Významné aspekty lázeňství v České republice: Průzkum a trendy

Průzkum vztahu veřejnosti k českému lázeňství uskutečněný v únoru 2024 přinesl zajímavá zjištění. Respondenti silně vnímají význam a efektivitu lázeňské péče, což přináší nové výzvy pro budoucí rozvoj a potřebu podpory tohoto odvětví.

Význam lázeňské péče

Význam lázeňské péče je zřejmý:

• 78 % dotázaných považuje pobyt v lázních za důležitou součást péče o své zdraví.
• 79 % souhlasí s tím, že je lázeňská péče důležitou součástí zdravotnického systému.
• 84 % respondentů uvedlo, že stát by měl lázeňství v ČR systematicky podporovat.

Vysoká podpora lázeňství mezi veřejností je s největší pravděpodobností odrazem osobních zkušeností - ať už vlastních, či zprostředkovaných z pobytů blízkých. Z průzkumu vyplynulo, že osobní zkušenost s lázeňským pobytem má celých 40 % oslovených respondentů.

„Lázně dnes hrají významnou roli nejen v procesu léčby a rekonvalescence, ale i v prevenci onemocnění. Aktuálně se začíná hovořit o tom, že lázně by se mohly stát určitými centry pravidelné prevence a zároveň odměnou těm, kteří o své zdraví pečují a šetří zdravotnickému systému pozdější vysoké výdaje za léčení,“ upřesňuje význam péče MUDr. Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní.

Rozdíl mezi lázněmi a wellness

S masovým rozšířením wellness center v posledních dekádách vyvstala otázka, zda si lidé uvědomují zásadní rozdíl mezi wellness procedurami a lázeňskou péčí. Průzkum však odhalil, že většina lidí tento rozdíl jasně vnímá.

Čtěte také: Semily: Klima a turismus

• 67 % respondentů rozdíl mezi lázněmi a wellness vnímá.
• 20 % respondentů uvedlo, že rozdíl není žádný anebo ho nedokázali pojmenovat.

Mezi odpověďmi, ve kterých respondent vnímá rozdíl mezi lázněmi a wellness, se nejčastěji objevuje, že „lázně jsou na léčení a wellness pro relaxaci”. V této souvislosti si lidé uvědomují rozdíl i ve financování - lázně jsou při splnění určitých podmínek spolufinancované pojišťovnami, wellness je zcela v režii návštěvníka. V této otázce se ukazuje význam osvěty a informovanosti veřejnosti o pravém významu lázní.

Aby subjekt splnil podmínky zařazení do kategorie „léčebné lázně“, musí disponovat tzv. přírodním léčivým zdrojem (PLZ), který eviduje Ministerstvo zdravotnictví. Mezi přírodní léčivé zdroje patří minerální prameny, peloidy (tj. rašelina, bahno a slatina), zřídelní plyny či klimatické podmínky. Nezastupitelný aspekt léčivého zdroje nelze opominout k pochopení významu kvality a specifičnosti lázeňské péče.

Wellness je oproti tomu jen souhrn procedur (sauny, masážní bazény, sprchy, masáže), které nedisponují léčebným zdrojem a slouží čistě k relaxaci.

Role praktických lékařů

Průzkum ukázal, že praktický lékař je základním mostem mezi pacientem a pobytem v lázních.

• 54 % očekává informace od svého praktického lékaře anebo lékaře specialisty (27 %).
• 46 % respondentů se samo neinformuje o možnostech lázeňské péče.
• 42 % respondentů uvedlo, že je praktický lékař neinformuje o možnostech lázeňského pobytu.

Z těchto výsledků vyvstává diskuse, zda lékaře více nemotivovat k tomu, aby o možnostech lázeňské péče své pacienty detailně informovali. A to nejen v rámci léčení, ale i jako součást preventivní péče. Zjevně existuje potřeba posílit spolupráci mezi lázeňským sektorem a primární zdravotní péčí.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Financování lázeňské péče

O tom, jak dlouhý bude lázeňský pobyt, rozhodují v zásadě dva faktory - čas (na jak dlouho může člověk do lázní odjet z hlediska práce a osobních záležitostí) a způsob financování pobytu (spolufinancování vs. proplacení zdravotní pojišťovnou).

Zdravotní pojišťovny (ZP) hrají nezastupitelnou úlohu ve financování lázeňské péče, rozsah proplácení a spolufinancování pobytů se primárně odvíjí od závažnosti diagnózy. Způsob financování pobytu je pro rozhodování potenciálních klientů lázní určující:

• 58 % lidí jej vnímá jako zásadní.
• 31 % se rozhoduje podle poměru ceny a kvality.
• 12 % finance neřeší.

Z těch, co již v lázních byli přes ZP (financování pobytu) by 45 % uvažovalo o tom, že by si další pobyt zaplatili z vlastních peněz. To je celkem pozitivní číslo dokazující přínosy lázeňské péče a ochotu financovat do svého zdraví. Cílem je, aby se toto procento zvyšovalo a lázně byly více vnímány jako preventivní prostředek spíše než řešení akutních zdravotních problémů.

Změny trendů v délce pobytů

S financemi souvisí i zkracující se délka pobytů (nejen kvůli spolufinancování, ale také kvůli pracovním závazkům a ochotou si lázně „vyzkoušet“).

• 25 % lidí strávilo v lázních 1 týden
• 21 % 2-3 dny
• 15 % dva týdny
• 9 % více než dva týdny

Stále však převládá postoj, že pokud by finanční prostředky nehrály roli, většina by si vybrala ideálně týdenní či dvoutýdenní pobyt. Z hlediska prevence jsou ale i krátké, avšak pravidelné pobyty podle odborníků velmi důležité a představují významný zdravotní přínos. Lázeňská péče by neměla být vnímána jako luxus, ale jako dostupná a efektivní součást zdravotního systému.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

„Průměrná délka pobytu samoplátců v lázních po předchozí dekádě postupného prodlužování zase klesá. Je to dáno tím, že lázně objevuje stále více lidí. Jejich krátké seznamování s lázněmi tak průměrnou hodnotu ředí, ale u opakovaných pobytů je zřejmé prodlužování,” upřesňuje MUDr. Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní.

Podpora lázeňství

Lázeňství představuje zásadní hodnotu nejen z hlediska zdravotní péče a prevence, ale funguje také jako motor regionálního rozvoje a turismu. Služby spojené s lázeňstvím přitahují do regionů návštěvníky z celého Česka i zahraničí, čímž podporují lokální ekonomiku, vytvářejí pracovní místa a oživují kulturní a historické dědictví. Z toho vyplývá potřeba systémové podpory tohoto unikátního odvětví ze strany státu, s čímž souhlasí i respondenti.

• 84 % souhlasí nebo zcela souhlasí s tím, aby český stát podporoval lázeňství v České republice.
• 47 % si není jisto, zda český stát lázeňskou péči fakticky podporuje.
• 24 % si je vědoma toho, že stát lázeňskou péči podporuje.

„Lázně neodmyslitelně patří k České republice. Jejich služby lidé využívají v regionech světového věhlasu i v komorních lázních malých měst. Ty nabízí stejný komfort jako velká lázeňská centra včetně prvotřídní péče a duševního relaxu bez davů turistů. Investice do lázeňství není jen investicí do zdraví a wellness, ale také do udržitelného turismu a prosperity regionů, což z lázeňství činí nedílnou součást strategie pro rozvoj cestovního ruchu a posílení atraktivity Česka jakožto destinace s vysokou kvalitou života a služeb,“ uvedl ředitel České centrály cestovního ruchu CzechTourism František Reismüller.

„Výsledky průzkumu ukazují, že si české lázeňství zaslouží politickou podporu. Tato podpora by měla odrážet jeho nenahraditelnou roli v národním zdravotnictví, přínos v ekonomice a v neposlední řadě jeho vliv na prosperitu a rozvoj regionů,” shrnuje MUDr. Bláha.

Výjimečnost českého lázeňství

Česká republika oplývá bohatstvím přírodních léčivých zdrojů, které jsou využívány k léčebným účelům od nepaměti, největší rozmach české lázně zažily mezi 18. - 20. stoletím. V současné době se na našem území nachází přes 90 poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, přičemž tři z nich (Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně) byly v roce 2021 zapsány na prestižní seznam Světového dědictví UNESCO. K dispozici je přibližně 25 tisíc lůžek, sektor zaměstnává cca 11 tisíc lidí. Tato čísla dokazují, že vzhledem k velikosti území a počtu obyvatel se bezesporu jedná o odvětví, které má naprosto unikátní postavení pro českou ekonomiku a tradici nejen v kontextu evropských rozměrů.

Prognóza mezinárodních turistických příjezdů podle regionů do roku 2020

Podle uvedených údajů se předpokládá do roku 2020 další růst cestovního ruchu, který má v roce 2010 dosáhnout 1 006,4 milionů příjezdů a v roce 2020 dokonce 1 561,1 milionů příjezdů. V porovnání s rokem 2000 se tedy v roce 2020 odhaduje více než dvojnásobné zvýšení příjezdů v rámci mezinárodního cestovního ruchu. Na základě dosavadního vývoje tempa růstu cestovního ruchu v jednotlivých regionech se očekává největší rozmach v oblasti východní Asie a Tichomoří. Tento region by měl v počtech příjezdů v roce 2020 předstihnout Ameriku, kde tempo růstu mezinárodního cestovního ruchu bude v období let 2000-2020 nižší. Podobný vývoj zaznamená i Afrika, Střední východ a jižní Asie. Očekává se, že Evropa si udrží své prvenství v absolutním počtu příjezdů, ale společně s Amerikou vykáže podstatné snížení tempa růstu. Vývoj mezinárodního cestovního ruchu je ovlivňován řadou faktorů. Jde o faktory demografické, ekonomické, politické a ekologické. V souvislosti s ekologickými vlivy je nutné připomenout klimatické změny, jako např. globální oteplování, skleníkový efekt, ubývání ledovců.

Pravidelné záplavy, lesní požáry nebo nepříznivé povětrnostní podmínky mohou v krátké době odsoudit i některá tradiční oblíbená střediska cestovního ruchu k postupnému zániku. Reakcí na celosvětové zpomalení ekonomického růstu v roce 2009 je v současnosti pokles mezinárodních příjezdů.

tags: #klimatické #podmínky #v #cestovním #ruchu #vliv

Oblíbené příspěvky:

• Recepty s přírodními bylinnými směsmi
• Lukov: emise a související služby
• Recenze IKSM 1200 Compogreen
• Fylogeneze klonálních rostlin
• Komunální odpad Česká republika