Klimatický balíček Fit for 55: Cesta k uhlíkové neutralitě EU

Evropská komise představila klimaticko-energetický legislativní balíček s názvem „Fit for 55“, který má pomoci naplnit unijní cíl snížit do roku 2030 emise o 55 procent. Bude to mít vliv na všechny klíčové sektory.

Balíček opatření „Fit for 55“ je soubor právních předpisů, jejichž cílem je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a nasměrovat EU na cestu k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Přechod na ekologičtější způsob života hraje zásadní roli při řešení klimatické krize a omezování závislosti na fosilních palivech, zejména těch z Ruska. V zájmu snížení uhlíkové stopy Unie proto EU spolu se svými 27 členskými státy v současné době pracuje v rámci balíčku „Fit for 55“ na vytvoření nových společných pravidel. Jak budou nová pravidla utvářet způsob, jakým žijeme, pracujeme a cestujeme? Přečtěte si náš příběh o některých příkladech, jak bude v roce 2030 vypadat život v EU.

Fit for 55 je součástí širší strategie Evropské unie (EU) k dosažení uhlíkové (klimatické) neutrality do roku 2050 známé jako Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Zelená dohoda byla představena Evropskou komisí v roce 2019, načež byla v roce 2020 odsouhlasena členskými zeměmi. V létě 2021 pak nabyl účinnosti Evropský právní rámec pro klima, známý též jako Evropský klimatický zákon (European Climate Law), který činí dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 právně závazným.

Na základě evropského právního rámce pro klima se dosažení cíle EU v této oblasti, tj. snížení emisí EU do roku 2030 alespoň o 55 %, stává právní povinností. Za účelem dosažení cíle do roku 2030 zveřejnila Evropská komise v červenci 2021 balíček „Fit for 55“ obsahující 15 legislativních návrhů, které revidují či doplňují právní předpisy EU v oblasti ochrany klimatu, energetiky a dopravy. Další 4 návrhy v oblasti energetiky pak byly zveřejněny v prosinci 2021.

Klíčové prvky balíčku Fit for 55

Jednotlivá navrhovaná opatření lze rozdělit do tří skupin:

Čtěte také: Cíle energeticko-klimatického balíčku EU

1. Tržní mechanismy: Patří sem zejména evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).
2. Cíle a regulace: Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické účinnosti, přísnější emisní předpisy pro automobily.
3. Podpůrná opatření: Zajištění sociálně spravedlivé transformace, vznik nového Sociálního klimatického fondu.

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) je trh s uhlíkem založený na obchodním systému stanovujícím stropy emisí v energeticky náročných průmyslových odvětvích a odvětví výroby energie. Je hlavním nástrojem EU při řešení problematiky snižování emisí. Zhruba čtyřicet procent emisí vytvořených EU pokrývá systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Skrze tržní mechanismus určuje cenu za každou tunu emisí z energetiky, průmyslu a z vnitrostátní letecké dopravy. Systém stanovuje limit celkových emisí, které by se postupem časem měly snižovat. Systém obchodování s emisními povolenkami se bude od roku 2026 vztahovat také na silniční dopravu, což znamená, že za znečišťování se bude platit.

Cílem balíčku „Fit for 55“ bylo reformovat systém EU ETS tak, aby byl ambicióznější. Rada pro životní prostředí přijala v červnu 2022 obecný přístup k revizi systému EU ETS. V prosinci 2022 dosáhla Rada předběžné dohody s Evropským parlamentem. Ta zahrnovala zvýšení celkových ambicí v oblasti snižování emisí do roku 2030 v odvětvích, na něž se EU ETS vztahuje, na 62 % ve srovnání s cílem 61 % navrženým Komisí. V prosinci 2022 dosáhly Rada a Evropský parlament také předběžné politické dohody o revizi pravidel systému EU pro obchodování s emisemi, která se vztahují na odvětví letectví. V březnu 2023 přijala Rada rozhodnutí o rezervě tržní stability jako součást systému EU ETS. V dubnu 2023 formálně přijala revizi systému EU ETS.

Sociální fond pro klimatická opatření

Sociální fond pro klimatická opatření má za cíl řešit sociální a distribuční dopady nového systému obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy. Z fondu lze také pokrývat dočasnou přímou podporu příjmů. Prostředky z fondu mají členským státům sloužit ke kompenzaci nákladů na energie nebo mobility pro nízkopříjmové spotřebitele. Fond je součástí rozpočtu EU a je financován z vnějších účelově vázaných příjmů až do maximální výše 65 miliard eur. V červnu 2022 se ministři životního prostředí EU dohodli na vyjednávacím postoji Rady pro vytvoření Sociálního fondu pro klimatická opatření. V prosinci 2022 dosáhly Rada a Evropský parlament předběžné politické dohody ohledně návrhu týkajícího se tohoto fondu. Rada nová pravidla přijala v dubnu 2023.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)

Vzniká takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), tedy uhlíkové clo. Nový mechanismus by měl zabránit potenciálnímu „úniku uhlíku“, který je spojen s přemístěním výroby za hranice kvůli zvýšenému tlaku na snižování emisí v EU. Mechanismus by měl být slučitelný s pravidly Světové obchodní organizace. Mechanismus CBAM se zaměřuje na dovoz produktů v odvětvích s vysokými emisemi uhlíku. Má fungovat souběžně se systémem EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a zároveň odrážet a doplňovat jeho fungování, pokud jde o dovážené zboží. Dne 15. března 2022 dosáhla Rada ohledně znění návrhu dohody.

Nařízení o sdílení úsilí (ESR)

Změny se týkají i nařízení o sdílení úsilí (ESR). To zastřešuje emise ze sektorů nespadajících pod systém emisních povolenek. Jde především o dopravu, budovy, odpady a zemědělství. Nařízení o sdíleném úsilí určuje závazné emisní cíle pro jednotlivé členské státy EU. Česká republika měla dosud za cíl snížit v období 2021-2030 emise v těchto sektorech o čtrnáct procent oproti roku 2005. Nový návrh zvyšuje český cíl na 26 procent.

Čtěte také: Podrobnosti o „Fit for 55“

V nařízení o sdílení úsilí jsou pro členské státy stanoveny závazné roční cíle týkající se emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi ani nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Nová pravidla, která jsou součástí balíčku „Fit for 55“, zvýší v dotčených odvětvích cíl snížení emisí skleníkových plynů na úrovni EU do roku 2030 z 29 % na 40 % ve srovnání s rokem 2005. Ministři životního prostředí zemí EU se 29. června 2022 dohodli na vyjednávacím postoji Rady k revidovaným pravidlům. V listopadu 2022 dosáhla Rada předběžné dohody s Evropským parlamentem. Balíček opatření „Fit for 55“: Rada přijala nařízení o „sdílení úsilí“ a nařízení o využívání půdy a lesnictví (tisková zpráva, 28.

Nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)

Nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) stanoví pro EU právně vymahatelný závazek snížit emise a zvýšit jejich pohlcování v odvětví využívání půdy a lesnictví. Nová pravidla stanoví vyšší cíl na úrovni EU, konkrétně čisté pohlcení skleníkových plynů v objemu nejméně 310 milionů tun ekvivalentu CO2 do roku 2030. Rada pro životní prostředí přijala obecný přístup k revidovanému nařízení o LULUCF 29. června 2022. V listopadu 2022 bylo dosaženo předběžné dohody s Evropským parlamentem. Balíček opatření „Fit for 55“: Rada přijala nařízení o „sdílení úsilí“ a nařízení o využívání půdy a lesnictví (tisková zpráva, 28.

Snižování emisí metanu v energetice

V prosinci 2022 dosáhla Rada ohledně tohoto návrhu dohody („obecného přístupu“). Rada a Evropský parlament se na nařízení předběžně dohodly v listopadu 2023. Cílem nařízení je sledovat a snižovat emise metanu v odvětví energetiky. Vychází ze strategické vize Strategie EU pro metan z roku 2020.

Udržitelná letecká paliva

Udržitelná letecká paliva (pokročilá biopaliva a elektropaliva) mohou významně snížit emise z letadel. V červnu 2022 se Rada dohodla na obecném přístupu k tomuto návrhu. V dubnu 2023 bylo dosaženo předběžné dohody s Evropským parlamentem. Rada nové nařízení přijala v říjnu 2023.

Iniciativa FuelEU pro námořní paliva

Navzdory pokroku, jehož bylo v posledních letech dosaženo, je odvětví námořní dopravy stále téměř zcela závislé na fosilních palivech a představuje významný zdroj emisí skleníkových plynů a dalších škodlivých znečišťujících látek. Cílem Iniciativy pro námořní paliva FuelEU je snížit do roku 2050 intenzitu emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě lodí až o 80 %. Nová pravidla podporují využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v lodní dopravě. V červnu 2022 se Rada dohodla na obecném přístupu k tomuto návrhu. Tato nová pravidla umožní odvětví dopravy výrazně snížit svou uhlíkovou stopu.

Čtěte také: Analýza klimatické politiky EU

Alternativní paliva

Uživatelé elektrických vozidel nebo vozidel na vodíkový pohon budou mít na dobíjecích bodech nebo výdejních stojanech možnost snadno platit. V červnu 2022 se Rada dohodla na společném postoji (obecném přístupu) k návrhu tohoto nařízení předloženému Komisí. V březnu 2023 dosáhly Rada a Parlament předběžné dohody. Rada nová pravidla přijala v červenci 2023.

Směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie

Směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie byla revidována v rámci balíčku „Fit for 55“. Cílem revize bylo zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU na 42,5 % s dodatečným orientačním navýšením o 2,5 %, které by umožnilo dosáhnout celkového podílu ve výši 45 %. Směrnice zahrnuje odvětvové dílčí cíle a opatření napříč odvětvími se zvláštním zaměřením na odvětví, v nichž byl pokrok v začleňování obnovitelných zdrojů energie pomalejší, a to zejména v oblasti dopravy, stavebnictví a průmyslu. Ministři energetiky členských států EU se 27. června 2022 dohodli na společném postoji k revidované směrnici EU o energii z obnovitelných zdrojů. V březnu 2023 dosáhly Rada a Evropský parlament předběžné politické dohody. Rada nová pravidla přijala v říjnu 2023.

Směrnice o energetické náročnosti budov

Na budovy připadá 40 % spotřebované energie a 36 % přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů souvisejících s energií v EU. Směrnice o energetické náročnosti budov, která byla v roce 2024 revidována, má dosáhnout toho, aby se do roku 2030 a v dalších letech energetická účinnost budov v EU zvýšila. Dne 27. června 2022 přijala Rada k navrhovaným novým pravidlům „obecný přístup“. Rada novou směrnici přijala v červenci 2023. V říjnu 2022 se členské státy EU zasedající v Radě dohodly na společném postoji („obecném přístupu“) k návrhu Komise na revizi této směrnice. Dne 7. prosince 2023 dosáhly Rada a Evropský parlament předběžné politické dohody o návrhu.

Balíček opatření pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem

Balíček opatření pro trh s vodíkem a dekarbonizovaným plynem má za cíl snížit uhlíkovou stopu trhu s plynem. Cílem je přejít od zemního plynu na obnovitelné a nízkouhlíkové druhy plynu a podpořit přechod k jejich využívání v EU do roku 2030 a v dalším období. Balíček obsahuje návrh nařízení a návrh směrnice, v nichž se stanoví společná pravidla pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, zemní plyn a vodík. Směřují k vytvoření regulačního rámce pro specializovanou infrastrukturu a trhy s vodíkem a pro integrované plánování sítí. V březnu 2023 přijala Rada postoj pro jednání (obecný přístup) s Evropským parlamentem o obou návrzích. Rada a Parlament dosáhly v prosinci 2023 předběžné politické dohody ohledně nařízení, kterým se stanoví společná pravidla pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem. Návrh v současné době projednává Rada. V prosinci 2022 vedli ministři financí EU politickou rozpravu o revizi směrnice o zdanění energie. Rada pro hospodářské a finanční věci, 10.

Národní klimaticko-energetický plán (NKEP) České republiky

Vláda ČR schválila aktualizovaný Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), ktorý stanovuje cíle České republiky pro energetiku, dopravu a ochranu klimatu do roku 2030 s výhledem do roku 2050 k dosažení společných evropských klimatických cílů. Dokument je ale méně ambiciózní, než návrh z července a obsahuje nižší emisní cíle pro roky 2030 i 2050. Původní cíl z července pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 byl 59 % (oproti roku 1990), dnes v plánu vidíme jen vágní odkaz na celoevropské cíle z balíčku Fit For 55 bez zmínky konkrétního emisního cíle pro ČR. Cíl pro rok 2050 také postrádá konkrétnost - místo původního plánu dosáhnout klimatické neutrality se pouze hovoří o „směrování ke klimatické neutralitě“.

Vládou schválený plán také nevyužívá potenciál obnovitelných zdrojů energie v Česku. Cíl pro jejich podíl do roku 2030 zůstává na 30,1 %, ačkoliv ekologické organizace i Evropská komise doporučily minimálně 33 %. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů podporovala i veřejnost v konzultaci. Nižší cíl znamená pomalejší snížení emisí a ztrátu přínosů pro Česko ve výši až 439 miliard korun do roku 2030. ČR je na posledním místě mezi zeměmi Evropské unie ve využívání domácích čistých obnovitelných zdrojů energie, proto i nižší cíl do roku 2030 představuje dvojnásobné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny proti dnešku. Stát proto musí vytvořil podmínky pro jejich rozvoj včetně zrychlení povolovacích procesů, vytyčení akceleračních zón, navýšení kapacity pro připojování zdrojů a akumulaci.

Naopak u jaderných reaktorů vláda podceňuje náklady na výstavbu a přeceňuje rychlost jejich dokončení. Oproti původní verzi z července z textu zmizely také zmínky o rozšíření emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu (tzv. EU ETS 2), které Česko na evropské úrovni dohodlo během svého předsednictví v Radě EU v roce 2022. To je výsledkem účelové dezinterpretace ohledně ETS 2, která proběhla v médiích pár dní před jednáním vlády, kdy mělo být jejich schválení na programu a vedlo k odložení jejich schválení a snížení klimatických cílů. Česká vláda měla aktualizovaný NKEP zaslat Evropské komisi již v červnu, ta proto s Českem a dalšími 13 zeměmi, již dokumenty neodevzdaly, zahájila v listopadu oficiální řízení pro porušení unijního práva, tzv.

Vláda sice aktualizovala NECP, ale usnesením upustila od aktualizace Státní energetické koncepce (SEK) a Politiky ochrany klimatu (POK), ačkoli jejich aktualizaci slíbila v programovém prohlášení do konce roku 2023. To narušilo původní plán sjednotit všechny tři dokumenty na úrovni cílů. Politika ochrany klimatu měla navíc zahrnovat také opatření nad rámec energetiky jako je například ochrana biodiverzity, českých lesů a přírody, které teď zůstávají bez aktualizace. Na konci listopadu Nejvyšší správní soud zamítl stížnost Klimatické žaloby, ve které žalobci žádali od státu větší ochranu klimatu a lidských práv, uvedl ale, že české klimatické plány jsou na hraně zákonnosti. Argumentace soudu i ministerstev proti žalobě byla založená na tom, že se připravuje nová Politika ochrany klimatu.

Cíle v dokumentu se ale postupně snižovali a dnes je už jasné, že se aktualizovaný dokument nepřijme a v platnosti zostane nedostatečný plán z roku 2017. Zelený kruh - asociace ekologických organizací, jejichž členem je i Greenpeace se podílel na připomínkování vládních strategií. Díky expertům a expertkám ekologických organizací se podařilo schválený plán zlepšit například v oblasti rozvoje čistých obnovitelných zdrojů či řešení energetické chudoby a prosadit konkrétnější formulace opatření. Od začátku upozorňovali také na nedostatky a chyby úřadů.

Reakce na klimatický balíček

Podle komise návrh vyvolal znepokojení mezi členskými státy, kdy například Polsko a někteří zákonodárci EU upozornili na možný dopad na nejchudší domácnosti v Evropě. Některé průmyslové subjekty jako Eurogas či think tank Agora Energiewende však tento krok podporují.

Legislativní balík připravený Evropskou komisí bude postoupen ke schválení Evropské radě a Evropskému parlamentu. „Legislativní balík Fit for 55 je výrazným posunem směrem k dekarbonizaci Evropy. Je ale škoda, že jeho předmětem není cíl ve výši 65 procent navrhovaný původně Evropským parlamentem. Ten by reálněji odpovídal závazkům učiněným v rámci Pařížské dohody. Míč teď bude na straně Evropského parlamentu a jednotlivých členských států. Jednání o finální podobě představené legislativy budou probíhat i v době českého předsednictví EU.

tags: #klimatický #balíček #DGM

Oblíbené příspěvky:

• Cíle ekologické výchovy
• AVE CZ a odpadové hospodářství
• Autovraky a ekologie v Českém Krumlově
• Sběr odpadu v oceánech: vede Nizozemsko
• Vytvořte si kvalitní hnojivo z kuchyňského odpadu