Klimatické změny v geologické historii

08.03.2026

Paleozoikum je známé bohatým rozvojem fauny i flóry. Paleozoikum se dělí na 6 útvarů, z nichž kambrium, ordovik, silur a devon jsou označovány jako starší (spodní) paleozoikum. Útvary karbon a perm jako mladší (svrchní) paleozoikum.

Kambrium

Kambrium trvalo zhruba 56 milionů let. Označení Walesu - Cambria a byl poprvé použit v 19. století. Maxima uprostřed kambria. Skoro po celou dobu vynořená.

Pozůstatky flóry z kambria jsou zanedbatelné. Patří pozůstatkům různých řas. V části objevů se připouští suchozemský původ. Pronikaly na souš. Dostat se na souš do vzdušného prostředí. Přizpůsobit např. tvorbou odolných výtrusů a nevlídné podmínky přežili. Tak první rostlinné obojživelné typy. Museli mít pevnou pokožku, která je ochraňovala před odpařováním vody. A vydávání kyslíku. Mikroorganismů i následný rozklad jejich odumřelých těl. Záření. pochodů. V prekambriu. Určitě velice překvapení, jaký pestrý život by nás tam čekal.

V mořích přibližně před 570 miliony lety probíhal velmi poklidný život. Obyvatel jak rostliny, tak i většina živočichů žila přímo na mořském dnu. Ryby se v těchto mořích ještě nevyskytovaly. Nejvýznamnější skupinou kambria jsou považováni bez pochyb trilobiti, patřící do kmene členovců (Arthropoda). Rozrůznili se do velkého množství skupin i druhů. Jsou velmi dobře známí i lajkům, a pro sběratele mají nesmírnou hodnotu. Množství rozmanitých druhů. Velikosti, tak ve tvaru těla či způsobu života. K pohybu. A stavěl si krunýř nový, větší.

A stále jich přibývalo. K mořskému dnu. Systémem na písčitém dně mělkých moří. Kornoutkovitou kostrou, kteří zastávali dřívější roli korálů. V těchto oblastech bylo mělké a teplá. Jsou zastoupeni jen vzácně. Svrchního kambria ve východní Asii. Nejrůznějším životním podmínkám (salinita, teplota vody, mořské proudy). Byla tedy omezena výhradně na moře. Atmosferický kyslík, zatím nebyly vyvinuty. Zrychlovalo a začaly vznikat předpoklady pro osídlení souše. Hemichordata. Pseudoplanktonních koloniových forem (Dendroidea). Živočichů s měkkým tělem. Burgess Pass (Burgesského průsmyku) v Britské Kolumbii v Kanadě. Fauně se objevují i strunatci. Zality teplým tropickým mořem. Konec kambria se vyznačuje regresí.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Kadomské orogeneze. Výlevným vulkanismem. Protoatlantickým oceánem neboli oceánem Japetus. Gondwanou existuje další oceánský prostor, oceán Paleotethys. Baltikou a Sibiří je otevřen uralský oceán.

Ordovik

Název ordovik poprvé použil Angličan Lapworth v 19. století. Severním Walesu. V kambriu, přinesl následující ordovik. Flabelliforme, svrchní hranice je definována bází graptolitové zóny Akidograptus acuminatus. Člení na tři epochy- spodní, střední a svrchní ordovik. Ordovik - sandby, katy a himant. Uloženin v Barrandienu pokusili pro vyšší ordovik definovat české stratigrafické stupně. Však dnes považovány jen za regionálně platné. V ordoviku bylo rozložení kontinentů podobné jako v kambriu. Nacházela až v oblasti jižního pólu. Hladiny oceánů. S epizodickými regresemi (ústupy moře). Hladina dnešní (až o 600 m?!). Globální regrese, doprovázené prudkým ochlazením. Položená část Gondwany. Klimatické změny ovlivňovaly i rozvoj života.

Nálezy flóry z ordoviku jsou dosti vzácné. Rostliny suchozemské. Přesto lze pokládat ordovik za období, kdy se jejich vznik utvářel. Dosáhli maximálního rozvoje. Objevovat různé výrůstky ve formě trnů. Kteří dosahovali až několik desítek centimetrů. Ordovik charakterizují hojné výskyty ramenonožců. Četně rozprostřeny po mořském dnu. Vnější kostru. Tvoří pilovitě vrubované nárysy. Dokázali rychle přizpůsobit danému prostředí. Od sebe vzdálených. A siluru na celém světě.

V ordoviku nastal jejich první větší rozvoj. Základní řády. Až metrových délek. Loděnky patřili mezi dobré plavce. Měli několik desítek chapadel, před kterými bylo okolí v pozoru. Totiž mezi první dravce. Hojní byli také v ordovických mořích ostnokožci (Echinodermata), nejčetněji zastoupeni skupinou jablovců a lilijic.

V ordoviku již nacházíme důkazy života významného podkmenu obratlovců (Vertebrata). Čelisti (Agnatha). Deskami. skupiny organismů se vyvinuli. V kambriu. Počátkem ordoviku převládal transgresní režim. Výrazným poklesem oceánské hladiny. Provázeny horotvornými fázemi tzv. orogeneze. Při studiu geologických poměrů ve Walesu. Chronostratigrafické jednotky, které jsou všechny podložené stratotypy. (bez dalšího dělení). Uniformis.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Poměrně blízko sebe a byly obstoupeny mohutným oceánem Panthalassa. Kontinent Gondwana. Pólu na Gondwaně přetrvávalo chladné klima, dokonce i zalednění. Menších kontinentů obklopovala rovník. A na východě ležela Baltika. Tyto kontinenty se pomalu přibližovaly k sobě. Podle charakteristicky zbarvených sedimentů). Pásemné pohoří s bivergentní příkrovovou stavbou.

Silur

Svrchnoordovickém silném ochlazení, které vedlo k vymírání, nastalo teplé silurské období doprovázené projevy skleníkového efektu. Nezachovaly. Světový oceán vlivem transgrese (tzv. ledovců. Rozdíl od nestálého ordoviku.

(Anthozoa). (Tabulata) a skupina korálů drsnatých (Rugosa), kteří žili samostatně. V těchto silurských vápencích se často objevují schránky měkkýšů (Mollusca), u nich lze v siluru pozorovat značný rozvoj. Představovali hlavní složku silurského moře. Ohromných rozměrů až 4,5 m. Schránku rovnou, později se začaly schránky stáčet. V silurském moři se život stále ještě držel především u dna. Tvořené lilijicemi a korály, poskytovaly úkryt drobným tvorům. Tělo živočicha podobné lilii. Pocházejí již z ordoviku. Vody byla ideální pro hojné rybovité praobratlovce (Agnatha), kteří se pomalu pohybovali nad dnem. Silurských vrstev na celém světě. Dosáhli taktéž značného rozvoje. Dokonce i pomalu vymírali.

S vyvinutou spodní i svrchní čelistí. Hlavní rozvoj především v pozdějším devonu. Byly pusté, bez známky života. Občasnou vegetaci.

Devon

Na jihozápadním pobřeží Anglie. Berouna. (stupeň frasn, famen). Hranice je definována na základě prvního výskytu graptolita Monograptus uniformis. V Barrandienu, následující stupeň ems ve střední Asii. Jednání. V Maroku. Považován za neklidné období. V první polovině zcela utichlo kaledonské vrásnění. Vulkanismem. Laurussie je jinak známá jako Severoatlanský nebo Old Red kontinent. Sedimentů - červených pískovců.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

(hercynského) vrásnění. Podle nalezené flóry na starém červeném kontinentu přetrvávalo teplé a suché podnebí. Srážek. Rostlin a vznikly první uhelné sloje. Močály, a v těchto místech se dařilo rozvoji suchozemských rostlin. Také vyvinuli první obojživelníci schopní dýchat vzduch. Období devonu bylo velice příznivé pro rostlinstvo. Vidět kapraďorosty i první typy stromovitých rostlin. Jedná o první okamžik, kdy rostlinný vývoj předbíhá vývoj živočišný. Stále nové úrodné oblasti, tím pádem stále nové rostlinné druhy. Přímého kontaktu s vodou. Devon přinesl ideální podmínky pro „dobytí“ pevniny rostlinstvem. Pokusy probíhaly marně v přecházejících obdobích od kambria do siluru. Nejstarší a nejdůležitější skupinou výtrusných devonských rostlin byla Psilophyta. Větvená a na povrchu buďto holá nebo pokrytá trnovitými lístky.

Vymíralo. Vymření až 70% všech rodů fauny. Nové formy. Skupin. Stromatoporů. Skupin pomalu ustupuje. Skupiny měkkýšů a první drobní zástupci stočených hlavonožců ze skupiny amonitů (Ammonoidea). Světě. Vyskytovali pouze v primitivních formách. Sladkých vod.

Jak už bylo výše zmíněno, devon patřil rybám. Rybami, které obývaly jak slanou, tak i sladkou vodu. Celokostných ryb (Teleostei). Devonu vymírá. Obojživelník. Lalokoploutvými. Otázkou je, proč vodu opouštěli a vylézali na souš. Souši se přesunout tam, kde voda ještě byla. Kterým mohly dýchat kyslík. To, že se rádi vyhřívali na slunci. Posléze vylezli až na břeh, kde navíc měli na blízku i potravu.

Z hlediska rozvoje velice důležitým obdobím. Pralesy a obojživelníky. Která zapříčinila změny na zemském povrchu. Přizpůsobit, a pokud to nezvládl tak zanikl.

Vývoj starého červeného pískovce (Old Red). Lagun, jezer a řek vzniklé v kontinentálním prostředí. Terigenním klastickým materiálem.

Karbon a perm

Svrchní paleozoikum tvoří dva útvary, karbon a perm. Název karbon (“Carboniferous“ - angl. Zaveden anglickými geology Connybearem a Phillipsem již v r. 1822. Francie), svrchní hranice na stratotypu Aidaralaš (jižní Ural). A svrchní - pennsylvan. Mississippem a pennsylvanem je určena do úrovně prvního výskytu konodonta Declinognathodus noduliferus. Nedaleko Las Vegas v Nevadě. Regresí a také s vymíráním konodontů a amonitů. Spodní - baškir, střední - moskov, svrchní - kasimov a gžel. A střední Evropě se uznává spodní a svrchní karbon jako oddělení. Užívá a má naději na mezinárodní přijetí. Regionální stratigrafické stupně.

Charakterizují významné paleogeografické změny. Karbonu, a jeho vývoj byl dokončen v permu. (variské) vrásnění. Horského pásma při jihovýchodním a jižním pobřeží Severní Ameriky. Pokrývající velkou část jižní polokoule, byla obklopená mohutným oceánem Panthalassa. Karbonu byla z velké části zaledněná. Polokouli byla Laurussie. Kontinenty se k sobě stále přibližovaly. Ameriky. 5000 km táhnoucí se podél rovníku. Pohoří Atlas) a v Evropě (variscidy). Např. i mikrokontinent Armorika, k níž patřil Český masiv.

V oblasti středních Čech. Činnost. (např. středočeský, krkonošsko-jizerský). Chemickým procesům tzv. uhelnatění, a vznikala ložiska černého uhlí. V období ústupu moře začaly vznikat nové pralesy. Dokola opakoval. V karbonu bylo proměnné. Tento plyn pravděpodobně do ovzduší rozptýlila sopečná činnost. Část spotřebovalo rostlinstvo a podnebí se měnilo stále v sušší. Ve svrchním karbonu bylo podnebí dokonce pouštní. Hercynská revoluce je spojena s novým velkým rozvojem. Pro rozvoj rostlinných druhů, často stromovitého růstu. A Sigillaria. S listovými jizvami. Karbonských pralesů. S výtrusnicovými šišticemi. Stigmarie. Kmen i větve se vyznačují jizvami po odpadlých listech. Prostředí. Většinou vyrůstaly z vod jezer či bažin. Až 1 m. Větvích. Přesličky. Dvou stran kmene, nebo z jeho celého obvodu. Skutečná semena. A velkými pentlicovitými listy. Udrželi se do permu a koncem prvohor vyhynuly.

Pásmech ve složení flóry mezi tropickým a chladným pásmem. Byly bohaté na semenné typy rostlin - hlavně Pteridospermy. Chladné oblasti jižní polokoule charakterizují rody Glossopteris a Gangamopteris. Rodová složení a zastoupení čeledí. Hlavonožci i trilobiti.

Naopak velkého rozmachu dosáhli mořští prvoci ze skupiny dírkovců (Foraminifera). Vyskytovaly ve značné míře a měly významný horninotvorný význam. Srovnávání mořských vrstev. Pavouků atd. Nejčetnější byl i tehdy hmyz. Klima a potrava ve formě nespočetné flóry. Tehdejší kontinent byl hmyzem přímo zaplaven. Která s rozpětím křídel 75 cm patřila mezi největší druh hmyzu. Spoustu dalších hmyzích řádů, které ke konci prvohor vymřely. Se šesti křídly. Karbonské pralesy byla zhruba 150 cm dlouhá stonožka Arthropleura. Území. Vodní prostřední bylo plné života. Těsně za hlavou. Vlhké břehy jezer, močály i řeky obývali krytolebci. Na souši žádnou konkurenci, a tak se hojně rozmnožovali. Prvohor často označují za dobu obojživelníků. Velikosti jen pár cm anebo až do velikosti dnešních krokodýlů. Podobali spíše ještěrkám, jiní mlokům či hadům. Pojmenování. Koncem karbonu, začátkem permu přišla změna. Vystřídalo období sucha. Ubývá vlhkých pralesů a přibývá suchých pustin. Na vývoj fauny. Voda ještě stále přetrvávala. Přizpůsobit. Rychlým vypařováním vody. Rostlinstva a písku. Ze skupiny Amniota). Stavba kostry. Vznikla významná skupina, první plazi. V historii - došlo k úplnému přechodu na souš. A uhelný vápenec. Tj. střídáním drob, resp. sedimenty.

Sedimentací v teplém klimatickém pásmu. Nejtypičtějším sedimentem karbonu je černé uhlí. V prostředí močálů s bujně rostoucí vegetací. Svrchnokarbonských pánvích. Dvojího typu. S občasnými mořskými záplavami. Především ve vyšším svrchním karbonu. S termínem permokarbon.

Vrásnění. Nacházejících se dříve v hloubce. Pohoří vytváří oproti spodnímu karbonu zcela jiné sedimentační podmínky. Vegetací, často za doprovodu vulkanismu. Variské horstvo lze podle koncepce F. Deformací. Granitoidními masivy prostoupená nejvnitřnější zóna pohoří se označuje jako moldanubikum. Severněji ležící pásmo se označuje jako saxothurigikum. Karbonu (sudetská fáze). Vulkanismus, proběhly v karbonu až v permu. Moldanubikum a saxothurigikum náležejí k variským internidám. Prekambriem a starším paleozoikem. Zóna variských externid se k internidám přimyká pásmem rhenohercynika. Sedimentací. Směru do předpolí. Devon začíná transgresivně. (asturská fáze) a sedimentace ukončena. Variscid. Vnějších molasových pánvích.

Název perm je odvozen od města Perm na západním Uralu. Samostatný útvar byl vymezen Murchisonem v r. 1841. Definovat spodní a svrchní hranici permu. Stratigrafické jednotky. Pteridosperm). 299 milióny let a svrchní hranici na 251 milióny let. Guadelup a lopping. V permu navazovalo na svrchní karbon, stávalo se stále sušším a počátkem guadelupu i značně teplejším. Téměř 50 miliónu let dlouhá doba ledová. K celosvětové transgresi. Evropy a Severní Ameriky. Sedimenty permu této oblasti jsou nejčastěji červeně zbarvené. Kde přetrvávalo příznivější srážkové podnebí.

A Kazachstánie s Laurusií, v místě srážky se vyvrásnilo pohoří Ural. Pangea. Mezozoika. Hercynské horotvorné pochody.

Pokračoval ve svém vývoji jak ve vodě, tak na souši i ve vzduchu. Nahosemenné. Vyhovovalo sušší podnebí. Rozdíl od vývoje živočišného, který byl poněkud zpomalen.

K vymírání, které gradovalo ke konci permu. Mechovky, goniatiti, trilobiti koncem permu vymřeli. Skupiny obratlovců např. ryby a obojživelníci jsou také na ústupu. Vymírají a triasu se dožívají už jen ti nejsilnější. Z řádů Captorhinomorpha a Pelycosauria. Kryptolebce. Následně až k člověku. Skupinu reprezentují předkové dnešních ještěrek, želv, nebo např. haterie žijící na Novém Zélandu. - pelykosauři byli primitivní a studenokrevní plazi. Se objevuje vyspělejší větev již teplokrevných savcovitých plazů (Therapsida). Srstí. Pohostinné podmínky. Dokonce z nich vznikly linie pozvolna směřující k vývoji savců. Je nápadné hromadné vymírání bezobratlých živočichů. (krytolebce). Rostlinstva. Dominujícími rostlinami výtrusnými (nástup mezofytika).