Historie Klubu Přátel Přírody: Od Založení po Současnost

Před jeden a čtvrt stoletím, 16. září 1895, byla v rakouské Vídni založena turistická skupina Přátelé přírody (Naturfreunde), z níž se velmi rychle rozrostlo stejnojmenné mezinárodní hnutí, jehož členové dnes působí na všech obydlených světadílech naší společné planety.

Na počátku bylo slovo. Rozhodující slovo k založení hnutí Přátel přírody stálo ve Vídeňských dělnických novinách, a sice v pátek 22. března, v sobotu 23. března a v neděli 24. března 1895.

V březnu 1895 učitel Georg Schmiedl a jeho přítel Franz Katz uveřejnili ve vídeňských Dělnických novinách výzvu k založení turistické skupiny. Prvního výletu se 14. přihlásilo asi 30 zájemců.

Jen několik dní poté, co vyšel zmíněný inzerát, se ve čtvrtek 28. března 1895 v salonku hostince U Stříbrné kašny, v 9. obvodu na Berggasse č. 5, konala první diskuse, na niž zvali Schmiedl s přítelem Katzem. Byl zvolen první tříčlenný výbor ve složení Alois Rohrauer, Anton Kreutzer a Leopold Happisch.

O necelého půl roku později, 16. září 1895, byl založen turistický spolek Přátelé přírody. Jako první předseda spolku působil Alois Rohrauer, a to až do své smrti roku 1923.

Čtěte také: Klub Ochránců Přírody Habrov

Mezi spoluzakladatele patřily známé osobnosti rakouského dělnického hnutí, např. Anton Kreuzer a Leopold Happisch, pozdější významný dlouholetý propagátor spolku, který byl současně autorem jeho názvu.

Znak Přátel přírody tvoří dvě ruce spojené k přátelskému pozdravu na pozadí kytice z alpských květin a je orámován mottem Ruku v ruce po horách i nížinách. Tak jako stanovy spolku jej navrhl další ze zakladatelů, sudetoněmecký rodák, pozdější rakouský spolkový kancléř a prezident Karl Renner.

Časopis Der Naturfreund poprvé vyšel roku 1897 v nákladu 400 kusů. Oficiální pozdrav Přátel přírody Berg frei byl zaveden roku 1900. Provoz první útulny Přátel přírody na tyrolském Pasterjochu zahájil Karl Renner slavnostním projevem 12.

Na přelomu století spolek čítal třináct místních skupin celkem o 2 122 členech. Počet sice skromný, ovšem na tehdejší poměry poměrně velký úspěch. O deset let později dosáhlo hnutí Přátel přírody mezinárodního ohlasu.

Kromě území rakouské monarchie byly již založeny místní skupiny v Mnichově, Curychu, Bernu a Lucernu (1905), v Berlíně (1908), v Paříži, Londýně a New Yorku (1910).

Čtěte také: Zelené kluby na univerzitách

Hnutí Přátel přírody si kladlo za cíl povznést náplň skrovného volného času pracujících a vyvést je z hostinců do přírody.

Během první světové války byla činnost Přátel přírody omezena a v plném rozsahu byla obnovena teprve až po roce 1918. Rozmach byl rychlý a roku 1922 měl spolek již 70 000 členů a 32 útulen.

Na mezinárodní úrovni hnutí Přátel přírody zapustilo kořeny v Americe, Anglii, Austrálii, Belgii, Brazílii, Bulharsku, Československu, Dánsku, Finsku, Francii, Jugoslávii, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Norsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Španělsku a Švýcarsku.

Rozvoj v Českých Zemích

Záhy po založení spolku ve Vídni se hnutí Přátel přírody silně rozvinulo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. První spolek Přátel přírody na území dnešního Česka byl založen v Trnovanech u Teplic roku 1897 (hned po Štýru je to druhý nejstarší mimovídeňský spolek Přátel přírody).

Roku 1921 se v Praze konala schůze zástupců místních spolků ČSR, kterou byl založen turistický spolek Přátelé přírody v ČSR. Nový spolek, jehož oficiální název zněl turistický spolek Přátelé přírody, sídlil v Ústí nad Labem a jeho spolkovým orgánem se stal zpravodaj Berg frei.

Čtěte také: Safari v ohrožení (Klub Tygrů)

Také v německojazyčných oblastech ČSR přikročily místní skupiny ke zřízení domů Přátel přírody. Domy vznikly na Předním Cínovci, v Nakléřově, Rennersdorfu, na Komáří hůrce a následně v dlouhé řadě od hřebenu Krušných hor přes Lužické a Jizerské hory až do Jeseníků. Pražská skupina si zbudovala svůj dům v Želízech, moravská v Podyjí, slovenské skupiny v Karpatech.

Než byla sudetská území připojena k Říši, poskytovaly domy Přátel přírody situované v pohraničí neocenitelné služby svobodně smýšlejícímu světu. Své první útočiště zde našlo nepočítaně pronásledovaných nacistickým režimem. Téměř do konce roku 1938 byly tyto domy v Krušných a Jizerských horách takřka poutními místy, ve kterých oběti nacismu mohly načerpat dalších sil.

Období Útlumu a Obnovení Činnosti

Obsazení sudetských území Říší znamenalo konec hnutí Přátel přírody, jehož domy byly vyvlastněny. Po druhé světové válce Češi opět obsadili Sudety a sudetské dělnické hnutí ani jeho kulturní organizace nebyly povoleny. Členové hnutí byli vyhnáni z Československa a ve svých hostitelských zemích, které se jim staly novým domovem, pokračovali jako členové nebo funkcionáři místních skupin Přátel přírody.

Po pádu totalitních komunistických režimů východního bloku se předsednictvo Mezinárodních Přátel přírody (NFI) začalo zajímat o možnosti obnovy spolku v zemích, v nichž spolek do druhé světové války působil.

Dne 18. října 1991 se konala zakládající valná hromada v zasedací síni Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou, účastni byli i zástupci zahraničních skupin Naturfreunde. Už 24. září 1991 byly Ministerstvem vnitra České republiky schváleny stanovy a následně bylo Československé turistické sdružení Přátelé přírody zapsáno do seznamu občanských sdružení.

Dne 16. února 1994 totiž již zmíněné Čs. turistické sdružení Přátelé přírody spolu se sdružením dětí a mládeže Duha založily občanské sdružení Přátelé přírody České republiky. Vznikla tak organizace o zhruba 5000 členech.

V červnu 2015 vystupuje ze spolku organizace Duha, členy zůstává asi 500 převážně dospělých Přátel přírody z několika krajů Česka. V říjnu 2015 spolek přijímá kratší název Přátelé přírody z.

tags: #klub #přátel #přírody #historie

Oblíbené příspěvky:

• Lidé a příroda
• Vliv klimatu na hrozny
• Průvodce pro zahrádkáře: Kompostování
• Znečištění životního prostředí v literatuře
• Thule a klima za Rasmussena