Nepříznivé klimatické podmínky ve smlouvách o dílo

Proces výstavby ovlivňuje řada okolností, které mohou realizaci díla, konkrétně stavby, ztížit či zcela znemožnit. V tomto článku se zaměříme na právní možnosti řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na sjednanou dobu plnění, jaké možnosti dává smluvním stranám občanský zákoník, a jaké jsou odlišnosti u smluv, které byly uzavřeny na základě zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Problematika související se zákonem o zadávání veřejných zakázek bude obsahem druhé části článku.

Definice nepříznivých klimatických podmínek

Právní předpisy pojem nepříznivých klimatických podmínek nedefinují. Definici nepříznivých klimatických podmínek nenalezneme ani v judikatuře. Soudy jsou ale povinny věc rozhodovat vždy podle okolností daného případu. Proto pokud některý z účastníků řízení v rámci vylíčení skutkových okolností tvrdí, že se v průběhu realizace předmětu smlouvy vyskytly nepříznivé klimatické podmínky, které realizaci díla ovlivnily, bude muset soud individuálně posoudit nejen to, zda nepříznivé klimatické podmínky nastaly, ale bude se zabývat rovněž mírou vlivu těchto okolností na řešený případ (s přihlédnutím k obsahu smlouvy). Výsledek řízení pak bude mj. V obecné rovině jde o vnější objektivní okolnosti, které mohou mít vliv na schopnost dlužníka realizovat předmět plnění v ujednaném čase a ujednaným způsobem.

Pro účely smlouvy o dílo lze za nepříznivé klimatické podmínky označit vnější přírodní (povětrností, atmosférické) vlivy, které dočasně nebo trvale znemožňují zhotoviteli realizovat dílo smluveným způsobem. Pojem nepříznivých klimatických podmínek smluvní strany ve smlouvách nejčastěji definují jejich demonstrativním výčtem, kterým se snaží pro účely daného závazkového vztahu vymezit, za jakého počasí nelze dílo objektivně realizovat, zejm. proto že nelze dodržet technologický postup výstavby, a z tohoto důvodu pak dochází k prodloužení doby plnění či k jejímu přerušení. Nejčastěji je ve smlouvách zmiňován dlouhodobý déšť, přívalové deště, krupobití, sněžení, mráz nebo teploty pod 5 °C, silný vítr, vichřice atd.

Velmi často je smluvními stranami rovněž vyžadováno, aby šlo o dlouhodobější stav (např. v délce trvání alespoň 7 dnů) a zároveň, aby tyto podmínky skutečně znemožňovaly pokračování v realizaci díla.

Doba plnění a odpovědnost zhotovitele

Ačkoliv není doba plnění podstatnou náležitostí smlouvy o dílo, v dnešní době již naprostá většina kontraktů ujednání o době plnění obsahuje. Postup při provádění díla si zhotovitel určuje obvykle sám. Dílo zhotovitel provádí svým jménem a na svou odpovědnost. Odpovědnost nese i za to, že je schopen dílo realizovat v ujednaném čase, jde o jeho běžné podnikatelské riziko. Pakliže nastanou nepříznivé klimatické podmínky, je oprávněn v realizaci díla po dobu jejich trvání nepokračovat. Obvyklé výkyvy počasí však nemají na délku realizace stavby vliv (neujednají-li smluvní strany jinak).

Čtěte také: Efektivita v kuchyni: Vestavné koše

Zasáhne-li do způsobu provádění díla objednatel svým nevhodným příkazem (pokynem), např. požaduje provádění díla i za nepříznivých klimatických podmínek, je zhotovitel oprávněn postupovat podle ustanovení § 2594 a § 2595 OZ. Vedle toho je však třeba upozornit na § 2006 odst. 1 OZ, který výslovně stanoví, že nejde o nemožnost plnění, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Bude-li závazek zhotovitele provést dílo i přes nastání nepříznivých klimatických podmínek splnitelný, jeho závazek nezaniká a je povinen dílo dokončit, s výjimkou tzv.

Předvídatelné vs. nepředvídatelné klimatické podmínky

Předně je třeba říci, že předvídatelné i nepředvídatelné nepříznivé klimatické podmínky by si s ohledem na absenci právní úpravy v českém právním řádu měly smluvní strany v souladu se zásadou smluvní volnosti ošetřit předem ve smlouvě. Pokud je předmětem díla realizace složitější stavby, která bude realizována v řádech měsíců až let, a lze tedy předpokládat, že do realizace výstavby zasáhne min. jedno klimaticky nepříznivé období (typicky zimní měsíce), je primárně na odpovědnosti smluvních stran, aby při ujednání doby plnění ve smlouvě tyto skutečnosti ošetřily, např. přiměřeným prodloužením celkové doby výstavby nebo možností přerušit provádění díla. V rámci jednání o obsahu smlouvy by mělo být pamatováno i na nepředvídatelné nepříznivé klimatické podmínky, čímž strany mohou předejít budoucím sporům nebo prodlevám při sjednávání podmínek dodatku. V praxi ovšem mohou nastat problémy i v případě, že smlouva určitou výhradu obsahuje.

Mnohdy totiž není v silách smluvních stran obsáhnout do smlouvy pestrou škálu situací, které mohou v průběhu výstavby nastat. Problémy tak mohou vyvstat při posuzování naplnění smluvních předpokladů pro využití výhrady o možnosti prodloužení/přerušení doby plnění nebo při vzniku potřeby zohlednit i takové klimatické podmínky, které plnění smlouvy ovlivňují, ale nenaplňují podmínky sjednané výhrady. Pokud jde o spory při výkladu smlouvy lze doporučit, aby se strany pokusily situaci vyřešit mimosoudně. Prokazování intenzity nepřiznivých klimatických podmínek v místě provádění stavby, které mohou být pouze lokálního charakteru, a vyskytující se často v kombinaci s dalšími okolnostmi a vlivy přímo na staveništi, jakož i prokazování objektivní nemožnosti provádění díla z těchto důvodů u každého jednotlivého dne u soudu, si vyžádá rozsáhlé dokazování.

Účastník řízení se může snadno dostat do stavu důkazní nouze. Soudy často v procesu dokazování budou vycházet z údajů nashromážděných Českým hydrometeorologickým ústavem. Samotné posouzení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na průběh výstavby bude s největší pravděpodobností předmětem znaleckého posouzení. Je proto pochopitelná snaha soudů, aby účastníci řízení, pokud je to alespoň trochu možné, dosáhly smírného vyřešení sporu.

Možnosti řešení při absenci smluvní úpravy

V případě, že si smluvní strany ničeho neujednaly nebo ujednání ve smlouvě nedopadají na situaci, která při zhotovení díla nastala, mají smluvní strany, resp. zhotovitel, z jehož podnětu budou tyto situace nejčastěji řešeny, následující možnosti (před podáním žaloby). Primárně se může zhotovitel s objednatelem na změně závazku ze smlouvy vždy dohodnout. Pokud ovšem ke shodě nedojdou, nemá zhotovitel v případě předvídatelných nepříznivých klimatických podmínek oporu pro právo na prodloužení doby plnění ani při podpůrném použití OZ. Uvedené souvisí s požadavkem vyplývajícím z § 4 a § 5 OZ, a to, že každý má v právním styku postupovat s běžnou péčí a opatrností odpovídající rozumu průměrného člověka, a v případě, že se osoba přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník odborného povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopna jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojená.

Čtěte také: Jak ukončit smlouvu o odpadech

Zhotovitel bude (téměř vždy) právně jednat jako odborník podle § 5 OZ. Bude-li jednat v konkrétním případě bez náležité odborné péče (např. pokud si nevyhradí možnost prodloužení doby plnění nebo možnost přerušení díla předem), jde to k jeho tíži. Zcela tak na něj dopadají důsledky předvídané v § 2006 odst. V případě nepředvídatelných nepříznivých klimatických podmínek již OZ určité možnosti zhotoviteli poskytuje, nicméně jde o zcela výjimečné případy vyžadující vysokou míru intenzity vlivu nepříznivých klimatických podmínek na realizaci díla při současném kumulativním splnění dalších zákonných podmínek. V prvém případě jde o možnost zhotovitele dovolávat se obnovení jednání o smlouvě v souladu s § 1765 OZ. Zároveň však platí, že uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění. Tento postup bude využitelný jen pokud nepříznivé klimatické podmínky zapříčiní podstatnou změnu okolností a podstatným způsobem vychýlí rovnováhu smluvních stran ve prospěch jedné z nich, v tomto případě objednatele.

Zadruhé by bylo možné za určitých okolností uvažovat o použití korektivu dobrých mravů a poctivosti ve vztahu k jednání objednatele. Určitou obranu poskytuje také § 8 OZ, který stanoví, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Jejich uplatnění však v praxi bude směřovat spíše až k okamžiku uplatnění práva na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s provedením díla ze strany objednatele nebo v případě ochrany oprávněných zájmů zhotovitele po zániku smlouvy (vymáhání práva na zaplacení ceny díla, určení neplatnosti odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele apod.). Pokud jde ovšem o právní úpravu obsaženou v § 2904 a § 2913 odst. 2 OZ, tato se týká pouze odpovědnosti za škodu, nejde o modifikaci závazku ani tato ustanovení nezpůsobují jeho zánik. Mohou pouze zprostit škůdce odpovědnosti za škodu, škůdce (dlužník) je však i nadále povinen splnit svůj dluh v souladu s uzavřenou smlouvou.

Krátkodobé vs. dlouhodobé klimatické podmínky

Krátkodobost a dlouhodobost má pro realizaci díla význam do té míry, že krátkodobě nepříznivé klimatické podmínky, pokud jsou přiměřené danému ročnímu období a místu realizace díla, nemají obvykle žádný vliv na dobu plnění ujednanou ve smlouvě. Zhotovitel je povinen s běžnými výkyvy počasí při realizaci díla počítat. Naopak dlouhodobější nepříznivé klimatické podmínky již vliv na plnění smlouvy o dílo mít mohou a pravidelně také mají. S těmito by smluvní strany měly počítat při jednání o obsahu smlouvy. Nicméně nelze vyloučit, že i krátkodobé extrémně nepříznivé klimatické podmínky mohou ovlivnit stavbu natolik, že si tento stav vyžádá úpravu smluvního vztahu, např.

Stavební deník a důkazní prostředky

Stěžejním důkazem o výskytu/trvání nepříznivých klimatických podmínek by měl být stavební deník, do nějž je zhotovitel povinen denně provádět záznamy o skutečnostech rozhodných pro provádění stavby a mj. také o skutečnostech důležitých pro věcné, časové a finanční plnění smluv, mezi něž výslovně vyhláška řadí také mimořádné klimatické vlivy. Vedení deníku je povinností zhotovitele stavby. Jelikož bude stavební deník v případě sporu mezi stranami ohledně klimatických podmínek na staveništi jedním z klíčových důkazů, lze zhotovitelům vřele doporučit, aby záznamy prováděli vždy v daný den a vyvstane-li taková potřeba, tak i později v průběhu dne (např. při výskytu krátkodobě velmi nepříznivých klimatických podmínek, jejichž důsledky se na stavbě mohou projevit teprve dodatečně a které mohou v budoucnu představovat liberační důvod odpovědnosti zhotovitele za škodu).

Využívání dat shromážděných Českým hydrometeorologickým ústavem může mít svá úskalí, neboť nemusí postihnout lokálními odchylky a mohou tak vznikat (spíše menší) rozpory mezi stavebním deníkem s oficiálními daty hydrometeorologického ústavu. Lze však konstatovat, že meteorologická data ústavu budou často jediným hodnověrným zdrojem informací o počasí v daném období v širší lokalitě realizace stavby, který lze opatřit zpětně. V tomto ohledu lze zmínit také elektronické stavební deníky, které bylo možné fakultativně využívat již dříve, avšak po novele stavebního zákona účinné od 1. 1. 2021 je tato forma obligatorní pro stavby realizované v nadlimitním režimu dle ZZVZ. Některé elektronické stavební deníky umožňují automatické ukládání informací o počasí přímo v místě realizace stavby, a to i několikrát denně.

Čtěte také: Smlouva o dílo: Rizika spojená s klimatem

Samotný postup prací pak bude často záviset na rozhodnutí stavbyvedoucího nebo jeho zástupce, kteří jsou odpovědni za odborné provádění stavebních prací. Při rozhodování o tom, zda lze stavební práce v daný okamžik realizovat nebo ne, jsou povinni postupovat odborně, s využitím svých znalostí a s náležitou pečlivostí. Má-li stavbyvedoucí či jeho zástupce pochybnosti, je povinen zvážit rizika. Pokud se rozhodne pokračovat v realizaci díla i v době nepříznivých klimatických podmínek, by měl zároveň určit, jaká opatření je třeba učinit pro zamezení jejich nepříznivému vlivu na rozestavěnou stavbu. Došlo-li by ovšem prováděním prací v době nepříznivých klimatických podmínek k porušení technologických postupů při výstavbě, šlo by o porušení smlouvy o dílo na straně zhotovitele.

Vedle toho klíčovou roli sehrává technický dozor stavebníka, v menší míře pak též autorský dozor. Tyto osoby mají pro objednatele kontrolovat řádné provádění díla a zjistí-li při realizaci stavby jakékoliv vady nebo porušení smlouvy, jsou povinni o tom učinit zápis do stavebního deníku a vyzvat zhotovitele ke sjednání nápravy. Stejně tak by měl technický dozor stavebníka posuzovat pravdivost zápisů provedených zhotovitelem ve stavebním deníku, to se týká rovněž popisu klimatických podmínek na staveništi.

tags: #klauzule #smlouva #nepříznivé #klimatické #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Základní Školy Trutnov a Ekologie
• Grafika o životním prostředí
• Bruntálský odpad
• Historie přírody
• Kontejnery na odpad Úvaly - průvodce