Energeticko-klimatický balíček EU: Cíle, dopady a reakce

Takzvaný energeticko-klimatický balíček přinášející řadu přelomových opatření v energetice a průmyslu, na němž se minulý týden na summitu EU dohodli lídři členských států, prošel hlasováním v Evropském parlamentu.

Energeticko-klimatický balíček je ve své podstatě nástrojem, který má unii pomoci splnit ambiciózní cíle v oblasti ochrany klimatu. Do roku 2020 si sedmadvacítka předsevzala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetice na 20 procent a rovněž o 20 procent snížit emise škodlivin.

Průmysl Evropské unie tak čeká doslova zelená revoluce, když do roku 2020 bude muset výrazně snížit emise skleníkových plynů. Ke snižování emisí má přispět nový systém obchodování s emisními povolenkami. Dnes je znečišťovatelé dostávají zdarma, po roce 2013 je budou muset nakupovat.

Reakce na balíček

Rozhodnutí europarlamentu přivítal český ministr životního prostředí Martin Bursík: „Balíček je zásadní krok a motivace k energeticky efektivní nízkouhlíkové ekonomice, dává šanci na dlouhodobou konkurenceschopnost evropské ekonomiky a potvrzuje silnou autoritu Evropské unie ve světové politice.“

Ekologickým aktivistům však návrh nestačí. „Parlament sám snížil svou váhu, když neměl odvahu učinit byť malé změny kompromisů vyjednaných minulý pátek na summitu EU. Evropa slibovala, že povede boj proti změnám klimatu, zatím nás ale vodí za nos,“ prohlásila Joris den Blankenová z organizace Greenpeace.

Čtěte také: Podrobnosti o „Fit for 55“

Obchodování s povolenkami

Právě obchodování s povolenkami bylo nejvíce rozporuplným bodem v jednání o balíčku. Především na nátlak nových členských států EU tak bude náběh systému postupný. Všichni znečišťovatelé by měli povolenky nakupovat až v roce 2020. Elektrárenské společnosti ve státech, které jsou závislé na uhlí, tedy i v Česku, si tak alespoň zpočátku nebudou muset kupovat všechny povolenky.

Aktualizace a cíle do roku 2030 a 2050

Evropská unie je v současné době na cestě ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 o přibližně 54 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Zmíněných 54 procent je těsně pod klimatickým cílem, který je 55 procent. Unijní exekutiva dnes zveřejnila hodnocení Národních energeticko-klimatických plánů jednotlivých členských zemí.

Členské státy EU na základě doporučení Evropské komise podstatně zlepšily své Národní energeticko-klimatické plány, vyplývá z hodnocení. "V současném geopolitickém kontextu to ukazuje, že EU setrvává na svých klimatických závazcích, s odhodláním investuje do přechodu na čistou energii a upřednostňuje průmyslovou konkurenceschopnost EU a sociální rozměr," uvádí unijní exekutiva.

I díky iniciativám jako je Clean Industrial Deal (Dohoda o čistém průmyslu) a Akční plán pro cenově dostupnou energii by se podle komise mělo rovněž postupně dosáhnout nižších a stabilnějších cen energií.

Nynější hodnocení komise představuje základ pro diskuse o dalších krocích na cestě EU k dekarbonizaci do roku 2040 a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Komise rovněž vyzvala členské státy, které dosud nepředložily své konečné plány, což je Belgie, Estonsko a Polsko, aby tak učinily neprodleně. Jejich celkové cíle sice byly zahrnuty do hodnocení EU, ale EK podle svých slov přezkoumá každý z jejich plánů jednotlivě krátce po jejich formálním předložení.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

"Evropa dokazuje, že spolehlivé a předvídatelné cíle založené na vědeckých poznatcích a odpovídající regulace přinášejí výsledky," uvedla Teresa Riberaová, místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci.

Aktualizované národní plány v oblasti energetiky a klimatu podle ní ukazují, že zelená agenda není jen cílem, ale způsobem, jak modernizovat naše ekonomiky a vsadit na průmyslové inovace a více příležitostí pro Evropany. "Můžeme dosáhnout 55 procent a musíme vytvořit podmínky pro dosažení 90 procent do roku 2040," dodala Riberaová.

Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra na tiskové konferenci potvrdil, že exekutiva zveřejní návrh klimatického cíle pro rok 2040. Komise již dříve ve svém doporučení uvedla, že by EU měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Podle Riberaové Evropská komise setrvá na svém návrhu a řekne zemím, aby do roku 2040 snížily emise o 90 procent, nabídne jim nicméně určitou flexibilitu, aby byl cíl politicky přijatelný.

I podle eurokomisaře pro energetiku aktualizované národní plány potvrzují pevné odhodlání členských států splnit cíle EU do roku 2030. "Obnovitelná energie se stává hlavním zdrojem elektřiny v EU a snižujeme naši konečnou spotřebu energie," uvedl Dan Jörgensen a zdůraznil důležitost dokončení energetické unie.

Česká republika a energeticko-klimatický plán

Česká republika bude mít nový plán v oblasti energetiky a klimatu, který umožní splnit její závazky v oblasti snižování emisí v rámci Evropské unie. Příslušnou aktualizaci schválila vláda Petra Fialy. Strategický dokument nepřináší žádné nové povinnosti, ale shrnuje opatření, která jsou nutná provést, aby Česká republika splnila už přijaté závazky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a z toho vyplývající nezbytné modernizace energetiky.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Přijaté kroky mají zajistit, že Česko své závazky splní v intencích klimatických cílů EU. Zároveň jsou příležitostí pro celou českou ekonomiku. Mezi nejdůležitější opatření plánu patří například další rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, především větrné energetiky, dekarbonizace centrálních výroben tepla či rozvoj jaderné energetiky včetně využití středních modulárních reaktorů.

Aktualizovaný český energetický a klimatický plán definuje kroky, které je potřeba v rámci české energetiky realizovat pro splnění klimatických a energetických cílů Evropské unie. Reflektuje také aktuální zkušenosti z bezpečnostní a cenové krize, do níž se energetika dostala po ruské invazi na Ukrajinu. Nový plán počítá například se snížením emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, s odklonem od výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 nebo se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny ze současných 13 procent na 37 procent v roce 2030. Zásadní podmínkou pro realizaci plánu je, aby Česká republika měla z vlastních zdrojů a případně z dovozu dostatek energií pro potřeby ekonomiky i českých domácností.

Balíček "Fit for 55"

Jedná se o klimaticko-energetický legislativní balíček, který představila Evropská komise. Jeho název "Fit for 55" odkazuje na závazek EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti roku 1990.

"Balíček Fit for 55 je pro Českou republiku obrovskou příležitostí k modernizaci ekonomiky. Spolu s legislativními změnami totiž budeme mít k dispozici přibližně 1 bilion korun v průběhu příštích deseti let na investice do dekarbonizace. Česká vláda se toho musí zodpovědně chopit a zajistit, že ve snižování emisí nezůstaneme pozadu. Je klíčové, investovat dostupné prostředky strategicky, efektivně a transparentně.

Revize systému EU ETS by měla v ideální případě omezit množství vydávaných povolenek a stanovit minimální cenu povolenky. Existuje i obava z další podpory fosilní energie v podobě zemního plynu. Obezřetnost bude na místě i v oblasti podpory biomasy, která může vést místo spalování odpadních materiálů k těžbě dřevní hmoty z lesů. Také revizi nařízení o využívání půdy (LULUCF) by bylo ideální využít nejen k účetnímu kompenzování emisí skleníkových plynů, ale i k ochraně biodiverzity.

Strategické dokumenty ČR

ČR přijímá evropské závazky prostřednictvím národních strategií. Mezi hlavní dokumenty patří Politika ochrany klimatu ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, a také Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP).

tags: #energeticko #klimaticky #balicek #EU

Oblíbené příspěvky:

• Pravidla vjezdu do ekologické zóny Dortmund
• Recenze: Bezdotykový koš 50l
• Tipy pro fotografování světelných šmouh
• Odpadové hospodářství Davle
• Znečištění oceánů a rackové