Klimatické Změny a Vysavače CO2: Realita, Mýty a Řešení pro Českou Krajinu

Klima se otepluje a lineární trend 1875 → 2024, Praha, Klementinum vykazuje přibližně +3,1 °C (tj. asi +2,1 °C / století). Měření v Klementinu je nejdelší denní, nepřerušené měření teploty na světě. Nicméně, je důležité si uvědomit, že klima se na Zemi neustále měnilo a měnit se bude i nadále. Před 20 000 lety tady bylo glaciální maximum, průměrné roční teploty byly asi tak MÍNUS 4 až 6 stupňů. To dělá rozdíl asi 16 až 18 stupňů Celsia vůči dnešku.

Tady nejde o to popírat jakýkoli přirozený vývoj v minulosti! Nejde ani o to, popírat přirozený vývoj do budoucna. Jde o to, že když do přirozeného vývoje ještě aktivně a ničivě zasahujeme my, tak ty dopady jsou nakonec daleko horší. Takže jde pouze o dvě věci: (1) přestat si přitápět a (2) zrychlit dramaticky adaptaci naší krajiny na nevyhnutelné změny. Jedno bez druhého nic neřeší.

Antropogenní vliv a adaptace krajiny

Klima se otepluje, nicméně nikdy nikdo neprokázal, že toto oteplování má původ v antropogenním oxidu uhličitém. Za prokázaný můžeme počítat oteplovací efekt snižování emisí oxidů síry (ty atmosféru chladí), zvyšování emisí metanu (v rámci "dekarbonizace"), "ekologické" emise dalších skleníkových plynů. Oteplování klimatu jistě reálně existuje, byť Klementinum ho nutně nadhodnocuje. Problém je, že nikdy nebylo prokázáno, že by jedinou, či alespoň významnou, roli v něm hrál antroppogenní CO2.

S vědomím, že klima se na Zemi neustále měnilo, a měnit se bude i nadále, ať se to komu líbí či ne, nově jmenovaný ministr, není povinen souhlasit se současnou propagandou ovlivněnými většinovými názory, o škodlivosti kysličníku uhličitého v atmosféře, o klimatické krizi nebo změně, ani s tezemi o oteplování planety Země.

Proto je klíčové zrychlit dramaticky adaptaci naší krajiny na nevyhnutelné změny. Celé je to na léta. Každopádně už diskuse s místními jsou pro všechny velmi prospěšné. Ujasňují si, co je proč špatně, kdo by tak za to mohl mít zodpovědnost a hlavně co by s tím šlo dělat.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Opatření v krajině a role zemědělství

Jasně, jsou i jiná řešení krajiny. Tedy, nakonec jsou plus minus stejná (regenerace pramenišť, údolnic, krajiné struktury, zmenšení pozemků, retence vody, revitalizace vodních toků, omezení až likvidace systematického odvodnění...).

Jirka Malík rozběhl s obrovským úsilím nejen jeden nějaký projekt, ale celý jeden typ systému nápravných opatření. Ten systém znamená nejen metodiku prací, ale také školení lidí, co se chtějí zapojit, propracované krajinné mapování, využívání softwaru... Docela důležité podle mě je, že jeho následovníci se pouštějí do řešení nových oblastí, třeba těch, kde jsou silným rizikem bleskové povodně - to je známka nejen zásadního urgentního průšvihu v krajině, ale také by lidé v té vsi mohli chtít s tím něco udělat.

Žádná úředníky napsaná vyhláška nepomůže ani zemědělcům ani přírodě. Každé pole je jiné, dokonce každý konec pole je jiný a o tom jak se k tomu zachovat musí rozhodnout sedlák nebo agronom znalý poměrů ne úředník. Co podle vás zadrží více vody. Umožní větší vsak. Samozřejmě pole orané.

Jedním z největších dnešních problémů je utužená půda od zemědělské mechanizace. Tím , ale neshazuji jiné přístupy k půdě. Např. kde hrozí větrná eroze tak tam se orba většinou nehodí.

Na první pohled by člověk řekl, že orané pole zachytí víc vody. Ale tak jednoduché to nebude. Je spousta zemědělců, kteří pluh vůbec nemají a nezdá se, že by jim voda nevsakovala - z něčeho jim těch deset tun na hektaru narůst muselo a mají úplně stejně těžkou techniku.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Potíž je, že část zemědělců na erozi kašle, hlavně že se prachy točí. Potřebují velké lány pro velkou dotovanou mechanizaci. No a tak prostě musí vzniknout nějaká kostrbatá legislativa, která se snaží to chování zlepšit. Nejlíp tak, aby nikomu moc nešlápla na palec a tak. Aktuálně také za erozní událost není jaksi nikdo zodpovědný a rybníky se bagrují na státní útraty. Je to tak i v jiných odvětvích.

Diskuse a odborné pohledy

Máme odbornou sféru třeba biologů, ekologů, klimatologů, kteří mají představu, co jde kam špatně. Pak jsou tu jiní specialisti, technologové, sociologové... a ekonomové, aby to vzali z hlediska možností. No a nakonec je tu ta sféra politiky, která by měla vymyslet, jak to zvládat.

Pokud má být naše budoucnost o vědě, tak potřebuje stejně tu "zelenou vědeckou komunitu" jako technické inženýry. A vydělat na sebe musí i vědci, stejně jako všichni ostatní. Pokud v nich vidíte třídního nepřítele, je to i vaše chyba.

Historická měření teploty jsou nespolehlivá, protože používaná historická měřidla, nebyla pravidelně ověřovaná a kalibrovaná dle národního, natož mezinárodního etalonu a v průběhu let, se též v místě měření teploty měnila okolní krajina a tím se měnily i fyzikální podmínky v místě měření.

Navíc Klementinum je poznamenáno jednak růstem pražského tepelného, ostrova, jednak výstavbou Vltavské kaskády, která výrazně zvýšila zimní teplotu vody ve Vltavě a před pár lety ji ještě poznamenala likvidace pobřežní zeleně mezi Klementinem aa Vltavou.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #změny #vysavače #CO2 #princip #fungování

Oblíbené příspěvky:

• Pohled do estonské divočiny
• Aktuální témata ochrany ovzduší
• Větrná eroze a stromy
• Odbouratelnost terpentýnového oleje
• Harmonogram svozu odpadu