Klimatické změny a jejich dopady na Sýrii

Klimatická změna dopadá především na rozvojový svět a migrace, kterou vyvolává, ale zasáhne celou planetu. Do roku 2050 by na světě mohlo být přes 216 milionů klimatických uprchlíků. To jsou lidé, kteří opouštějí své domovy kvůli extrémnímu počasí, přírodním katastrofám a dalším dopadům klimatické změny. Už teď je jich víc než běženců, kteří prchají před válkami.

Na světě jsou místa, kde lidé čekají dlouhé měsíce na déšť. Jinde nečekaně přijdou ničivé záplavy nebo monzunové deště zničí celé vesnice. Čím dál větší vedro, postupně ubývající voda v půdě, častější a ničivější požáry - to vše způsobuje, že na mnoha takových místech se zhoršují podmínky k životu, obdělávání polí či chování dobytka. Sucho omezuje možnosti v pěstování potravin a stoupající hladina moří zaplavuje vesnice na pobřeží.

Klimatičtí uprchlíci jsou lidé, kteří jsou nuceni opustit svůj domov kvůli náhlým nebo postupným změnám v přírodním prostředí souvisejícím s dopady klimatické změny. Vedle nich existuje ještě nadskupina environmentálních migrantů, kteří odcházejí dočasně nebo trvale kvůli dlouhodobým změnám životního prostředí. Pojem environmentální migrant se používá od 70. let minulého století, zatímco klimatický migrant či uprchlík je pojem novější. Výbor pro lidská práva OSN před dvěma lety vydal prohlášení, podle kterého by členské země neměly vracet klimatické uprchlíky zpět do vlasti.

Dopady sucha v Sýrii

Nedostatek vody, tedy vláhy a srážek, způsobuje vysychání zdrojů pitné vody, řek a jezer. Má ničivý dopad nejen na životní prostředí, ale také na zemědělství. Sucho je tak nejdůležitější příčinou migrace v severní Africe.

Kemal Ali žil na severu Sýrie ve městě Kobani, kde se před občanskou válkou živil tím, že pro místní farmáře hloubil studny. „Před suchem jsem potřeboval vrtat tak 60 nebo 70 metrů hluboko, abych našel vodu. Pak to bylo 100 až 200 metrů. Když pak znovu přišlo sucho, musel jsem vrtat až 500 metrů,“ vzpomíná Ali na svůj byznys, který v roce 2010 nadobro zmizel.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Mezi lety 2006 a 2010 postihlo Sýrii nejhorší sucho v moderních dějinách. Na 1,5 milionu farmářů se v té době rozhodlo odejít z venkovských oblastí do měst. Vlivem sucha několikanásobně zdražily potraviny, lidé přicházeli o práci.

V roce 2011 odstartovaly demonstrace v rámci tzv. arabského jara, které pokračovaly až v krvavou občanskou válku. „Narušení klimatu posílilo a znásobilo politickou krizi, která se v Sýrii hromadila,“ komentoval to diplomat OSN Staffan de Mistura, který do roku 2018 působil jako zvláštní zmocněnec OSN pro řešení konfliktu v Sýrii.

Globální dopady a extrémní výkyvy počasí

Změny klimatu mají vliv na četnost výkyvů a extrémů v počasí, hurikánů a dalších přírodních katastrof. I ty vyhánějí lidi z domovů. Po neobvykle silné sezoně v roce 2020 vědci přišli se zjištěním, že na síle a četnosti hurikánů má svůj podíl i klimatická změna. „Je velmi pravděpodobné, že změna klimatu přispěla k tak anomálně teplému oceánu,“ komentoval hurikánovou sezonu před dvěma lety James P. Kossin z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru.

Oteplující se klima ovlivňuje teplotu oceánského povrchu, množství deště na daném území, silnější vítr a chování bouří. Nejhůře postižené země extrémními výkyvy počasí, které způsobuje klimatická změna, jsou zpravidla ty nejchudší. Klimatická migrace ale dopadá i na bohatší státy, a nejen proto, že bývají logickým cílem uprchlíků. Ve Spojených státech se v posledních letech stovky tisíc lidí potýkají s lesními požáry, další desítky tisíc lidí zase s povodněmi.

Současná situace a humanitární pomoc

V současnosti jsme svědky největší migrační vlny v historii. V roce 2020 bylo na světě přes 100 milionů uprchlíků, což bylo třikrát více než deset let předtím. Více než polovina světové populace navíc žije v chudobě. Pomoc potřebuje přes 15 milionů lidí a většina z nich jsou ženy a děti.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Více než dekádu Sýrii sužuje konflikt a v únoru tohoto roku navíc přišlo ničivé zemětřesení. Tisíce lidí přišly o život, desetitisíce ztratily domov, milion dětí doteď nemůže chodit do školy. Problémem je místy zcela zničená infrastruktura, nedostatek nezávadné vody, nedostatečná hygiena, ale třeba i riziko šíření cholery. Ta ohrožuje 1,2 milionu osob. Země navíc čelí dopadům klimatické krize. Extrémní sucha i obrovské povodně připravují místní o hospodářská zvířata i úrodu.

Poskytujeme humanitární pomoc lidem zasaženým zemětřesením a zajišťujeme nezávadnou vodu, dostatečnou výživu i hygienu. Druhým z cílů projektu je také pomoc zemědělcům a pastevcům na severovýchodě Sýrie. Pomůžeme jim hospodařit i v nepříznivých podmínkách, jakým čelí, a to jak těch společenských, tak i klimatických. Přispějeme k tomu, aby bylo v místech možné chovat hospodářská zvířata, což následně přispěje k tomu, že lidé nebudou muset opouštět své domovy a mířit do míst, kde si zajistí obživu.

Soustředíme se na lidi zasažené zemětřesením i dlouhotrvajícím konfliktem. Pomoc zaměřujeme především na zranitelné skupiny lidí jako jsou lidé žijící v chudobě, ženy a děti, senioři nebo lidé s postižením. Pomáháme vysídleným a vnitřně vysídleným lidem, stejně jako zemědělcům, na které kromě konfliktu dopadá i klimatická změna. Podporujeme je v hospodářské soběstačnosti, aby nemuseli opouštět místo, kde žijí.

Agroklimatické trendy v severní části Sahl Al-Ruj

Pro posouzení situace a zranitelnosti oblasti vůči změně klimatu jsme spolu se společností Big Terra analyzovali agroklimatické trendy v severní části Sahl Al-Ruj, pro období mezi lety 1979 a 2050. Z analýzy dat mezi roky 1979 až 2023 vyplynuly tyto trendy:

• Trvalý nárůst maximálních týdenních teplot z 27 °C na více než 29 °C, přičemž posledních 13 let teploty překračují 30 °C
• Výpar se za posledních 40 let zvýšil o 10 %
• Došlo k nárůstu extrémních mezisezónních rozdílů a to zejména v posledních dvou dekádách

Prognózy do roku 2050 naznačují další nárůst teploty o 1 °C a stále častější období s průměrnými měsíčními teplotami nad 30 °C. Situace v oblasti se bude pravděpodobně neustále zhoršovat v důsledku častějších období sucha. Agroekosystém nutně potřebuje lepší zavlažování a stabilnější přístup k celému ekosystému.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Vedle agrotechnických opatření jsou ke stabilizaci dynamiky mikroklimatu a řešení potravinové bezpečnosti, obživy a životního prostředí, zapotřebí především i řešení blízká přírodě (Nature based solutions), jako je třeba agrolesnictví, integrované zemědělství, regenerativní zemědělství aj.

Řešení a prevence

Jako učitelé musíme studentům zprostředkovat křehkost naší planety a probudit v nich zodpovědnost, protože ji musíme všichni společně chránit a starat se o ni. Například nemusíme mít puštěnou tekoucí vodu, zatímco si čistíme zuby, sprchovat se kratší dobu nebo sbírat dešťovou vodu.

Charita Česká republika dlouhodobě pomáhá lidem ve znevýhodněných regionech vyrovnat se s následky změny klimatu. V Zambii a Iráku jsme farmářům zajistili školení moderních zemědělských metod a seznámili je se způsoby, jak hospodařit a sklízet úrodu navzdory měnícímu se klimatu. V adaptaci na změnu klimatu využíváme také inovace. Například v Zambii mají farmáři přístup k mobilní aplikaci, ve které mohou sledovat srážky, dostat svou úrodu na trh, a také uzavřít pojištění proti klimatickým rizikům.

V zemích jako Moldavsko a Gruzie podporujeme kompostování organického odpadu, aby nekončil na skládkách. V Moldavsku jsme také vybudovali funkční a udržitelné odpadové hospodářství ve městě Criuleni. Děkujeme všem, kteří nám pomáhají chránit životní prostředí a pomáhat lidem ve zranitelných regionech adaptovat se na změny klimatu.

tags: #klimatické #změny #Sýrie #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Prima ZOOM a příroda
• Klíč k ochraně ovzduší
• Požáry v Amazonii: Co se děje?
• Kontejnery na tříděný odpad Liberec
• Článek o rozdělení prachu