Klimatický jev: Definice a souvislosti

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“.

Klima v užším smyslu je obvykle definováno jako průměrné počasí nebo přesněji jako statistický popis v pojmech střední hodnoty a proměnlivosti relevantních veličin přes časové období v rozmezí od měsíců po tisíce nebo milióny let.

Klasické období pro průměrování těchto veličin je 30 let podle definice Světové meteorologické organizace (WMO). Relevantní veličiny jsou nejčastěji povrchové proměnné jako teplota, srážky nebo vítr.

Proměnlivost klimatu označuje kolísání průměrného stavu a dalších statistik (jako standardní odchylky, výskytu extrémů atd.) klimatu na všech prostorových a časových měřítkách delších než jednotlivé povětrnostní události.

Proměnlivost může být dána přirozenými vnitřními procesy v klimatickém systému (vnitřní proměnlivost), nebo změnami v přirozeném nebo antropogenním vnějším působení (vnější proměnlivost).

Čtěte také: Význam klimatologického normálu

Klimatický systém je vysoce složitý systém sestávající z pěti hlavních složek: atmosféry, hydrosféry, kryosféry, povrchu země a biosféry, a vzájemných vztahů mezi nimi.

Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Podmnožina globální změny týkající se především klimatického systému je působená globálním oteplováním, které je důsledkem zvýšené a dále rostoucí koncentrace skleníkových plynů.

Pro období od začátku průmyslové revoluce se pojem používá v jednotném čísle. Použití plurálu „klimatické změny“ je oprávněné až tehdy, pokud se mluví o změnách na přelomech geologických epoch. Tím, že se změna týká klimatického systému, zahrnuje veškeré životní prostředí, jde o změnu environmentální.

Extrémní klimatické jevy

Jev, který je na konkrétním místě a v dané roční době mimořádný, se označuje jako extrémní jev. Definice přívlastku „mimořádný“ se liší, ale jev extrémního počasí by měl normálně být stejně nebo méně častý než 10. nebo 90. percentil pozorované hustoty pravděpodobnosti výskytu.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Vlastnosti toho, co se nazve extrémní počasí, se mohou samozřejmě v absolutním smyslu lišit od místa k místu. Jednotlivý extrémní jev nemůže být jednoduše a přímo přisouzen antropogenní změně klimatu, neboť vždy je určitá pravděpodobnost, že se dotyčný jev mohl vyskytnout přirozeně.

Když charakter extrémního počasí přetrvává nějakou dobu, třeba sezónu, může být označen jako extrémní klimatický jev, obzvlášť pokud přináší průměr nebo úhrn, který je sám extrémní (např. dosažení nebývale nízkých hodnot).

• Že jde o věc výjimečnou, extrémní, každý pozná.
• Že jde o věc výjimečnou, extrémní, každý pozná.

Někdy se užívají i percentily 10 a 90 obou konců četnosti výskytu dané veličiny, např. 5 a nad 95 procentu“ případů.

Velikost úhrnu už není jevem povětrnostním, ale klimatickým. vztaženo k referenčnímu statistickému rozdělení. jako 10. nebo 90. percentil. lišit. výše). ale hydrologické. lze ale, podobně jako sucha, zahrnout mezi klimatické jevy. vzájemné vztahy mezi nimi. se samozřejmě může týkat ovzduší, např. srážek za den, měsíc či rok nebývale vysoký nebo nízký. souvisí jak s minulými teplotami, tak i srážkami. rašelinišť. kterou tam nahnal hurikán. řasy. i extrémů klimatu v obecném smyslu.

El Niňo a La Niňa

Mezi významné klimatické jevy patří El Niňo a La Niňa. Většina expertů uznává jako oficiální začátek jevu El Niňo oznámení dvou meteorologických úřadů, amerického NOAA a australského BOM.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Nastává po třech letech jev El Niňo, opačný klimatický jev vůči jevu La Niňa. O těchto jevech asi slyšel nebo četl již každý. Asi spíše víte, co znamenají. Možná méně víte, jak a kde všude ovlivňují počasí.

V překladu „chlapeček“, též zde pracujeme dále s oficiálním názvem, je teplá fáze oscilace. Postavení tlakových útvarů a cirkulace vzduchových hmot v oblasti Pacifiku je opačné. Velmi dobře to ilustruje část a) na obrázku 1.

Momentálně se klimatický jev nachází v neutrální fázi. Jev La Niňa na konci zimy slábnul a nyní na počátku jara již nemá na klima vliv. Oscilace je v neutrální fázi, ze které by se měla začít „překlápět“ do fáze El Niňo.

Pravděpodobnost výskytu fáze El Niňo začíná nyní stoupat a během léta by mělo převážit právě El Niňo. Byť více tento jev ovlivňuje počasí v Americe a v oblasti výskytu tohoto jevu, tak vliv na evropské počasí určitě zanedbat nelze.

La Niña, v překladu „holčička“, nicméně v odborné rovině budeme pracovat s oficiálním názvem, znamená tzv. chladnou fázi výše zmíněné oscilace. Jde o studený oceánský proud a specifickou cirkulaci v rámci ENSO v Pacifiku.

Vedle tohoto jevu najdete na stránce i informace o dalších významných klimatických jevech s vlivem na počasí. Nyní stručně k chladné fázi, která trvala nezvykle dlouho a ovlivnila počasí ve třech zimních sezónách za sebou.

Blokační vysoký tlak vzduchu na severu Pacifiku je stěžejním útvarem pro tuto studenou fázi. Polární tryskové proudění se přesune nad sever USA. Tento studený vzduch se šíří nad severem, severozápadem USA či západem Kanady.

tags: #klimatický #jev #definice

Oblíbené příspěvky:

• Ekosystémy a klima
• Ochrana Ovzduší: Mezinárodní Perspektiva
• Likvidace odpadu Světlá n. Sázavou
• Tipy pro svatbu venku
• Více o populační ekologii