těžba a zpracování uhlí a nerostných surovin (Sokolovská uhelná a Basalt CZ - provoz Libá) a dalších průmyslových zdrojů (Synthomer a Lias Vintířov).

Ústecký kraj

Ústecký kraj leží na severozápadě Čech. Obecně se však kraj vyznačuje výraznou orientací hospodářství na těžký průmysl. Velké emisní zatížení kraje plyne i z přítomnosti největší česká rafinérie ropy, chemického průmyslu a průmyslu keramického a zpracování železných kovů a mědi.

Geografická poloha Ústeckého kraje, která je ještě zvýrazněna emisemi z povrchových hnědouhelných dolů a tepelných elektráren, podporuje vznik inverzních vrstev a zádrže vznikajících škodlivin v nižších vrstvách atmosféry.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Počerady, ČEZ - Elektrárny Tušimice, ČEZ - Elektrárna Ledvice, ČEZ - Elektrárna Prunéřov 2), těžba hnědého uhlí a nerostných surovin (např. COLAS CZ Kamenolom Císařský) a průmyslové zdroje (např. Mondi Štětí - Celulozka).

Liberecký kraj

Liberecký kraj leží na samém severu Čech, rozlohou je po Praze druhým nejmenším. Na znečištění se v kraji výrazně podílí těžba sklářských i stavebních písků a štěrkopísků a dobývání stavebního kamene, lehký průmysl (sklářství, gumárenství, výroba bižuterie a mincovna), potravinářský průmysl a lokální topeniště.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje s těžbou a zpracováním kamene (EUROVIA Kamenolomy - Košťálov a DP Chlum, Provodínské písky a CEMEX Sand - lom Smrčí) a další průmyslové zdroje (MLÝN PERNER SVIJANY a Wotan Forest OPO JILOS).

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj se nachází na severovýchodě Čech. Kvalita ovzduší je v Královéhradeckém kraji na relativně dobré úrovni. Ovlivňuje ji především dopravní zátěž i přes velice hustou síť železniční dopravy, která je pouze na dvou tratích kompletně elektrifikována.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují průmyslové zdroje (TereosTTD - Cukrovar České Meziříčí, slévárna Seco Industries - provozovna Jičín), zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (ČEZ - provoz Elektrárna Poříčí) a těžba a zpracování nerostných surovin (výroba minerální vlny Saint-Gobain Construction Products CZ - závod Častolovice, Krkonošské vápenky Kunčice - lom Lánov a ENVISTONE Předměřice).

Pardubický kraj

Pardubický kraj se nachází na jihovýchodě České republiky. Severní hranice je tvořena Orlickými horami a pohořím Kralický Sněžník. Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Chvaletice, Elektrárna Opatovice) a průmyslové zdroje (CEMEX Czech Republic, P-D Refractories CZ a.s., divize 06 - pálení Anna, ALL-IMPEX Pardubice - Sušárna mléka).

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina patří co do rozlohy k větším krajům ČR. Z hlediska znečištění ovzduší lze kraj hodnotit velmi pozitivně. Vysoký podíl lesů, menší podíl měst a zároveň absence výraznějšího průmyslu znamenají, že kvalita ovzduší je na většině míst příznivá. Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje s těžbou a zpracováním kamene (COLAS CZ - kamenolomy Rančířov, Mirošov a Vícenice) a další průmyslové zdroje (Lukaform, Stora Enso Timber Ždírec, KRONOSPAN CR a Dřevozpracující družstvo Lukavec).

Vývoj kvality ovzduší v ČR

Na kvalitě životního prostředí se pozitivně projevuje pokles emisí. V porovnání roku 2015 s předběžnými údaji za rok 2024 se měrné emise emitované stacionárními zdroji snížily o 64,0 % u oxidů síry (SOX), o 52,3 % u tuhých znečišťujících látek (TZL), o 39,6 % u oxidů dusíku (NOX) a u oxidu uhelnatého (CO) byly nižší o 35,6 %. Obdobně výrazné poklesy byly zaznamenány i u NOX a CO emitovaných z mobilních zdrojů REZZO 4.

Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu (O3), za hodnocené období 2014-2024 statisticky významně klesají. Většina sledovaných látek znečišťujících ovzduší dosáhla druhých nejnižších (suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo[a]pyren a benzen) nebo nejnižších (oxid dusičitý (NO2) a některé těžké kovy) hodnot za sledované období.

K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR v roce 2024 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během zimního období. Příčinou poklesu koncentrací v zimním období byly normální až mimořádně nadnormální teploty, normální až nadnormální srážky (s výjimkou podnormálního března) a standardní až zlepšené rozptylové podmínky v lednu až březnu a v říjnu.

Imisní limity a jejich překračování

Imise vyjadřují stav kvality ovzduší, úroveň koncentrace cizorodých látek v ovzduší. Imisní hodnoty jsou porovnávány pouze vůči imisnímu limitu, bez meze tolerance. Imisní limit pro roční průměr PM10 je podle tohoto nařízení stanoven na 40 µg/m3 a i pro NO2 je limit stanoven pro roční průměrnou hodnotu na 40 µg/m3.

V roce 2024 nebyly imisní limity pro PM10 a PM2,5 překročeny na žádné měřící stanici. Nicméně, nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu byly naměřeny na 36 % stanic a imisní limit přízemního O3 byl překročen na 7 z 68 stanic.

tags: #nejvíce #znečištěné #oblasti #v #čr #informace

Oblíbené příspěvky:

• Více o ochraně biodiverzity v Česku
• Výskyt mědi
• Pobyt v zimní přírodě
• Třídění odpadu v ČR: Co je nového?
• Přechodný domov Klokánek