Systém USDA zón, původně vytvořený Ministerstvem zemědělství USA, rozděluje oblasti podle průměrných ročních minimálních teplot. Koncept se rozšířil i do jiných států a kontinentů. Rostlinu zařazujeme do určité zóny, pokud je schopná v ní růst (ať už jde o to, zda rostlina snáší nízké nebo vysoké teploty).
Pro pěstování rostlin ve střední Evropě jsou limitující zimní teploty a jednoduše platí: čím nižší číslo zóny u rostliny najdeme, tím nižší teploty je schopna snášet a přežije i mrazivější období.
Naše republika se nachází převážně v zóně 6 s výjimkami, které si podrobně popíšeme níže. Najdete i několik ojedinělých s kódem D, který je pouze pro ty nejodvážnější, přičemž těm ostatním poradíme uskladnění na zimu vevnitř.
Tato rostlina je také odolná, ale její kořeny již naši péči ocení. Rostliny z této skupiny pocházejí z teplejších oblastí Evropy a v našem podnebí vydrží také, ale už hůře snáší typické kontinentální klima, které s sebou nese chladný vítr a silné promrznutí půdy. Přesto si nemusíte dělat starosti, pokud rostlinu umístíte na místo chráněné v zimě před větrem (u zdi, ve dvoře, před domem na jižní straně atp.).
U těchto rostlin už sami poznáte, že jsou velmi výjimečné a v našem podnebí ojedinělé. Přesto je můžete pěstovat i ve vaší rajské zahradě, pokud se o ně postaráte alespoň zpoloviny tak jako o sebe na zimu. Nadzemní části zabalte do bílé netkané textilie. Hrozí totiž vysoušení listů či jehlic a borky kmene mrazivým větrem, kdy rostlina není schopna přijímat vodu ze zmrzlých kořenů. Proto je velmi důležité ji také dobře zamulčovat kůrou.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Tuto rostlinu můžete také přezimovat venku, pokud dodržíte následující pravidla: zbavte ji na podzim listů a celou zasypte kůrovým mulčem do výšky min. 25 cm. Nad něj upevněte stříšku nebo jinou ochranu tak, abyste maximálně omezili promáčení deštěm a sněhem. Jakmile pominou mrazy, kůru a kryt odstraňte.
A teď přijde to nejdůležitější: přesto všechno vám nejsme schopni zaručit, že zrovna u vás poroste vše stejně jako u souseda o ulici vedle nebo v našem zahradnictví. Vy sami nejlépe znáte svoji zahradu, kudy proudí studený vítr, jak je silný, kde je nejvíce slunce, jestli jste v mrazové kapse, nebo naopak v nížině, kam přichází jaro dříve, ale spálí časné květy magnólií.
Naše etikety s instrukcemi o pěstování té které rostliny vám řeknou mnoho o tom, jak s nakoupenou krasavicí naložit. Zejména u stálezelených dřevin je naprosto běžné, že buď ještě v sezóně, nebo na konci zimy a na jaře rostlina přijde o velkou část listů, pokud to není speciální odrůda, kterou u nás zvykáme. listy těchto rostlin nikdy nepotřebovaly čelit tak nízkým teplotám a teplotním zvratům, proto je pro ně daleko výhodnější list pustit a na jeho místě udělat nový, již o 100% odolnější.
I když při naší práci využíváme zkušeností jiných, podložené radami odborníků a odborných publikací, nabízíme vám většinou rady vyplývající z naší vlastní pěstitelské zkušenosti, šité na míru na naše podnebí. Rostliny mají nejrůznější dispozice k tomu, aby mohly dobře prosperovat v určité konkrétní klimatické oblasti. Jedním z hlavních faktorů pro zdárné pěstování je, zejmána ze zahradnického hlediska, minimální zimní teplota určující jejích mrazuvzdornost.
Jedná se o rozdělení klimatických pásem podle minimální zimní teploty hraniční pro přežití určitých rostlin ve volné výsadbě při plném klimatickém zatížení (vítr, mráz, srážky apod.) a bez jakékoliv dodatečné zimní ochrany. Samozřejmě žádná mapa klimatických zón není natolik přesná a podrobná, aby zohlednila i určitá mikroklimata a tudíž se nemůže stát nikdy jednoznačným vodítkem při výsadbě rostlin. V praxi to znamená, že rostliny s dispozicí pro konkrétní klimatické pásmo mohou růst i v oblastech horších, ale třeba s vhodným mikroklimatem, v chráněné zástavbě nebo s vhodnou zimní ochranou.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
V roce 1990 bylo členění USDA modifikováno a dle dat z více než dvojnásobného množství meteorologických stanic rozčleněno do pásem po 5F (2,8 °C), v roce 2012 přibyly ještě další dvě zóny (12 a 13) v plusových hodnotách.
K orientaci, na jak teplém/studeném místě se naše zahrada nachází a jaké rostliny bychom měli vybírat, nám může pomoci mapa republiky s teplotními oblastmi od Evžena Quitta. Čím červenější barvu oblast má, tím je teplejší a dala by se ztotožnit se zónou 7. Čím tmavěji modrá, tím více chladnější je to oblast a nejchladnější jsou hory - zde vládne zóna 4. Neplatí to ovšem absolutně, především díky tomu, že právě horské okresy mívají dlouhodobou sněhovou pokrývku, která rostliny chrání před vymrznutím.
Již od poloviny minulého století funguje v USA mapa teplotních zón (USDA map of hardiness zones), která popisuje výskyt nejnižších teplot po celé federaci. Systém je jednoduchý: regiony a státy světa jsou rozděleny do tzv. USDA zón od čísla 1 do 11 a to podle nejnižší dlouhodobě naměřené teploty v zimě. Zóna 1 je nejchladnější, 11 nejteplejší.
Na počátku 18. století se tak mihla odbornou literaturou jakási Suppanova klasifikace, z níž německý klimatolog Wladimir Köppen přepracováním v roce 1884 vytvořil Köppenovu klasifikaci. Je vytvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k vegetaci. Dočkala se řady přepracování, ale zhruba od roku 1936 se usadila na podobě, která stanovuje pět hlavních klimatických pásem a jedenáct základních klimatických typů.
Proto také český klimatolog Evžen Quitt přišel v roce 1971 s vlastní, podrobnější verzí. Mapu tehdejší ČSSR překryl sítí čtverců (každý 3x3 kilometry, respektive 900 hektarů), a pustil se do toho z gruntu znovu. Na základě mravenčí práce odlišil klimatických oblastí třiadvacet. Používané je to dodnes, ale s respektem k tomu, že pan Quitt vycházel z klimatických dat a měřeních z období 1901 - 1950. Takže to dnes ne všude úplně odpovídá originálu.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Kromě toho taky existuje (existovala, je z roku 1915) Langova klimatická klasifikace; Klimatická klasifikace podle M. Mináře (1948); Klimatická klasifikace M. Končeka (1957); klasifikace Atlasu podnebí ČSR (1958); Klimatická klasifikace podle M. Kurpelové a Klimatická regionalizace ČR podle Moravce-Votýpky (z roku 1998).
Všude se dočtete, že exotické rostliny je nutno pěstovat pouze v teplých oblastech s co nejnižší nadmořskou výškou, na jižní Moravě, v Praze a Polabí. Velmi důležitá je orografie místa, kde exotické rostliny pěstujeme. Nejvhodnější je mírný kopec, svah nad okolními rovinami, kde při vyjasnění bude studený vzduch moci ztékat dále do nížiny.
Pokud stručně charakterizujeme celou ČR, pro řadu exotických rostlin jsou vhodnější Čechy než-li Morava a Slezsko. Jinými slovy, v Čechách je více oblastí, kde se exotickým rostlinám bude dařit, než na Moravě. To je dáno především větší oceanitou v zimním půlroce a celkově větší náchylností na proudění ze západních a jihozápadních směrů v Čechách. Z krajů je na tom potom nejlépe kraj Středočeský, Ústecký a Plzeňský, obzvláště díky mírnějším průběhům zimy.
| Odrůda | Charakteristika |
|---|---|
| Carlson 3 | Raný, spolehlivě plodící kultivar s tenčí skořápkou a vysokou kvalitou jader. |
| Fayette | Odrůda z Illinois. Raně plodná, menší ořechy s máslovou chutí, stabilní výnosy. |
| Major | Tradiční severní kultivar - spolehlivý, výnosný a odolný. Často používaný jako opylovač. |
| Lucas | Menší, ale velmi vitální strom. Plody menší, dobře dozrávají i v krátké sezóně. |
| Posey | Raná odrůda s pravidelnou plodností a dobrou kvalitou jader. |
| Witte | Kanadská selekce, raná a spolehlivá. |
| Colby | Velmi raný, osvědčený severní kultivar (Missouri). Spolehlivě dozrává i v krátkém létě, vysoká mrazuvzdornost. |
| Peruque | Raná, výnosná odrůda ze státu Missouri. Plody menší, ale velmi chutné, jádra tenkostěnná. |
| Yates 127 | Spolehlivě raný, mrazuvzdorný kultivar s vysokou kvalitou jader. Dobře dozrává i v kratších létech. |
| Mullahy | Selekce z Wisconsinu. Extrémně mrazuvzdorný, spolehlivě plodí i v chladných letech. |
| Deerstand | Hybridní klon z Minnesoty. Mimořádně zimovzdorný, vyzrává i v krátké sezóně. |
| Campbell NC-4 | Velmi raný, vhodný i do oblastí s krátkým létem. |
| Cornfield | Kanadský výběr. |
| Mandan | Moderní kultivar, částečně samosprašný, raný, výnosný. Dobrá odolnost proti mrazu a chorobám. |
| Lakota | Novější odrůda z amerického výzkumu USDA ARS. Raná, vysoce výnosná, tenkostěnná, s vynikající chutí. |
| Warren | Středně raná odrůda z Missouri, kombinace dobré velikosti ořechu a jemné, nasládlé chuti. |
| Snaps | Velmi raná selekce z Iowy. Plody menší, ale s výbornou chutí. |
Je třeba si uvědomit, že exotické rostliny se dají pěstovat na většině našeho území jen s tím rozdílem, že někde je to jednodušší a někde složitější. Samozřejmě záleží na druhu rostliny, ale jak známo, například palmy bez ochrany a vytápění bez poškození dlouhodobě většinou stejně nepřezimujeme, takže není až tak podstatné, zdali máme podmínky dobré či horší. Horší je to třeba s exotickými ovocnými rostlinami, které potřebují dlouhou vegetační dobu k dozrání plodů. Tam je více zapotřebí být v teplejší lokalitě.
V naší republice je i přes poměrně malou rozlohu rozdíl v klimatu i kvůli pouhé geografické poloze. Jednoduše řečeno, čím více na sever-severovýchod, tím chladněji i bez ohledu na nadmořskou výšku.
Ta nejpřesnější klimatická mapa je ta vaše, vlastní. A v proměnlivých podmínkách je nejlepší se držet toho, co znáte sami.
tags: #klimatické #zóny #ČR #USDA