Klimatické změny: Konsenzus, věda a skauting

Ve vědecké komunitě klimatických vědců panuje naprostý konsensus (nejčastěji uváděnými údaji jsou 97-98 %), že člověk přispívá svou činností k oteplování planety.

Na tento konsensus se často odvolávají ekologové, politici či aktivisté, avšak mnozí členové vědecké komunity ten výraz nemají rádi.

"Konsensus panuje v tom, že antropocén znamená změnu klimatu, k níž člověk přispívá. Ale vůbec ne v tom, nakolik tomu tak je," říká například paleoekolog Petr Pokorný.

Podle většiny jeho kolegů činí lidský příspěvek k oteplování planety podstatně více než 20 procent.

"Můžete se ptát, jestli ta naše pětina stupně nevychýlí klima nad běžnou holocénní variabilitu. Skeptický vědec vám zatím může dát jen jednu odpověď: nevíme.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Je důležité vědět, co víme, ale stejně tak důležité je vědět, co víme, že nevíme.

A my nevíme, jak moc spalování uhlíku vychyluje dynamické ekvilibrium. Neumíme to spočítat.

Ale nejdůležitější ze všeho je to, co ani nevíme, že nevíme.

"Věda musí problémy redukovat, aby se dopracovala k nějakému modelu, ale současně musí sebe natolik reflektovat, aby věděla, že nemá svatou pravdu navěky. Nechtějte vědět, co si vědci mysleli před sto lety o depresi," říká známý český psychiatr Radkin Honzák.

"Konsensus nemá s vědou nic společného. Konsensus znamená asi tolik, že někteří lidé spolu souhlasí, ale neříká vůbec nic o tom, jestli mají pravdu.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Konsensus je ve skutečnosti typičtější pro armádu nebo pro církev, než pro vědeckou komunitu.

Historie vědy je podle něj historií konsensů, které neobstály v čase. Rozbila je totiž nesourodá skupina, které říkáme velcí vědci.

"Kdybyste někdy byli velkým vědcem, dobře byste si uvědomovali, že v některých věcech jste lepší než ostatní vědci. A být lepší znamená mít často nevalný náhled na konsensus," říká Motl.

Pro opravdu dobrého vědce znamená konsensus to samé co "průměrnost".

"Většina z vás současně nemá ani tušení, jak to chodí ve vědecké komunitě ve skutečnosti. Tam teprve vidíte, jak se tvoří realita!

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Podle něj na počátku vzniku nějaké teorie proti sobě obvykle stojí několik různých přístupů.

Jenže pak se objeví někdo, kdo má jaksi větší osobnostní váhu než ostatní.

"Když se pár disentujících vědců přece jen zeptá na alternativy, je jim řečeno - to už jsme přece jasně dokázali, o tom už se nemusíme přít!

Za pár let přijde druhá generace fyziků a ptají se znovu: nebyly tu náhodou původně nějaké alternativy?

Na to dostanou uzemňující odpověď: Zapomeňte na ně!

Třetí generace už se na nic ani neptá.

"Sto let jsme díky konsensu věřili, že neexistuje bezdrátový přenos elektřiny, přestože s ním experimentoval už Nikola Tesla. Teď to objevujeme znovu.

Od bezhlavého vzývání vědeckého konsensu odrazuje i psycholog a expert na masovou komuniklaci Matthew Nisbet.

"Mainstreamová média si tvoří svou vlastní realitu. Kloužou po povrchu, žehlí různé nerovnosti v předkládaných studiích, nerespektují obezřetný a víceznačný jazyk vědců, z možných scénářů si vybírají ty nejkalamitnější.

Média podle něj pomáhají vytvářet komunikační prostředí, v němž panuje přehnané očekávání od klimatologů.

Žadatelé o granty a jejich domovské instituce ve snaze mu dostát vyvíjejí horečnou publikační aktivitu ve vědeckých časopisech.

Novináři milují dramata, takže přikládají pod kotel a testují limity vlastního narativu.

Ospravedlňují to většinou vyššími cíli, budují přece protiváhu všemocnému fosilnímu průmyslu.

Při bližším pohledu - dejme tomu - marketingového specialisty to vypadá, jako by klimatická změna byla hřištěm, na němž fosilní lobby soupeří o politický vliv se zelenou lobby.

Obě strany zaměstnávají ty nejlepší mozky ve snaze zaujmout veřejnost, vygradovat rétoriku a dosáhnout na co nejvíce peněz.

Aktivistům podle jejich kritiků nejde o záchranu světa - to by se soustředili na energetické zdroje s vysokou hustotou, jako je nukleární fúze nebo malé jaderné reaktory.

Aktivisté jsou pěšáky na šachovnici, na níž "bílí", pod nimiž si představme třeba Evropskou komisi zastupující technologická centra, hrají vyřazovací hru proti "černým", což jsou tradičně průmyslové země.

Tak nějak podobně to vidí klimaskeptici.

"Naše civilizace s fosilními palivy stojí i padá. Nelze si bez nich civilizaci představit!

Zelený aktivismus je ve skutečnosti aktivismem 'anticivilizačním'.

Přívrženci Grety Thurnbergové naši civilizaci v hloubi duše nenávidí.

Jejich ideálem je centralizovaná a globální vláda, regulace všeho živého, vskutku orwellovský svět.

Chtějí vyvolat mezigenerační konflikt.

Skauting a klimatické změny

Skautský oddíl je ideálním prostředím zapojení mladých do řešení změn klimatu.

Junák má a musí mít na víc.

Jak může skauting reagovat na klimatické změny?

Úvaha o roli občanské angažovanosti ve skautské výchově.

Klima a skautské hnutí: Klimatická změna je problémem, který je v odborných kruzích známý už dlouho, ale do povědomí široké veřejnosti se dostával jen pomalu.

Jak zařadit klimatickou změnu do programu?

Pomoci vám mohou skautské výchovné nástroje.

Jaké máte zkušenosti s tématem klimatické změny v oddíle?

Zeptali jsme se vedoucích oddílů, jak ve výchově reflektují klimatickou změnu.

Vzdělávání o klimatických změnách

Důsledky sucha a dalších projevů klimatických změn budeme tedy pravděpodobně řešit dlouhodobě a bude potřeba, aby nejmladší generace dobře porozuměla jejím příčinám.

Proto jsme na začátku března uspořádali odbornou debatu, jejímž cílem bylo nastínit, jak jsme na tom s výukou o klimatické změně ve školách.

V jakých předmětech se žáci s problematikou klimatické změny setkávají?

Co by mělo být cílem výuky o změně klimatu?

A kde jsou největší úskalí?

Podle Veroniky Ambrozyové, která se debaty účastnila jako zástupkyně vzdělávacího programu Varianty, existuje celá řada materiálů, které se týkají dílčích témat souvisejících s klimatickou změnou.

Vyučovat o tomto fenoménu je ale třeba v souvislostech.

„Každá škola by měla v ideálním případě zapracovat do svého školního vzdělávacího plánu komplexní strategii, jak toto téma do výuky začlenit v různých úrovních a předmětech.

tags: #klimaticke #zmeny #esej

Oblíbené příspěvky:

• Kompostér Sezimovo Ústí – veškeré informace
• Tipy pro zdravější domov
• Ochrana krajiny v ČR
• Dánský doktor Kristensen
• Ornice a trávník