Žebříček univerzit v oblasti klimatických změn a udržitelnosti

Žebříček UI Green Metric World University Ranking nahlíží na univerzity jako na podstatné participanty v klimatické krizi. Od roku 2010 se toto hodnocení zaměřuje na úsilí univerzit v oblasti udržitelnosti a ekologického přístupu k životnímu prostředí. Cílem tohoto projektu iniciovaného Univerzitas Indonesia je nejen podpora šíření povědomí o důležitosti zmíněné oblasti, ale také podávat informace o aktuálním stavu univerzit na mezinárodní úrovni.

UI GreenMetric World University Rankings od univerzit shromažďuje informace prostřednictvím dotazníku, jenž se zaměřuje na šest hlavních kategorií: infrastruktura, energie a změna klimatu, odpad, voda, transport a vzdělávání a výzkum. Každá z těchto oblastí obsahuje 5 až 20 indikátorů, ke kterým univerzity vyplňují jejich číselné hodnoty či umístění na připravené škále. Zároveň je zapotřebí připojit i důkaz - například v podobě fotografie, odkazu na web nebo písemného popisu. Na základě těchto informací jsou údaje zpracovány do jednotného skóre.

Kritéria hodnocení byla v průběhu let průběžně revidována a reagovala i na vnější faktory, jako byla například v minulosti koronavirová krize. UI GreenMetric World University Rankings, který od svého založení v roce 2010 do roku 2023 zaznamenal dramatický nárůst v počtu účastníků - z 95 univerzit v 35 zemích na 1185 univerzit v 84 zemích.

Kromě UI GreenMetric World University Rankings existují i další iniciativy v oblasti udržitelnosti v akademickém prostředí, jako jsou například QS World University Rankings, THE Impact Ranking nebo The College Sustainability Report Card (The GreenReportCard). Na devět kategorií - správa, změna klimatu a energie, potraviny a recyklace, zelené budovy, zapojení studentů, doprava, transparentnost nadačního fondu, investiční priority a zapojení akcionářů - se soustředí pouze na 300 univerzit na území Spojených států a Kanady. Oproti hodnocení, jež každoročně iniciuje Universitas Indonesia, však například poslední zmíněné hodnocení nemá mezinárodní charakter.

České univerzity v žebříčku UI GreenMetric

Z uvedeného počtu 1185 univerzit dosáhla na 36. místo s celkovým počtem 8800 bodů, což je o 200 bodů více než minulý rok, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Jedná se tak o nejlepší umístění v žebříčku ze strany českých univerzit. ČZU tohoto českého úspěchu v top 50 umístěních dosahuje již dlouhodobě - oproti roku 2022 si navíc univerzita svým aktuálním umístěním polepšila o devět míst.

Čtěte také: Klimatické podmínky

ČZU je v tématech udržitelnosti a společenské odpovědnosti opakovaně nejlépe hodnocenou univerzitou v České republice. V letošním ročníku mezinárodního žebříčku UI Green Metric University Ranking, který hodnotí udržitelnost univerzit, se ČZU umístila na 62. „Již po několikáté jsme obhájili své prvenství v České republice a vzhledem ke skutečnosti, že se počet univerzit, které tento žebříček hodnotí, značně rozšiřuje, považuji hodnocení ČZU za velmi dobré, a to i s ohledem na vzrůstající celosvětovou konkurenci. Čím dál více univerzit přebírá odpovědnost za svou činnost. Excelentní výzkum a projekty, které ČZU řeší, společně se snahou vychovávat kvalitní absolventy, předurčují ČZU k tomu, aby šla ostatním vysokoškolským institucím příkladem“ uvádí prorektor pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti doc.

Žebříček UI Green Metric University Ranking ověřuje a hodnotí data v 6 hlavních kategoriích, do kterých patří infrastruktura, energie a klimatická změna, nakládání s odpady, hospodaření s vodou, doprava a vzdělávání. V roce 2021, kdy pandemie Coronaviru stále tlumila mnohé aktivity, se ČZU podařilo úspěšně dokončit několik projektů přispívajících k rozvoji, modernizaci a inovacím v kampusu. ČZU se ve svém kampusu na okraji Prahy pyšní mnoha zelenými technologiemi, které mírní negativní dopady na životní prostředí a přispívají k lepšímu klimatu.

Patří mezi ně zelené střechy, jejichž povrch pokrývají nejrůznější rostliny včetně menších stromků. Ve většině případů zelené střechy odvádějí dešťovou vodu do retenčních nádrží, odkud se voda znovu využívá jako zálivka nebo ke splachování toalet. Zelené střechy ochlazují okolí, zlepšují kvalitu vzduchu, zvyšují biodiverzitu, pomáhají s úsporou vody a také chrání povrch střech před vnějšími vlivy, čímž prodlužují jejich životnost.

V kampusu ČZU najdeme květnaté louky, parky, plochy hustě porostlé stromy, Libosad ČZU, záhony s jedlými plody a bylinkami, experimentální zemědělská pole, jezírka, mokřad, stáje se zvířaty a tisíce okrasných rostlin. Součástí péče o areál je také kompostování organického odpadu, který činí velký podíl celkového odpadu ČZU. V loňském roce bylo v kampusu zkompostováno 165 tun bio odpadu. Studenti i zaměstnanci ČZU mají v areálu možnost využít 5 různých druhů kompostérů. Mimo to se v areálu komplexně třídí veškerý odpad - i kovy, tonery a elektroodpad.

ČZU podporuje cirkulární ekonomiku a svým studentům nabízí výhodnější tarify pro využívání carsharingových služeb Uniqway ve spolupráci se Škoda Auto. V kampusu je také v provozu Free shop ČZU, který přijímá pro někoho již nepotřebné funkční věci, které by jinak skončily jako odpad a zdarma je daruje novým majitelům, kterým mohou dobře posloužit. V Knihovně ČZU a na Kolejích obdobně fungují takzvané Re-Use pointy.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

V některých restauracích v kampusu je možné si zakoupit vratné termo kelímky na kávu nebo ReKrabičky na jídlo. ČZU k udržitelnému přístupu vyzývá pravidelně i studenty a zaměstnance, kteří mají v rámci soutěže ČZU Campus Sustainability Challenge každoročně možnost přijít s návrhem nového opatření nebo projektu, který pomůže ČZU stát se udržitelnější institucí. Vybrané projekty jsou s podporou vedení ČZU realizovány.

Úspěch ČZU je pak vyústěním dlouhodobého rozvoje, aktivit a úsilí univerzity v oblasti udržitelnosti. Jako příklad lze uvést úspěch v soutěži Adapterra Awards 2021 v kategorii pracovní prostředí o nejlepší projekty reagující na klimatické změny, kterého ČZU dosáhla postavením Pavilonu tropického zemědělství.

Pozadu nezůstala ani Masarykova univerzita. Ta se v pořadí jako druhý český reprezentant v celkovém žebříčku umístila na 119. místě, tedy v první třetině nejlépe hodnocených univerzit. Vítěznou českou trojici uzavřela instituce ze stejného města - Mendelova univerzita v Brně. Ta si ve srovnání s minulým rokem polepšila o 70 míst a dosáhla 361. místa.

V žebříčku dále nalezneme další tři univerzity reprezentující ČR, a to Univerzitu Palackého v Olomouci na 427. místě, Univerzitu Hradec Králové na 486. místě a Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně na 845.

Ze všech zmíněných českých univerzit si však o nejvíce příček polepšila právě Univerzita Palackého v Olomouci (UP). Tato instituce se do UI GreenMetric World University Rankings poprvé zapojila v roce 2021, kdy skončila na 642. místě. V následujícím roce si pak UP polepšila o 100 příček a skončila na 546. místě z 1050 univerzit z celého světa. V roce 2023 si Univerzita Palackého polepšila potřetí a umístila se na 427. Stejně jako minulý rok však Univerzita Palackého v kontextu českých univerzit obhájila čtvrté místo.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Univerzitě v Olomouci mimo jiné značně pomohly nově zařazené hodnoticí otázky. „I díky tomu obdržela univerzita opětovně nejlepší hodnocení v oblasti odpadů, a to především kvůli dobře vyřešenému nakládání s organickým a toxickým odpadem - v pěti otázkách ze šesti získala UP v této oblasti maximální počet bodů,“ uvedla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková. Univerzita Palackého pak podle oficiální zprávy „bodovala i v množství zelených ploch v kampusech, jako je park u budovy přírodovědecké fakulty na Envelopě, Park Centra vzdělání a vědy UP v areálu Šlechtitelů a také pěší cesty, jimiž areál UP disponuje. Pozitivně byla také hodnocena spotřeba elektrické energie na počet osob na univerzitě“.

QS World University Rankings: Sustainability 2025

Ve třetím ročníku žebříčku QS World University Rankings: Sustainability 2025 (QSS) obsadilo Vysoké učení technické v Brně 477. místo ze 1743 publikovaných vzdělávacích institucí. Patří tak mezi 27 % nejlepších univerzit v žebříčku.

Žebříček hodnotí společenský a environmentální dopad univerzit nejen jako center vzdělávání a výzkumu, ale i jako významných zaměstnavatelů. VUT se v hodnocení objevilo podruhé - v loňském vydání obsadilo 921.-940. pozici a mezi českými institucemi bylo deváté.

„Dosažené hodnocení mě velmi těší, protože je výsledkem systematické práce, kterou VUT v oblasti udržitelnosti odvádí. Potvrzujeme tím, že univerzita bere odpovědnost za udržitelnou budoucnost vážně a ve své činnosti - vzdělávání, výzkumu i ve vnitřní správě a provozu - respektuje globální cíle udržitelnosti. Jako přední technická univerzita v zemi vnímáme péči o životní prostředí nejen jako klíč k zajištění kvality života, ale také jako technologickou výzvu. Žebříček QSS vydává britská společnost Quacquarelli Symonds.

Dalších 45 % připadá na společenský dopad (Social Impact) a 10 % na kvalitu řízení (Governance). VUT dosáhlo nejvyššího hodnocení v kategorii Governance, kde se umístilo na 253. místě a patří tak mezi 15 % nejlépe hodnocených institucí. V kategorii Environmental Impact bylo na 415. místě a v kategorii Social Impact na 712. V letošním ročníku se nejlépe umístila University of Toronto, následovaná ETH Zurich. Na sdílené třetí pozici jsou Lund University a University of California, Berkeley.

VUT dokončilo ucelenou Strategie udržitelnosti, zaměřenou na čtyři klíčové univerzitní oblasti: vzdělávání, výzkum a tvůrčí činnosti, společenskou roli a řízení a správu univerzity. Strategie obsahuje jasné vize, cíle a akce, včetně výpočtu uhlíkové stopy univerzity.

Times Higher Education a cíle udržitelného rozvoje

Společnost Times Higher Education vydala nový žebříček, který srovnává, jak se univerzitám po celém světě daří plnit cíle udržitelného rozvoje. Aktuální žebříček společnosti Times Higher Education nabízí odlišný pohled na otázku, jak univerzity přispívají k rozvoji světa a společnosti.

Mezi 17 hlavních cílů udržitelného rozvoje patří například péče o lidské zdraví, zodpovědná spotřeba, efektivní využívání vody a její ochrana, snižování sociálních nerovností či spolupráce na inovacích se soukromým sektorem. Společnost Times Higher Education analyzuje, jak se jednotlivým školám v definovaných oblastech daří, a to jak z hlediska výzkumu, tak v otázce jiných aktivit, kterými školy přispívají k rozvoji v daných oblastech.

Pro každý z cílů udržitelného rozvoje je připravena sada ukazatelů, na jejichž základě jsou univerzity hodnoceny. Školy si přitom samy vybírají, které indikátory si pro hodnocení vyberou, a to v souvislosti s tím, které cíle jsou v dané oblasti relevantní. Vysoké školy se mohou účastnit celkového srovnání, pokud poskytnou údaje pro jeden povinný cíl, kterým je „partnerství pro splnění cílů“ (cíl č. 17), a pro další tři cíle podle vlastního výběru. Pokud univerzity nabídnou údaje pro více cílů, celkové skóre se vypočítá z těch, ve kterých se škola umístila nejlépe.

Letošního žebříčku se účastnilo 1406 univerzit z více než 106 zemí. To je téměř o tři sta univerzit víc, než tomu bylo v minulém roce. Téměř všechny české vysoké školy se letos v žebříčku umístily lépe než v předchozích letech. Na společném prvním a druhém místě se mezi českými univerzitami umístila Univerzita Karlova a Univerzita Palackého v Olomouci. Oběma se podařilo prosadit na 201.-300. příčku.

Univerzita Palackého uspěla mimo jiné v oblasti udržitelného městského života, spolupráce s místní komunitou a spolupráce na ochraně kulturního a přírodního dědictví (cíl č. 11, „udržitelná města a komunity“). Úspěšná byla také v cíli, který se týká pedagogiky a celoživotního vzdělávání. V něm Univerzita Palackého získala dokonce 42. „Výrazný posun nastal především díky úspěchu v hodnocení kvality vzdělání, a to z důvodu zlepšení hodnocení hned ve dvou indikátorech. Tento úspěch byl umožněn především díky pilotnímu získání a zaznamenávání dat, která UP v minulosti neměla k dispozici a získávala tak doposud nulové skóre. V oblasti udržitelného rozvoje univerzita intenzivní spolupracuje především s krajem a městem Olomouc.

Univerzita Karlova se žebříčku účastní letos teprve podruhé a výrazně si od minulého roku polepšila. „Důvodů je několik. První spočívá v tom, že oproti minulému roku se postavení univerzity zlepšilo v případě cílů, do nichž se zapojila již v předcházejícím běhu. Dalším příkladem úspěchů nejstarší české univerzity může být 47. místo na světě v cíli „zdraví a kvalitní“ život. „Druhý důvod spočívá v tom, že oproti minulému, pilotnímu roku se pro letošní běh univerzita zapojila do tří nových cílů, v nichž byla hodnocena tak, že to posílilo její celkové postavení,“ vysvětluje dále Kotábová. „V rámci těchto nových cílů dosáhla Univerzita Karlova nejlepšího výsledku v cíli 8 Důstojná práce a ekonomický růst, kde jí patří 101-200. místo.“ To je podle Agáty Kotábové dáno tím, že se univerzita této oblasti věnuje nejen výzkumně, ale je odpovědným zaměstnavatelem, který soustavně pečuje o zlepšování pracovních podmínek svých zaměstnanců. K příkladům z poslední doby podle ní patří například aktivity spojené s certifikátem HR Excellence in Research Award.

„Postupně se daří vydávat podstatné interní dokumenty, které jsou zásadní v transparentním jednání, jako je Strategie odpovědného veřejného zadávání Univerzity Karlovy či například nový Plán rovných příležitostí. „Podstatné je také zdůraznit, že univerzita se zavázala postupovat ve své činnosti směrem k snížení dopadů klimatické změny, kterou chápe jako velmi závažnou a ohrožující prosperitu celé společnosti,“ dodává Agáta Kotábová. Aktuálně tak na Univerzitě Karlově probíhá například zjišťování aktuálního stavu energetické spotřeby a bankovních smluv, ustanovuje se národní pobočka globální platformy Sustainable Development Solutions Network či se sbírají podklady pro vznik dalších interních metodik pro nakládání s odpady a šedou vodou. Připravuje se také velký plánována Strategie udržitelného rozvoje nebo nový úvodní kurz Udržitelného rozvoje pro všechny studenty univerzity.

„Velkým plánem do budoucna je otevřít širokou diskuzi. Třetí příčku z českých škol získala Masarykova univerzita. Ta se letos umístila na 301.-400. místě v celkovém žebříčku. Uspěla ale i v jednotlivých cílech. „Nejlepšího umístění dosáhla Masarykova univerzita v cíli 4 Kvalitní vzdělání, kde se již podruhé v řadě umisťujeme na 101.-200. místě.

„Zlepšili jsme koordinaci řízení v oblasti udržitelného rozvoje, včetně propagace již realizovaných řešení - například fotovoltaických elektráren, udržitelného stravování, fungování SMART budov či hospodaření s vodou. Rovněž vznikly specializované stránky k udržitelnému rozvoji Masarykovy univerzity, kde je celá problematika podrobněji představována. Jsme také velmi rádi, že se nám jako koordinátorovi podařilo rozjet společný rozvojový projekt UNILEAD, který sdružuje 24 českých veřejných vysokých škol, které společně sdílejí a spoluvytvářejí dobrou praxi v oblasti provozních aspektů udržitelného rozvoje. Ohlas je výborný a projekt tak napomáhá nastolovat téma udržitelného rozvoje takřka na všech univerzitách a připravovat budoucí standard udržitelných univerzit v ČR,“ vypočítává Radim Sajbot úspěchy, kterých se na Masarykově univerzitě podařilo dosáhnout za uplynulý rok.

Jaké existují na Masarykově univerzitě plány do budoucna právě v oblasti udržitelného rozvoje? Podle Radima Sajbora je toho celá řada. „Máme rozpracované dílčí strategie týkající se odpovědného nakupování, odpadového hospodářství, energetického managementu a nakládání s vodou. Při nové výstavbě jsou zelené technologie standardem, usilujeme o získání certifikátů.

Čtvrtou příčku pak získala mezi českými vysokými školami Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, která letos získala 401.-600. místo. „Minulý rok byl pro nás vlastně určitým způsobem začátkem, protože jsme začali pracovat dle našeho nového Strategického záměru 2021+. Podařilo se nám získat ocenění HR Award a univerzita také prošla auditem rovných příležitostí s výborným výsledkem.

„Minulý rok jsme rozjeli i další projekt v rámci popularizace vědy a výzkumu, vlastní Junior univerzitu. Naše unikátní Univerzitní muzeum, které sdružuje rozsáhlou sbírku umění i technického dědictví, oslavilo rok svého fungování. Posunuli jsme se i s dalšími možnostmi ekologické dopravy do kampusu a mezi fakultami,“ říká rektor Václav Snášel.

Urban Research and Education Knowledge Alliance (U!REKA) je konsorcium sedmi univerzit z celé Evropy, které má udržitelnost jako jedno z témat spolupráce. Druhý příklad, Fraunhofer Innovation Platform for Applied Artificial Intelligence for Materials & Manufacturing at VSB - Technical University of Ostrava (FIP), je výsledkem dlouhodobé spolupráce univerzity s německou Fraunhofer-Gesellschaft.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava má v oblasti udržitelnosti řadu ambicí i do dalších let. „Naším plánem je, aby se udržitelnost stala součástí všech našich aktivit zcela přirozeně,“ vysvětluje Václav Snášel. „Určitě se chceme dále věnovat našemu kampusu, abychom snižovali jeho energetickou náročnost a dělali maximum pro to, aby budovy a celková infrastruktura byly co možná nejvíce inteligentní a udržitelné. Budeme pokračovat v efektivním hospodaření s dešťovou vodou a celkově s koncepcí odpadového hospodářství. Na univerzitě funguje při sečtení zaměstnanců a studentů 15 000 osob, to je velké společenství lidí, o jejichž komfort se musíme postarat, ale ne na úkor udržitelnosti,“ vysvětluje Václav Snášel.

„Samozřejmostí budou dále naše výukové a popularizační aktivity pro všechny věkové skupiny. Edukace veřejnosti týkající se udržitelnosti je pro nás velkým tématem. Musíme být ale také partnery pro průmysl, který téma udržitelnosti řeší. Celkový žebříček umístěných českých vysokých škol uzavírá ještě Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která se umístila mezi první tisícovkou univerzit. Té se dařilo zejména v kategoriích zaměřených na ochranu klimatu. V kategorii „kroky proti klimatické změně“ (cíl č. 13) se škola umístila na 301.-400.

Přestože se další české školy do celkového žebříčku nedostaly, umístily se velmi dobře v některých specifických cílech udržitelného rozvoje. To je příklad Západočeské univerzity v Plzni. V oblasti boje proti hladu a nedostatku potravin se například umístila na 401.+ příčce a je vůbec jediným českým zástupcem v této kategorii. V oblasti průmyslových inovací se umístila dokonce na 201.-300. V podobné situace se nachází Česká zemědělská univerzita v Praze. Té se v povinné kategorii „partnerství pro splnění cílů“ podařilo získat 17. místo na světě. Na 401.-600.

Globální výsledky

Celému žebříčku vévodí australská Western Sydney University, která získala velké množství bodů v oblasti nakládání s vodou a ve výzkumu vodního hospodářství. Vynikajícího skóre škola dosáhla také v oblasti zodpovědné spotřeby. „Univerzity hrají zcela klíčovou roly. Naším primárním úkolem je v oblasti udržitelnosti především vyprodukovat absolventy, kteří budou umět efektivně přispět k řešení aktuálních globálních výzev,“ říká Barney Glover, rektor Western Sydney University.

Na druhém místě se umístila Arizona State University (Tempe) ze Spojených států amerických. Třetí příčku obsadila kanadská Western University. Přestože v první desítce škol žádná země jasně nedominuje, nejvíc univerzit v první stovce pochází z Velké Británie. V žebříčku se jich umístilo 20. Nejlépe umístěnou tamější školou je Newcastle University, které se povedlo získat 8. místo v celkovém žebříčku. Uspěla mimo jiné právě v oblasti navazování inovačních partnerství. Hned za ní se pak na 9. Úspěšné v žebříčku byly také australské univerzity. Celkem se jich v první stovce škol umístilo 17. Kromě Western Sydney University, která získala první příčku, se dobře umístila také University of Technology Sydney, která velmi dobrého výsledku dosáhla v oblasti udržitelné spotřeby a produkce. V otázkách udržitelnosti je mimořádně úspěšnou zemí také Nový Zéland. Nejenže se se University of Auckland umístila hned na 6.

tags: #klimaticke #10 #pro #univerzity #žebříček

Oblíbené příspěvky:

• Stav vody v Česku
• Původce odpadu v ČR
• Kvalitní odpadkové koše Brabantia
• Elegantní odpadkové koše do kuchyně
• Informace o provozu Skládky Solecká