Klimatické podmínky Klíny Krušné hory

Krušné hory, dříve též Rudohoří, jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska.

Krušnohoří představuje táhlou pohraniční oblast tvořenou hornatinami a vrchovinami, které zůstaly do dnešní doby z větší části zalesněné.

S ohledem na členitost terénu a klimatické podmínky zde nenalezneme velká pravidelná města, ale spíše menší sídla. Ty se rozkládají v údolních polohách podél vodních toků.

Krušné hory jsou kerné pohoří. Tvoří je nakloněná kra, jejíž jižní okraj byl vyzvednut podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají pozvolně, zatímco na jihu jsou omezené 500-700 m vysokým příkrým svahem.

Jejich nejvyššími vrcholy jsou postupně od JZ k SV : Počátecký vrch (821 m), Kraslický Špičák (991 m), Plešivec (1028 m), Božídarský Špičák (1115 m), Fichtelberg (1214 m), Klínovec (1244 m, nejvyšší vrchol), Jelení hora (994 m), Medvědí skála (924 m), Loučná (956 m) a Komáří hůrka (808 m).

Čtěte také: Klimatické podmínky

Česká strana Krušných hor je odvodněna k jihu do Ohře a Bíliny. Hlavní vodní osou je Ohře, která vstupuje do Krušných hor v Chebské pánvi. Má na svém horním toku značný spád a až teprve v oblasti Žatce se stává její tok pozvolným.

Mosteckou pánev odvodňuje Bílina, která pramení na úbočích hor severozápadně od Chomutova. Přijímá řadu dalších potoků jak z hor tak i během svého dalšího toku.

Na horských potocích se nachází několik umělých nádrží, mezi ty největší patří Přísečnická, Flájská a Křimovská přehrada, sloužící jako zásobárny pitné vody.

Klimatické podmínky

Podnebí v oblasti hřebene je drsnější, s prudkými bouřemi, s větry zejména na podzim a v zimě, se studenou zimou, s krátkým, několikatýdenním létem, které je však poměrně teplé.

Průměrné teploty ve výšce 900 m jsou kolem 4 °C, v 1 200 m je to kolem 2,5 °C.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

V zimě jsou hory turisty vyhledávanou oblastí, sněhová pokrývka dosahuje místy až 4 m. Sníh tu padá až 100 dní v roce (ve výšce 1 200 m je to až 214 dní).

Mrazíky se vyskytují i v červnu a v září.

Celkově v Krušných horách převládají severní a západní větry, vlhké a studené, které přinášejí rychlou změnu počasí, dlouhé zimní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700 m n. m., a to 90× - 124× do roka.

Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich výšce. Na hřebenech tu ročně spadne 1000 až 1200 mm vody, v nižších polohách méně (více na německé straně).

Krušné hory jako celek způsobují tzv. srážkový stín v oblasti podkrušnohorských pánví, tyto srážky pak dopadají až ve středních Čechách, ročně spadne tedy v pánevní oblasti jen kolem 500 mm srážek.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Fauna a Flóra

Podkrušnohoří není nejvhodnějším místem pro volně žijící zvířata (pro své osídlení a hlavně průmysl). Lepší podmínky jsou v pohraničí a přilehlých zalesněných oblastech.

Žijí zde zajíci (Lepus europaeus), ježci (Erinaceus europaeus), jezevci (Meles meles), jeleni (Cervus elaphus) a na Chebsku a Ašsku i daňci (Dama dama).

Rostlinstvo Krušných hor se v poslední době výrazně změnilo.

Původní pralesovité porosty, tvořené smíšenými lesy, byly většinou během intenzivní těžby a zpracování rud vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami, které byly koncem 20. století těžce poškozeny průmyslovými imisemi (tzv. kyselé deště) a následným přemnožením hmyzích škůdců, vichřicemi se silnou námrazou.

To vedlo k postupné likvidaci velké části lesů. Tyto holiny jsou v poslední době systematicky zalesňovány dřevinami, které lépe snášejí zdejší klimatické podmínky, a to břízami, modříny (Larix decidua) a stříbrnými smrky.

Plocha lesů zaujímá v Krušných horách 75 %, nejrozšířenějším stromem tu pak je smrk (Picea abies), ten vystupuje až do nejvyšších poloh (kleč je zde velmi vzácná), na velmi rozsáhlých plochách krušnohorských rašelinišť (zejména Božídarské rašeliniště) se daří v hojné míře borovicím, břízám a vřesu.

Z dalších rostlin zde najdeme např. vzácný náprstník červený (Digitalis purpurea), diviznu velkokvětou (Verbascum thapsiforme) nebo smetanku lékařskou (Taraxacum officinale).

Krušnohorská bílá stopa

Milion korun chce sdružení Krušnohorská bílá stopa investovat do běžeckých tras v Krušných horách a jejich propagace.

Krušnohorská bílá stopa je unikátní síť běžeckých tratí v Krušných horách v oblasti Lesná, Klíny, Dlouhá Louka, Bouřňák, Fojtovice a Telnice.

Běžkařům nabízí zhruba 350 kilometrů tratí, které navazují i na stopy v sousedním Sasku.

Nadmořská výška tratí se pohybuje od 750 do 950 metrů, což dává vyznavačům bílé stopy záruku dobrých sněhových podmínek.

Cílem projektu je zajištění kvalitní a především účelné propagace Krušných hor. Konkrétně se tak má dít pomocí informačních cedulí a zvukových panelů na Lesné, Klínech, Dlouhé Louce, Bouřňáku, Fojtovicích, Telnic, osazením tras navigačním systém, tedy směrníky či kilometrovníky; vytvořením internetových stránek a pořízením kamer, které budou snímat klimatické podmínky na tratích Krušnohorské bílé stopy a přenášet ho na webové stránky www.kbstopa.cz.

Údolí Prunéřovského potoka

Na západní hranicí Ústeckého kraje se nad městem Kadaní do hřebene Krušných hor hluboce zařezává údolí Prunéřovského potoka. Toto místo je tak malebné a hodnotné, že zde bylo vyhlášeno chráněné území o rozloze šestnácti čtverečních kilometrů.

Přírodní park Údolí Prunéřovského potoka patří mezi nejzajímavější turistické lokality v Krušných horách.

Také botanici zde rádi zkoumají terén, hluboké údolí totiž vytváří unikátní klima.

Prunéřovský potok, který svádí vodu z hřebene Krušných hor, je za normálních podmínek celkem klidná horská bystřina, ale za silných dešťů a zejména v období jarního tání se proměňuje v živelnou říčku.

Vesnická sídla

Podoba vesnických sídel je výrazně ovlivněna terénem, přičemž lze rozlišit údolní polohy (Údolíčko, Dolina, Kotlina), náhorní planiny (Mýtinka, Vysoká, Horní Ves, Hora Sv.

V oblasti Krušných hor se vyskytují nepravidelné liniové půdorysné formy s lánovou plužinou (Dlouhá Louka, Klíny), podmíněné členitostí terénu se sevřenějšími polohami.

Dostupnost po značených trasách

Nejkrásnějšími pasážemi přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka vede modrá turistická trasa, na níž je i hrad Hasištejn. V horní pasáži se napojuje na červenou Krušnohorskou magistrálu.

tags: #klimatické #podmínky #Klíny #Krušné #hory

Oblíbené příspěvky:

• Výběr kompostéru
• Vlak vs. auto: emise CO2
• Udržitelnost a recyklace
• AVE CZ skládka Čáslav
• Kovový odpad Svojanov a okolí