Analýza klimatického balíčku EU a Pařížské dohody

Vedoucí představitelé Evropské Unie na Summitu v Bruselu schválili dokument, který by měl snížit emise skleníkových plynů na úrovni celé Evropské unie o 40 % do konce roku 2030 oproti úrovni z roku 1990.

Jedná se tak o výrazně ambicióznější redukci skleníkových plynů, než s jakou počítal hlavní strategický dokument EU Evropa 2020 (ten předpokládal snížení emisí v EU o 20 % do konce roku 2020).

Stále se však jedná o návrh, který ještě nebyl přijat politickou representací EU, ani národními parlamenty.

Součástí nové dohody je usnesení, které předpokládá, že do roku 2030 se v EU zvýší:

• podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na nejméně 27 % (aktuálně je to cca 14 %),
• nejméně o 27 % se zvýší energetická účinnost a zároveň se posílí propojení energetických sítí.

Dosažení těchto cílů by, dle odhadů EU, mělo stát 38 mld. EUR ročně.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Příští rok se v Paříži uskuteční globální summit věnovaný snižování skleníkových plynů a ambicí EU je presentovat se zde jako politické uskupení, které realizuje konkrétní kroky k jejich omezení.

Cesta k samotné realizaci 40% snížení však nebude jednoduchá.

Jednotlivé státy EU mají rozdílné energetické politiky a tudíž také různé představy ohledně tempa a rychlosti omezování vypouštění skleníkových plynů.

Země V4 (ČR, SR, PL, HU) prosazovaly úspory pouze ve výši 25 %, naopak Švédsko navrhovalo 50 % omezení (Německo a Francie se shodly na 40% úrovni).

Připomínky k chystanému omezení oznámila také Velká Británie, avšak nejvíce by připravované opatření postihlo Polsko, které vyrábí 90 % elektřiny spalováním uhlí.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Polsko, které hrozilo vetem celé dohody kvůli obavám z růstu cen el. energie, proto dostalo ujištění, že získá zdarma emisní povolenky (v rámci systému ETS) i po roce 2020 a země bude mít přístup k evropským fondům, které budou alokovány na modernizaci uhelných elektráren.

Tato úleva neplatí pouze pro Polsko, ale pro všechny státy EU, jejichž HDP na hlavu nepřesahuje 60 % průměru EU.

Tyto země by měly mít přístup k emisním povolenkám zdarma až do roku 2030.

Na základě nové dohody by mělo dojít k převodu 10 % emisních povolenek od nejbohatších států EU směrem k těm nejchudším (a to mimo burzu emisních povolenek - systém ETS).

(Bohatší) země s diverzifikovaným energetickým mixem byt tak alokovaly do aukce emisních povolenek 90 % svého emisního limitu a 10 % by převedly ve prospěch „chudších“ sousedů, tedy zemí V4.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

České republice se podle premiéra Bohuslava Sobotky podařilo vyjednat kompenzace, které usnadní přechod na ekologicky čistší energii.

Díky dohodě o emisních povolenkách, z nichž by nově 10 % mělo plynout do zemí s nižším HDP, získá Česko v letech 2021 až 2030 50 až 70 miliard korun, uvedl také český premiér.

Analytik Patria Direct Tomáš Sýkora hodnotí zprávu jako pozitivní pro polské utility, zejména PGE, jelikož ceny emisních povolenek by měly být nižší i po roce 2020.

Jestliže tedy bude plán přijat v navrhované podobě, měly by z něj těžit kromě států V4 také jejich energetiky a ČEZ by mohl být jednou z nich.

Dopady na energetický sektor

Sedm evropských energetických firem včetně společnosti ČEZ vyzvalo Evropskou komisi (EK), aby nezávislí odborníci a vědci zhodnotili přínos jaderné energie ke klimatickým cílům Evropské unie.

Bez hlubší analýzy podle nich hrozí, že jaderná energetika vypadne ze seznamu udržitelných ekonomických činností, čímž by se výrazně zbrzdily investice do nové výstavby a prodlužování životnosti stávajících zdrojů.

Větší využití větru a slunce zlevní transformaci a posílí soběstačnost.

Jednání ukázalo, že vyšší využití solárních a větrných elektráren (scénář s 32% pokrytím spotřeby energie obnovitelnými zdroji v roce 2030) by bylo celkově o něco levnější, zejména díky nižším nákladům na energie.

A to i při naopak vyšším objemu potřebných investic.

Větrné turbíny jsou klíčem k dostupným cenám elektřiny.

Dnes vydaná studie organizace Fakta o klimatu, která zkoumala varianty úplné dekarbonizace české elektroenergetiky do roku 2050, ukazuje, že pro snižování ceny elektřiny má jednoznačně největší potenciál masivní rozvoj větrných elektráren.

Větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE), odstranění zdlouhavých povolování i posílení sítí požadují od nové Státní energetické koncepce ČR nejen ekologické organizace, ale také obce, „uhelné“ kraje, průmyslové svazy i ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí či zdravotnictví.

Po obnovitelné elektřině pro firmy volá i Ministerstvo financí, ale žádá vyčíslení nákladů.

Česká republika a plnění klimatických cílů

Vláda dnes dostává na stůl pro informaci Politiku ochrany klimatu v ČR.

Původně byla připravována jako státní strategie, ale vládní koalice, přestože ve svém programovém prohlášení slíbila její aktualizaci do konce roku 2023, ji neschválila a přijala jen Národní klimaticko-energetický plán (NKEP).

Ministr Hladík nyní přichází s POK jako resortním implementačním plánem k NKEP, který obsahuje 85 podrobnějších úkolů v oblasti energetiky, renovací budov, dopravy, průmyslu, lesního hospodaření, zemědělství, odpadů či vědy a výzkumu.

Evropská komise dnes zveřejnila posouzení Národních klimaticko-energetických plánů (NKEP).

V českém plánu poukazuje na celou řadu nedostatků.

Mimo jiné neobsahuje žádná konkrétní opatření na snižování spotřeby fosilního plynu, ani dostatek konkrétních opatření, jak podpořit urychlení budování OZE nebo rozvoj energetických společenství a jak využít potenciálu čistých zdrojů ve vytápění.

Česko připravuje zásadní strategické dokumenty, které mají popsat cíle a postup v oblasti ochrany klimatu a transformace energetiky.

Veřejná konzultace přípravy prvního z nich, nového Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP) ale vázne.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ji spustilo teprve minulý týden.

Připravený návrh strategie má přitom Česká republika odeslat Evropské komisi do konce letošního června.

Nevládní organizace sdružené v Klimatické koalici zpracovaly na základě formuláře veřejné konzultace shrnutí svých priorit k připravované strategii.

Lidé podle průzkumu očekávají rozvoj OZE a úspory energie.

Průzkum veřejného mínění provedený společností OMG v březnu 2023 ukázal, že největší část lidí (58,4 %) by volila pro energetickou strategii ČR jako priority rozvoj OZE a na druhém místě (47,8 %) úspory energie.

Současná opatření a iniciativy

Ekologické organizace z celé Evropy dnes společně s evropskou sítí CAN Europe představily analýzu návrhů aktualizovaných Národních energeticko-klimatických plánů, které měly státy předložit Evropské komisi do 30. června.

Neziskové organizace otevřeným dopisem vyzvali premiéra Petra Fialu k cílenému a transparentnímu využití výnosů z aukcí emisních povolenek.

V dopise žádají, aby byly tyto výnosy použity na financování řešení problémů, které přináší klimatická krize.

Výnosy emisních povolenek jsou příležitostí k financování investic do naší budoucnosti, do spravedlivé ekologické transformace české ekonomiky.

Neměly by se proto stát jen dalším zdrojem státního rozpočtu, ale měly by být zacíleny na klimatická opatření.

Vláda v minulém týdnu schválila finální verzi aktualizovaného Národního plánu obnovy.

Oproti té původní doznala zásadních změn.

Česko si od Evropské unie bude půjčovat méně, než bylo původně v plánu.

Půjčku si nakonec nevezme ani na projekty ropovodu TAL + a plynovodu Stork 2.

Evropská komise v minulém týdnu schválila Operační program Spravedlivá transformace a plán na přeměnu uhelných regionů.

tags: #v4 #klimaticky #balíček #paříž #analýza

Oblíbené příspěvky:

• Jarní příroda: Slovíčka a fráze
• Program ZŠ Neubuz
• Ekologické katastrofy odhalené archeologií
• Ekologické aspekty nekonvenčního obrábění
• Třídění odpadu ve škole