Klimatické podmínky v České republice: Charakteristika

Česká republika leží v mírném podnebném pásu a je pro ni typické střídání čtyř ročních období s převládajícím západním prouděním vzduchu. Vnitrozemská poloha uprostřed evropského kontinentu způsobuje, že jsme na rozhraní západoevropského oceánského a východoevropského kontinentálního klimatu. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů.

Klimatické poměry v ČR ovlivňují proměnné (dynamické) a neproměnné (stálé) faktory. Počasí v ČR je proto proměnlivé a nestálé. V mírném podnebném pásu převládá západní proudění, které přináší vlhký vzduch z Atlantského oceánu. Na styku různě teplých vzduchových hmot se vytvářejí vzduchové víry, fronty, které způsobují časté změny počasí. Cyklona, tlaková níže, postupuje po skupinách, směrem k východu a obvykle znamená zhoršení počasí. V průběhu roku prochází našim územím kolem šedesáti cyklon. Anticyklona, tlaková výše, přináší jasné počasí.

Nadmořská výška území, jeho expozice - orientace vůči světovým stranám, poloha, směr horských hřbetů, návětrný a závětrný efekt pohoří má vliv na výškovou stupňovitost podnebí. Rozložení tlakových center, cyklon a anticyklon nad Azorskými ostrovy, Islandem, Britskými ostrovy, Skandinávií a Ruskem se v průběhu roku mění a ovlivňuje tak počasí na našem území. Zasahují zde vzduchové hmoty polární, tropické i arktické.

Teplotní charakteristika

Rozložení teplot závisí od polohy místa a nadmořské výšky. Průměrné měsíční teploty vzduchu dosahují minima převážně v lednu a maxima v červenci.

K nejteplejším oblastem ČR patří jižní Morava, střední Polabí a Praha s průměrnými ročními teplotami okolo 9° C (Hodonín 9,5° C). V nejteplejších oblastech Česka se v průměru vyskytne 12 tropických dnů za rok. Nejvíce ledových a arktických dnů se vyskytuje ve vyšších polohách. proudí právě od severovýchodu a tyto oblasti jsou více exponované.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Teplotní extrémy v ČR: - 42,2 ° C bylo naměřeno 11. 2. 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic a + 40,2 ° C bylo naměřeno 27.7.

Mapa znázorňuje průměrnou roční teplotu vzduchu mezi roky 1961 až 2000. Nejchladnějším měsícem roku je leden, kdy i v nížinách klesne průměrná měsíční teplota pod 0 °C.

Srážková charakteristika

Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek na území ČR činí 679 mm. K nejsušším oblastem patří jižní Morava, Žatecko a Kladensko ležící ve srážkovém stínu Krušných hor, kde roční úhrny srážek nepřevyšují 450 mm. Nejvíce srážek mají v Jizerských horách, kde roční úhrny dosahují i více než 1 700 mm, na Šumavě,v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a Moravskoslezských Beskydách.

Nejvíce srážek spadne v letních měsících až 40 % a na jaře 25 %. V létě mají srážky často přívalový charakter. Nejvyšší úhrn srážek spadlých za 24 hodin byl zaznamenán 29. 7. 1897 na stanici Nová Louka v Jizerských horách - 345,1 mm.

Sněhová pokrývka se v horských oblastech objevuje už v říjnu, v nížších polohách v listopadu nebo počátkem prosince. Délka trvání sněhové pokrývky se pohybuje od 40 dní za rok v nížších polohách až po více než 150 v horských oblastech.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Z celkového množství srážek v ČR třetina odteče povrchovou cestou,třetina se vypaří a třetina se vsákne.

Mapa znázorňuje průměrný roční úhrn srážek v mm mezi roky 1961 až 2000. Nejvíce srážek v Česku spadne v letních měsících, nejméně naopak v zimních měsících. V zimních měsících se více srážek vyskytuje především na horách. měsících zvyšují konvektivní srážky (při vydatné bouřce spadne i polovina měsíčního průměru za pár hodin). Místa ležící na závětrné straně hor jsou podstatně sušší (např. tzv.

Sluneční svit a oblačnost

Mapa znázorňuje průměrný roční počet hodni slunečního svitu v hodinách mezi roky 1961 až 2000. Z dlouhodobých měření vyplývá, že v Česku svítí Slunce nejvíce hodin na jižní Moravě. Nejméně svítí Slunce během celého roku na horách. Je zde více oblačnosti, častěji prší.

Chod oblačnosti na našem území má sezónní charakter. Statický typ s vrstevnatou oblačností se projevuje od října do března. Dynamický typ s kupovotou oblačností převažuje od dubna do září. Relativní vlhkost vzduchu se v ročním průměru pohybuje od 60-80%.

Specifické oblasti

Klimatické poměry Českého středohoří jsou i přes jeho menší rozlohu mimořádně pestré a zahrnuje teplé, mírně teplé i chladné klimatické oblasti. Na celém území Středohoří se projevuje určitá klimatická mozaika, která je dána zejména vysokou členitostí terénu, tedy převýšením, svažitostí a orientací vůči světovým stranám. Zajímavostí jsou i četné mikroklimatické fenomény, jako jsou výdechy teplého vzduchu z rozsedlin na straně jedné a výdechy studeného vzduchu z podmrzajících sutí na straně druhé. Klimatické poměry na jihozápadě a severovýchodě oblasti jsou značně rozdílné. Jihozápad je díky srážkovému stínu Krušných hor výrazně suchý a teplý. Tato oblast patří mezi nejsušší v České republice. Nejvyšší vrcholy Českého středohoří se vyznačují velkým počtem větrných dní.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Většina území Českého lesa patří do mírně teplého klimatu, který je charakterizován mírným jarem i podzimem, krátkým, mírně vlhkým létem, a zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá. Polohy nad 700-800 m n. m., Haltravský hřeben, Čerchov, Přimdský hřeben, náleží podle klasifikace klimatických oblastí ČR do klimatu chladného. Dlouhodobé průměrné roční teploty kolísají v závislosti na nadmořské výšce od 8°C v polohách kolem 400 m n. m. na Domažlicku až po 4,5-5°C na Čerchově. V průběhu roku připadá teplotní maximum na červenec s průměrnou měsíční teplotou 14-18°C, minimum na leden s teplotami -2 až -4°C. Z pohledu srážkové charakteristiky leží území na východním úpatí ve srážkovém stínu (v průměru 640 mm srážek). Uvnitř pohoří a na západních návětrných svazích jsou srážky vyšší než na okraji: Lesná, Ostrůvek 838 mm.

Meteorologické stanice

Praha - Klementinum je nejstarší českou meteorologickou stanicí. Od roku 1775 zaznamenává nejdelší souvislou teplotní řadu, která se využívá při studiu kolísání klimatu. Solární a ozonová observatoř v Hradci Králové od roku 1962 každodenně provádí měření množství ozonu v atmosféře nad střední Evropou a řadí se tak mezi stanice s nejdelší datovou řadou svého druhu.

tags: #klimatické #podmínky #Česká #republika #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Zahradní tipy s ořechovými skořápkami
• Kniha pro průzkumníky
• Laky šetrné k přírodě
• Kvalita ovzduší v ČR
• Čištění odpadu Coca-Colou