Klimatické regiony Evropy: Charakteristika

Klasifikace podnebí je důležitým úkolem klimatologie. Jde především o vymezení charakteristických typů podnebí, které by v sobě co nejobjektivněji shrnovaly významné shodné podnebné prvky v různých částech Země.

Klima určité oblasti je výslednicí dlouhodobého působení radiačních poměrů, všeobecné cirkulace atmosféry, nadmořské výšky, tvaru terénu, jeho sklonu a orientace ke světovým stranám, schopnosti odrážet a pohlcovat záření. Podstatný vliv na tvorbě klimatu mají lidské zásahy, především při hodnocení podmínek ve městech.

Klimatické klasifikace souhrnně vyjadřují klimatické poměry s přihlédnutím ke vzájemným vazbám mezi jednotlivými meteorologickými prvky, případně k převládajícím typům atmosférické cirkulace. Klasifikací je velké množství a jejich konstrukce závisí na účelu použití. Mezi nejuznávanější patří Köppenova klasifikace, Klasifikace podnebí ČSR 1958 a Quittova klasifikace 1971. Quittova klasifikace je v Česku nejpoužívanější a nejčastěji prezentovanou klasifikací. Mezi další významné klasifikace patří například Alisovova klasifikace nebo klasifikace podle Atlasu podnebí 2007, která je ovšem pouze modifikací Quittovi klasifikace.

Z celosvětového pohledu leží Česko v mírném teplotním pásmu s rovnoměrným rozložením srážek během roku. Převládající cirkulační poměry ve střední Evropě a orografické poměry našeho území podmiňují klima Česka, kdy teplejší a sušší regiony jsou typické pro nížinné oblasti a chladnější regiony pro podhorské a horské oblasti.

Quittova klasifikace

Quittova klasifikace vychází z klimatických dat za časové období 1901-1950, publikovaných v Atlase podnebí ČSR 1958. Quitt (1971) v této práci rozděluje území Česka do 23 jednotek ve třech oblastech (teplá, mírně teplá a chladná). Klasifikace ze své podstaty neumožňuje jednoznačné srovnání změn výskytu či ploch klimatických okrsků. Tuto nevýhodu nemá upravená klasifikace - Atlas podnebí 2007, která přesně nepřebírá původní klasifikaci, ale zachovává její původní záměr a je jednoznačná. Je tudíž použitelná pro libovolné období a může být proto využita i pro sledování změn klimatu.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Podle Tolasze (2007) se město Vsetín nachází v klimatické oblasti MT1, okolní hřbety spadají do oblasi MT7.

Vysoudil (2006) hodnotí letní den jako den, kdy maximální denní teplota byla vyšší než 25 °C. Mrazový den je takový, kdy minimální denní teplota klesne pod 0,0 °C. Během ledového dne nevystoupí maximální denní teplota nad 0,0 °C.

Köppenova klasifikace

Tato práce je v globálním měřítku nejuznávanější ze světových klasifikací. Mapa klimatických oblastí podle Köppena zařazuje Česko do kontextu světového klimatu. Jako základ jsou brány průměrné teploty nejteplejšího a nejchladnějšího měsíce, průměrná roční teplota a průměrný měsíční a roční úhrn srážek. Vymezuje 5 hlavních klimatických pásem označených velkými písmeny A až E, v nichž se rozlišuje 11 typů a další podtypy.

Vsetín spadá do podtypu Cfb - podnebí listnatých lesů mírného pásma. Jedná se o mírně teplé podnebí se stejnoměrným rozložením srážek v průběhu roku. Čtyři a více měsíců mají průměrnou teplotu nad 10 °C.

Klasifikace B. P. Alisova

Věnuje zvýšenou pozornost cirkulačním faktorům podnebí. Jde především o tyto procesy v atmosféře: horizontální přenos teplých a chladných vzduchových hmot, jejich přeměnu vlivem zemského povrchu a cyklonální činnost. Alisov dělí podnebí do šesti zón. Vsetín spadá do zóny mírného podnebí, kde převládají vzduchové hmoty mírných šířek. Území je ovlivňováno jednak působením mořského vzduchu, ale také působením kontinentálních vzduchových hmot. Zima je chladná a léto teplé. Úhrn srážek je výrazně menší než v Západní Evropě, ale vyšší než ve východní části Evropy, jejich maxima pozorujeme v létě.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Klasifikací je samozřejmě daleko víc, snažil jsem se zde podat pouze přehled těch nejzákladnějších, aby si každý čtenář dokázal představit, jaký je asi ve Vsetíně dlouhodobě průměrný chod meteorologických prvků.

Klimatická solární pásma Země

• Tropické pásmo mezi obratníky
• Dvě mírná pásma mezi obratníky a polárními kruhy
• Dvě polární pásma mezi polárními kruhy a póly

Teplotní pásma Země

• Tropické pásmo ohraničené roční izotermou 20 °C
• Dvě mírná pásma vymezená roční izotermou 20 °C a izotermou 10 °C nejteplejšího měsíce
• Dvě pásma chladná rozkládající se mezi izotermami 10 °C a 0 °C nejteplejšího měsíce
• Dvě pásma věčného mrazu sahající za izotermu 0 °C nejteplejšího měsíce

Konvenční klimatické klasifikace

Konvenční klimatické klasifikace vymezují typy klimatu podle předem konvenčně (pevně) stanovených mezních hodnot jednoho nebo více klimatických prvků. Mezi nejčastěji využívané klimatické charakteristiky patří teplota vzduchu a srážkové úhrny, jejichž vzájemná závislost bývá dána do souvislosti s vegetačním krytem, pěstováním zemědělských plodin, geomorfologickými procesy, vývojem půd apod. Z nejznámější konvenčních klimatických klasifikací lze zmínit Köppen - Geigerovu klasifikaci či Bergovu klasifikaci, která vychází z krajinnogeografických oblastí (př. podnebí tundry, podnebí tajgy, podnebí stepí atd.).

Tropické podnebí (skupina A)

Zabírá asi 19 % plochy Země. Chybí zde chladná roční období a je charakteristický konstantní teplotou vzduchu. Průměrné roční teploty vzduchu zde neklesají pod 18 °C a roční amplituda teploty nepřesahuje 6 °C. Tento typ klimatu se vyskytuje podél rovníku a jeho hranice se pohybuje mezi 5-10° zeměpisné šířky. V některých oblastech východního pobřeží však může zasahovat až k obratníkům.

Suché podnebí (skupina B)

Zabírá asi 30,2 % povrchu Země. Je pro něj charakteristický stav, kdy je množství srážek menší než potenciální evapotranspirace. Průměrná teplota 18 °C je překročena po dobu několika měsíců.

Mírné podnebí (skupina C)

Rozprostírá se na 13,4 % ploše Země a vyznačuje se značnou proměnlivostí počasí a silně vyvinutou cyklonální činností, střídáním čtyř ročních období a chladnou zimou bez pravidelné sněhové pokrývky. Pás je omezen izotermou 18 °C nejteplejšího −3 °C nejchladnějšího měsíce a podle srážkových úhrnů.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Studené podnebí (skupina D)

Zabírá 24,6 % povrchu Země a je vymezen izotermou −3 °C nejchladnějšího a 10 °C nejteplejšího měsíce. Obvykle se nachází ve vnitrozemí kontinentů, nebo na jejich východních pobřeží, a to severně od 40° severní zeměpisné šířky. Na jižní polokouli se v důsledku menšího zastoupení pevniny v této zeměpisné šířce objevuje jen zřídka, a to ve vazbě na vyšší nadmořskou výšku. Příznačným rysem klimatu je také krátké léto a pravidelná sněhová pokrývka.

Polární podnebí (skupina E)

Rozkládá se na 12,8 % povrchu Země a je charakteristický nižší průměrnou teplotou nejteplejšího měsíce než 10 °C. Teplota vzduchu je tak většinou pod bodem mrazu a srážky většinou sněhové.

Klimatické podmínky Liberecký kraj

Klimatické podmínky Liberecký kraj lze zařadit, do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami. Důvodem rozložení klimatických oblastí je proměnlivá nadmořská výška, srážkový stín hraničních hor, a další mezoklimatické vlivy. Základní klimatické charakteristiky se na území kraje výrazněji odlišují v prostoru Jizerských hor, Krkonoš a Lužických hor, kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí navazujících vrchovin a pahorkatin, až po nejteplejší oblast v nivě Jizery ve směru od Turnova k jihu a okolí Hrádku n. Nisou.

Teplota

Dlouhodobé průměrné roční teploty se pohybují na většině území kraje mezi 6 a 8 °C v závislosti na nadmořské výšce a konfiguraci terénu. Nejnižší teploty jsou na vrcholech Jizerských hor a Krkonoš, průměrné roční teploty zde klesají i pod 4°C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty v Pojizeří na Turnovsku a severozápadně od Frýdlantu na dolním toku Smědé.

Srážky

Srážkové úhrny a charakter rozložení srážek se na území kraje mění výrazněji ve směru sever - jih. Severní část kraje, a to zejména celé Jizerské hory a jejich předhůří jsou výrazně vlhčí než oblast Českolipska nebo Semilska. V Jizerských horách roční suma srážek překračuje 1000 mm, v centrální části hor i 1400 mm a na srážkoměrné stanici Bílý Potok, U studánky dosahuje 1705 mm.

Srážkový stín Lužických a Jizerských hor a částečně i Krkonoš, doplněný o druhotnou hradbu Ještědsko - kozákovského hřbetu se částečně projevuje v jižní části kraje, kde srážkové úhrny většinou dosahují průměrných hodnot v České republice.

Obecné klimatické podmínky ČR

Česká republika leží v mírném podnebném pásu a je pro ni typické střídání čtyř ročních období s převládajícím západním prouděním vzduchu. Klimatické poměry v ČR ovlivňují proměnné (dynamické) a neproměnné (stálé) faktory. Počasí v ČR je proto proměnlivé a nestálé.

Vnitrozemská poloha uprostřed evropského kontinentu způsobuje, že jsme na rozhraní západoevropského oceánského a východoevropského klimatu. V mírném podnebném pásu převládá západní proudění, které přináší vlhký vzduch z Atlantského oceánu.

Rozložení teplot závisí od polohy místa a nadmořské výšky. Průměrné měsíční teploty vzduchu dosahují minima převážně v lednu a maxima v červenci. K nejteplejším oblastem ČR patří jižní Morava, střední Polabí a Praha s průměrnými ročními teplotami okolo 9° C (Hodonín 9,5° C).

Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek na území ČR činí 679 mm. K nejsušším oblastem patří jižní Morava, Žatecko a Kladensko ležící ve srážkovém stínu Krušných hor, kde roční úhrny srážek nepřevyšují 450 mm. Nejvíce srážek mají v Jizerských horách, kde roční úhrny dosahují i více než 1 700 mm, na Šumavě,v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a Moravskoslezských Beskydách. Nejvíce srážek spadne v letních měsících až 40 % a na jaře 25 %. V létě mají srážky často přívalový charakter.

Sněhová pokrývka se v horských oblastech objevuje už v říjnu, v nížších polohách v listopadu nebo počátkem prosince. Délka trvání sněhové pokrývky se pohybuje od 40 dní za rok v nížších polohách až po více než 150 v horských oblastech. Z celkového množství srážek v ČR třetina odteče povrchovou cestou,třetina se vypaří a třetina se vsákne.

Chod oblačnosti na našem území má sezónní charakter. Statický typ s vrstevnatou oblačností se projevuje od října do března. Dynamický typ s kupovotou oblačností převažuje od dubna do září.

Podnebí Světa

Podnebí Světa je možno rozdělit do několika oblastí, ve kterých převládá specifické klima. Klima neboli podnebí je dlouhodobý stav počasí, který vyjadřují dva základní meteorologické a klimatické prvky a těmi jsou průměrná teplota vzduchu a srážky, přesněji srážkové úhrny za jednotlivé měsíce roku i za rok jako celek a také průměrné srážky za tato období.

Od oblastí s převažujícím věčně horkým a také vlhkým podnebím, přes oblasti extrémně suché se značným střídáním teplot i během dne až po oblasti s věčným mrazem a ledem. Tak pestré je klima naší Země nebo-li podnebí Světa.

Nyní si blíže popíšeme podnebí Světa v uvedených základních 5 oblastech a jejich podoblastech, jinými slovy klimatických pásmech.

Tropické podnebí

Vyznačuje se pravidelnou cirkulací vzduchu s převahou vlhkého počasí. Počasí se během dne a roku téměř nemění. Teplota vzduchu je vysoká (průměrné teploty jsou v minimech na 18°C) a srážky jsou zde také vysoké, za rok zde spadne minimálně 750mm srážek.

Monzunové podnebí

Panují zde monzuny, které se vyznačují v létě vlhkým počasím a v zimě naopak. V monzunových oblastech jsou větší rozdíly teploty vzduchu během roku, stejně to platí pro oblasti pouštní, kde převládá po celý rok teplé a suché počasí.

Podnebí savan

V savanách nastává jednou za rok období dešťů a to v letním období. Teplota vzduchu nezaznamená během roku větší výchylku než 15°C. V zimě je počasí suché a teplé. Od východu zde vanou pasáty.

Mírně teplé podnebí

Přesněji mírně teplé pásmo se naopak vyznačuje velkou variabilitou počasí. Teplota vzduchu, srážky i proudění se neustále mění. Převládá zde cyklonální charakter počasí. Během roku se střídají roční období se specifickým průběhem klimatu. Nám ve střední Evropě je toto klima tedy nejbližší.

Chladné mírné podnebí

Je pásmem téměř věčného nebo věčného sněhu a ledu. Polární sněžné pásmo je charakteristické mírnou až studenou zimou a nízkými úhrny srážek, které jsou zpravidla sněhové. V nejteplejším období je průměrná teplota kolem 10°C, v zimě jde o záporné teploty.

*Charakteristika je vázána na hřbety hor kolem města

tags: #klimatické #regiony #Evropy #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Sběr odpadu Hlinsko – rozpis
• Dekontaminace lokalit: postupy
• Postup ekologické likvidace vozidla
• Zajímavosti okolí Hrochova Týnce
• Termíny svozu objemného odpadu