Hodnotící zprávy IPCC: Klíčový dokument pro výzkum klimatické změny

Vždy jednou za několik let vychází tzv. Hodnotící zpráva IPCC, zásadní dokument v oblasti dosavadního výzkumu klimatické změny. Skládá se z několika částí, které jsou zveřejňovány postupně. Ve stručnosti lze říct, že Hodnotící zpráva IPCC (Assessment Report, AR) je podrobný výtah a posouzení přezkoumané a publikované vědecké literatury, která se zabývá změnami klimatu.

Zprávu sestavuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), založený v roce 1988, u jehož kolébky stály dvě významné mezinárodní instituce: Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Celkem bylo zatím publikováno šest zpráv, první v roce 1990, poslední (AR6) v letech 2021-2022.

Účel a obsah Hodnotící zprávy IPCC

Jak už bylo zmíněno výše, Hodnotící zpráva pouze shrnuje a vyhodnocuje dosavadní publikovaný výzkum. IPCC tedy nepřináší žádné nové ingredience (neplodí ovoce) - pouze destiluje esenci z toho, co je momentálně k dispozici.

Příprava Hodnotící zprávy

Přípravě Hodnotící zprávy vždy předchází vědecký výzkum zaměřený na oblast klimatické změny, který probíhá v mnoha zemích světa. Zároveň s tím dochází také k jeho přezkoumávání a ověřování. Teprve když projde tímto testováním, lze jeho předpovědi zařadit do databáze možností dalšího vývoje klimatu a publikovat je ve vědeckých časopisech. Podobný proces recenzí a ověřování správnosti výsledků probíhá ve všech oblastech klimatologie. A teprve takto ověřené výsledky jsou pak základem pro Hodnotící zprávu IPCC.

Osnovu připraví experti delegovaní členskými státy (panel IPCC). Po schválení osnovy následuje proces výběru autorů, kteří budou zprávu psát - jména autorů předkládá oficiální zástupce každé země (při přípravě nejnovější zprávy byli za ČR nominováni tři experti z českých výzkumných institucí). Vzniká finální znění zprávy a spolu s ním Shrnutí pro politické představitele.

Čtěte také: Klimatický projev Caputové: Kontext

Přestože název může vzbuzovat dojem, že se jedná o politický orgán, ve skutečnosti je IPCC panelem složeným z vědců a expertů ze 195 zemí světa. Jednotlivé členské země mají v panelu své odborné zástupce (každá jednoho, bez ohledu na svou velikost), za ČR je to v současné době RNDr. Koho která země nominuje (v ČR o tom rozhoduje ministr životního prostředí jako zástupce vlády - IPCC je mezivládní panel), záleží čistě na jejím rozhodnutí. Z jednotlivých zástupců je vždy jednou za čtyři roky zvoleno vedení, což jsou jediné volby v rámci fungování IPCC.

Struktura a obsah zpráv IPCC

První tři oddíly mají každý přes 1000 stran. Na přípravě každého oddílu hodnotící zprávy se podílí velké množství autorů a probíhá velice důkladné připomínkové řízení. Například Fyzikální základy jsou dílem celkem 234 autorů, kteří se museli vypořádat s téměř 80 000 komentáři.

V srpnu 2021 vyšel první oddíl AR6 (Fyzikální základy), další dva oddíly byly publikovány na jaře 2022, Souhrnná zpráva pak na podzim 2022. Druhý oddíl AR6 (Dopady, adaptace a zranitelnost) se zaměřuje na zranitelnost přírodních i socio-ekonomických systémů, pozitivní a negativní důsledky klimatických změn a možnosti adaptace na tyto změny.

První část AR6 vyšla ještě před klimatickou konferencí COP26, která proběhla od 31. října do 12. listopadu ve skotském Glasgow. Vlády jednotlivých zemí na ní prezentovaly své nové či revidované plány na snižování emisí a jednaly o mezinárodní spolupráci v oblasti investic, podpory a společné legislativy.

Třetí část Šesté hodnotící zprávy IPCC

Třetí část Šesté hodnotící zprávy IPCC je věnována mitigacím, které zahrnují nejen snižování emisí skleníkových plynů, ale věnují se i jejich propadům. Energetický mix, úspory energií, rozumné a udržitelné hospodaření se zdroji na straně jedné a starost o krajinu a prostředí obecně na straně druhé.

Čtěte také: IPCC: Klimatická věda a kontroverze

Zatímco význam termínu adaptace na změnu klimatu je víceméně všem jasný (novým klimatickým podmínkám se musíme přizpůsobit), slovo mitigace je trochu složitější pochopit: ve slovníku najdete zmírnění, snížení a dokonce i utišení bolesti. U změny klimatu ale mitigace bolí ve skutečnosti spíš naši peněženku. Znamenají totiž všechno, co zmírní nebo zpomalí změnu klimatu: ať už si představíte, že nebudeme spalovat fosilní paliva, energii vyrobíme z obnovitelných zdrojů, zavedeme technologie, které se obejdou bez uhlí, ropy nebo plynu, stále mluvíte o mitigaci.

Zpráva IPCC o mitigacích potvrdila to, co ekologické organizace říkají už léta - že hlavním viníkem klimatické krize jsou fosilní paliva, jejich těžba a spalování. Přes všechny závazky států a korporací se rozdíl mezi nutným snížením a reálným objemem emisí prohlubuje. Svět se může vyhnut katastrofickému scénáři oteplení jen bezodkladným přesměrováním všech dotací a investic z fosilního průmyslu do obnovitelných zdrojů.

Cíle a činnost IPCC

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je orgán OSN pro hodnocení vědeckého poznání o změně klimatu. V roce 1988 ho společně založila Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Cílem činnosti IPCC je poskytovat vládám vědecké informace, které mohou využívat při tvorbě klimatických politik. Výstupy IPCC jsou klíčovými dokumenty pro mezinárodní klimatická vyjednávání.

IPCC má v současné době 195 členských států a desítky přidružených organizací. Do práce IPCC se zapojují tisíce vědců a expertů. Přispívají na dobrovolné bázi, vyhodnocují tisíce výzkumných prací, které jsou každoročně publikovány a zpracovávají na jejich základě obsáhlé souhrnné zprávy současného poznání o příčinách, dopadech a budoucích rizicích klimatické změny i jak adaptace a mitigace (zmírňování) mohou snížit tato rizika.

Základem hodnotícího procesu IPCC je otevřené a transparentní hodnocení vědeckého poznání ze strany expertů a zástupců vlád z celého světa tak, aby byla zajištěna objektivita a diverzita pohledů a expertízy. Prostřednictvím hodnotících zpráv odhaluje IPCC kde existuje vědecká shoda a kde je potřeba dalšího výzkumu. Vlastní výzkum IPCC neprovádí.

Čtěte také: EU a boj proti klimatickým změnám

Hodnotící zprávy vydalo IPCC od první (FAR) v roce 1990 postupně v letech 1995 (SAR), 2001 (TAR), 2007 (AR4) a 2014 (AR5). Krátké shrnutí všech zpráv (SPM) je vždy na plénu schvalováno zástupci jednotlivých členských zemí.

Kritika a výzvy

IPCC varuje ve svých zprávách o změně klimatu a jejích důsledcích již od r. 1990, postupně jsou poselství stále naléhavější. Kromě toho se ale nová zpráva věnuje velmi obšírně především tomu, na koho a jak klimatická krize dopadá a co čekat do budoucna. A opět je to chmurné čtení. Dopady klimatické krize jsou v novém výstupu IPCC hodnoceny ještě pesimističtěji než v poslední zprávě IPCC na stejné téma z roku 2014.

Zpráva výmluvně dokládá, že potřeba a limity adaptace nezávisí pouze na intenzitě projevů klimatické krize v daných zeměpisných šířkách, ale mimo jiné i na penězích, které má region k dispozici pro řešení. A i v tomto případě jsou mnohem zranitelnější ti nejchudší. Mapa klimatické zranitelnosti načrtnutá v nové zprávě proto poměrně věrně kopíruje hranice globálního Jihu. Nejzranitelnějším regionem světa je Afrika, následují Jižní Asie, malé ostrovní státy a Jižní a Střední Amerika. Zpráva je tak především dalším silným argumentem do diskuse o klimatické spravedlnosti.

Dosavadní finanční pomoc mířila především do opatření snižujících emise; adaptace zůstala notoricky podfinancovaná, a nejzranitelnější lidé se tak nemohou proti dopadům a ztrátám, které klimatická krize přináší už teď, dostatečně bránit; řada prostředků je navíc rozvojovým zemím nabízena formou dalších půjček, nikoli grantů. Takový přístup přináší pouze další zadlužování už tak předlužených zemí.

Je stále zřejmější, že bez úzkého propojení se sociální spravedlností se žádná ekologická řešení neobejdou. Vědci a vědkyně v nové zprávě IPCC vybízejí k proměně fungování lidské společnosti směrem k větší klimatické odolnosti. Klíčovou roli v tomto procesu musí hrát i ochrana biodiverzity, ochrana i obnova ekosystémů.

Měnící se klima je zásadním ohrožením pro lidstvo, ekosystémy i biologickou rozmanitost. Ze zprávy vyplývá, že i dočasné oteplení o víc než 1,5 °C přinese závažné a často nevratné škody. Překročení této hranice lze přitom podle IPCC očekávat už začátkem příštího desetiletí.

Podle odborníka na migraci z Provozně ekonomické fakulty MENDELU Roberta Stojanova má změna klimatu velký dopad na bezpečnost, narušení výroby potravin, přístupy ke zdraví, hygieně a obecně na globální ekonomiku. „Planeta se transformuje způsoby, které nemůžeme předvídat,“ uvedl Stojanov. Zmínil, že miliarda lidí žije na pobřeží moře. Migrace je v tomto smyslu jedním z adaptačních opatření.

Česká krajina se podle bioklimatologa Miroslava Trnky mění jako celek. Obilnice republiky, tedy Polabí a Haná už nemají stabilní podmínky. „Teplota u nás se mění nevídaným tempem,“ uvedl Trnka. Zmínil také hydroklimatické extrémy. Rizika jako povodně a sucho se přitom kombinují.

Potřebujeme okamžité a výrazné snížení emisí skleníkových plynů ve všech sektorech. S odkazem na modelované trajektorie vedoucí k dosažení cílů Pařížské dohody to říká klimatický panel IPCC. Dnes zveřejněná zpráva o klimatu ukazuje prstem především na fosilní paliva. Jejich spotřebu je nutné okamžitě snížit. S cíli Pařížské dohody není slučitelný ani další rozvoj fosilní infrastruktury, který by vedl k “uzamčení” budoucího vývoje ve scénářích s vysokým množstvím emisí.

Klimatická opatření jsou podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu stále významně podfinancovaná. Vůbec poprvé je součástí zprávy IPCC o zmírňování změny klimatu kapitola věnovaná mitigačním opatřením vycházejícím ze strany poptávky. Sem patří mj. takové změny socio-kulturních vzorců jako stravovací návyky či přechod na práci bez nutnosti dojíždění. Některá mitigační opatření tohoto typu, např.

“To, co věda v této zprávě předvídá, bude výsledkem naší současné energetické politiky. Jsme na cestě ke globálnímu oteplení o více než dvojnásobek limitu 1,5 stupně, na kterém se státy dohodly v Paříži. Někteří lídři vlád a soukromých společností říkají jednu věc, ale dělají druhou. Jednoduše řečeno, lžou.

tags: #klimatický #panel #OSN #zprávy

Oblíbené příspěvky:

• Rozvoj kreativity
• Označení popelnic pro tříděný odpad
• Kontinenty a znečištění
• Vyplachování plastů před recyklací
• Ekologická a evoluční biologie podrobněji