Dopady klimatických změn na lidstvo

Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity. Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. Těmito důsledky rozumíme zvyšování teplot, sucho, přívalové srážky, povodně, extrémní vítr či požáry vegetace.

Vnímání klimatické změny veřejností

Drtivá většina občanů České republiky si dle výzkumů veřejného mínění uvědomuje probíhající změnu klimatu. Navzdory tomu však téměř polovina respondentů našeho výzkumu spíše nebo vůbec nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště konkrétní projevy změny klimatu. Stejný podíl lidí se domnívá, že si krajina s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka.

Z dřívějších výzkumů víme, že drtivá většina lidí v Česku si uvědomuje existenci změny klimatu a domnívá se, že k ní více či méně přispívá lidská činnost. Navzdory tomu náš výzkum z května 2024 ukázal, že téměř polovina respondentů nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště projevy změny klimatu. Česká veřejnost je v této otázce rozdělená téměř přesně na dvě poloviny, z nichž první spíše nebo určitě zaznamenala projevy změny klimatu ve svém okolí (47,9 %) a druhá je spíše nebo určitě nezaznamenala (49,7 %; zbytek do 100 % neví nebo nechce odpovědět). Navíc je česká veřejnost podobně rozdělená i co se týče otázky schopnosti české krajiny vyrovnat se s dopady klimatické změny bez pomoci člověka. Nadpoloviční většina (50,8 %) respondentů se domnívá, že krajina si s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka.

Adaptační opatření a postoje veřejnosti

V rámci programu Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny byl proveden výzkum postojů k adaptačním opatřením v krajině, jehož cílem bylo zmapovat postoje veřejnosti k různým typům opatření v různých oblastech krajiny. Výzkum byl zaměřen na adaptační opatření v oblasti lesů, zemědělské půdy, vody v krajině a ekosystémů.

Česká veřejnost v prezentovaném výzkumu vyjádřila vysoké preference přírodním adaptačním opatřením v lesní a zemědělské krajině, stejně jako v oblasti vodního režimu a ekosystémů. Zároveň nebyly identifikovány jednoznačné obecné souvislosti postojů k opatřením se sociodemografickými charakteristikami, jako je věk, vzdělání či pohlaví, nicméně u některých položek můžeme na závislost postoje na sociodemografickém zázemí respondenta usuzovat. Významným faktorem, prolínajícím se odpověďmi respondentů, je role státu v podpoře zavádění adaptačních opatření, ať už tuto podporu představovalo zavádění nových zákonů, či finanční pobídky.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Podpora adaptačních opatření

S obecně popsanými opatřeními přírodní povahy panuje vysoký souhlas (revitalizace toků, mokřady v lesích a na polích, vyhlašování nových chráněných území, obnova ekosystémů, konektivita krajiny atp.). Naopak konkrétní opatření, která odborníci prosazují jako klíčová - omezení umělé výsadby v lesích, snížení stavů spárkaté zvěře, omezení intenzivního chovu ryb, podpora likvidace invazních rostlinných druhům - jsou přijímána o něco vlažněji.

Pokud se blíže podíváme na povahu zkoumaných opatření, co se prostředků týče, ta, která omezují či sankcionují (zákonem omezit umělou výsadbu, zákonně zvýšit tresty za erozi), vykazují poněkud nižší souhlas oproti těm, která jsou založená na pozitivní motivaci od státu. Nejvýrazněji rozdělená je česká veřejnost v případě technického opatření stavby přehrad, navíc je zde i nejvyšší podíl těch, kteří nevědí nebo nechtějí odpovědět.

Pokud jde o opatření, jejichž realizace by měla být odpovědností vlastníků pozemků či těch, kdo na nich hospodaří, je jim veřejnost také nakloněná (vlastníci by měli ponechávat zbytky po těžbě v lese, zemědělci mít povinnost vytvářet biopásy). Nižší míru souhlasu pak vykazují opatření, která se dotýkají individuálních zájmů a znamenají určitá osobní omezení (omezení spotřeby pitné vody a omezení vstupu do chráněných území).

Dopady klimatické změny

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Teplota naší planety stoupla již o 1,1 ºC oproti předindustriální době. Tato změna výrazně zasahuje komunity v chudých regionech. Ať už jsou to zemědělci hladovějící kvůli neúrodě nebo lidé, které hurikán či povodně připravily o domov, klimatická změna má zásadní dopad na kvalitu jejich života.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Počet přírodních katastrof se od roku 1980 téměř ztrojnásobil. Přírodní katastrofy připravují zasažené lidi o všechno a nutí je opustit zničené domovy. Stávají se z nich pak často uprchlíci bez domova a bez možnosti se uživit. Takzvané klimatické uprchlíky ale nutí k útěku i nedostatek pitné vody nebo ztráta zdroje obživy po vyhynutí dobytka, či nedostatečná úroda kvůli výskytu nového škůdce.

Jen v roce 2022 podlehlo horku přes 15 000 lidí. Extrémní horko je ale jen jednou z příčin úmrtí způsobených klimatickou změnou. Změna klimatu dramaticky mění životy lidí, kteří jsou na stabilitě místního podnebí zcela závislí.

Dopad na zdraví

Kvůli častějším vlnám veder, zhoršujícímu se ovzduší nebo výskytu alergií a některých infekčních nemocí může klimatická změna podle dvou třetin Čechů ovlivňovat lidské zdraví. Třetina lidí současně uvedla, že to na sobě pocítila. Naopak polovina veřejnosti dopad klimatické změny na své zdraví nezaznamenala. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že většina lidí, konkrétně 58 procent, souhlasí s tvrzením, že neřešení změny klimatu zvyšuje kvůli zhoršenému životnímu prostředí zdravotní rizika také v Česku.

Podle IPCC je hlavním negativním dopadem klimatických změn na lidské zdraví především zvýšené riziko úrazů, nemocí a úmrtí z důvodů intenzivnějších vln veder a přírodních požárů, zvýšené riziko podvýživy (jakožto důsledek snížené produkce potravin v chudších oblastech) a zvýšené riziko onemocnění přenášených vodou, jídlem a zvířecími přenašeči.

Role jednotlivců a firem

Každý jednotlivec může přijmout ekologicky odpovědná rozhodnutí zlepšující kolektivní dopad, a tím pádem přispět ke snižování dopadů na životní prostředí, a to jak úsporou v domácnostech, tak změnou chování. I malé kroky mohou mít v celkovém měřítku velký dopad.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Obdobně je to i v případě firem, které produkují skleníkové plyny. Ty by se měly řídit tzv. dekarbonizační strategií, která identifikuje zdroje emisí a možnosti jejich snížení s ohledem na investované prostředky a návratnost.

Extrémní srážky a povodně

Podle nové analýzy organizace World Weather Attribution zvýšily klimatické změny způsobené člověkem intenzitu přívalových dešťů, které letos vedly k rozsáhlým povodním v západní části Středomoří.

Podle klimatologů a meteorologů data ukazují jasný nárůst intenzity těch nejextrémnějších jednodenních srážek - o 36 procent v jižní studované oblasti a o 29 procent v severní studované oblasti. To znamená, že nejdeštivější dny jsou nyní asi o třetinu deštivější než v době před oteplením planety o 1,3 stupně Celsia.

Reakce a opatření

Státy mají povinnost zmírnit negativní dopady klimatických změn tím, že v co nejkratším možném časovém období přijmou nejambicióznější možná opatření k zamezení nebo významnému snížení emisí skleníkových plynů. Současné závazky vlád zemí světa ke snížení dopadů klimatických změn jsou bohužel podle IPCC naprosto neadekvátní, protože do roku 2100 povedou k nárůstu průměrné globální teploty až o 3 °C.

Adaptační opatření v zemědělství

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Adaptační opatření na zemědělské půdě jsou vesměs přijímána pozitivně. Stejně jako v lesích mokřady jsou u respondentů nejvíce populární zelené biopásy; s povinností vlastníků je vytvářet souhlasí 87,4 % respondentů. Téměř stejný podíl (86,4 %) respondentů se staví za omezení výstavby hal ve volné krajině, s tím že je zde výrazně vyšší podíl těch, kteří s tímto opatřením rozhodně souhlasí (55,2 %). Podobné míře podpory se těší šlechtění odolných odrůd a vysazování stromořadí na zemědělské půdě (82,7 % a 81 %). Zvýhodnění ekologického zemědělství podporuje 73,8 % respondentů. Nejnižší podporu z představených adaptačních opatření pro zemědělství mají vyšší tresty za nesprávným hospodařením způsobenou erozi na polích; s nimi souhlasí 68,4 % respondentů.

Lesní hospodářství a klimatické změny

Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu. Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat. Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.

Voda v krajině

Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost. O nutnosti revitalizace vodních toků se ve veřejném mediálním prostoru dozvídáme dlouho a je to opatření, které se těší v této skupině zdaleka nejvyšší podpoře; souhlasí s ním 87,5 % respondentů, z toho 40,2 % souhlasí rozhodně. Stejně jako mokřady v lesích mohou podle veřejnosti mokřady na zemědělských pozemcích plnit svoji adaptační funkci; s jejich obnovením souhlasí 79,5 % respondentů. Zákonná povinnost nakládání s dešťovou vodou u nových staveb se jako potřebná jeví 73,4 % respondentů. Omezení spotřeby pitné vody v období sucha vnímá jako prospěšné už jen 62 % lidí. Rovněž intenzivní chov ryb v rybnících, který podle odborníků výrazně zhoršuje kvalitu vody v krajině, není vnímán palčivě. K jeho omezení se přiklání 57,1 % respondentů.

tags: #klimatické #změny #dopad #na #lidi

Oblíbené příspěvky:

• Cesta do světa dinosaurů
• Vliv oceánského klimatu na oteplování
• Druhy a ceny nerezového odpadu
• Vše o vypořádání primární emise
• Likvidace autovraků ve Frýdku-Místku