Milešovka, s nadmořskou výškou 837 m, je nejvyšším bodem CHKO České středohoří. Pro teplotu vzduchu je typická časová variabilita, zahrnující změny periodické (denní a roční chod) i neperiodické, které způsobují změny cirkulace a ve většině případů jsou spojeny s přechodem atmosférických front. Pohled z Košťálova (Foto: J. Chvojna).
Druhá největší chráněná krajinná oblast ČR přitahuje jak obdivovatele přírodních a kulturních krás, tak turisty, sportovce, historiky a badatele. Pro každého z nich nabízí něco z nepřeberného bohatství, jež pramení z dlouhé a pestré historie přírody i lidské civilizace.
Území bylo v období svrchní křídy (před 97 - 85 mil. lety) zaplaveno mělkým mořem, na jehož dně se ukládaly sedimenty. Středohoří probíhala v období před 43 - 9 mil. lety. Milešovka, Kletečná, Lipská hora, Milešovský Kloc, Pařez, Solanská hora, Košťálov, Oblík, Raná, Lovoš a další.
Výrazným krajinným prvkem je místy až 500 m hluboké údolí Labe. Labe s velkým spádem vyhloubily hluboké rokle (např. soutěska), často se zde vyskytují vodopády (např. Budovský vodopád (Foto: J. Údolí Labe v Sebuzíně (Foto: J.
Bodem CHKO je vrchol Milešovky (837 m n. m.). Děčíně (121,9 m n. m.) v hlubokém údolí.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Zde po většinu roku málo vodné. Vlhčí východní části CHKO je říční síť podstatně hustší. Krajinné oblasti se nachází několik rybníků. Velký rybník u Karlovky. Labem.
A roční úhrny srážek zde dosahují průměrně 450 - 500 mm. Hradišťan a Milešovky (úhrny přes 600 mm). Největší rychlosti větru bývají v prosinci; v průměru je to 10 m.s-1, r. 1999 byla průměrná prosincová rychlost větru 13,3 m.s-1. Milešovka patří k největrnějším horským vrcholům na území České republiky.
V letech 1989-1998 zde byla průměrná roční rychlost větru 8,1 m.s-1. V letech 1961-2003 byla průměrná roční rychlost větru 8,5 m.s-1, r. 1979 pak 9,4 m.s-1. Tento efekt, vyvolávaný zejména výstupy vzduchu, mikrofyzikálními procesy v oblacích a menším výparem, není na Milešovce pozorován. Srážkový deficit je způsoben závětrným účinkem Krušných hor a také tím, že izolovanou horu vzduchové masy snadněji obtékají.
Přes horu přejde za rok v průměru 140 atmosférických front, převážně studených (73). Při „studené frontě století“, která přes Milešovku přešla 31. prosince 1978 mezi 15. a 16. h, se během 17 hodin ochladilo o 27,6 °C. Za předpokladu lineárního trendu se na Milešovce za sto let oteplilo o 0,87 °C.
Analýzou cirkulačních poměrů jsme zjistili, že k zimním oteplením přispívá až dvojnásobně četnější intenzivní přenos teplého vzduchu z povrchu Atlantského oceánu od západu až severozápadu. Pro poslední léta je charakteristický rychlý přechod od zimního období k poměrně vysokým teplotám již během března a dubna. Jev je vyvolán četnějším přenosem teplých vzduchových hmot od jihovýchodu, jihu a jihozápadu, stejně je tomu i v letním období.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Na jaře zde vykvétá celá řada chráněných druhů rostlin, např. koniklec luční český, hlaváček jarní, bělozářka liliovitá, divizna brunátná, kozinec bezlodyžný a mnoho dalších. Tvořených křídovými sedimenty s vysokým obsahem vápníku. Vstavač nachový, pětiprstka žežulník či Střevíčník pantoflíček.
Kosatec bezlistý a další. Modronachová, lilie zlatohlávek, medovník meduňkolistý a další). S kyčelnicemi cibulkonosnou a devítilistou v podrostu. Bučina na Milešovce (Foto: J. Bahenní, vstavač kukačka a další).
Výskyt ptáků je koncentrován v lesích a kolem toku Labe, kde lze zahlédnout řadu druhů brodivých ptáků, ledňáčka říčního, kulíka říčního, orlovce říčního, kormorána velkého, hohola severního, ostralku štíhlou, morčáky a řadu dalších. Vzácností mezi hnízdícími druhy jsou i nadále čápi bílý a černý, jeřáb popelavý, někteří dravci a sovy.
Vznik observatoře na Milešovce spadá do doby, kdy meteorologové potřebovali poznat třetí rozměr atmosférických procesů. Na Milešovce v rámci tohoto proudu vznikla observatoř s rozhlednou vysokou 18 m. Kuželovitý tvar hory s malou vrcholovou plochou a převýšením nad okolní krajinou o 300 až 400 m tvoří ideální podmínky pro meteorologickou pozorovatelnu.
Milešovská klimatologická řada je homogenní, protože reaguje jen na přirozené změny počasí a podnebí, nikoliv na odchylky v měření a pozorování. Původně byla Milešovka postavena jako klimatologická observatoř, kde se měří a pozoruje třikrát denně: v 7, 14 a 21 h místního času. Již v říjnu 1905 zde byla zřízena telefonní a telegrafní stanice, která pozorování denně předávala do Ústředního ústavu pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Horu charakterizuje velký počet blesků, které zasahují observatoř. Od června 1945 do června 1954 uhodil blesk do observatoře 32krát, z toho při jedné bouřce až 5krát. Porovnání počtu dnů s mlhou na Milešovce a v níže ležících stanicích (v Teplicích a Doksanech) ukazuje, že nízká oblačnost je na Milešovce identifikována jako mlha.
Na Milešovce je zvlášť intenzivní zrnitá námraza, což je bělavá nebo šedá krystalická ledová hmota vznikající mrznutím vodních kapiček mlhy. Tvorba námrazy je zde nejčastější v lednu a prosinci, ledovky pak v prosinci a únoru. Námraza se v ročním průměru vyskytne ve 102 dnech, nejvíce (128 dnů) jí bylo v zimě 1969/1970.
Na Milešovce se vyskytuje denní chod typický pro horské polohy: maximum je mezi 21.-23. hodinou a minimum mezi 10.-11. hodinou. Četné jsou i rychlosti větru nad 16 m.s.-1, což označujeme termínem „bouřlivý vítr“; v prosinci a lednu zhruba v 21 % dnů.
Odborným meteorologickým garantem observatoře, jejíž výstavbu doporučil i ředitel Ústředního ústavu pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni prof. dr. J. M. Pertner, byl prof. dr. R. Spitaler (1859-1946), vedoucí katedry pro kosmickou fyziku na Přírodovědecké fakultě Německé univerzity v Praze. Pod vedením dr. Františka Reina byla budova rozšířena, modernizována a spolu s lanovkou rekonstruována.
Zpracování klimatických poměrů Milešovky za 90 let (tlak vzduchu, vítr, oblačnost, globální sluneční záření, sluneční svit, stav půdy a teplota půdy, teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, atmosférické srážky, sněhové poměry, námrazkové jevy, mlhy, bouřkové jevy, povětrnostní singularity, znečištění ovzduší), analýzy synoptických situací při vybraných meteorologických extrémech na Milešovce, kolísání vybraných charakteristik meteorologických prvků a jevů na Milešovce včetně bohaté literatury shrnuje monografie R. Brázdila, J.
tags: #klimatické #podmínky #Milešovka