Klimatické podmínky a charakteristika města Klášterec nad Ohří

17.03.2026

Klášterec nad Ohří je město ležící v severozápadních Čechách, v okrese Chomutov. Nachází se v údolí řeky Ohře, mezi Krušnými a Doupovskými horami, v nadmořské výšce 320 metrů.

Administrativní a geografické začlenění

Klášterec nad Ohří spadá do ORP Kadaň. Pod město spadají městské části: Ciboušov, Hradiště, Klášterecká Jeseň, Lestkov, Miřetice u Klášterce nad Ohří, Rašovice, Suchý Důl, Šumná a Útočiště. Vernéřov a Mikulovice již neexistují.

Geomorfologická charakteristika

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina a Krušnohorské soustavy. Severní část spadá pod podsoustavu Krušnohorská hornatina, celek Krušné hory, podcelek Loučenská hornatina a okrsek Bolebořská vrchovina. Dále se zde nachází okrsek Klášterecká kotlina a okrsek Rohozecká vrchovina. Okrsek Jehličenská hornatina se nachází na severu a je tvořen třetihorními lávovými výlevy a pyroklastickými uloženinami.

Okrsky

Bolebořská vrchovina: Členitá vrchovina tvořená převážně z proterozoických až spodnopaleozoických hornin.
Klášterecká kotlina: Mírně ukloněný zarovnaný povrch tektonicky méně pokleslé krystalinické kry.
Rohozecká vrchovina: Členitá vrchovina tvořená z třetihorních pyroklastik a výlevů.

Geologické poměry

Území města Klášterce nad Ohří je z geologického hlediska tvořeno v severní části především ortorulou, místy doplněnou pararulou, pararulou svorového vzhledu, v místní části Hradiště svory a pararulou svorového vzhledu. Bezprostřední okolí koryt vodních toků tvoří smíšený sediment a nivní sediment. Jižní část území města tvoří převážně hrubozrnné tufy oherských center, zalesněné oblasti jsou místy doplněné o spraš a sprašovou hlínu, analcimit, nef.analcimit až analcim.

Půdní typy

Na území města Klášterce nad Ohří dominují v severní části katastru půdní typy kambizem mesobazická, kambizem dystrická a kambizem dystrická podzolovaná. Ve stření a jižní části katastru dominují půdní typy kambizem eutrofní, kambizem modální a kambizem psefitická.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Klimatické podmínky okresu Chomutov

Horská část okresu Chomutov leží v klimatickém okrsku mírně chladném, nížinná část v okrsku mírně teplém s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 8,5°C v nížinné části, do 4°C v horské části. Nejchladnější měsíc je leden, nejteplejší červenec. Na jaře je patrný rychlý vzestup teplot, na podzim teplota opět dosti rychle klesá.

Průměrné roční srážky stoupají od 450 mm v nížinné části (důsledku srážkového stínu Krušných a Doupovských hor) až do 950 mm na hřebenu Krušných hor. Rozdělení srážek během roku v jednotlivých klimatických oblastech vykazuje značné rozdíly. V nížinných částech okresu jsou srážky nejvlhčího měsíce, jímž bývá obvykle červenec, přibližně dvakrát vyšší než srážky nejsuššího měsíce, kterým je většinou únor nebo březen. Na horách je tento rozdíl mnohem nižší a srážky nejvlhčího měsíce převyšují srážky měsíce nejsuššího asi o polovinu. Počet dní se sněžením je úměrný počtu dní se srážkami vůbec. V Krušných horách činí okolo 48 %, v Mostecké pánvi 30 %. Trvání souvislé sněhové pokrývky vzrůstá s nadmořskou výškou a činí 55 - 140 dní. V okrese Chomutov převládají západní a jihozápadní větry. Průměrné trvání slunečního svitu za rok vykazuje vyšší hodnoty na horách (cca 1 700 hodin) než v údolních polohách (cca 1 500 hodin).

Lokalita Klášterce nad Ohří se vyznačuje normálně dlouhým, mírným a mírně suchým létem, krátkým a mírným přechodným obdobím s mírným jarem a mírně teplým podzimem.

Vodní toky a nádrže

Převažující část okresu (80 %) spadá do hlavního povodí dolního Labe, do dílčího povodí Ohře a Bíliny. Největším tokem je řeka Ohře, která odvodňuje 613 km2 našeho okresu především z jeho střední a západní části. Hlavními levostrannými přítoky Ohře na našem území jsou Malodolský, Podmileský, Hradišťský a Prunéřovský potok.

Z vodních nádrží je největší údolní nádrž Nechranice, která byla vybudována na Ohři v roce 1968 a může zadržet až 288 miliónů m3 vody. Pro akumulaci pitné vody slouží údolní nádrž Kamenička z roku 1904, Křímov z roku 1959, Jirkov z roku 1965 a Přísečnice z roku 1976.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Flóra

Pro utváření rostlinného krytu jsou mimo lidskou činnost rozhodující geologické, geomorfologické a klimatické podmínky. Strmý gradient výškový, klimatický, pestrost geologického podkladu a geomorfologická členitost jsou příčinou velice odlišného charakteru stanovišť jednotlivých částí okresu.

Proto jsou podle fytogeografického členění, vypracovaného pro účely Flóry České republiky, v okrese Chomutov zastoupeny všechny tři základní fytochoriony: