Klimatická Krize a Reakce Světa: Od EU po Českou Republiku

Globální klimatická krize představuje existenční hrozbu pro naši planetu, řekl americký prezident Joe Biden v projevu na klimatické konferenci OSN (COP27) v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch.

Evropská unie plánuje zpřísnit svůj cíl pro snižování emisí v rámci pařížské dohody o klimatu. Na summitu COP27 v Egyptě to řekl místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans.

Několik zemí odmítá, aby se oficiální zpráva z klimatické konference COP27 zmiňovala o cíli udržet oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Podle agentury Reuters to řekl John Kerry, zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn.

Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to řekl český premiér Petr Fiala.

Ministři zahraničí Británie a Francie James Cleverly a Catherine Colonnaová jednali kromě jiného i o ochraně klimatu. Shodli se na nezbytnosti spolupráce při zajištění dodávek energie i na další pomoci Ukrajině čelící od února ruské agresi.

Čtěte také: Skládka Pezinok: Příběh Čaputové

Energetická Krize a Snahy o Řešení

Energetická krize, kvůli které už zavřely ocelárny a hliníkárny po celé Evropě, se nyní přenáší do dalšího odvětví na kontinentě, a sice do oděvního průmyslu. Tisíce malých továren a dílen, které zásobují značky jako Gucci a H&M, sledují, jak se jejich obchodní modely rozpadají kvůli prudkému růstu cen zemního plynu a elektřiny po invazi na Ukrajinu a rozhodnutí Ruska omezit dodávky plynu do EU.

Podle údajů evropské obchodní skupiny Euratex u mnoha výrobců textilu náklady na energii tvoří kolem 25 procent výrobních nákladů, zatímco dříve to bylo pět procent.

Evropská unie stále nepřekonala rozpory okolo možného omezení cen plynu zdražujícího výrobu elektřiny. Skupina států požadujících zavedení cenového stropu dnes opět vyzvala Evropskou komisi k urychlenému předložení návrhu, jinak podle diplomatických zdrojů ČTK hrozí zablokováním ostatních chystaných opatření.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela se včera v Bruselu setkal s vybranými členy Evropské komise, aby s nimi probral zejména plány v energetice a další témata pro zbytek českého předsednictví v Radě Evropské unie. Klíčovým bodem byla příprava další sady unijních opatření proti vysokým cenám energií, kterou by členské země mohly schválit 24.

Evropská komise (EK) postupuje při řešení energetické krize příliš pomalu, řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT) český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Varoval přitom, že nedostatečné kroky by v příštím roce mohly vést ke zhoršení energetické krize a způsobit hospodářskou újmu, která by podkopala veřejnou podporu Ukrajině.

Čtěte také: Zuzana Čaputová a klimatická změna

Pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v Evropské unii budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur (v přepočtu 8,5 až 11 bilionů korun). Na Evropském jaderném fóru v Praze to řekla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Jaderná energetika je stabilní, bezpečný a nízkoemisní zdroj elektřiny a její rozvoj je správnou odpovědí na energetickou krizi i na evropské klimatické cíle. Na Evropském jaderném fóru v Praze to řekl slovenský premiér Eduard Heger.

Německo má zásobníky zemního plynu naplněné na 100 procent, oznámil síťový regulátor Bundesnetzagentur. Německo ale podle něj plyn pro nadcházející zimu i nadále ukládá. To je možné díky tomu, že provozní kapacita zásobníků je ve skutečnosti nižší než skutečný objem.

Nové Limity a Cíle v EU

Evropská unie v příštích letech navýší schopnost pohlcovat uhlíkové emise hospodařením s lesy a půdou, dohodli v noci na dnešek vyjednavači unijních institucí. Stanovili cíl, aby lesy, mokřady a další krajinné útvary v EU do roku 2030 absorbovaly o 15 procent více uhlíku oproti současným plánům.

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady.

Čtěte také: Zuzana Čaputová: Ekologický vzor?

Evropská komise navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky.

Evropský parlament je připraven zahájit vyjednávání s členskými zeměmi EU o pravidlech, kterými se budou řídit strategie odklonu od ruských fosilních paliv zapracované do národních plánů obnovy po koronavirové krizi. Europoslanci mimo jiné požadují, aby nejméně 35 procent prostředků poskytnutých na snížení energetické závislosti putovalo na přeshraniční projekty.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na dnešní konferenci Green Deal Summit v Praze ocenila podíl českého předsednictví v Radě EU na schvalování balíku klimatických norem Fit for 55. S klimatickou Zelenou dohodou stojí podle ní Evropa na české straně.

Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky.

Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka, který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy.

Dopady Klimatických Změn a Adaptace

Bez klimatických a adaptačních opatření se počet úmrtí souvisejících s vlnami veder v Evropě výrazně zvýší. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Při oteplení o tři stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou by roční počet úmrtí mohl vzrůst na 90 000.

Iniciativy a Projekty v České Republice

Plzeňská zoologická zahrada odeslala dvouletou samici zubra evropského z vlastního odchovu, aby se stala součástí divoce žijícího stáda v jižní části Velkého Kavkazu v Ázerbájdžánu. Zubři vyhynuli v Evropě ve 20. letech minulého století, v Ázerbájdžánu žila poslední populace.

Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd se stali členy mezinárodního projektu, který má snížit výskyt sumců v jihoevropských jezerech. Cílem je najít nejvhodnější způsob, pomocí něhož by odlovili někde až 90 procent populace tohoto dravce. Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který likviduje jiné ryby.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spustilo tento týden tři nové dotace na úspory energií ve veřejných budovách, jako jsou školy, nemocnice, úřady nebo kulturní domy a sportoviště. Do uzávěrky 1. března 2024 rozdělí pět miliard korun z operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Kraj, obce, města, nemocnice, úřady, neziskové organizace i soukromé subjekty poskytující nekomerční veřejnou službu mohou získat 40 až 70 procent nákladů podle výše dosažených úspor.

Na soustavě vodních děl Orlík-Kamýk vznikne nová přečerpávací elektrárna. Projekt za několik miliard korun počítá s využitím energie v době jejího přebytku pro čerpání vody z Kamýku do výše položeného Orlíku. Ve špičce by se pak voda vypustila přes turbíny zpátky do Kamýku. Tendr na dodavatele je již vypsaný a letos by měl být uzavřen, zařízení by mělo zahájit provoz do roku 2030, řekl ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Strakonická teplárna změnila chlazení vodou a ročně ušetří asi dva miliony metrů krychlových vody, v penězích asi 5,8 milionu Kč za rok. Firma uzavřela svůj chladicí okruh turbíny TG2, přestala čerpat chladnou a vypouštět oteplenou vodu zpět do řeky Otavy. Místo toho využívá chlazení v nové chladicí věži. Ročně tím snížila průtok říční vody přes teplárnu o dva miliony metrů krychlových.

Muzeum v Roztokách uspoří energii, jako zdroj teplé vody pro vytápění použije sousední čistírnu odpadních vod. Úspora má oproti současnosti představovat třetinu. Náklady na nový systém dosáhnou včetně projektu kolem 37 milionů korun, většinu pokryje dotace ministerstva životního prostředí, uvedla za středočeské hejtmanství Zuzana Žídková.

Klimaticko-energetický plán pro Českou republiku, který počítá s třicetiprocentním podílem obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě v roce 2030, považuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při zahrnutí všech faktorů za realistický. Během konference o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku v Praze uvedl, že jako ministr životního prostředí by si přál vyšší ambice, bude ale rád, když se plán naplní tak, jak ho jeho úřad připravil s ministerstvem průmyslu a obchodu.

Zemědělství a Udržitelnost

Uhlíkové zemědělství zahrnuje zemědělské postupy zaměřené na zvýšení obsahu uhlíku v půdě, rostlinách, snižování emisí v živočišné výrobě a propojuje efektivně tyto světy směrem k optimalizaci výroby a tím i snižování emisí a ukládání uhlíku. Cílem těchto opatření je efektivněji hospodařit s půdou a vegetací tak, aby se zvýšila schopnost ukládat uhlík a tím...

Uhlíkové zemědělství v oblasti živočišné výroby se zaměřuje na snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování sekvestrace uhlíku a zlepšení udržitelnosti chovu hospodářských zvířat. Mezi hlavní opatření patří optimalizace krmných směsí, efektivní management pastvin, rotační pastva, agrolesnické systémy s integrací živočišné výroby a důsledná správa organických hnojiv. Tyto metody přispívají nejen k redukci emisí metanu (CH4) a oxidu dusného...

Uhlíkové zemědělství v rostlinné výrobě zahrnuje řadu technik a agronomických postupů, jejichž cílem je zvýšit obsah organického uhlíku v půdě, a tím efektivně přispět nejen k řešení klimatických změn, ale také ke zvýšení kvality půdy a tím i dosažení primárních a sekundárních benefitů toho způsobu hospodaření. Hlavní opatření v rostlinné výrobě zahrnují využití krycích plodin, organické hnojení, minimalizaci zpracování půdy, bezorebné...

České zemědělství vstupuje do fáze, kdy se digitalizace a automatizace provozu stávají nejen zdrojem vyšší efektivity, ale také významným právním a bezpečnostním rizikem. S účinností nového zákona o kybernetické bezpečnosti od 1. listopadu 2025, který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, se kybernetická bezpečnost přestává týkat pouze úzkého okruhu kritické infrastruktury a nově dopadá na tisíce středních a velkých podniků,...

tags: #caputova #projev #klimaticky #panel #osn

Oblíbené příspěvky:

• Výměna vanového sifonu krok za krokem
• Co škodí české přírodě?
• Dopad výroby elektřiny na životní prostředí v ČR
• Emise hluku
• Ekologické zemědělství - přehled