Přeprava nebezpečných látek, věcí a předmětů vyžaduje speciální režim bezpečnosti. Tento režim je obecně známí pod zkratkou ADR.
ADR je zkratka pro Accord Dangereuses Route nebo také Accord europeén au transport international des marchandises par route, česky Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí. Dohoda nařizuje dopravcům podmínky, za kterých mohou přepravovat nebezpečný náklad.
Jedná se tedy o jakési bezpečnostní normy, které určují způsob přepravy nebezpečných látek a věcí, které jsou rozděleny podle tříd nebezpečnosti (tzv. Dohoda se týká mezinárodní silniční dopravy a byla sepsána a přijata dne 30. září 1957 v Ženevě pod patronací EHK OSN (Evropská hospodářská komise OSN). Vstoupila v platnost 29. ledna 1968 a později byla pozměněna protokolem pozměňujícím článek 14 odstavec 3 s platností od 19. dubna 1985. Tehdejší ČSSR přistoupila k dohodě ADR již v roce 1987, viz Vyhláška č. 64/1987 Sb. ministra zahraničních věcí o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
Nebezpečné věci jsou látky a předměty, které díky svým vlastnostem mohou při přepravě ohrožovat zdraví a bezpečnost osob, majetku, ale také životního prostředí.
Odpovědnost je jednou z klíčových povinností v oblasti ADR. Je třeba si uvědomit, že za nebezpečný náklad má povinnost nejen samotný přepravce, ale také osoba, která náklad předává a osoba, která provádí jeho vykládku.
Čtěte také: Ekologické stavby v ČR
Odesilatel je tak povinen dopravci předat zásilku včetně vyplněných průvodních dokladů a ve schváleném obalu s předepsaným značením. Odesilatel musí navíc zajistit proškolení všech ostatních osob, které se podílejí na přepravě nebezpečných věcí a stanovit bezpečnostního poradce.
Největší povinnosti má však samotný přepravce nebezpečných látek. Ten je povinen naložit nebezpečný náklad pouze do způsobilého dopravního prostředku, který je řádně vybaven předepsanou výbavou a doklady a je označen bezpečnostními značkami. Přepravce musí zajistit školení posádky dopravního prostředku a nominovat bezpečnostního poradce.
Zároveň je garantem dodržení povinností při nakládce, vykládce, zajištění a manipulaci nákladu, ale také garantem řádně vyplněných průvodních dokladů přepravovaného nákladu. Dopravce ručí též za zabránění úniku látek a poškození přepravovaných věcí.
Firmy, které se byť jen podílí na balení, nakládce, plnění nebo vykládce nebezpečných věcí a předmětů, jsou jedním z článků silniční přepravy a mají povinnost určit bezpečnostního poradce pro dohodu ADR. Bezpečnostní poradce pro přepravu v režimu ADR může být pouze osoba, která k tomu má patřičné oprávnění. Musí být tedy držitelem osvědčení odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí a předmětů po silnici. Této odbornosti dosáhne absolvování příslušného odborného školení a úspěšným složením závěrečné zkoušky.
Přepravní doklad - obsahuje předepsané údaje, jako například jméno a identifikační číslo látky, technický název látky, čísla vzorů bezpečnostních značek, obalovou skupinu, kód omezení pro tunely a další. Všechny údaje musí být v jazyce toho, kdo je odesílá.
Čtěte také: Více o Hvězdičkové Klasifikaci Odpadu
Písemné pokyny podle ADR - přepravní doklad musí být vždy v kabině řidiče a musí být napsán v jazyce, kterému rozumí řidič.
Dohoda ADR představuje velmi rozsáhlý dokument čítající více jak 1200 stran, přičemž podstatnou částí jsou zejména přílohy A a B, které popisují konkrétní pravidla přepravy nebezpečných věcí po silnici, a to včetně klasifikace nebezpečných věcí, značení, používání cisteren, obalů nebo dokonce postupy před odesláním zásilky, nakládky a vykládky.
Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. Takovéto věci mohou představovat různá nebezpečí, například pro svou výbušnost, hořlavost, podporu hoření, schopnost samozapálení, toxicitu, infekčnost, radioaktivitu, žíravost, rakovinotvornost nebo mohou jinak ohrožovat životní prostředí apod.
Pod pojmem nebezpečné věci je nutné chápat nejen látky, jako je např. palivo pro spalovací motory, kyselina dusičná či hydroxid sodný, ale též předměty obsahující nebezpečné věci, jako např. tlakové nádoby, náboje pro zbraně, plniče nafukovacích vaků, lithiové baterie, akumulátory apod. Látky pak mohou být ve skupenství tuhém, kapalném či plynném.
Dohoda ADR vymezuje též pojem odpad, který je zařazen mezi nebezpečné věci, jako látku, roztok, směs nebo předmět, který nemůže být použit jako takový a který je přepravován k dalšímu zpracování, k uložení na skládku odpadů nebo k likvidaci spálením nebo jiným způsobem.
Čtěte také: Ekologické aspekty čistoty vody
Již z této definice je zřejmé, že Dohoda ADR pracuje při zařazování nebezpečných věcí s jinými pojmy než například zákon o odpadech. Proto není totožný pojem "nebezpečný odpad" podle zákona o odpadech s pojmem "nebezpečná věc jako odpad" podle Dohody ADR. Obdobně nelze klást rovnítko mezi "chemickou látku" registrovanou podle zákona o chemických látkách a "nebezpečnou věc" podle Dohody ADR. Každý z těchto předpisů má svá vlastní kritéria pro zařazení a též částečně rozdílný způsob třídění nebezpečných vlastností.
Klíčovou částí předpisu je tabulka A: Seznam nebezpečných věcí. Každý řádek v tabulce A se týká zpravidla látky (látek) nebo předmětu (předmětů), které jsou zahrnuty pod určité UN číslo. Jestliže však látky nebo předměty, které náležejí ke stejnému UN číslu, mají rozdílné chemické nebo fyzikální vlastnosti a /nebo přepravní podmínky, může být pro toto UN číslo použito více po sobě jdoucích řádků. Každý ze sloupců tabulky A je věnován určitému tématu. Průsečík sloupců a řádků (buňka) obsahuje informace týkající se tématu, o kterém se v tomto sloupci pojednává, pro látku nebo předmět tohoto řádku: první čtyři buňky slouží k identifikaci, následující buňky udávají platná zvláštní ustanovení, buď ve formě úplné informace, nebo ve formě kódu. Jednotlivé buňky neobsahují odvolávky na platná všeobecná ustanovení. Protože v dalších částech publikace vysvětlujeme význam jednotlivých buněk, uvádíme dále stručný obsah jednotlivých sloupců tabulky A.
V ADR je následujících třináct tříd nebezpečných věcí: Třída je skupina nebezpečných věcí, které mají stejnou hlavní nebezpečnou vlastnost obsaženou v názvu třídy. Určité látky mohou být přiřazeny (pro účel balení) na základě svého stupně nebezpečnosti do skupin balení. Tyto obalové skupiny mají následující význam: obalová skupina I: látky s vysokým stupněm nebezpečí, obalová skupina II: látky se středním stupněm nebezpečí, obalová skupina III: látky s nízkým stupněm nebezpečí.
Obalové skupiny jsou přiřazeny látkám třídy 3, 4.1 (mimo samovolně se rozkládající látky), 4.2, 4.3, 5.1, 6.1, 8 a 9. Každé látce či předmětu je přiřazeno též identifikační číslo látky, neboli UN číslo či UN kód. Toto číslo je vždy čtyřmístné, začínající jednou z číslovek: 0 . . . 1 . . . 2 . . . 3 . . . Příklady: UN 1202 Nafta motorová, UN 1203 Benzín, UN 1263 Barva.
UN číslo je ekvivalentem čísla OSN přiřazeného látce či předmětu experty OSN. UN čísel je více než 3500 a kromě výbušných látek a předmětů třídy 1, u kterých vždy začíná UN číslo číslovkou 0, jsou čísla přiřazena látkám a předmětům nahodilým výběrem. Nebezpečných látek a předmětů, které by mohly být zařazeny podle kritérií přílohy A Dohody ADR, je přitom více než 100 000. Zdánlivý rozpor mezi počtem nebezpečných látek a předmětů a počtem identifikačních čísel látek je vysvětlen tím, že některé látky či předměty mohou být zařazeny pod tzv. hromadná pojmenování.
UN číslo se mimo jiné uvádí bezpečnostních listů. Zde jsou uvedena omezení pro přepravu. Látky a předměty, které nejsou klasifikované jako nebezpečné, UN číslo neobsahují.
Způsob přiřazení látek a předmětů pod položky je vysvětlen na příkladu třídy 3:
Položky 2, 3, 4 se označují jako hromadná pojmenování. Pro jednoznačnou identifikaci nebezpečné věci je nutné znát UN číslo, číslo třídy a číslo obalové skupiny. Každému UN číslu je v předpise ADR přiřazeno oficiální pojmenování, které se v řadě případů liší od obchodních názvů.
UN číslo je obsaženo vždy na zádržném prostředku, např. na kusu: na kontejneru: na dopravní jednotce: Dále je vždy uvedeno v přepravním dokladu. Příklad zápisu nafty motorové UN 1202 v přepravním dokladu: UN 1202 NAFTA MOTOROVÁ, 3, III, (D/E).
Podtřídy
Dále jsou výbušné látky a předměty třídy 1 tříděny do skupin snášenlivosti, označovaných velkými písmeny A - S. Tato písmena spolu s číslem podtřídy tvoří tzv. klasifikační kód. Příklad: 1.4S UN 0337 Výrobky zábavné pyrotechniky
Popis skupin snášenlivosti látek a předmětů
Příklady: výbušniny, třaskaviny - například třaskavá rtuť, střeliviny, rozbušky, roznětky. Pozn.: Látky a předměty třídy 1 nemají stanoveny obalové skupiny. Povinným zápisem do přepravního dokladu je klasifikační kód.
Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně (číslice 1 až 7 je součástí klasifikačního kódu na první pozici):
Látky a předměty třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin (mimo aerosoly):
Aerosoly (UN 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností. Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače.
Mnohostranná dohoda M329 podle 1.5.1 ADR týkající se přepravy určitých odpadů obsahujících nebezpečné věcí. Tato dohoda platí pouze ve spojení se sběrem a přepravou odpadů ve shodě s rámcem platných právních předpisů o odpadech. Odchylně od ustanovení ADR je přeprava odpadů, které jsou nebezpečnými věcmi nebo obsahují nebezpečné věci, povolena za podmínek zde stanovených. Tato dohoda platí do 21. září 2025 pro přepravy po územích smluvních stran ADR, které tuto dohodu podepsaly.
Konstrukčními nebo jinými opatřeními (např. Před nakládkou musí být nákladní prostory vozidel nebo kontejnerů, včetně jejich výstroje, prohlédnuty na poškození. Vozidla nebo kontejnery s poškozenými nákladními prostory nesmí být nakládány. 4.2 UN 3509 obaly, vyřazené, prázdné, nevyčištěné, mohou být přepravovány za podmínek podle BK1 nebo VC1 namísto BK2 nebo VC2, pokud se všechny ostatní podmínky nemění. Tato dohoda bude platit do 21. září 2025 pro přepravy po územích smluvních stran ADR, které tuto dohodu podepsaly.
Pravidla pro přepravu nebezpečných věcí po silnici platí nejen pro profesionální dopravce. Část povinností se týká také běžných firem. Zejména, pokud provádíte některé z následujících činností: Vozíte občas nějaké chemické látky či směsi (výrobky s nějakou nebezpečnou vlastností)? Nebo převážíte nebezpečný odpad?
Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, a to za podmínek v ní uvedených. Dohoda ADR definuje nebezpečné věci jako látky a předměty, jejichž přeprava je Dohodou ADR zakázána nebo dovolena, a to pouze z podmínek v ní předepsaných.
Dohoda ADR vymezuje pojem odpad, který je zařazen mezi nebezpečné věci, jako látku, roztok, směs nebo předmět, který nemůže být použit jako takový a který je přepravován k dalšímu zpracování, k uložení na skládku odpadu nebo k likvidaci spálením nebo jiným způsobem.
S ohledem na ADR se rozlišují dva druhy infekčních látek (infekční látky kategorie A a infekční látky kategorie B), které mohou odpady ze zdravotnických zařízení obsahovat a následně se podle určení těchto látek odpady dále klasifikují (přiřazení UN čísla). Běžná zdravotnická zařízení produkují infekční látky kategorie B zařazovaná pod UN 3291 (odpad klinický nespecifikovaný, j. n. nebo odpad (bio)medicínský, j. n. nebo odpad medicínský regulovaný, j. n.).
Identifikační list nebezpečného odpadu (ILNO) - původce odpadu a provozovatel zařízení, kteří nakládají s nebezpečným odpadem, jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit. ILNO slouží k základnímu popisu soustřeďovaného odpadu, k popisu fyzikálních a chemických vlastností odpadu, k identifikaci nebezpečnosti, ke stanovení požadavků na soustřeďování, k popisu opatření v případě havárie a nehod. ILNO je umístěn u shromažďovací nádoby ve formátu A4 a s piktogramy v barvě. Přesný obsah je stanoven provádění vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Dohoda ADR řeší požadavky nejen na přepravu, ale i na s přepravou související činnosti jako jsou balení, plnění nakládka, či vykládka nebezpečných věcí. Mezi základní požadavky patří zajištění bezpečnostním poradcem, školení zúčastněných osob, předepsané vybavení vozidel a další požadavky.
Osoba předávající nebezpečné věci k přepravě (dále jen "odesílatel") je při přepravě nebezpečných věcí povinna v souladu s Dohodou ADR:
tags: #klasifikace #látek #a #odpadů #při #přepravě